Situace v letecké i námořní dopravě je stále pod vlivem pandemie. Objem provozu ve vzdušném prostoru za rok 2021 nedosáhl ani poloviny předkrizového stavu. Podobná situace je v nákladní letecké i námořní dopravě.
Letecká doprava
Ve vzdušném prostoru České republiky bylo za celý loňský rok zaznamenáno 361 522 letů, což představuje úroveň provozu ve výši 43 procent předchozího roku. To je výrazně méně než evropský průměr. Ten dosáhl 56 procent provozu. Celkem bylo v evropském vzdušném prostoru provedeno 6,2 milionu letů. Jen pro srovnání, v roce 2019 to bylo více než 11 milionů letů.
„Od roku 2021 jsme určitě očekávali mnohem víc. S ohledem na přetrvávající omezení se civilní letecká doprava nevrátila ani zdaleka do předcházející kondice. Nadále však bereme celý tento vývoj i jako příležitost k zásadní modernizaci našich technologií i přípravě klíčových profesí na návrat provozu k předchozím hodnotám, který by měl nastat nejpozději v roce 2025“, říká Jan Klas, ředitel Řízení letového provozu.
Důvodem krizové situace v ČR je i nadále úplná absence vnitrostátní letecké dopravy a zejména využívání přímých letových tratí mimo naše území. Cestující využívají dostatek kapacity v Německu a Rakousku. Svůj vliv mají také změny a dostatek kapacit na tratích přes severní Atlantik do severoamerických destinací.
Poloviční pokles provozu znamenal ale jeden pozitivní přínos pro cestující. Díky malé letové frekvenci bylo na jednotlivých letech dosaženo téměř nulového zpoždění
Letecká nákladní doprava
Uzavřená letiště či šíření infekce mezi personálem. To byl hlavní důvod velkého propadu objemů i leteckých přeprav zboží. Přepravní společnosti zaznamenaly výrazný pokles, ze kterého se dosud nevzpamatovaly.
Na druhou stranu dochází k transportu produktů, které se dříve v takovém množství nepřevážely. Jde především o roušky a respirátory, ochranné obleky a antigenní testy. Ani přesto ale v leteckých přepravách nedosahujeme objemů, které jsme měli před pandemií,“ uvádí Vít Votroubek ze Svazu spedice a logistiky ČR.
Firmy se teď musí vyrovnávat s výrazně vyšší pracností zakázek. „V rámci přeprav je nutné řešit spoustu problémů, což zabírá více času než dříve. Kvůli tomu je jeden pracovník schopen zpracovat menší počet přeprav než v minulosti. Problém je totiž v tom, že nic není tak, jak je naplánováno. Vše se v průběhu času mění. Zásilky se musí sledovat, je nutné informovat zákazníky, přeobjednávat kapacity a podobně,“ specifikuje ředitel přepravní společnosti Jan Bláha.
Námořní doprava
Podobná situace je i v námořní přepravě. I tady chybějí kapacity na přepravu zboží. Situace by se mohla změnit v polovině roku, kdy se očekává spuštění většího počtu obřích lodí několika rejdařů. Tím by se měla navýšit přepravní kapacita na trase mezi Čínou a Evropou.
Otázkou ale zůstává, jak budou s tak velkým objemem pracovat přístavy, jestli budou schopny zboží pružně odbavovat. „Může se stát, že se sice zlepší situace s kapacitou na lodích, ale na druhou stranu se bude zboží hromadit v přístavech, kde tak nebude docházet ke včasnému odbavování kontejnerů,“ říká Jan Bláha.
Jana Bartošová
