O jeho svérázném způsobu odchodu ze života napsal americký deník Washington Post nebo francouzský Le Monde. Bohumil Šole, geniální střelmistr z Pardubic, se ve věku 63 let odstřelil před 25 lety v Priessnitzově sanatoriu v Jeseníku. Šole byl jedním aktivních uživatelů Semtexu, plastické trhaviny, kterou pro její krutou účinnost vyhledávají mezinárodní teroristé. Spekulovalo se o tom, že se podílel i na jeho vynalezení, což pardubická munička, kde se vyrábí, odmítla. O vyhledávaného pyrotechnika se zajímala i komunistická Státní bezpečnost.
Bohumil Šole nebyl nikdy oficiálně zmiňován jako vynálezce Semtexu.
„V roce 1990, krátce po svržení komunistického režimu v Československu během pokojné revoluce, však v rozhovoru pro agenturu Associated Press přiznal, že byl členem týmu, který výbušninu vytvořil ve státním podniku Synthesia v sovětské éře,“ napsal po jeho úmrtí deník Washington Post.
Bohumil Šole přijel 25. května 1997 do severomoravského Jeseníku pravidelným rychlíkem z Prahy. V Priessnitzových lázních si dvacet let léčil depresivní stavy. V šedesátých létech byl při výbuchu údajně zraněn tak, že mu zranění způsobovalo psychické problémy.
Šole sebou měl koženou tašku. Z nástupiště odešel ke stanici autobusů jezdících do nedalekých lázní.
Když zhruba půlhodiny poté vystoupil na konečné, vykročil coby stálý host rovnou ke vchodu do Priessnitzova sanatoria. Pozdravil mladou recepční a posadil se na prázdnou sedací soupravu pod portrétem zakladatele lázní. Koženou tašku si položil na klín, rozhlédl se a nahmatal v ní baterii.
Za chvilku bylo zřejmé, proč jako obvykle nepřijel s kufrem. Ve chvíli, kdy recepční vcházela do šatny za svým barem, Šole spojil dráty. Jeseníkem zaduněla ohlušující detonace, sanatorium se otřáslo a vyšlehly z něj plameny.
Exploze rozmetala zařízení haly a poškodila stěny historického lázeňského zařízení.
Protřelý pyrotechnický profík sestavil bombu tak, že policisté posbírali v přilehlém parku jen šestnáct kilogramů ostatků jeho těla. Nikdo jiný nezemřel.
„Rok 1997 byl bohatý na události. Lázeňská sezona byla poznamenána výbuchem v Priessnitzových léčebných lázních, kde ve foyeru sanatoria Priessnitz spáchal sebevraždu pomocí výbušniny bývalý zaměstnanec firmy Synthesia Semtín Bohumil Šole. Zároveň byl navždy zničen památný obraz Vincenze Priessnitze. Při výbuchu bylo zraněno několik osob a lázním vznikla velká škoda na majetku.“
Šole byl geniálním a vyhledávaným pyrotechnikem – střelmistrem. Odstřeloval ledové kry na zamrzlém Labi, odstřeloval stará letadla, tovární komíny. Jeho specialitou byl Semtex.
Semtex je víceúčelová plastická trhavina. Byl vyvinut v 50. letech 20. století v Československu ve Východočeských chemických závodech (VCHZ – dnes Explosia), která jej začala vyrábět v roce 1953. Používá se jako konvenční trhavina, při demolicích a pro vojenské účely.
Semtex je velmi plastický pro velké rozmezí teplot od asi −40 °C do +60 °C. Je voděvzdorný a nevznítí se při průstřelu pěchotní zbraní. Dá snáze tvarovat.
Výbušnina se jmenuje podle pardubického předměstí Semtína a firmy kde se vyráběla – SEMTín EXplosia.
Semtex 1A se využíval hlavně v tuzemsku, Semtex H se exportoval především do Vietnamu a Libye. V roce 1981 byl zakázán jeho export do rizikových oblastí a vyvážel se jen do zemí Varšavské smlouvy. V roce 1989 byl vývoz Semtexu zakázán zcela. Od roku 1991 byl export značkované trhaviny SEMTEX® opět povolen.
Semtex si po svém uvedení na trh vydobyl pověst vysoce efektivní a ničivé trhaviny. Vzhledem k tomu, že se dostal i do rukou teroristů, stal se bezmála synonymem pro jakoukoli plastickou trhavinu.
Když bylo například v roce 1988 libyjskými agenty zničeno letadlo společnosti Pan American World Airways (Let Pan Am 103) nad skotským městečkem Lockerbie, novináři začali tento teroristický čin dávat ihned do souvislosti se Semtexem. Následná vyšetřování potvrdila, že k výbuchu letadla byla použita plastická trhavina.
Semtex byl také použit jako rozbuška v bombě, která v roce 1993 vybuchla v newyorském Světovém obchodním centru a zabila šest lidí a více než 1 000 jich zranila.
Ale zpět k Bohumilovi Šolemu. Byl to stoprocentní pyrotechnický profík. V první polovině 80. let si ho kvůli zkušenostem najal štáb Československé televize pro natáčení dílu populárního seriálu Sanitka o záchranné operaci po pádu letadla. Epizoda byla inspirována skutečným pádem dopravního letadla v roce 1975 v pražském Suchdole.
Suchdolskou zahrádkářskou kolonii představovala pláň na Barrandově, kde Šole rozstřílel dosloužilé letadlo tak, že věrně napodobil jeho náraz do země. Filmová letecká katastrofa byla tak věrná, že posádky některých prolétajících letadel mířících k ruzyňskému letišti údajně hlásily řídicí věži, že pod sebou vidí havarované letadlo.
Bohumil Šole se podílel na zkouškách podobné destrukce letadel i pro Československé aerolinie a Ministerstvo vnitra ČSSR. Šlo o snadný způsob jak rozebírat vraky letadel. Destrukci letadel pomocí plastických trhavin si chtěl nechat patentovat.
Koncem 80. let se dostal do problémů s komunistickou Státní bezpečností. Podle nepotvrzených teorií to bylo právě kvůli semtexu a schopnosti této trhaviny zničit letadla – komunistický stát totiž prodal semtex i libyjskému diktátorovi Muammaru Kaddáfímu.
StB dala Šolemu tři krycí jména: Král, Lexa a Pisingr.
Semtex posloužil 21. prosince 1988 k odpálení dopravního letadla nad Lockerbie, přičemž odpovědnost za tento teroristický útok byla přičítána právě plukovníkovi Kaddáfímu.
Počátkem 90. let se hojně spekulovalo o tom, že zkoušky destrukce letadel sloužily k tomu, aby si komunistický režim ověřil, kolik semtexu na zničení letadla stačí, a Šoleho se StB snažila jako nepohodlného svědka odstavit.
Legendární semtínský střelmistr byl ještě na podzim 1989 souzen, rozsudek však byl později v plném rozsahu zrušen.
Jan Hrbáček
