INZERCE

Úvod Blog Strana 6

Zateplené stany na D1. Na rozšíření komunikace se bude podle Mátla pracovat celou zimu

Stavební práce na modernizaci nejzatíženějšího úseku D1 u Brna mezi 194. a 196. kilometrem budou pokračovat celou zimu. Tento týden mají stavbaři osazovat nosníky nového mostu přes železnici, informoval o tom generální ředitel ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) Radek Mátl v podcastu státního podniku. Práce za více než miliardu korun bez DPH budou hotové v podle ŘSD polovině dubna 2025, kdy také skončí všechna dopravní omezení.

Modernizace úseku mezi 194. a 196. kilometrem je první ze sedmi etap rozšíření D1 kolem Brna. Podle Radka Mátla je právě tento úsek jedním z nejkritičtějších, protože jde o místo, kde provoz dosahuje největší dopravní intenzity, denně tam projede až 80 tisíc vozidel. Úsek se nachází mezi křižovatkami s dálnicí D2 a s výpadovou silnicí na Vídeň.

„Věřím, že rozšíření tohoto úseku na šestipruhové uspořádání výrazně zvýší plynulost dopravy na dálnici D1 na obchvatu Brna. Z dalších souvisejících staveb máme nejdál připravenou přestavbu křižovatky D1 a D2, říkáme tomu křižovatka Brno jih. Ta má stavební povolení a vybíráme dodavatele,“ řekl Radek Mátl.

Mátl také uvedl, že jde o velmi komplikovanou stavbu. Zhotovitel, sdružení MI Roads a Doprastav, má aktuálně hotové podkladní asfaltové vrstvy. Klíčem stavby a jejího zprovoznění je podle Mátla šestipólový most přes železnici. „V současné době se intenzivně pracuje na spodní stavbě a tento týden v nočních hodinách se budou osazovat nosníky, abychom se dostali zpod mostu nahoru. To znamená, že řidiči, kteří úsekem projíždějí, tu intenzivní práci nevidí, protože probíhá v místech spodní stavby, nikoli nahoře,“ poznamenal Radek Mátl.

Neomezený provoz tři plus tři pruhy by měl začít fungovat v polovině dubna. ŘSD se dohodlo, že proti plánu skončí práce o dva měsíce dřív. „Zhotovitel bude pracovat celou zimu, nebude žádná zimní technologická přestávka. Bude k tomu využívat i zateplené stany, aby se práce nezastavily a aby mohl v zimním období pokládat izolace a provádět všechny procesy, které by běžně prováděl v letních měsících nebo za lepších klimatických podmínek,“ zmínil Mátl.

Nyní je provoz na komunikaci omezený, jezdí se v režimu dva plus dva jízdní pruhy, a to rychlostí 80 kilometrů za hodinu. Práce na rozšíření dálnice D1 na šest pruhů začaly v srpnu 2023.

Při stavbě dalších úseků chce ŘSD zúročit zkušenosti z nynější stavby. Jednotlivé etapy chce také podle Mátla co nejvíce propojit a nakumulovat, aby se výstavba urychlila. Největším problémem jsou podle něj mosty. ŘSD chce postupně rozšířit na šest pruhů úsek dálnice D1 dlouhý 30 kilometrů, a to od Kývalky po Holubice. Je rozdělený do sedmi staveb, investice budou dohromady podle předběžných odhadů kolem 24 miliard korun bez DPH.

(teč)

Nabij baterii a ještě ti zaplatíme. Delta Green jako první v Česku spouští obchodování flexibility pro domácnosti

Společnost Delta Green spustila jako první na českém trhu do ostrého provozu dlouho očekávanou službu obchodování flexibility pro domácnosti. Statisícům domácností se tím otevírá možnost dostat zaplaceno za odběr elektřiny ze sítě v době, kdy je cena energie záporná.

„Funguje to jednoduše. V naší aplikaci jen označíte, že chcete začít poskytovat svou flexibilitu. A my pak ve správný moment na dálku aktivujeme například vybíjení vaší baterie,” vysvětluje princip služby spolumajitel firmy Delta Green Jan Hicl. „K výkupní ceně elektřiny dostane zákazník vyplacenou i odměnu za flexibilitu, tedy schopnost přesunout svou spotřebu nebo výrobu elektřiny v čase,” přibližuje Hicl, jak funguje odměňování.

Delta Green začala službu testováním, průměrná odměna za aktivovanou flexibilitu se měsíčně pohybovala od 100 do 400 korun. V domácnostech zákazníků Delta Green se zatím pro flexibilitu využívají baterie a fotovoltaiky. Později se přidá ovládání nabíjení elektrických vozů nebo spotřeba v chytrých domácnostech, využívajících systém Loxone nebo Home Assistant. S rostoucím počtem chytrých zařízení poroste také objem flexibility, který mohou domácnosti nabídnout. S ní bude stoupat i odměna, kterou mohou dostat.

„Nebojím se to přirovnat k počátkům elektrifikace. Nastupujeme na cestu, která bude znamenat úplně jiný přístup ke spotřebě elektřiny domácností,” říká Jan Hicl. „U většiny lidí stále převládá orientace na fixní tarify, během pár let se ale situace otočí. Pozorovat to můžeme už dnes. Spotové tarify byly v posledním roce o víc než 50 procent výhodnější než fixované. A tyhle cenové nůžky mezi flexibilními a neflexibilními spotřebiteli se budou stále více rozevírat,” uvádí Hicl.

Do poskytování flexibility se mohou zapojit domácnosti s chytrým elektroměrem a spotovým tarifem. Takových je v Česku okolo dvě stě tisíc a další rychle přibývají spolu s boomem instalovaných fotovoltaik.

Delta Green je česká energetická společnost, která kromě dodávky energií nabízí chytré a automatizované řízení spotřeby a výroby elektřiny. Společnost vznikla v roce 2008 jako Nano Green v rámci skupiny Nano Energies. Letos změnila název na Delta Green. Společnost vlastní čtveřice složená z Davida Brožíka, Prokopa Čecha, Lukáše Beneše a Jana Hicla, její byznysové plány na jaře finančně podpořily tři investiční fondy.

(rov)

Obchvat Náchoda. Nejvýhodnější nabídku za 3,18 miliardy korun dalo sdružení Eurovia CZ

Tendr na výstavbu obchvatu Náchoda má své finalisty. Nejvýhodnější nabídku podalo sdružení Eurovia CZ, jde o 3,18 miliardy korun. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) Radek Mátl v pondělí na sociální síti X uvedl, že jde o přibližně 78,6 procenta předpokládané ceny. Do tendru se přihlásili podle Mátla čtyři uchazeči. Na stavbu je podle něj vydáno stavební povolení v právní moci.

Ve sdružení Eurovia CZ jsou zastoupeny společnosti Stavby mostů, Marti a Eurovia SK. Uzavření tendru posouvaly dodatečné dotazy uchazečů. Původní termín otevírání obálek ŘSD určilo na 9. srpna. Jak už dříve sdělil mluvčí ŘSD Jan Rýdl, státní podnik má stavbu připravenou a je ji možné okamžitě zahájit. Podle původních předpokladů by k tomu mělo dojít ještě letos.

Stavba je plánována na tři roky, první řidiči by se tak podle předpokladů ŘSD po obchvatu mohli projet na konci roku 2027. Náchod čeká na stavbu obchvatu přes dvacet let. Jde o jedno z dopravou nejvíce zatížených měst v Královéhradeckém kraji. Stavba má po svém dokončení svést mimo město tranzitní dopravu ze silnice I/33 mezi Hradcem Králové a hraničním přechodem do Polska.

Součástí projektu je i 930 metrů dlouhá přeložka silnice I/14, která k Náchodu přivádí dopravu od Nového Města nad Metují a Rychnova nad Kněžnou. Obchvat bude mít dva tunely o celkové délce 463 metrů a dvě mostní estakády o celkové délce 583 metrů.

Pravomocné územní rozhodnutí pro stavbu obchvatu získalo ŘSD v roce 2017. Jeho vydání trvalo úřadům osm let. Loni v polovině října zahájilo ŘSD na stavbě obchvatu archeologický záchranný výzkum.

Čtěte také:

ŘSD odstartovalo tendr na obchvat Náchoda za čtyři miliardy

ŘSD řeší napojení na Polsko u východočeských Králík, studie by měla být hotová v létě

(teč)

Tahanice o nové Dukovany pokračuje. EDF i Westinghouse podávají rozklad proti verdiktu ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdržel od společností Électricité de France (EDF) a Westinghouse Electric Company rozklady proti prvostupňovým rozhodnutím o veřejné zakázce zadavatele Elektrárna Dukovany II ze Skupiny ČEZ na výstavbu nového jaderného zdroje. Řízení o rozkladu zpravidla trvá do 60 dnů, uvedl ÚOHS v oznámení pro média.

Úřad ve svých prvoinstančních rozhodnutích ze dne 30. října rozhodl o tom, že námitky proti postupu zadavatele byly podány buď pozdě, případně se netýkají postupů stanovených zákonem o zadávání veřejných zakázek. Správní řízení z těchto důvodů Úřad v části zastavil a v další části návrhy zamítl. Po věcné stránce Úřad tedy postup zadavatele nehodnotil.

I když EDF a Westinghouse se svými stížnostmi pravděpodobně neuspějí, přesto se z pohledu Skupiny ČEZ jedná o nepříjemnou komplikaci. ÚOHS totiž vydal předběžné opatření, kterým Skupině ČEZ zakázal uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem, tedy s korejskou společností KHNP. Zmíněné opatření bude platit až do pravomocného ukončení obou řízení.

Na co si stěžují

Společnost Westinghouse si stěžovala proti postupu zadavatele (tedy společnosti Elektrárna Dukovany II ze Skupiny ČEZ) mimo režim zákona na základě tzv. bezpečnostní výjimky. V této části ÚOHS správní řízení zastavil, protože námitky proti užití výjimky měla společnost podat nejpozději 15 dní od chvíle, kdy se o použití tohoto postupu dozvěděla. To znamená, že Westinghouse si měl stěžovat už v březnu 2022, a ne počátkem srpna letošního roku.

Oba navrhovatelé si dále stěžovali na údajně nezákonný postup zadavatele spočívající v nedodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek. Konkrétně jim vadil výběr preferovaného dodavatele (Korea Hydro & Nuclear Power – KHNP) místo vítěze a dále si stěžovali například na podstatné rozšíření předmětu plnění veřejné zakázky z původního jednoho bloku na dva až čtyři bloky. Také v této části Úřad správní řízení zastavil, protože proti konkrétnímu postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky mimo zadávací řízení s využitím výjimky dle příslušného zákona nelze podat námitky.

Oba navrhovatelé namítali také údajné porušení nařízení o zahraničních subvencích, tedy možnost skryté státní podpory od jihokorejské vlády. V tomto případě Úřad stížnost zamítl, protože nesměřovala proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

Podle dobře informovaných zdrojů je spor mezi KHNP a Westinghousem možné vyřešit dohodou, o níž obě strany intenzivně jednají. Jejím výsledkem pravděpodobně bude finanční kompenzace pro Westinghouse. Ten by navíc mohl získat zakázky na dodání některých technologií a služeb pro nové jaderné bloky v České republice.

Zdroje Ekonomického deníku dodávají, že více problémů bude s francouzským koncernem EDF. Jeho manažeři si totiž odmítají připustit fakt, že byli poraženi ve férové soutěži, a to ve všech hlavních parametrech. Tedy v ceně elektřiny z nových jaderných bloků, financování i v poskytnutých garancích. EDF napadlo výsledek českého jaderného tendru také u Evropské komise, jako důvod uvádí riziko skryté státní podpory ze strany jihokorejské vlády.

Korejské vítězství s otazníkem

Dlouho očekávané rozhodnutí o dodavateli nových jaderných reaktorů padlo padlo v polovině července.  Vláda tehdy rozhodla, že dva nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská KHNP, která získá také opci na dva další bloky v Temelíně. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech posuzovaných kritériích,“ řekl Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády. Za příjemné překvapení označil premiér Fiala nabídkovou cenu, která se pohybuje (v dnešních cenách) okolo 200 miliard korun za jeden 1050megawattový blok

Tendr na nový jaderný blok v Dukovanech byl oficiálně zahájen v březnu 2022. Předběžné nabídky podali tři uchazeči – Westinghouse, EDF a KHNP – v listopadu téhož roku a závazné loni v říjnu. Letos na konci ledna vláda rozhodla o vyřazení americké společnosti Westinghouse, jejíž nabídka nesplnila požadavky tendru. Westinghouse se tehdy údajně odmítl zavázat ke konkrétní ceně a termínu dokončení.

David Tramba

Chystají se závazné cíle na snižování množství vyhozeného jídla. Kvůli emisím i úsporám

Desetina potravin, které se dostanou do Evropské unie nebo jsou zde vypěstovány, se vyhodí. To vede nejen ke zbytečným finančním nákladům, ale hlavně také k nadbytečně vyprodukovaným emisím. I proto se chystají závazné cíle, podle kterých by musely členské státy Evropské unie snižovat množství vyhozeného jídla.

Nedostatečné plánování jídel, předčasné vyhazování „nepěkného“ ovoce či zeleniny, podlehnutí slevovým akcím, přehnaně velká balení, standardizované porce v restauracích. To jsou jen některé z důvodů, které vedou spotřebitele k nadměrnému vyhazování potravin. Výsledkem je, že asi deset procent potravin v EU putuje do koše. Problém to není jen kvůli finančním ztrátám. Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů připadá na produkci a přepravu potravin, které se následně vyhodí, asi osm procent z veškerých emisí skleníkových plynů.

Evropská komise proto navrhuje, aby se stanovily právně závazné cíle pro členské státy na snižování množství vyhozených potravin. Konkrétně by podle Komise měly země do roku 2030 snížit o 10 procent množství potravin, které se vyhodí v procesu výroby, a o 30 procent na obyvatele pokud jde o potraviny, které jsou vyhozeny při spotřebě.

Evropský parlament pak požaduje o něco ambicióznější cíle. Konkrétně místo deseti procent dvacet u výroby a místo třiceti čtyřicet u spotřeby. To vše oproti průměru mezi lety 2020 a 2022.

Nejvíc jídla vyhodí domácnosti

Konkrétní podoba bude teprve vyjednaná mezi národními státy, Komisí a Parlamentem. Česko s myšlenkou souhlasí. Cíle jsou však příliš ambiciózní. „Plýtvání potravinami je velký problém a předcházení plýtvání pak velké téma, kterému se MŽP intenzivně věnuje. ČR obecně vítá navrhované požadavky na prevenci vzniku potravinových odpadů, nicméně navrhované cíle do roku 2030 považujeme za velmi ambiciózní. Značné části potravinových odpadů se předchází špatně, obzvlášť v případě domácností,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Veronika Krejčí.

To potvrzují i data. Podle MŽP mají největší podíl na plýtvání potravinami právě domácnosti. Například v roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno celkem 972,4 tisíc tun potravinových odpadů. Z toho tvořily potravinové odpady z domácností 742,7 tisíc tun.

Kromě toho by ČR podle Krejčí také uvítala zahrnutí prvovýroby do cílů, protože jednotlivé části potravinového řetězce jsou úzce provázány a navzájem se ovlivňují. „Diskutuje se také rozlišení jedlých a nejedlých částí potravin, zároveň chceme snižovat množství per capita (na obyvatele) a nikoliv o procenta, jelikož jsme na tom lépe než většina Evropy,“ říká.

Darování potravin, lepší označení

Jak cílů konkrétně dosáhnout? Cest je celá řada. Třeba podle studie Evropské komise by jen lepší pochopení dvojice označení minimální trvanlivost a datum spotřeby, které si lidé mnohdy pletou, mohlo vést k desetiprocentnímu omezení množství vyhozeného jídla.

Podle polské europoslankyně Anny Zalewské, která má legislativu na starost za Evropský parlament, pak existují další opatření. „Parlament přišel s cílenými řešeními, jako je propagování ‚ošklivého‘ ovoce a zeleniny, kontrolování neférových tržních praktik, ujasnění označování dat a darování neprodaných, ale stále konzumovatelných potravin,“ uvedla.

Podle MŽP je důležitá třeba role potravinových bank. „Ty významně přispívají k omezení plýtvání potravinami tím, že převezmou neprodané potraviny od obchodníků a dále je upotřebí v rámci charitativní pomoci,“ uvedla Krejčí. V tom podle ní výrazně pomohla novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, podle které mají od roku 2018 velcí obchodníci povinnost využívat potravinové banky s cílem zabránit plýtvání potravinami a poskytnout potraviny zranitelným osobám.

Na straně spotřebitele pak zdůrazňuje potřebu osvěty. „Jako jeden z hlavních úkolů pro následující období například vidíme nutnost zlepšit povědomí spotřebitelů o významu dat spotřeby a minimální trvanlivosti,“ říká.

Legislativa v těchto dnech vstupuje do vyjednávání mezi Parlamentem, Komisí a národními vládami. Maďarsko, které nyní předsedá Radě EU, je podle svých slov věrné cíli výrazně snížit odpady z potravin na všech úrovních spotřebitelského řetězce. A i dle Česka jde o důležité téma. „Problematika potravinových odpadů je jednou z našich priorit,“ říká Krejčí.

(knn)

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.

V příštím roce půjde na dopravu 4,4 miliardy korun, říká náměstek hejtmana Kraje Vysočina Novotný

Jednou z největších dopravních priorit je pro Kraj Vysočina příprava trvalých i dočasných opatření na trasách pro dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany, řeší také rekonstrukce mostů a údržbu silnic. Pro oblast dopravy kraj počítá v roce 2025 s částkou přibližně 4,4 miliardy korun, v rozhovoru to zmiňuje náměstek hejtmana Vladimír Novotný (SOCDEM).

Kraj Vysočina má po krajských volbách nové vedení. Hnutí ANO se na vládnutí dohodlo se SOCDEM a koalicí SPD, Trikolory a PRO. Vladimír Novotný se ujal funkce náměstka hejtmana pro dopravu a silniční hospodářství, veřejnosprávní kontrolu, přezkoumání hospodaření obcí, analýzy a podporu řízení.

Dopravu máte na starosti nově, v předešlé radě jste měl na starosti například zdravotnictví, jak obtížné pro vás bude se v nové oblasti orientovat a takzvaně se do ní „dostat“?

I když se to na první pohled může zdát, není pro mě oblast dopravy vůbec žádnou novinkou. Po volbách v roce 2008 jsem vstoupil do krajské rady jako náměstek pro finance, které jsem pak měl na starosti dalších osm let. Za tu dobu jsme se, jako vedení kraje, museli mimo jiné vypořádat s ekonomickou krizí, která výrazně zasáhla do sestavování krajského rozpočtu v následujících několika letech. Pečlivě a podrobně jsme řešili každou kapitolu, včetně kapitoly Doprava, takže přehled o této problematice i jejím financování určitě mám. Výhodou je určitě i to, že jsem čtyři roky pohyboval v oblasti železniční dopravy, kde jsem načerpal další informace a zkušenosti.

Spolupracoval jste na předání agendy s vaším předchůdcem, Miroslavem Houškou?

S Miroslavem Houškou se známe dlouho a během svojí politické kariéry jsem s ním úzce spolupracoval mnohokrát. Ať už v době, kdy zastával pozici předsedy finančního výboru nebo poslední čtyři roky, kdy byl náměstkem hejtmana pro dopravu. Práce Miroslava Houšky si velmi vážím a rád řeknu, že v pracovní i osobní rovině jsme spolu vždy vycházeli velmi dobře. I proto je mi líto, že se v posledních krajských volbách už neucházel o místo v zastupitelstvu Kraje Vysočina, kde by byl velmi platným členem.

Jaké hlavní akce je v oblasti dopravy potřeba dotáhnout do konce letošního roku? A co už nyní víte, že se nestihne.

V případě liniových silničních staveb se držíme plánu a do konce roku by měly být stavební práce dokončeny. Samozřejmě v případě víceletých staveb bude jejich realizace probíhat i v následujícím roce. V příštím roce máme připravenou celou řadu projektů ke zlepšení stavu silniční sítě, ať už se bude jednat o nové obchvaty, rozsáhlejší modernizace komunikací s maximálním využitím evropských fondů, tak i běžné opravy silnic v režii Krajské správy a údržby silnic Vysočiny. Konkrétně jsou to například rekonstrukce silnice II/354 mezi obcemi Petrovice a Hlinné, II/357 mezi Dalečínem a Unčínem nebo rekonstrukce komunikace mezi obchvaty Salačova Lhota a Lukavec. Už nyní je zahájena stavba obchvatu Brtnice. V přípravě jsou akce, které souvisí s dostavbou Dukovan. Další velký balík z krajského rozpočtu je připraven na zlepšení stavu mostů.

V rámci rekonstrukce mostů Kraj Vysočina zahájil přípravu třinácti projektů za 105 milionů korun. V jakém stavu obecně mosty jsou?

Lze říci, že se nám v Kraji Vysočina daří dlouhodobě stavy mostů zlepšovat. Každoročně opraví Krajská správa  a údržba silnic Vysočiny asi čtyřicítku mostů podle jejich aktuálního technického stavu, který vyplývá z pravidelných mostních prohlídek. Další rekonstrukce mostů souvisí rovněž s budoucí přepravou těžkých a nadrozměrných komponent pro dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany.

Jaké další plány máte pro současné volební období v oblasti silniční infrastruktury? Připravuje kraj nějaké významné stavby?

Priorit, které před námi stojí, je hned několik. Tou největší je splnění termínů na realizaci trvalých a dočasných opatření na trasách pro dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany, další prioritou je realizace staveb, na které chceme čerpat dotace z Integrovaného regionálního operačního programu a v neposlední řadě chceme také pokračovat v opravách a modernizaci krajské silniční sítě. Jen pro doplnění uvedu, že na to vynakládáme každoročně z rozpočtu kraje asi 800 milionů korun.

Co kraj řeší v oblasti železniční dopravy? Chystá nějaké tendry?

Kraj Vysočina má aktuálně notifikované nabídkové řízení na drážního dopravce v Kraji Vysočina s provozem od roku 2030 do 2045. Nabídkové řízení chceme zahájit už v polovině roku 2025. V rámci nabídkového řízení bude požadována i obnova drážních vozidel, jedná se jak o vozidla EMU, tak i BEMU.

Zvažujete alternativní pohony i na silnicích?

V případě linkové dopravy máme nyní nové smlouvy, které s provozem vozidel s alternativním pohonem nepočítají. V případě naší příspěvkové organizace Krajské správy a údržby sinic Vysočiny bychom chtěli v budoucnu nakoupit osobní vozidla a dodávky s elektrickým pohonem.

Chystáte nějaké změny nebo novinky v oblasti veřejné dopravy?

V průběhu roku 2025 dojde v Kraji Vysočina k postupnému zahájení provozu v šesti z osmi oblastí. V následujícím roce dojde rovněž ke změně jízdních řádů dle návrhů Veřejné dopravy Vysočiny v těch oblastech, kde se tak nestalo už v minulosti. Jedná se o podobu jízdních řádů, které dlouhodobě máme zveřejněné na webových stránkách kraje (IDSVDV.cz). Je třeba zdůraznit, že jednotlivé jízdní řády jsme opakovaně projednávali s obcemi.

Tušíte už, jaký bude rozpočet pro oblast dopravy na příští rok a bude to více než letos?

V návrhu rozpočtu na rok 2025 je počítáno s částkou přibližně 4,4 miliardy korun.

V Poslanecké sněmovně čeká na projednání předloha zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), novinkou je, že by měla zohledňovat délku silnic druhé a třetí třídy, které jsou v kompetenci krajů. Polepšil by si podle vás kraj, kdyby byl zákon přijat?

V tuto chvíli mám informace, že ke schválení změny RUD v nejbližší době nedojde, a s největší pravděpodobností budeme muset na začátku příštího roku prostřednictvím Asociace krajů ČR opět vyjednávat s vládou o poskytnutí prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury. V důsledku toho jsme už teď museli v návrhu rozpočtu změnit financování některých stavebních akcí, které jsme plánovali zafinancovat ze SFDI, a vyčlenit na ně krajské peníze.

Čtěte také: Nové silnice i mosty, kraje odsouhlasily změny kvůli dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech

Tereza Čapková

Británie na křižovatce. Zvolení Trumpa ji žene zpátky do náruče Bruselu  

Kdysi se Donald Trump sám tituloval jako „pan Brexit”. Ale po osmi letech od klíčového rozhodnutí z referenda by nově zvolený prezident USA mohl britskou odluku od Evropské unie značně zkomplikovat. Trumpova politika stojí na základní premise – Amerika na prvním místě. A právě tato strategie stojí v cestě britskému pokusu o přechod k celosvětovému volnému obchodu. Poněkud „vlažný” postoj Trumpa k Ukrajině pak Londýn rovněž znepokojuje, sám totiž patří naopak k největším podporovatelům napadené země. 

I proto někteří vysoce postavení bruselští představitelé zodpovědní za vzájemné vztahy mezi EU a Spojeným královstvím začínají mluvit nahlas o tom, že výsledek amerických voleb bude pro nyní částečně odcizené sousedy znamenat jediné: pevnější vazby mezi oběma stranami lamanšského průlivu. 

Upozornil na to ve své analýze současného dění vlivný bruselský web Politico, který platí za jedno z nejlépe informovaných médií, co se týče dění v EU. Podle něj se v Británii tamní zastánci Brexitu obávají, že by nový americký prezident mohl ve výsledku nahnat Londýn zpátky do náruče Bruselu. 

Varování z historie

Lídryně konzervativní opozice Kemi Badenochová v uplynulých dnech vyzvala vládu, aby se od Washingtonu neodvracela . A s lítostí dodala, že „Labour zajímá jen EU.“ Členové kabinetu by podle ní měli vidět za Trumpovu rétoriku a využívat jeho „historické a rodinné vazby na Spojené království.“

Jenže například britský týdeník The Economist už v okamžiku voleb upozornil, že důraz konzervativců na údajnou lásku k Británii, její zesnulé královně a rozhodnutí země opustit EU nemá příliš oporu v realitě jeho prvního prezidentského mandátu. Historie naopak napovídá, že zvláštní zacházení by britští představitelé ze strany Trumpa rozhodně očekávat neměli. 

Týdeník v této souvislosti připomíná například ponížení, které Trump připravil v roce 2018 tehdejší britské konzervativní premiérce Therese Mayové. Americký konzervativní prezident, který předtím mluvil o tom, že bude Ronaldem Reaganem pro „její” Margaret Thatcherovou, totiž v předvečer společného oficiálního jednání prohlásil, že navrhovaná brexitová dohoda Mayové by vyloučila vyhlídky na obchodní dohodu s USA. To byla doslova lahůdka pro její politické odpůrce, se kterými byl navíc Trumpův tým v těsném kontaktu. 

Kromě toho ale Trump ignoroval také rady Mayové ohledně íránské jaderné dohody i Pařížské klimatické dohody a namísto toho například na Twitteru provokoval londýnského starostu. Americký velvyslanec mezitím urážel Mayovou v rozhlase a britský ambasador byl naopak přinucen rezignovat, vypočítává The Economist.  

A jak tehdy podle tohoto týdeníku poznamenal dnešní člen Národní bezpečnostní rady prezidenta Joe Bidena Thomas Wright, prezident „si nemohl přát premiérku, která by byla méně náročná nebo více servilní.“

Zda čekají podobná traumata i současného labouristického premiéra Británie Keira Starmera, není jasné. Sám už s předstihem pracoval na budování vazeb s Trumpem, telefonoval mu například po neúspěšném atentátu letos v červenci a v září se pak oba osobně potkali v Trumpově mrakodrapu v New Yorku. 

Jenže na druhou stranu podle The Economist nelze nevidět, že Starmer se stal například jakýmsi terčem pro část americké pravice. „Vzpomeňme na mimořádné provokace Elona Muska ohledně zatýkání výtržníků nebo na nově zavedené daňové odvody pro farmáře. Nepředvídatelné? Rozhodně. Ale nikdo ve Westminsteru nemůže být naivní,” konstatuje v této souvislosti The Economist.

Jsou tedy speciální vztahy opravdu speciální?

A také Politico varuje, že ve skutečnosti není vůbec jisté, zda Trump skutečně takzvaný „speciální” vztah mezi USA a Británií považuje za až tak speciální. A v momentě, kdy se největší světová ekonomika více zaměřuje sama na sebe, je pro Spojené království jakékoliv odpoutání od EU stále obtížnější. Právě v tom spatřuje Brusel příležitost.

V centrále unie už mezitím v poslední době „rostla chuť” na opětovné sblížení evropských vztahů s Británií a Trumpův návrat k tomu dal podle hlasů z unijního zákulisí další impuls. 

 „Dva lidé mi za posledních 48 hodin řekli, že reakce na Trumpa je masivní investice do obrany, řešení otázek cel a uzavírání nových bezpečnostních dohod s třetími zeměmi. Spojené království bylo na prvním místě seznamu,“ cituje Politico jednoho z představitelů EU, který si podobně jako další insideři přáli zůstat v anonymitě. 

Další zasvěcenec a unijní diplomat pak přiblížil, že ve snahách o opětovné sblížení obou stran kanálu je „politická logika” a vzájemný prospěch.  

„Předpokládám, že první oblastí, kde bychom prohloubili spolupráci, by byla naše podpora Ukrajině,“ řekl diplomat. Trump totiž slíbil financování válečného úsilí proti Rusku omezit. 

Ostatně jeho syn Donald Trump mladší se krátce po amerických volbách vysmíval na sociálních sítích ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který podle něj „brzy přijde o kapesné”. 

„V závislosti na tom, jak moc bude Trump provokovat, si lze představit vzrůstající snahu prohloubit spolupráci i v dalších oblastech,” doplnil k tomu pro Politico zmíněný diplomat.

Role červených linií

List zároveň připomíná, že určitý „restart” vzájemných vztahů mezi Británií a EU se už v době návratu Trumpa na světovou scénu děje. Mluví o tom ostatně i labouristický premiér Keir Starmer. 

Na stole tak už jsou projekty v různých oblastech od energetiky přes obranu až po zemědělský obchod nebo výměnné programy pro studenty. V posledních hodinách se ale zdá, že rozsah vyjednávání budou razantně ovlivňovat i výsledky amerických voleb.

„To výrazně komplikuje život britské vládě,“ řekl Politicu další z unijních diplomatů. 

Dosud byly hlavní překážkou ve vyjednávání Starmerovy „červené linie”, tedy udržení Spojeného království mimo jednotný trh, celní unii a volný pohyb osob. 

Jenže Británie se zároveň už teď musí snažit nahradit Brexitem ztracený vzájemný obchod s EU jinými byznysovými dohodami po celém světě. A například britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost koncem října otevřeně varoval, že dosavadní slabá obchodní bilance brzdí růst země. A že zároveń reflektuje „trvající dopad Brexitu”.

A tyto nelichotivé výsledky by mohly ještě výrazně zhoršit Trumpovy plány na zavedení deseti až dvaceti procentního cla na veškeré zboží importované do USA. 

Politico v této souvislosti zmiňuje, že podle ekonomů z Centra pro inkluzivní obchodní politiku na Univerzitě v Sussexu by taková opatření mohla království vyjít na exportu každý rok až na 22 miliard liber, v přepočtu tedy až na 660 miliard korun. „Spojené království musí přehodnotit své červené linie a přijít s novým plánem. Když se okolnosti změní, člověk by měl znovu promyslet svou cestu,” cituje k tomu Politico zmiňovaného unijního diplomata. 

Odklon od EU? Politicky sebevražedné

Podle některých pozorovatelů by mohlo být pro Británii východiskem sblížení jak s Bruselem, tak s Washingtonem. „Měli bychom energicky usilovat o zlepšenou dohodu s EU, i když to nebude snadné,“ řekl například bývalý hlavní ekonom Bank of England Andy Haldane pro britský deník The Guardian s tím že nová vláda se k tomu zavázala a měla by to také dodržet. „To by ale nemělo — byť to bude obtížné — bránit snahám o dohodu o volném obchodu s USA za nového Trumpova prezidentství,“ dodal Haldane.

Další odborníci ale takovou politiku „všech azimutů” hodnotí daleko skeptičtěji. „Nemám pocit, že by se pro Spojené království chystala nějaká speciální dohoda,“ komentoval současnou situaci z pohledu USA pro The Times bývalý britský velvyslanec ve Washingtonu Kim Darroch. Trumpovy kroky podle něj „budou pro Spojené království značnou výzvou.“

Pokud se přitom Londýnu nepodaří vyjednat určitou výjimku z chystaných cel, bude pro Starmera velmi obtížné odolávat tlaku na opětovné sbližování s EU. 

„Máme izolacionistického nově zvoleného prezidenta ve Spojených státech. A obávám se, že Trumpovy komentáře během volební kampaně nejsou jen prázdné slogany, ale skutečné záměry. Pro mě jsou to důvody, proč potřebujeme více Evropy ve Spojeném království,” prohlásil například podle Politica poslanec LIberálních demokratů Richard Foord, a to na setkání občanů EU v Londýně.

A podobně to vidí třeba i někdejší ministr obrany v koaliční vládě Davida Camerona Nick Harvey. Spojené království podle něj zaplatí příliš vysokou cenu, pokud se nezačne obracet zpátky směrem k Bruselu. „Nemůžeme být 51. státem Ameriky – nedává to smysl geograficky, politicky ani průmyslově,“ řekl Harvey.

„Pokud se jim pateticky pověsíme za šosy namísto toho, abychom byli významným hráčem v evropské obraně, tak za tuto pošetilost tvrdě zaplatíme,” míní Harvey, který je nyní výkonným ředitelem organizace European Movement U.K., tedy vlivové skupiny prosazující těsnější spojení s Evropskou unií. Pokud se to nestane, mohlo by to podle Harveyho být pro Británii „potenciálně sebevražedné jak vojensky, tak ekonomicky.“

„Sophiina” volba není na pořadu dne?

Konkrétní plány na posílení spolupráce se už přitom připravují. Poslední zpráva Nezávislé komise pro vztahy mezi Spojeným královstvím a EU například doporučuje, aby Brusel a Londýn rychle pracovaly na dohodě o bezpečnosti, kterou by bylo možné časem postupně rozšiřovat.

Spojené království by pak mohlo přistupovat k již existujícím dohodám ve svém vlastním tempu — například účastí na společných obranných projektech EU nebo obnovením vztahů s Evropskou obrannou agenturou.

I tato zpráva ale podobně jako zmiňovaný diplomat varuje, že stávající „červené linie“ jakýmkoli zásadnějším krokům v tomto směru nadále bránějí. 

Sám Starmer, který tyto „červené linie” vytyčil, se konkrétním odpovědím na otázky k potenciální transatlantické obchodní válce a dalšímu směřování Británie na nedávném setkání s novináři vyhnul s tím, že se nechce pouštět do „hypotetických diskusí.“

Předseda vlády ale zdůraznil, že jeho země nebude nucena volit mezi Evropou a Amerikou. „Samozřejmě, že evropské země jsou našimi nejbližšími obchodními partnery a máme dlouhou společnou historii,“ cituje Politico Starmera. .

„Stejně tak je ale speciální vztah s USA, budovaný v těžkých časech, pro Spojené království nesmírně důležitý. Chci zajistit, aby Spojené království mělo dobré vztahy se všemi svými významnými spojenci, a to zahrnuje EU i USA.“ Zda se mu to povede, ukáží následující měsíce.

Tomáš Svoboda

Poláci stavějí rychleji nejen dálnice. Do provozu spustili paroplynovou elektrárnu o výkonu 1366 MW

Zatímco u nás se o nových paroplynových elektrárnách zatím hlavně mluví, Poláci už staví. PGE Polska Grupa Energetyczna uvedla na přelomu října do provozu největší plynovou elektrárnu v Polsku s instalovanou kapacitou 1366 MW. Zařízení se nachází u města Gryfino poblíž Štětína a pokrývat bude přes pět procent polské spotřeby elektřiny.

Elektrárna se skládá ze dvou paroplynových bloků o brutto výkonu 683 MW. Zařízení s názvem PGE Gryfino Dolna Odra patří k nejmodernějším energetickým zdrojům svého druhu v Evropě. Jeho účinnost přesahuje 63 procent a vyniká také flexibilitou. Rychlost startu ze studeného stavu na technické minimum elektrárny je 4 hodiny a z teplého stavu na technické minimum 30 minut.

Investici za více než 3,7 miliardy zlotých (21,5 miliardy korun) realizovala největší polská elektrárenská skupina PGE. Dodavatelem technologie byla americká GE Vernova, stavební část zajistil Polimex Mostostal. Návratnost investice do nové elektrárny podpořil polský stát formou 17leté smlouvy v rámci kapacitního trhu. Plynová elektrárna nahradila starou černouhelnou elektrárnu Dolna Odra ze 70. let minulého století.

„Investice do plynu jsou velmi důležitým prvkem energetické transformace a dosažení klimatické neutrality. Neustále rozšiřujeme využití obnovitelných zdrojů energie, které potřebují doplnit stabilními zdroji energie. V současné době neexistují flexibilnější energetické kapacity než jsou plynové elektrárny. Investice, jakou je PGE Gryfino Dolna Odra, jsou zárukou bezpečnosti a stability národního energetického systému a dalšího rozvoje obnovitelné energie,“ uvedl při spuštění elektrárny náměstek ministra státních aktiv Robert Kropiwnicki.

„Uvedením do provozu je uzavřena etapa výstavby nejmodernější a největší plynové elektrárny v Polsku. Nové plynové bloky nahradí opotřebované a neefektivní uhelné bloky v Elektrárně Dolna Odra a zapadnou tak do strategie dekarbonizace výrobních aktiv skupiny PGE. Nová investice zároveň posílí energetickou bezpečnost Polska a zajistí stabilní dodávky energie pro více než tři miliony domácností. Investice v Gryfinu díky své flexibilitě, tedy schopnosti rychle spustit a změnit množství vyrobené energie, pomůže splnit požadavky trhu a stabilizovat elektrickou síť v Polsku,“ doplnil předseda představenstva PGE Dariusz Marzec.

Elektrárna byla navržena tak, aby splňovala nejpřísnější emisní limity vyplývající z evropských pravidel BAT pro plynové a parní bloky. Emise prachu a oxidů síry se sníží téměř na nulu, což výrazně ovlivní kvalitu ovzduší v regionu. Emisní intenzita nové elektrárny je 330 gramů CO2 na kWh vyrobené elektřiny, což je téměř třikrát méně než v případě uhelných bloků Elektrárny Dolna Odra.

Podobná náhrada se odehraje také nedaleko česko-polské hranice. PGE staví 882megawattovou paroplynovou elektrárnu u města Rybnik, hotová má být v roce 2027. Nový plynový zdroj nahradí čtyři dožívající uhelné bloky o celkovém výkonu 900 MW v téže lokalitě.

(dtr)

Práce se nezastaví ani v zimě. Rekonstrukce nejstaršího dálničního mostu Šmejkalka pokračuje

Stavební práce na nejstarším dálničním mostě v Česku budou pokračovat i v zimních měsících. Aktuálně stavbaři vyměňují takzvané stojky. Měnit je začali v červenci a nyní je podle Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) tato část rekonstrukce hotová z jedné třetiny. Stojky jsou vytvořeny podle ŘSD z armovaného betonu a nacházejí se mezi vrchní částí mostu Šmejkalka a historickým obloukem.

Celkem jich bude vyměněno 32, po šestnácti na levé a pravé straně. „Vedle stávajících stojek jsou paralelně budovány nové a až poté budou původní odstraněny. Takto se bude postupovat i při výměně mostních pilířů,“ informovalo ŘSD.

Podle státního podniku se každý den na stavbě podílí minimálně dvacet dělníků. Ti se několikrát denně vydávají do výšky osmi pater, až na vrchol historického oblouku, a zdolávají přitom 143 schodů. Podle ŘSD tuto činnost přitom řidiči na dálnici nijak nezaznamenávají. ŘSD stále počítá s tím, že do provozu na dálnici stavební práce zasáhnou až na jaře příštího roku. Po celou dobu stavby se má ale na mostě zachovat provoz v režimu dva plus dva pruhy.

Zhotovitelem rekonstrukce je sdružení společností Strabag a Pragoprojekt, které most rekonstruuje za 965 milionů korun bez DPH. Celková doba realizace je 1460 dní a doba omezení na dálnici D1 má dosáhnout maximálně 755 dní. Uvedení mostu do provozu plánuje ŘSD v termínu 14. června 2027. Stavební práce by pak měly skončit definitivně 28. ledna 2028.

Aktuálně na mostě Šmejkalka probíhá výměna takzvaných stojek. Zdroj: ŘSD

Stavba je realizována v režimu Design & Build. ŘSD poskytlo zhotoviteli pozemky a stavební povolení s tím, že podrobné projektování je v jeho kompetenci. Díky tomu může podle státního podniku plně využít své know-how a optimalizovat postup výstavby na základě dostupných technologií tak, aby minimalizoval dopad stavby na veřejný provoz.

Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) letos v červnu schválil u rekonstrukce změnu postupu stavby. Stavbaři museli přizpůsobit technické řešení nižší pevnosti oblouků mostu. Jak tehdy sdělil Ekonomickému deníku generální ředitel ŘSD Radek Mátl, dopad do realizace stavby to podle něj nemá žádný. Změna postupu by také neměla ovlivnit celkovou dobu rekonstrukce mostu.

Most Šmejkalka se klene nad Hrusickým potokem a údolím mezi Senohraby a Turkovicemi. Jeho stavba začala v roce 1939 a pokračovala do roku 1949. Pravý oblouk pod jízdními pruhy ve směru na Brno byl vybetonován v roce 1941, levý oblouk ve směru na Prahu pak s odstupem pěti let až v roce 1946. Délku výstavby mostu výrazně ovlivnila 2. světová válka, během níž byla stavba přerušena.

Stavba nosné konstrukce mostu byla dokončena až po válce. Jako poslední byly v roce 1948 provedeny izolace mostu a v roce 1949 pak kamenná rovnanina za opěrami. Poslední velká oprava mostu se uskutečnila v roce 1991.

(teč)

Potvrzeno. Úsek z Běchovic k D1 postaví Eurovia CZ, Stavby mostů, Porr a Porr Bau

Úsek Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1 (511) postaví sdružení firem Eurovia CZ, Stavby mostů, Porr a Porr Bau. Výběr vítěze tendru oznámil generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Sdružení nabídlo cenu 9,76 miliardy korun bez DPH. Práce začnou letos v prosinci a potrvají tři roky. Státní podnik vybíral ze čtyř nabídek a reálnost vítězné nabídky prověřovala hodnotící komise. Řešila, zda se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, původní předpoklad byl 15 miliard korun.

Stavba, která je navržená jako „šestipruh“ tvoří jihovýchodní část Pražského okruhu a ze všech částí okruhu, které zbývá dostavět, je spojení dálnice D1 s oblastí Běchovic podle ŘSD nejkritičtější. „Pražský okruh je klíčovou stavbou nejen pro Prahu, ale i pro celý region. Jeho dokončení výrazně zlepší plynulost dopravy a sníží dopravní zátěž v hlavním městě. Na konci roku 2027 bychom po této stavbě měli jezdit,“ uvedl Radek Mátl.

Úsek má v budoucnu snížit provozní zatížení na Štěrboholské radiále i Jižní spojce, které dnes zajišťují tranzitní dopravu ve směru na severovýchod, respektive jihovýchod metropole. Nová trasa tak podle ŘSD výrazně odlehčí obytným čtvrtím, jež dlouhodobě čelí vysoké intenzitě dopravy. „Dostavba úseku 511 je pro Pražský okruh zásadní, protože vytvoří důležité dopravní spojení mezi hlavními dálnicemi ústícími do Prahy. To pomůže nejen obyvatelům, ale i tranzitní dopravě, která nyní město přetěžuje,“ zmínil mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Úsek 511 povede po katastrálních územích obcí Běchovice, Dubeč, Uhříněves, Královice, Nedvězí, Kolovraty a na území Středočeského kraje po katastrech obcí Říčany a Nupaky. Podle propočtů ŘSD bude tímto úsekem jezdit v roce 2030 denně 70 tisíc až 80 tisíc vozidel. Nyní dosahuje průměrná intenzita dopravy na Pražském okruhu zhruba 60 tisíc vozidel denně, z toho nákladní doprava tvoří až 40 procent.

Součástí stavby budou dva tunely – Dubeč a Na Vysoké, dále čtyři mimoúrovňové křižovatky, a to Dubeč, Uhříněves, Říčany a Lipany. Projekt počítá podle ŘSD také s výstavbou devatenácti mostů i dvou lávek pro pěší a cyklisty. Na trase je navržených šestnáct protihlukových stěn o celkové délce 7800 metrů.

Úleva pro přetížené obce

Stavba 511 začíná na mimoúrovňové křižovatce Českobrodská se silnicí I/12, za níž následuje nová mimoúrovňová křižovatka Běchovice. Na stávajícím mimoúrovňové křížení Českobrodská budou z důvodů plynulosti dopravy a bezpečnosti provozu zrušeny větve umožňující sjezd a nájezd z jihu. Nový úsek 511 pak končí před novou mimoúrovňovou křižovatkou Modletice s dálnicí D1.

Úsek patří k nejvýznamnějším dopravním stavbám v České republice. Propojí dálnice D1, D11 i D5, což pomůže kamionové dopravě. Ulevit by měl také přetíženým obcím v okolí Prahy, kde se zejména ráno a večer tvoří dlouhé kolony.

Mapa úseku mezi Běchovicemi a D1. Zdroj: ŘSD

ŘSD už dříve uvedlo, že souběžně s úsekem Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1 je nutné stavět také přeložku silnice I/12 Běchovice – Úvaly. Na začátku října už odstartovaly na místě archeologické práce. Pokračují také výkupy pozemků. „Předpokládáme, že bychom přeložku začali stavět v létě příštího roku,“ zmínil Mátl. Stavba je naplánovaná na třicet měsíců. „Což směřuje k tomu, abychom ji na konci roku 2027 zprovoznili společně s dálnicí D0,“ uvedl také Mátl.

V souvislosti s výstavbou úseku mezi Běchovicemi a dálnicí D1 v minulém týdnu vláda schválila dalších dvacet stavebních projektů v hodnotě 1,3 miliardy. Jde o úpravy místních komunikací, kruhových objezdů, křižovatek i cest. Nově má vzniknout Hostivařská spojka.

Upravovat se mají například komunikace v městské části Praha 22, jde o rekonstrukce a rozšíření ulic K Netlukám, Pod Jankovem, K Uhříněvsi. Zasahovat se bude do polohy ulice Donátská v Kolovratech, v Nedvězí u Říčan má dojít k rekonstrukci ulice Pánkova. Stavby by se měly podle mluvčí ministerstva dopravy Aleny Mühl realizovat v letech 2025 až 2027.

ŘSD kvůli výstavbě mezi Běchovicemi a dálnicí D1 přistoupilo také k vyvlastňování, jde o několik pozemků. ŘSD o ně požádalo prostřednictvím advokátní kanceláře K2 Legal. „Jedná se takzvaná technická vyvlastnění v rámci dědictví a nedohledatelných osob. Jinak než přes vyvlastnění v tomto případě postupovat nelze,“ sdělil na konci října Mátl.

Dodal také, že na stavbě úseku 511 Pražského okruhu probíhají v rámci trvalého záboru další tři vyvlastňovací procesy. Mátl doplnil, že jinak výkup pozemků postupuje velmi dobře. „Nyní je prakticky devadesát šest procent trvalého záboru již ve vlastnictví státu. Na zbylých pozemcích máme vesměs všude podepsáno právo provést stavbu a dokončuje se výkup včetně řešení převodu pozemků od státních institucí,“ uvedl.

Stavba Pražského okruhu je rozdělená do jedenácti úseků, v provozu je jich sedm. První se otevřel v roce 1983. Naposledy se okruh rozšířil v roce 2010, kdy ŘSD zprovoznilo část od D1 k D5.

Informace o stavbě 511 (infoleták ŘSD z roku 2022). Zdroj: ŘSD

(teč)