INZERCE

Úvod Blog Strana 5

Rozpočet EU na příští rok bude činit skoro 200 miliard eur. Přidávalo se i na pomoc při povodních

Jen o trochu méně než 200 miliard eur –⁠⁠⁠⁠⁠ tedy asi 5 bilionů korun –⁠⁠⁠⁠⁠ bude činit rozpočet Evropské unie na rok 2025. K takovému kompromisu došli o víkendu vyjednavači Evropského parlamentu a národních států. Oproti původnímu plánu vzrostly peníze zejména na pomoc členským státům, které postihly živelné katastrofy, nebo na program Erasmus+. Šetření, které požadovali zástupci unijních států, se tak nekoná.

Rozpočet obsahuje 199,4 miliardy eur, tedy asi pět bilionů korun, v prostředcích na závazky a 155,2 miliardy eur, 3,9 bilionu korun, v prostředcích na platby. Závazky představují prostředky, které mohou být v daném roce přislíbeny ve smlouvách. Platby pak skutečně vyplácené finanční prostředky. V rámci výdajových stropů současného víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 bylo ponecháno k dispozici 800,5 milionu eur, přes 20 miliard korun. Ty slouží jako rezerva pro případ nenadálých událostí.

Nejvyšší množství peněz, asi 78 miliard eur, má směřovat do oblasti soudržnosti, odolnosti a hodnot, z čehož nejvíce činí koehzní politika. Necelých 57 miliard eur půjde na oblast přírodních zdrojů a životní prostředí. Z té se financuje především společná zemědělská politika. 21,5 miliardy pak na oblast jednotného trhu, inovací a digitalizace.

„Pokračujeme v plnění našich politických závazků a zajišťujeme finanční prostředky na řešení současných i budoucích výzev Evropské unie – zelené a digitální transformace, posilování odolnosti Unie, řešení důsledků ruské agrese na Ukrajině a pokračující krize na Blízkém východě. Dohoda, kterou našli spoluzákonodárci, představuje dobrý kompromis mezi naléhavými finančními potřebami Evropy a kontinuitou úspěšných programů, které posouvají Evropu vpřed,“ uvedl končící eurokomisař pro rozpočet a správu Johannes Hahn.

Členské státy chtěly nižší rozpočet, Parlament vyšší

Původní návrh Evropské komise činil 199,7 miliardy eur. Členské státy následně usilovaly o seškrtání na 191,53 miliard, Evropský parlament ve své pozici naopak požadoval zvýšení na 201 miliard. Spory se vedly o financích na programy, jako je Erasmus+, penězích na vědu a výzkum, humanitární pomoc a ochranu hranic. Vzrostly také peníze určené na pomoc zemím, které v důsledku klimatické změny čelí přírodním katastrofám.

Polský europoslanec Andrzej Halicki z frakce Evropských lidovců, který byl hlavním vyjednávačem rozpočtu za Evropský parlament, uvedl, že bylo od počtáku jasné, že pokusy národních států snížit v dnešní době rozpočet není možné akceptovat. „V současné geopolitické realitě by bylo směšné oslabovat rozpočet Unie v této době. Naopak bychom měli usilovat o jeho posílení, abychom podpořili konkurenceschopnost, hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a zlepšili život lidí a komunit v celé Unii. Občané a podniky v celé EU si zaslouží větší jistotu a ujištění, že Unie je připravena je podpořit prostřednictvím programů financování a je připravena reagovat v případě vznikajících krizí,“ řekl.

Rozpočet bloku na rok 2025 je prvním, který je ovlivněn náklady na splácení dluhu vzniklého v rámci plánu obnovy NextGenerationEU. Ten vznikl jako reakce na covidovou pandemii, Unie si na něj půjčila na kapitálových trzích. V rozpočtu na rok 2025 je potřeba nad rámec předchozích odhadů vyhradit dalších 2,3 miliardy eur na náklady spojené s půjčkami kvůli zvyšování úrokových sazeb. Další financování nečekaných nákladů na obsluhu dluhu má být předmětem debat o víceletém finančním rámci na roky 2028-2034.

Dohodu vyjednavačů musí ještě formálně potvrdit členské státy a plénum Evropského parlamentu. To by se mělo stát do dvou týdnů. Očekává se, že ho Rada EU, která zastupuje členské státy, schválí 25. listopadu. Přijetí rozpočtu vyžaduje souhlas kvalifikované většiny. V Evropském parlamentu by se o dohodě mělo hlasovat ve středu 27. listopadu.

(knn)

Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.

Solární arbitráž, ztráta i expanze do Jižní Afriky. Pět zajímavostí z výsledků skupiny Photon Energy

Firemní skupina Photon Energy, která má centrálu v Praze a akcie obchodované na české burze, hospodařila v období od ledna do září se ztrátou 7,4 milionu eur (185 milionů korun). K lepším výsledkům firmě nepomohl ani růst tržeb – meziročně o 7,9 procenta na 64,14 milionu eur. V poměrně podrobné zprávě o výsledcích na sebe tato firma mnohé prozradila; výběr pěti zajímavostí naleznete v následujících odstavcích.

Dosud neznámou informací je třeba chystaná expanze do Jihoafrické republice. Photon Energy zde má v počátečním stadiu příprav projekt koncentrované solární elektrárny o výkonu 250 megawattů, doplněné o úložiště energie s kapacitou 1,8 GWh. Celkem tak má firma v různém stadiu příprav projekty o výkonu 1024 MW, vedle Jihoafrické republiky se jedná hlavně o solární parky v Austrálii (250 MW), Polsku (290 MW) a Rumunsku (190 MW).

Navzdory dlouhodobému a postupnému růstu se skupina Photon Energy v říjnu zmenšila. Prodala totiž společnosti CleanPeak Energy dvě fotovoltaické elektrárny v Austrálii o výkonu 14,5 MW. I po zohlednění nově dokončených fotovoltaik Faget 3 (7,5 MW) a Sărulești (3,2 MW) v Rumunsku se tak výkon provozovaných elektráren v majetku Photon Energy snížil na 129,6 megawattu.

Vzhledem k omezování režimu provozní podpory fotovoltaiky a nízkým cenám na spotovém trhu v době, kdy je hodně slunečního svitu, se Photon Energy poohlíží po nových možnostech. Například v září uvedla v Maďarsku do provozu fotovoltaiku o výkonu 658 kW, která bude vyrobenou elektřinu na základě dlouhodobé smlouvy typu PPA dodávat výrobci autodílů Clarion Hungary Electronics. Jiného maďarského výrobce autodílů bude Photon Energy zásobovat elektřinou z 5megawattové fotovoltaiky, která má být spuštěna v prvním čtvrtletí příštího roku.

Další novou aktivitou je vstup do oboru agregace elektřiny a flexibility. Od září má Photon Energy Trading PL příslušnou licenci od polského Energetického regulačního úřadu. Své služby jako agregátor začne nabízet od začátku prosince, a to na území všech hlavních distribučních sítí na polském území. Rozšíří tím své původní aktivity v oboru agregace odezvy na straně poptávky (DSR), které převzala díky akvizici firmy Lerta v roce 2022.

Photon Energy dále zopakoval záměr jít do mezinárodní arbitráže proti České republice, pokud poslanci schválí retroaktivní změnu podmínek státní podpory solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Photon Energy vlastní 11 takových elektráren o celkovém výkonu 15 MW. „V případě zastavení podpory v době záporných cen na trhu by investoři zaznamenali výrazné snížení plateb – a tedy i hodnoty jejich investic,“ uvedla společnost. Tyto vládní návrhy byly připojeny jako přílepek k aktuální novele energetického zákona, kterou mají poslanci schvalovat v nejbližších dnech ve třetím čtení.

Profil Photon Energy

Skupina Photon Energy od svého založení v roce 2008 postavila a uvedla do provozu solární elektrárny s celkovým výkonem přes 160 MW. Ve svém vlastním portfoliu má elektrárny s celkovým výkonem 129,6 MW, a to hlavně v Česku, Maďarsku, Slovensku a Rumunsku. Působí také v oboru flexibility na trhu s elektřinou a v oblasti vodárenství. Největšími akcionáři dodnes zůstávají původní zakladatelé firmy Michael Gartner (35,5 % akcií) a Georg Hotar (32,2 %).

Akcie společnosti Photon Energy se obchodují na varšavské, pražské a frankfurtské burze. V letošním roce se jim moc nedaří, od počátku roku do pondělí 18. listopadu hodnota akcií klesla o 36,6 procenta na 29 korun za kus. Dnes po otevření trhu hodnota akcií v reakci na zveřejněné výsledky spadla o 8,6 procenta na 26 korun za kus.

David Tramba

Pražská trolejbusová linka mezi Hradčanskou a Bořislavkou má stavební povolení

Záměr elektrifikace pražské linky 131 mezi Hradčanskou a Bořislavkou získal zatím nepravomocné povolení Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ). Jde o další z linek „levého břehu“. Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) v minulém týdnu oznámil zároveň pravomocné povolení záměru výstavby nabíjecí a napájecí infrastruktury pro elektrifikaci autobusové linky číslo 176 mezi pražským Karlovým náměstím a Strahovem.

Plán elektrifikace stávající linky 131, ze které se nově stane trolejbusová trasa 51, podle informací dopravního podniku počítá s tím, že trolejové vedení bude nainstalováno v úseku Bořislavka – Zelená. Zbytek trasy od zastávky Zelená až na Hradčanskou a krátký úsek v Evropské by měly vozy projíždět v režimu na baterii. „Díky bateriové technologii není nutno zřizovat trolejové vedení v celé trase a lze se tak vyhnout některým složitějším lokalitám,“ uvádí v popisu projektu dopravní podnik. Během provozních přestávek se budou trolejbusy napájet v terminálu Bořislavka.

Napájení trolejového vedení obstará nová měnírna Matěj v prostoru mezi ulicemi Na Štáhlavce a Na Míčánce. V dokumentaci DESÚ se uvádí, že technologie rozvodny bude umístěna v prvním patře. Obsahovat bude samostatnou rozvodnu, trakční transformátory, stejnosměrný rozváděč, rozváděč zpětných kabelů, rozváděč vlastní spotřeby, skříň ochran a řízení a skříň dálkového ovládání.

Elektrifikace linky 131. Zdroj: DPP

Na trase by mělo vzniknout přibližně sedm kilometrů nového trolejového vedení, v jednom směru, jde o přibližně polovinu délky celé linky. Dopravní podnik plánuje také slučování trakčních stožárů se stožáry veřejného osvětlení tak, aby „nevznikal zbytečně les nových stožárů“. „Na základě jednání s Městskou částí Praha 6 bude rovněž snahou dopravního podniku realizovat prostorově co nejsubtilnější stožáry, zejména v citlivé lokalitě křižovatky u Svatého Matěje,“ zmiňuje v popisu projektu dopravní podnik.

Dopravní podnik podal na DESÚ žádost o vydání společného povolení prostřednictvím společnosti Pragoprojekt letos v červnu. Po získání pravomocného povolení se předpokládá zahájení příprava prováděcí dokumentace k výběru zhotovitele stavby. Samotné stavební práce jsou v prostoru Šárecké ulice, kterou částečně využívá i linka 131, podle dopravního podniku úzce koordinovány i s dalšími záměry Technické správy komunikací hlavního města Prahy (TSK). Předpokládaný začátek realizace stavby je v rok 2025.

Do elektrifikace autobusových linek – levý břeh spadají také linky 137 (Na Knížecí – U Waltrovky) a 191 (Na Knížecí – Letiště). Podle dopravního podniku je spojuje náročnost terénu, kdy se na jejich trasách nachází řada výrazných stoupání a klesání. Všechny linky se také vyznačují vysokou přepravní poptávkou a trasy jsou vedeny z velké části hustou rezidenční zástavbou městských částí Praha 5, 6 a 13, okrajově i Prahy 2.

K elektrifikaci autobusové linky číslo 176 dopravní podnik oznámil, že v současnosti připravuje zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku na zhotovitele i obstaratele stavby, kterou plánuje vyhlásit ještě letos.

Tereza Čapková

Rolls-Royce na jihu Čech. MŽP posoudí záměr Skupiny ČEZ stavět další reaktor v Temelíně

ČEZ odstartoval povolovací řízení pro další jaderný reaktor. Tentokrát se jedná o zařízení s výkonem do 500 megawattů v jihočeském Temelíně, dodavatelem technologie bude pravděpodobně britský Rolls-Royce SMR. Posouzení záměru z hlediska dopadů na životní prostředí (tzv. EIA) budou mít na starosti úředníci ministerstva životního prostředí.

Jak ČEZ uvedl v oznámení pro řízení EIA, záměr výstavby zmíněného reaktoru vychází z Programového prohlášení vlády České republiky z ledna 2022 a z Plánu pro malé a střední reaktory v České republice. schváleného usnesením vlády loni v listopadu. Záměr je plně v souladu s cíli připravované aktualizace Státní energetické koncepce, přispěje také k naplnění klimatických závazků České republiky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.

Oznámení pro řízení EIA evidentně vzniklo dříve, než ČEZ se souhlasem české vlády navázal spolupráci s britským podnikem Rolls-Royce SMR. Oznámení zmiňuje čtyři možné dodavatele technologie, kterými jsou vedle Rolls-Royce SMR také GE Hitachi s reaktorem BWRX-300, EDF s reaktorem Nuward a Westinghouse s reaktorem AP300.

Reaktor se životností nejméně 60 let

V případě, že dodavatelem bude opravdu Rolls-Royce, tak v Temelíně vyroste tlakovodní reaktor III+ generace s netto elektrickým výkonem 470 MW. To zhruba odpovídá výkonu jednoho staršího bloku typu VVER-440 v Dukovanech. Projektová životnost je 60 let s koeficientem využitelnosti až 92,5 procenta hodin v roce. Výměna paliva by probíhala jednou za 18 až 24 měsíců. Výkon bloku lze v případě potřeby snížit až na 50 procent maximálního výkonu.

Nový blok má být umístěn jižně od areálu současné Jaderné elektrárny Temelín, kterou tvoří dva 1000megawattové jaderné bloky ruského typu VVER-1000. Ty zahájily provoz v letech 2000 a 2002. Podle původních plánů měly být v temelínské lokalitě čtyři bloky, výstavba dvou zbývajících byla pozastavena již v roce 1990. Pokus o jejich dostavbu skončil krachem poté, co ČEZ se souhlasem vlády na jaře 2014 ukončil temelínský tendr bez výběru vítěze.

Umístění nového bloku s reaktorem Roll-Royce SMR v Temelíně (vyznačeno červenou barvou). Foto: ČEZ, oznámení pro řízení EIA

Nově posuzovaný blok se má stát pátým v Temelíně (třetí a čtvrtý blok by mohl po roce 2040 postavit ČEZ na základě opce, kterou plánuje v nejbližších měsících uzavřít s korejskou společností KHNP), z časového hlediska však vyroste dříve. Výstavbu chce odstartovat v roce 2029 a dokončit v roce 2034. Jak ČEZ dále uvedl v oznámení pro řízení EIA, celkový počet pracovníků během výstavby se bude pohybovat okolo 1500. Po spuštění bude provoz a údržbu nového bloku zajišťovat okolo 300 pracovníků.

Otázkou je, jak moc se povolovací řízení protáhnou. Například posuzování záměru na stavbu dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech jen v procesu EIA zabralo víc než tři roky, ministerstvo životního prostředí vydalo své kladné stanovisko v říjnu roku 2019.

Strategická spolupráce s požehnáním vlády

Skupina ČEZ vybírala dodavatele prvního malého modulárního reaktoru (SMR) několik let. Okruh možných dodavatelů postupně zužovala, až z nakonec z jednání vyšel jako jasný vítěz britský Rolls-Royce SMR. Ten získával kladné body díky vstřícnému přístupu k jednání a vysokému zájmu o spolupráci s českými dodavateli. Informace o výběru vítězné technologie byla zveřejněna v září poté, co se s ní seznámili ministři české vlády.

Na konci října následoval podpis smlouvy mezi společnostmi ČEZ a Rolls-Royce o strategické spolupráci na vývoji modulárních reaktorů. Součástí této dohody je kapitálový vstup ČEZ do dceřiné firmy Rolls-Royce SMR. ČEZ zde koupí zhruba dvacetiprocentní podíl, za který zaplatí cenu v řádu jednotek miliard korun. Transakce podléhá souhlasu antimonopolních úřadů v několika evropských zemích.

David Tramba

Soudci: S platy politikům ustoupit nemůžeme. Prokázali, že se jim nedá věřit

Kolik si měsíčně vydělá předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka? Je podle něj správné, že má vyšší plat než premiér Petr Fiala? A ví soudci, kolik stojí kostka másla? Poslechněte si podcast České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka o soudcovských platech. Kromě Karla Šimky pozvání přijala předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová a prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Ten zdůraznil, že soudci ve sporu o výpočet jejich platů nemohou ustoupit. Politici podle něj opakovaně prokázali, že se jejich slibům nedá věřit.

Vávra v podcastu zavzpomínal, jak mu na konci 90. let po povodních zahraniční kolegové radili, ať kolegové v ČR nepřistupují na úpravu výpočtu jejich platů z důvodu přírodní katastrofy. „Říkali, že jakmile kývnete na to, že z jakéhokoliv politického důvodu se může zastavit automat, tak už se toho nikdy nezbavíte,“ uvedl. Považoval to tehdy za cynismus. „Jak se ukazuje, měli pravdu. věřit se jim nedá,“ dodal s tím, že chápe politický boj. Podle něj by ale neměl dopadat na soudní moc.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nedávno ve Sněmovně uvedl, že by mu nevadilo, pokud by se Ústavní soud musel znovu zamyslet nad platy soudců a označil je za privilegium. Pokud podle něj bere krajský soudce 185.000 korun měsíčně, ministr nepovažuje za porušení jeho nezávislosti, pokud by měl 170.000 korun. V tomto smyslu má samozřejmě pravdu, protože o nezávislosti soudců rozhoduje odbornost soudců a jejich morální integrita,“ říká Lenka Ceplová.

Aby se platy soudců oddělili od platů politiků soudci nechtějí. Podle Karla Šimky je nutné aby si oba tábory uvědomovali, že jsou společně na jedné lodí. Bohužel svou roli podle něj hraje i závist kvůli tomu, že soudci si své platy mohou nakonec obhájit u Ústavního soudu. „já jsem to napsal do jednoho rozsudku. Závist je lidská vlastnost, se kterou máme neustále bojovat, protože prostě nás všechny postihuje. A samozřejmě si vždycky závidíme, protože každý má něco lepšího než ten druhý,“ vysvětluje předseda NSS.

A co soudci říkají na přesun v rozpočtu, který stabilizovat personální situaci soudních úředníků a přispět k vyšší bezpečnosti ve věznicích?

Podcast už teď najdete na všech platformách.

https://podcasts.apple.com/cz/podcast/perspektivy-%C4%8Deska-soudci-s-platy-politik%C5%AFm-ustoupit/id1767696820?i=1000677347880

Eva Paseková, Česká justice

Metnar: Musíme klást důraz na zapojení domácího obranného průmyslu a nesoustředit se jen na zahraniční projekty

Volba Donalda Trumpa americkým prezidentem bude mít vliv na bezpečnostní situaci v Evropě, bude větší tlak na samostatnost evropského společenství. S tím bude souviset tlak na zvýšení kapacity evropského obranného průmyslu a bude třeba si uvědomit, že musí dojít k obnově a navýšení zbrojní výroby, daleko větší podpoře evropských institucí a ke změně přístupu bank. Nejen na evropské úrovni, ale i na národních úrovních s ohledem na financování zbrojního průmyslu. Je třeba také klást důraz na zapojení domácího průmyslu a nesoustředit se jen na zahraniční projekty, říká v rozhovoru pro Ekonomický deník šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO).

Jaký vliv bude mít podle vás zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem na bezpečnostní situaci v Evropě?

Zvolení Donalda Trumpa bude mít vliv na bezpečnostní situaci v Evropě, neboť dle mého bude větší tlak na samostatnost evropského společenství, aby se samo více staralo o bezpečnost v Evropě a s tím spojené zvyšování bezpečnostních kapacit, a nespoléhala se na Spojené státy.

A dokáže to?

Toto není nic nového, neboť i v předchozím funkčním období prezidenta Donalda Trumpa jsme tento apel slýchávali, a to zvláště se zaměřením na plnění výdajů na obranu ve výši 2 procent HDP. Když tehdy Donald Trump do prezidentského úřadu nastupoval, tak tento závazek plnilo 5 zemí a když končil, tak tento závazek plnilo 11 zemí, to znamená, že tento apel byl víceméně vyslyšen.

Ale „plničů 2 procent HDP“ bude nakonec více, ne?

V současné době se předpokládá, že v roce 2024 plánuje splnit tento závazek 20 zemí NATO. Takže se domnívám, že v novém funkčním období prezidenta Donalda Trumpa bude tento tlak pokračovat. Rovněž tak si myslím, že Donald Trump se bude snažit, aby EU převzala větší odpovědnost za pomoc Ukrajině, což znamená další tlak na zvyšování kapacit v oblasti evropského obranného průmyslu. Přesto se ale domnívám, že ve svém novém funkčním období se bude hlavně zaměřovat na domácí témata, jako ekonomika, snížení inflace, snížení cen léků a zdravotní péče, odstranění překážek a regulací směřující k větší energetické soběstačnosti Spojených států. A v neposlední řadě na řešení bezpečnostní situace směrem k nelegální migraci.

Jaký vliv bude mít podle vás zvolení Donalda Trumpa na obranný průmysl v Evropě?

S očekávaným tlakem na zvýšení kapacity evropského obranného průmyslu si bude třeba mimo jiného uvědomit, že bude muset dojít k obnově a navýšení zbrojní výroby, daleko větší podpoře evropských institucí a ke změně přístupu bank, nejen na evropské úrovni, ale i na národních úrovních s ohledem na financování zbrojního průmyslu. Bez zajištění stabilního financování formou investičních a provozních úvěru, nebude možno tomuto tlaku efektivně čelit. Zde je třeba také klást důraz na zapojení domácího průmyslu a nesoustředit se jen na zahraniční projekty.

Bývalý ministr obrany za hnutí ANO a dnes šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar. Foto: Ministerstvo obrany

Jaký dopad bude mít Trumpovo zvolení obranný průmysl v České republice? 

Co se týče České republiky, tak ta má poměrně rozvinutý obranný průmysl, ale potýká se se stejnými finančními problémy jako další evropský obranný průmysl. Zde bude muset dojít k většímu zapojení Národní rozvojové banky.

Další překážkou k zefektivnění zbrojního průmyslu je třeba nejen v České republice, ale i na úrovni Evropské unie, odstranit byrokratické překážky a zefektivnit proces realizace jednotlivých projektů.

Pro další rozvoj českého obranného průmyslu bude nutné odstranit nejen zmiňované překážky, ale také zaměřit se na zvýšení výstupů vědy, výzkumu a inovací a využít potenciálu české a evropské vědy a výzkumu. Jak je vidět ze současných bezpečnostních konfliktů a krizí, není to jen otázka zajištění dostatečných zdrojů a kvantity, ale je důležité dosáhnout technologického pokroku v oblasti vojenských technologií a zbraňových systémů.

Čím si vysvětlujete nejednotnost (kompatibilita, komunikace) v armádních akvizicích nejen v ČR, ale i v Evropě? Je šance na nápravu, jaká?

Obecně v rámci aliance a používání jednotlivých technologií a zbraňových systémů je interoperabilita a kompatibilita přetrvávajícím problémem, který se více či méně daří řešit, ale v tomto technologicky složitém prostředí je to přetrvávající komplikace, protože řízení, velení a komunikace je jedním ze základních prvků kooperace na jednotlivých úrovních velení. A to zvláště v aliančním prostředí, kde není nastavena jednotná unifikace.

Jedná se ale o problém, který je spíše technického rázu a jak je vidět, tak nestačí alianční normy tzv. Stanagy a na národní úrovni Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, který by měl na tyto problémy poukazovat a zabraňovat tomu, aby nedocházelo k nekompatibilitě a tím pádem ke snížené interoperabilitě.

V České republice se na to budeme muset více zaměřit, a to u každého jednotlivého projektu či tendru, aby nedocházelo ke zmíněným problémům, protože Armáda ČR je zatížena z hlediska přechodu od vojenské techniky východní provenience na techniku západní, což tento problém ještě umocňovalo.

Dokážete si představit, jak bude například stíhačka 5. generace F-35 komunikovat s tanky Leopard z Německa, děly Caesar z Francie, bojovými vozidly pěchoty CV90 ze Švédska a dalšími aktuálními zbraňovými akvizicemi Armády ČR z různých zemí?

Proto, aby byla možná komunikace mezi F-35, Leopardy a CV-90 bude muset rezort obrany více investovat do řídících a velících komunikačních systémů.

Jan Hrbáček

Šest let, tři miliardy korun. Řidičům se otvírá další část městského okruhu v Brně

Řidičům se v noci z pondělí na úterý otevře další část velkého městského okruhu v Brně v Žabovřeské ulici. Stavba, která stála tři miliardy korun, končí po šesti letech. Nově otevřená část okruhu a rozšíření ze dvou pruhů na čtyři má ukončit kolony, které se tvořily zejména v dopravní špičce. Otevření úseku se zpozdilo kvůli různým problémům a průtahům o několik let.

Stavba patřila k technologicky nejnáročnějším projektům Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD), a to kvůli skalnímu masivu na jedné straně a řekou Svratkou na straně druhé. „Tato klíčová stavba po 20 letech řeší jedno z největších brněnských dopravních úskalí. Bylo zvoleno to nejlepší možné řešení – šetrné k přírodě i městu, technicky náročné, ale úspěšně dokončené,“ uvedl v pondělí během otevření úseku premiér Petr Fiala (ODS). Zhotovitelem stavby bylo sdružení firem Eurovia CZ, Hochtief CZ a Subterra.

První etapa, tedy severní část, se stavěla v letech 2018 až 2020 a stála přes 400 milionů korun. „Druhou etapu jsme stavěli 46 měsíců a i s valorizacemi nás stála 2,8 miliardy korun,“ poznamenal ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala. Druhá etapa stavby brněnského městského okruhu Žabovřeská, byla zahájena v prosinci 2020. Velký městský okruh je tak nyní v západní části města kompletně hotový.

Silničáři letos ve druhé polovině roku dokončili i stavbu severovýchodní části na Tomkově náměstí a v Rokytově ulici a také přestavbu Bauerovy ulice podél výstaviště. Nyní se ale rozvoj městského okruhu na několik let zastaví, protože další části v jihovýchodní a východní části města budou hotové až za několik let.

Velký městský okruh Brno. Foto: ŘSD

Podle Davida Fialy mohou řidiči v Žabovřeské počítat s úsporou zhruba sedmi až osmi minut, které průměrně trávili v koloně, než se dostali do úseku, v němž se stavělo. Stavba druhé etapy Žabovřeské, tedy její jižní část, byla velmi komplikovaná. Z jedné strany je skalní masiv Wilsonova lesa, z druhé strany řeka. Kvůli rozšíření silnice bylo nutné vyrazit tunel pro tramvaj a postavit část silnice nad řekou.

Díky stavbě se také podařilo zprůchodnit území pro cyklisty a pro pěší. „Vznikl systém stezek a cyklostezek, který spojuje Wilsonův les s územím kolem řeky Svratky. Myslím, že to bude dobré jak pro procházky do Wilsonova lesa, tak pro sportovce,“ řekl David Fiala. Spojení přes silnici zajistí lávky i přesypaný tramvajový tunel a silniční galerie, budou se zde dělat i parkové úpravy. Stavebně má být tato část hotová na konci roku, plné zprůchodnění se očekává na jaře.

Čtěte také: Začaly práce na průzkumné štole k tunelu velkého městského okruhu v Brně

Za necelý měsíc, 13. prosince, se plánuje zprůjezdnění veškerých zbylých částí na velkém městském okruhu na Tomkově náměstí, kde se ještě dodělávají některé sjezdové a nájezdové rampy. Začaly také práce na průzkumné štole pod sídlištěm Vinohrady. Zhruba za tři až čtyři roky by mohla začít stavba samotného tunelu, za tři roky by se také mohl začít stavět úsek přes Ostravskou radiálu. „To jsou dva úseky, bez nichž východní část okruhu nebude fungovat,“ zmínil generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

(čtk, teč)

Práce na pražském Barrandovském mostě finišují. Stavba má dvouměsíční zpoždění

Pražský Barrandovský most se opět otevře řidičům, rekonstrukce se posunula do poslední části. Aktuálně stavbaři pokládají nové povrchy. Pokud nenastanou žádné komplikace, předpokládá se ukončení prací na konci týdne, sdělila Ekonomickému deníku tisková mluvčí Technické správy komunikací hlavního města Prahy (TSK) Barbora Lišková.

Předcházet tomu bude podle mluvčí ještě instalace zádržného systému a kompletní nastrojení rekonstruované části mostu. „Dále nás čeká instalace portálů a zatěžovací zkouška celé severní nosné konstrukce. V posledních dnech také dojde k novému vyznačení severního mostu a počítá se i s obnovou vodorovného dopravního značení na jižní konstrukci,“ poznamenala Lišková.

Jakmile TSK dokončí letošní práce, čeká most ještě poslední pátá etapa, při které budou dělníci sanovat povrchy. Při těchto pracích už ale nebudou na mostě podle agentury ČTK žádná dopravní omezení. Současná fáze rekonstrukce mostu odstartovala v březnu a měla trvat do konce letních prázdnin. Došlo ale ke zpoždění. Už před spuštěním uzavírky upozorňoval náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti), že v pořadí třetí a finální, uzavírka bude mít výraznější dopad na dopravu, než ty předešlé. Sloučením dvou uzavírek do jedné ale podle něj zkrátilo dobu rekonstrukce o jeden rok. Práce se podle něj zkrátily například o jednu přípravnou a jednu dokončovací fázi oprav.

Pokládka UHPC betonu. Zdroj: TSK

Jak v minulosti uvedl náměstka ředitele TSK Josef Richter, spojení dvou etap dohromady mělo přinést nejen časové, ale i finanční úspory. Původně vysoutěžená cena za celou rekonstrukci mostu byla 594,5 milionu korun, ukázalo se ale, že konečná částka bude zhruba dvakrát vyšší. Generální ředitel TSK Filip Hájek letos v září uvedl, že rekonstrukce bude stát zhruba 1,14 miliardy korun, informovala ČTK.

Mezi důvody jmenoval velmi špatný stav původní konstrukce, inflaci a použití modernějších technologií. Při započtení nulté fáze oprav, kdy byly opraveny mimo jiné pilíře, výše zmíněné páté fáze a zaplacení správce stavby se pak náklady vyšplhají na téměř 1,31 miliardy korun.

Stavbaři v rámci rekonstrukce Barrandovského mostu použili do podloží vozovky například speciální ultra vysokopevnostní beton (UHPC). Vrstva se následně překryje litým asfaltem a poté se zhotoví finální vrstva tvořená asfaltobetonem. „Tato vyrovnávající, staticky spřahující vrstva, je za tímto účelem zcela klíčová. Původní konzole byla ve velmi špatném technickém stavu a my jsme museli využít UHPC a jeho úžasných vlastností k tomu, abychom ten most zachránili,“ uvedl k tomu Josef Richter.

(teč)

Obměna v senátním výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Má čtyři nové členy

Senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu po říjnových krajských a senátních volbách obměnil složení. Do jeho řad přibyli čtyři noví členové. Jde o senátory Oldřicha Hájka, Ondřeje Lochmana, Jana  Paparegu a Tomáše Třetinu. Ekonomický deník je oslavil s dotazy, proč si vybrali právě tento výbor a čeho by v něm rádi docílili.

Pro čerstvého senátora a bývalého poslance a předsedu sněmovního podvýboru pro dopravu a člen hospodářského a zahraničního výboru Ondřeje Lochmana (STAN) bylo rozhodnutí zamířit do senátního výboru se zaměřením na oblasti hospodářství, zemědělství a dopravy „přirozené“. „Tématům se dlouhodobě věnuji a považuji je za klíčová pro rozvoj našeho regionu i celé České republiky, zároveň tím plynule navážu na svou práci ve Sněmovně,“ uvedl.

V oblasti dopravy vidí řadu příležitostí pro zlepšení. Jde podle něj například o budování bezpečné a moderní infrastruktury nebo o lepší propojení regionů. „Chci se zaměřit na to, aby se strategické projekty v oblasti dopravy a infrastruktury konečně pohnuly kupředu. Konkrétně třeba stavby cyklostezek, elektromobilita, vysokorychlostní tratě nebo klíčové dopravní stavby v regionu i mimo něj,“ zmínil Lochman, který kandidoval do Senátu ve volebním obvodu Mladá Boleslav.

V oblasti zemědělství by Lochman rád přispěl k zajištění udržitelného rozvoje a podpory lokálních producentů, ti jsou podle něj základem soběstačnosti České republiky. Věnovat se chce i otázkám podpory moderních technologií a investic v oblasti hospodářství. „Věřím, že inovace a dobré podmínky pro podnikatele mají zásadní vliv na naši konkurenceschopnost a na kvalitu života obyvatel,“ myslí si.

Druhá schůze Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Zdroj: kancelář Senátu

Dalším nováčkem je v Senátu a výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu ekonom Oldřich Hájek (za ANO), který kandidoval v obvodu Zlín. Hájek také provozuje vysokou školu a je včelař. „S ohledem na mé profesní zaměření jsem měl největší zájem působit ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Je to takový ‚všeobjímající‘ výbor, který řeší hlavní společenská a ekonomická témata. Jsem velmi rád, že se mi podařilo místo v tomto výboru získat, protože o působení zde je mezi senátory tradičně velký zájem sdělil Ekonomickému deníku.

Doplnil, že dále také míří do senátního podvýboru pro zemědělství, tato oblast mu je podle něj jako včelaři, myslivci a sadaři velmi blízká. „V současné době je zemědělství administrativně velmi regulováno a řada směrnic má negativní dopady na naše zemědělce. To je oblast, které se chci také pečlivě věnovat,“ podotkl. Hájek je zároveň členem Stálé komise pro rozvoj venkova.

Nově působí ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu i stávající senátor a bývalý primátor Mostu Jan Paparega, lídr Lepšího Severu. Aktuálně kandidoval ve volebním obvodu Mostecko. Ekonomickému deníku Paparega sdělil, že právě Mostecko v následujících letech čekají v oblasti hospodářství, energetiky a dopravy velké změny. „V souvislosti s plánovaným útlumem těžby hnědého uhlí je zde reálný předpoklad potřeby transformace hospodářství a energetiky nejen na Mostecku, ale v celém Ústeckém kraji. Proto je potřeba intenzivně pracovat na tom, aby tato transformace byla nastartována,“ poznamenal.

Vytvořit se podle něj mají příležitosti pro zaměstnance, jejichž pracovní poměry jsou nyní ohroženy a dále pak příležitosti pro ty, kteří chtějí svůj profesní a osobní život s Mosteckem spojit.

Paparega je zároveň členem dvou podvýborů, a to podvýboru pro regiony v transformaci a podvýboru pro energetiku. „Věřím, že má účast v těchto orgánech Senátu Parlamentu České republiky bude prospěšná. Nadále se také plánuji aktivně účastnit jednání Výboru pro sociální politiku, který je pro řešení sociálních problémů našeho regionu také velmi významný,“ uvedl.

Novým členem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu je také senátor Tomáš Třetina (TOP 09), kromě toho působí i v podvýboru pro energetiku a dopravu a podvýboru pro sport. „Jako senátor za obvod Znojmo jsem se rozhodl vstoupit do výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, protože v sousedství našeho regionu se plánuje výstavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, což ovlivní životy lidí v celém senátním obvodu,“ sdělil.

Jmenoval také další projekt, které region ovlivní, jde o obchvat Znojma, který je podle Třetiny desítky let trvajícím, takřka nekončícím, příběhem a má zásadní vliv na zlepšení dopravní situace, a tedy i kvality života obyvatel ve Znojmě. „Jako člen výboru se chci zaměřit na podporu těchto strategických projektů, sledovat jejich průběh a zajišťovat, aby byly realizovány efektivně a v souladu s potřebami našeho regionu,“ dodal.

Třetina se chce věnovat i otázkám zemědělství, které je pro Znojemsko podle něj tradičním odvětvím.  Podporovat chce opatření, která povedou k udržitelnému rozvoji, a to i s ohledem na otázky zdanění tichého vína, které nesmí být podle Třetiny pro region likvidační. Předsedou senátní výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu i nadále zůstává Miroslav Plevný (BEZPP).

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Zdroj: Senát ČR

(teč)

Zateplené stany na D1. Na rozšíření komunikace se bude podle Mátla pracovat celou zimu

Stavební práce na modernizaci nejzatíženějšího úseku D1 u Brna mezi 194. a 196. kilometrem budou pokračovat celou zimu. Tento týden mají stavbaři osazovat nosníky nového mostu přes železnici, informoval o tom generální ředitel ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) Radek Mátl v podcastu státního podniku. Práce za více než miliardu korun bez DPH budou hotové v podle ŘSD polovině dubna 2025, kdy také skončí všechna dopravní omezení.

Modernizace úseku mezi 194. a 196. kilometrem je první ze sedmi etap rozšíření D1 kolem Brna. Podle Radka Mátla je právě tento úsek jedním z nejkritičtějších, protože jde o místo, kde provoz dosahuje největší dopravní intenzity, denně tam projede až 80 tisíc vozidel. Úsek se nachází mezi křižovatkami s dálnicí D2 a s výpadovou silnicí na Vídeň.

„Věřím, že rozšíření tohoto úseku na šestipruhové uspořádání výrazně zvýší plynulost dopravy na dálnici D1 na obchvatu Brna. Z dalších souvisejících staveb máme nejdál připravenou přestavbu křižovatky D1 a D2, říkáme tomu křižovatka Brno jih. Ta má stavební povolení a vybíráme dodavatele,“ řekl Radek Mátl.

Mátl také uvedl, že jde o velmi komplikovanou stavbu. Zhotovitel, sdružení MI Roads a Doprastav, má aktuálně hotové podkladní asfaltové vrstvy. Klíčem stavby a jejího zprovoznění je podle Mátla šestipólový most přes železnici. „V současné době se intenzivně pracuje na spodní stavbě a tento týden v nočních hodinách se budou osazovat nosníky, abychom se dostali zpod mostu nahoru. To znamená, že řidiči, kteří úsekem projíždějí, tu intenzivní práci nevidí, protože probíhá v místech spodní stavby, nikoli nahoře,“ poznamenal Radek Mátl.

Neomezený provoz tři plus tři pruhy by měl začít fungovat v polovině dubna. ŘSD se dohodlo, že proti plánu skončí práce o dva měsíce dřív. „Zhotovitel bude pracovat celou zimu, nebude žádná zimní technologická přestávka. Bude k tomu využívat i zateplené stany, aby se práce nezastavily a aby mohl v zimním období pokládat izolace a provádět všechny procesy, které by běžně prováděl v letních měsících nebo za lepších klimatických podmínek,“ zmínil Mátl.

Nyní je provoz na komunikaci omezený, jezdí se v režimu dva plus dva jízdní pruhy, a to rychlostí 80 kilometrů za hodinu. Práce na rozšíření dálnice D1 na šest pruhů začaly v srpnu 2023.

Při stavbě dalších úseků chce ŘSD zúročit zkušenosti z nynější stavby. Jednotlivé etapy chce také podle Mátla co nejvíce propojit a nakumulovat, aby se výstavba urychlila. Největším problémem jsou podle něj mosty. ŘSD chce postupně rozšířit na šest pruhů úsek dálnice D1 dlouhý 30 kilometrů, a to od Kývalky po Holubice. Je rozdělený do sedmi staveb, investice budou dohromady podle předběžných odhadů kolem 24 miliard korun bez DPH.

(teč)