Správa železnic vypsala veřejnou zakázku na předběžný archeologický průzkum pro vysokorychlostní železniční trať Prosenice – Ostrava-Svinov a Hranice na Moravě – Ostrava-Svinov, jde o úsek Moravská brána. Předpokládaná hodnota tendru je 40,5 milionu korun. Podání nabídek se uzavírá 15. listopadu. Správa železnic o tom informovala na svých webových stránkách.
Po dodavateli archeologických prací bude státní organizace podle zadávací dokumentace k tendru požadovat rešerši písemných a mapových pramenů, geofyzikální prospekci, povrchový sběr, detektorový průzkum, batymetrickou prospekci, mikrosondáže a leteckou prospekci. Na financování průzkumu se bude podílet také Státní fond dopravní infrastruktury.
V rámci první fáze předběžné tržní konzultace, která se konala letos 23. května, Správa železnic představila registrovaným zájemcům o tendr svá očekávání od zvažovaných veřejných zakázek na provádění předběžných archeologických výzkumů pro úseky VRT Moravská brána I a VRT Moravská brána II včetně požadavků na kvalifikaci dodavatele, harmonogramu prací a požadavků na způsob hodnocení nabídek dodavatelů.
Celkem oslovila podle dokumentace k tendru 20 relevantních dodavatelů, z nichž sedm projevilo zájem o účast na konzultaci, pět zájem odmítlo a osm na pozvánku k účasti na konzultaci nereagovalo. Všichni relevantní dodavatelé podle pocházejí z České republiky.
Účastníci předběžné tržní konzultace měli výhrady například k absenci členění zkoumané plochy podle typu jejího využití, jde o zemědělské a lesní plochy, louky či zastavěná území. Správa železnic reagovala podle podkladů k tendru konstatováním, že rozčlenění území lze pro potřeby zadávací dokumentace dopracovat a plochy v jednotkách hektarů konkretizovat. Řešila se i obchodní a právní rizika.
Dodavatele zajímalo i zohlednění přírodních a klimatických faktorů, které mohou prodloužit archeologické práce. Na tento komentář Správa železnic reagovala tím, že přírodní a klimatické faktory nelze ovlivnit či predikovat.
Dalším tématem konzultací byla obava z rizika v rámci zajištění souhlasu vstupů na pozemky. Toto téma zaznívalo v rámci konzultace podle Správy železnic často. „Na tuto skutečnost Správa železnic reagovala tím, že výhrady bere na vědomí a požadavek upraví tak, aby bylo možné zajištění vstupů na pozemky realizovat v rámci všech dílčích etap,“ zmiňuje se podkladech k tendru.
U projektu Moravská brána I a II je aktuálně podle ministerstva dopravy dokončená projektová dokumentace a probíhá proces EIA. Zahájeno bylo podle resortu oslovení vlastníků dotčených nemovitostí a pozemků. Výstavba vysokorychlostní trati by měla být financovaná formou PPP projektu. Počátek realizace stavebních prací ministerstvo předpokládá v roce 2028, zprovoznění v roce 2033.
Úsek vysokorychlostní trati Moravská brána. Zdroj: Správa železnic
Větší podpora nezaměstnaných na začátku, menší v následujících měsících, delší zkušební doba či umožnění brigád pro žáky základních škol. Začátkem příštího roku má vejít v platnost takzvaná flexibilní novela zákoníku práce. Změny vytvořené ministerstvem práce a sociálních věcí však nyní čeká první čtení v Poslanecké sněmovně. Ekonomický deník přináší detailní přehled všech novinek a jejich hodnocení odborníky.
Jednou z nejnovějších částí novely je například úprava podpory nezaměstnaných. „Jedná se o zvýšení podpory v nezaměstnanosti v prvním podpůrném období. Toto navýšení by mělo být na úkor snížení podpory ve třetím období,“ informoval Ekonomický deník Jakub Augusta, mluvčí ministerstvo práce a sociálních věcí. Konkrétní podobu však zatím neprozradil, protože návrh ještě není hotov. Znamenalo by to tak, že v prvních dvou měsících by nezaměstnaný dostal od státu více než nyní a naopak méně v posledním období. Tedy v části, ve které ještě po několik posledních měsíců vyplácí nezaměstnaným podporu.
Cílem změn je podle Augusty posílení podpory lidí, kteří budou nuceni nebo se rozhodnou změnit své zaměstnání. „Při současném nastavení systému podpory v nezaměstnanosti se totiž lidé dostávají do situací, kdy je pro ně obtížné hradit své závazky. To je může vést k setrvání v současném zaměstnání, i když jim plně nevyhovuje,“ uvedl dále mluvčí ministerstva s tím, že změna zaměstnání zvyšuje mzdy většinou o osm až 12 procent. „Změnit práci tady znamená dostat vyšší mzdu a občasná změna je tedy pro zaměstnance výhodou,“ dodal. Tyto změny by se pak měly objevit ve druhém čtení jako pozměňovací návrh flexibilní novely zákoníku práce.
Odbory nesouhlasí
Systém podpory nyní funguje tak, že v prvních dvou měsících dostane nezaměstnaný podporu v nezaměstnanosti ve výši 65 procent z původního čistého příjmu. Zde však platí strop, který pro letošní rok činí 24 608 korun měsíčně, což je 58 procent měsíční průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. V následujících dvou měsících – tedy ve druhém podpůrném období – dostane dotyčný 50 procent a ve třetím období, které podle věku žadatele trvá jeden, čtyři či sedm měsíců, stát vyplácí 45 procent.
Nárok na tuto podporu však nemá každý. Žadatel ji dostane v případě, že v uplynulých dvou letech odpracoval minimálně 12 měsíců a během této doby si platil důchodové pojištění. Nárok na podporu tak mohou mít nejen zaměstnanci, včetně těch, kteří dali výpověď sami, ale také OSVČ. A to pokud přerušili, či ukončili svou činnost. Dotyčný nesmí pobírat starobní důchod.
Odborový předák Josef Středula Foto: ČMKOS
Se změnami však nesouhlasí odboráři. „Nevidíme pro to žádný důvod. Vadí nám i snížení dávek pro ty, co budou delší dobu nezaměstnaní, protože to zpravidla nejsou lidé, kteří by nechtěli pracovat,“ namítl Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Vadí mu také, že tento návrh nebyl dříve komunikován s ostatními.
Brigáda od 14 let?
A odboráři nesouhlasí ani s již dokončenými částmi „flexi“ novely zákoníku práce, kterou by v následujících dvou týdnech měli v prvním čtení probrat poslanci. Jednou z nich je například umožnění sezonní brigády o letních prázdninách pro čtrnáctileté. „Žádným nadšením neoplývám. Obávám se, aby v tomto případě nebyla překročena mez, která by mohla negativně ovlivnit vývoj takto mladého člověka,“ uvedl odborový předák Středula. Podle zákona mohou nyní brigádně pracovat pouze osoby starší 15 let s ukončenou povinnou školní docházkou.
„Má se jednat se o lehké práce, které v žádném případě nemají dospívajícímu škodit zdraví, morálce nebo vzdělávání,“ přiblížil pro Ekonomický deník Petr Hůrka, který přednáší o pracovním právu na Právnické fakultě Masarikovy Univerzity v Brně.
Sezonní práce by měly být pouze práce nerizikové. „Tedy ty, jež jsou zařazené v první kategorii prací dle míry rizika. Nejedná se tak o práce přímo lehké, jednoduché, ale bezpečné, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,“ vysvětlil odborník na pracovní právo Petr Hůrka, který se na vytváření novely podílel. Do první kategorie tak podle něj například spadá administrativní práce. Před podepsáním pracovní smlouvy bude nutné přiložit písemný souhlas rodičů.
Zkrácení výpovědní doby a prodloužení té zkušební
Velmi diskutovanou změnou by mělo být zkrácení výpovědní doby. V momentě, kdy je doručena výpověď zaměstnavateli či zaměstnanci, běží dvouměsíční výpovědní doba. Nyní začíná až od prvního dne následujícího měsíce.
Výpovědní doba by se u určitých výpovědních důvodů mohla zkrátit dokonce jen na jeden měsíc. Taková doba by se dala uplatnit v případech, kdy se zaměstnanec na pracovišti choval nevhodně, nebo i přes upozornění nadřízených si neplnil povinnosti.
Poslanecká sněmovna, ilustrační snímek. Foto: PSP ČR
Proti jsou odbory, mimo jiné kvůli tomu, že lidé přijdou o část příjmu. „Nevidíme pro to žádný důvod. Uvědomme si, že změna se týká i lidí, kteří mají nízké a průměrné měsíční výdělky, což je okolo 20 až 30 tisíc čistého. Jakmile se zkrátí doba, je tím ještě více ohrožen zaměstnanec,“ upozornil Josef Středula.
Kromě kratší výpovědní doby má novela zákoníku práce počítat i s prodloužením maximální délky zkušební doby. A to u běžných zaměstnanců ze tří měsíců na čtyři a ze šesti měsíců na osm u pracovníků na vedoucích pozicích. „Praxe ukazuje, že u specifických odborných pozic je aktuální zkušební doba nedostatečná,“ zdůvodnil v tiskové zprávě již dříve ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). I s touto změnou nesouhlasí odbory. „Myslím si, že je to jen snaha o prodloužení doby, kdy někdo může někoho vyhodit bez udání důvodu,“ sdělil Středula.
Podle současného zákoníku práce není zkušební doba povinná. Zaměstnanec a zaměstnavatel se na ní musejí dohodnout. Nejdelší možná „zkušebka“ u nevedoucích pozic trvá tři měsíce, u vedoucích pozic nejvýše šest měsíců. Pokud zaměstnanec ve zkušební době například onemocní, je chráněný před propuštěním jen prvních 14 dní nemocenské a současně se doba jeho zkušební doby prodlouží o počet dní, kdy nepracoval.
Další z přichystaných změn je možnost vyplácet pracovníkům honorář v cizí měně. To bude možné hlavně v těch případech, kdy zaměstnanec firmy pracuje v zahraničí nebo tam bydlí. To do této chvíle firmám umožněno nebylo.
Návrat na stejnou pozici po mateřské
Podle „flexi“ novely zákoníku práce by zaměstnavatelé měli rovněž lidem na rodičovské dovolené držet jejich pozici do věku dvou let dítěte. „Zaměstnavatel bude nově muset dát zaměstnanci, jenž se vrací po této dovolené, naprosto stejné pracovní místo, které vykonával před odchodem,“ popsal Hůrka.
Zaměstnanec tak získá větší jistotu. Nyní má po rodičovské zaručeno pouze to, že bude přijat na místo podobné, kde bude dělat práci, kterou má v původní smlouvě. V případě, že se žena vrátí už po skončení mateřské dovolené a nevyužije tedy následnou rodičovskou, má nárok na stejnou pozici.
Novinka však není bez překážek. Pracovník se totiž může vrátit na původní místo, ale druhý den mu může být zadána jiná práce, která je v souladu s pracovní smlouvou. V praxi by to tedy vypadalo tak, že zaměstnankyně má v pracovní smlouvě druh práce účetní a vykonává pozici vedoucí mzdové účtárny. Díky novele by se po ukončení rodičovské a před druhými narozeninami dítěte vrátila na svou pozici. Zaměstnavatel však může zjistit, že mu chybí například účetní, a jestliže má dotyčná ve smlouvě uvedenu pouze pozici účetní a ne vedoucí mzdové účtárny, může ji tuto práci přidělit. Původní plat či mzda jí však zůstane. A pokud došlo k navýšení výplaty pro ostatní zaměstnance, má na to stejné právo.
Změny navržené ministerstvem práce a sociálních věcí se týkají rovněž vyplácení odškodnění u zaměstnanců, kteří trpí nemocí z povolání a nemohou již práci vykonávat. Zaměstnanec stejně jako nyní obdrží náhradu ve výši dvanáctinásobku jeho ročního průměrného výdělku z povinného pojištění zaměstnavatele. Nově však odstupné bude hradit pojišťovna, nikoliv zaměstnavatel.
„Nemoc z povolání musí potvrdit lékařský posudek, pak má zaměstnanec na odškodnění plné právo. Je velmi dobře, že částku hradí pojišťovna, a to i proto, že zaměstnavatel platí za svého zaměstnance pojistné,“ uvedl Hůrka s tím, že se tedy již nebude jednat o odstupné, ale o náhradu škody.
Výpověď bez důvodu
V rámci novely zákoníku práce se také debatovalo o možnosti dát výpověď pracovníkovi bez udání důvodu. Takovou možnost však Jurečka začátkem letošního dubna zamítl. „Nekloním se k tomu, aby téma bylo spojené s tím, že současné podmínky překlopíme do nějakého módu ‚výpověď bez udání důvodu‘. To z mého pohledu není cesta,“ vysvětlil ministr s tím, že v novele tedy tato změna obsažena určitě nebude.
Právě v tomto bodu je kabinet Petra Fialy (ODS) nejednotný. Například ODS bude chtít ve sněmovně prosadit pozměňovací návrh, v němž by právě určitá možnost dát výpověď bez důvodu byla. Název ‚výpověď bez udání důvodu‘ je však podle Jana Skopečka (ODS) zavádějící. Jde totiž pouze o to, aby se rozšířily možnosti zdůvodnění výpovědi, které nyní nejsou uvedené v zákoníku práce.
„Například by to mohlo být v případech, kdy zaměstnavatel není spokojen s odvedenou prací zaměstnance, který ale ničím neporušil pracovněprávní vztah,“ zdůvodnil. Podle odborů i opozice by byla tato změna diskriminační. Doplatili by na to hlavně starší zaměstnanci ženy s malými dětmi.
Lukáš Karbulka
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Ve Mstěticích u Prahy v pondělí večer vjely dva vlaky na stejnou kolej, zastavily jen několik desítek metrů od sebe. Nikdo se nezranil, cestující byli evakuováni. Informoval o tom mluvčí hasičů Správy železnic Martin Kavka. Provoz na trati byl zastavený déle než dvě hodiny, vyplývá z informací Správy železnic a Českých drah.
„Jeden z vlaků vjel na obsazenou kolej. Oba vlaky ihned zastavily. Probíhá vyšetřování a evakuace cestujících. Vlaky jsou od sebe několik desítek metrů,“ uvedl Kavka v pondělí před sedmou hodinou večer. Drážní hasiči podle něj pomohli z jednoho vlaku vystoupit 12 cestujícím, z druhého část pasažérů sama odešla a část v něm zůstala.
Doprava na trati mezi Prahou a Čelákovicemi byla zastavená, některé vlaky musely být odřeknuty. Podle informací Českých drah se provoz obnovil bez omezení v devět hodin večer.
Mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda v úterý upřesnil, že jeden z osobních vlaků z Lysé nad Labem, který mířil do Prahy, vjel na obsazenou kolej, na které stál u nástupiště jiný osobní vlak. Přijíždějící vlak od něj zastavil ve vzdálenosti 52 metrů. „Podle předběžných závěrů k tomu došlo v důsledku špatně postavené vlakové cesty výpravčím – stanice Mstětice momentálně prochází kompletní rekonstrukcí a obsluha zabezpečovacího zařízení se odlišovala od standardní situace. Proto i vlak jel v režimu zvýšené opatrnosti,“ sdělil Ekonomickému deníku Gavenda.
V současné době podle něj probíhá vyšetřování všech okolností mimořádné události jak inspektory Správy železnic, tak kriminalisty Policie České republiky. Upřesnil, že přerušení provozu během šetření přímo na místě události se dotklo přibližně dvou desítek vlakových spojů.
Poslední případ, kdy na konci září v Praze vjely vlaky na stejnou kolej, se na rozdíl od včerejší události neobešel bez zraněných. Po srážce vlaků v pražské Libni na trati mezi stanicí Vysočany a hlavním nádražím skončilo zraněných až pětadvacet lidí.
Osobní vlak mířící ze stanice Praha-Čakovice na Praha Masarykovo nádraží minul v Praze na Odbočce Balabenka vjezdové návěstidlo, které bylo v poloze zakazující jízdu a následně narazil zezadu do vlaku, který mířil do stanice Praha Masarykovo nádraží z Milovic. Škody Drážní inspekce odhadla na 31 milionů korun. Generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera uvedl, že včerejší mimořádnou událost inspekce nešetří.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo soutěž na ekonomické a finanční poradenství v souvislosti s výstavbou nových jaderných zdrojů na českém území. Týkala by se jak velkých bloků, které má stavět v Dukovanech a případně i v Temelíně vítěz jaderného tendru, ale také menších modulárních reaktorů. Vyplývá to z oznámení ve Věstníku veřejných zakázek.
Smlouva s vítězem soutěže na poradenství má platit po následující čtyři roky. Předpokládaná hodnota zakázky dosahuje 50 milionů korun (bez DPH). Jak dále ministerstvo uvedlo v příslušném formuláři, při posuzování nabídek bude mít 45procentní váhu cena, 55 procent připadá na odborné kvality uchazeče. Lhůta pro podání nabídek je stanovena na 23. října.
Vítěz soutěže dostane za úkol například určit optimální podobu veřejné podpory v podobě smlouvy o výkupu elektřiny nebo smlouvy o vyrovnávacím režimu. Měl by také pomoct vládě s notifikací veřejné podpory na další jaderné bloky včetně přípravy podkladů a samotné žádosti k Evropské komisi. Hlídat má také účelnost vynakládání finančních prostředků, které investorovi do jaderné energie bude vyplácet státem v rámci veřejné podpor.
Poradenství je týká jak pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany, který již prošel notifikací u Evropské komise, tak i zvažovaných dalších záměrů. Tedy šestého bloku v Dukovanech, třetího a čtvrtého bloku v Temelíně a menšího modulárního reaktoru, který chce postavit ČEZ ve spolupráci s britskou společností Rolls-Royce SMR. Zde má mít mimo jiné na starosti zpracování strategie pro jednání s Komisí v otázkách veřejné podpory zpracování analýzy přiměřenosti veřejné podpory a přípravy potřebných podkladových materiálů.
Vizualizace elektrárny s malým modulárním reaktorem z dílny Rolls-Royce. Foto: Rolls-Royce SMR
Součástí poradenství bude také uspořádání vztahů se společností ČEZ a případně i s dalšími zájemci o stavbu jaderných bloků. To by mělo zahrnovat opční mechanismy, které by umožnily státu projektové firmy připravující stavbu nových bloků odkoupit.
Tak specifické poradenství samozřejmě nemůže poskytovat kdekdo. Ministerstvo požaduje splnění celé řady kvalifikačních předpokladů, jež zahrnují doložení aspoň tři významných zakázek z oboru energetiky a popis složení realizačního týmu, který musí zahrnovat experty na jadernou energetiku, velké investiční projekty i na notifikaci podpory u Evropské komise.
Pro připomenutí: Pátý blok Elektrárny Dukovany již notifikaci státní podpory od Evropské komise získal. Stalo se tak letos na konci dubna. Souhlas se týká poskytnutí státní půjčky v odhadované výši 7,74 miliardy eur (195 miliard korun) formou návratné finanční výpomoci. Ta bude splatná do 30 let po získání povolení k provozu podle atomového zákona. Druhým nástrojem podpory je garantovaný výkup vyrobené elektřiny po dobu 40 let.
Skupina ČEZ, stejně jako koaliční vláda premiéra Petra Fialy, však mají v jaderné oblasti větší ambice. Konkrétně podpis závazné smlouvy na dva bloky v Elektrárně Dukovany a opce na dva bloky v Temelíně. Preferovaným dodavatelem technologie je dle rozhodnutí vlády z letošního července korejská společnost KHNP. V současné době ČEZ s KHNP jedná o podobě smlouvy, ta má být uzavřena do konce března příštího roku. Výsledek soutěže napadají dva neúspěšní uchazeči o „zakázku století“ – francouzská EDF a americký Westinghouse.
Objem emisí skleníkových plynů z velkých zdrojů v České republice v loňském roce výrazně klesl – meziročně o 18 procent na 46,935 milionu tun. V zákonném termínu řádně odevzdalo emisní povolenky 155 společností, což je 97,5 procenta z celkového počtu. Vyplývá to z oznámení státem vlastněného správce energetického trhu OTE.
Společnost OTE též zveřejnila objem emisí oxidu uhličitého z konkrétních zdrojů v Česku. Totéž, v uživatelsky přívětivější podobě, učinila také ekologická organizace Arnika na svém webu znecistovatele.cz. Podle zveřejněných čísel je zřejmé, že pokles souvisí s omezováním provozu uhelných elektráren, které jsou z energetického trhu vytěsňovány obnovitelnými zdroji, ale také s kolapsem hutí Liberty Ostrava.
Objem emisí oxidu uhličitého je totiž v případě uhelných elektráren a tepláren přímo úměrný objemu výroby elektřiny, případně tepla. Totéž platí o emisích z některých průmyslových procesů. Liberty Ostrava loni snížily emise CO2 o 46 procent a jejich závodní elektrárna TAMEH Czech o 38 procent. Vzhledem k odstavení výroby na konci loňského roku a následném bankrotu obou jmenovaných společností klesnou letošní emise na hodnoty blízké nule.
Největší zdroje emisí CO2 v České republice
zdroj emisí
vlastník
emise 2023 (tis.t)
emise 2022 (tis.t)
Elektrárna Počerady
Sev.en
4094
5143
Elektrárna Tušimice
ČEZ
3571
3394
Orlen Unipetrol RPA
Orlen
3444
3669
Elektrárna Prunéřov
ČEZ
3026
3523
Elektrárna Chvaletice
Sev.en
2894
4556
Elektrárna Ledvice
ČEZ
2823
3070
Třinecké železárny
Moravia Steel
2536
2489
Elektrárna Mělník
ČEZ (Energotrans)
1921
2347
Elektrárna Kladno
Sev.en
1772
1890
Mondi Štětí
Mondi
1563
2239
Liberty Ostrava
Liberty Steel
1322
2429
TAMEH Czech
ArcelorMittal a Tauron
1111
1785
zdroj: OTE, Arnika
Co se týká uhelných elektráren, výrazný propad emisí CO2 (a tedy i výroby) se loni odehrál u Elektrárny Počerady a Elektrárny Chvaletice, které patří do skupiny Sev.en Česká energie. Mírnější pokles emisí lze pozorovat v případě elektráren Skupiny ČEZ. Co se týká průmyslu, výrazné 30procentní snížení emisí vykázala největší česká papírna Mondi Štětí. Pokles zhruba odpovídá 29procentnímu poklesu tržeb, který Mondi Štětí uvedlo ve výroční zprávě za rok 2023.
OTE ve své podrobné zprávě o vypuštěných emisích za rok 2023 zmiňuje i to, kdo nesplnil povinnost danou zákonem a neodevzdal včas emisní povolenky. Jména těchto firem moc nepřekvapí. Patří mezi ně Liberty Ostrava, TAMEH Czech a také firma Energy Ústí nad Labem, což je bývalá podniková elektrárna ústecké Setuzy s nejasnou vlastnickou strukturou.
Společnostem, které svou povinnost nesplnily, bude podle vyjádření OTE vyměřena pokuta ve výši přibližně 100 eur za každou neodevzdanou povolenku. Pro srovnání: Na spotovém trhu německé energetické burzy EEX se dnes emisní povolenka EU ETS obchodovala za zhruba 65 eur.
Pražská energetika se stane novým vlastníkem společnosti SolidSun, která patří mezi silné hráče na trhu dodávek a instalací fotovoltaických elektráren. PRE se s dosavadními vlastníky se dohodla na odkoupení 100procentního podílu. Obě strany již podepsaly smlouvu o prodeji a koupi akcií. Transakci a její dopady nyní posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který to zmínil na svém webu.
Jak uvedla PRE v tiskové zprávě, tímto krokem upevňuje své postavení na domácím trhu s fotovoltaikou. „Ačkoliv trh s fotovoltaikami aktuálně prochází poměrně náročným rokem, jsme přesvědčeni, že výstavba malých fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů, škol, úřadů nebo továrních budov má před sebou velkou budoucnost,“ říká generální ředitel Pražské energetiky Pavel Elis.
PRE již dodávku malé fotovoltaické elektrárny „na klíč“ nabízí, aktivní je hlavně v Praze a okolí. Díky akvizici SolidSunu může expandovat také do dalších regionů, konkrétně na Moravu a do východních Čechách, kde SolidSun hlavně působí.
„Prodej SolidSun Skupině PRE představuje pro firmu významný milník. Já a další dva dosavadní majitelé jsme nadšení, že se SolidSun stane součástí tak prestižní energetické skupiny, která sdílí naši vizi udržitelné budoucnosti, se kterou jsme SolidSun zakládali. Věřím, že toto spojení přinese oběma firmám nové příležitosti pro rozvoj a umožní nabídnout zákazníkům ještě lepší služby a inovativní řešení nejen v oblasti fotovoltaiky,“ doplnil majitel SolidSun Jaroslav Hadinec.
Obě strany se dohodly, že detaily transakce nebudou zveřejňovat. K vypořádání transakce dojde až po schválení ze strany antimonopolního úřadu, mělo by se tak stát do konce letošního roku. Organizačně bude SolidSun dceřinou společností firmy PREenergo, která nabízí širokou paletu energetických služeb pro domácnosti, firmy i veřejnou správu. PRE se dohodla s manažery SolidSunu na tom, že zůstanou i nadále ve svých pozicích.
SolidSun se zabývá instalacemi fotovoltaických elektráren od roku 2013. Poskytuje komplexní řešení pro domácnosti i firmy, oběma skupinám pomáhá šetřit na energiích a přispívá tak k udržitelnější budoucnosti. Na svém kontě má přes 10 tisíc instalací. V roce 2023 vykázal SolidSun tržby skoro 1,6 miliardy korun a čistý zisk 127 milionů korun.
Na Pražském okruhu začala v pondělí 14. října instalace vysokorychlostních vah. Umístěny budou podle Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) na 79. kilometru okruhu v obou směrech přibližně v polovině úseku mezi Modleticemi a Jesenicí. „Částka, kterou do zařízení i do jeho instalace investujeme, je 65 milionů korun. Naší snahou je uvést váhy do zkušebního provozu už v prosinci,“ uvedl tiskový mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
Rýdl přiblížil, že v úseku, kde budou váhy instalovány, projede podle posledního sčítání na 40 tisíc vozidel, z toho nákladní a kamionová doprava tvoří přibližně 45 procent. V úvodní etapě instalace, která by měla trvat do 23. října, se podle ŘSD budou práce soustřeďovat pouze do jízdního pásu směrem na Letiště Václava Havla Praha.
V další etapě, a to od 29. října do 15. listopadu, se stavební práce přemístí do středního dělícího pásu. Zde vznikne patka portálu, ale také kabelová šachta. Po celou dobu bude doprava omezena jen částečně a vedena bude v režimu 2/2 zúžené jízdní pruhy. Zhotovitelem zakázky je společnost PORR, která podala nejvýhodnější ekonomickou nabídku.
Na konci letošního roku by mělo na českých silnicích I. třídy fungovat 13 vysokorychlostních vah. Zařízení mají ohlídat, aby kamiony nejezdily přetížené. Aktuálně je dynamické vážení nainstalované na dálnicích D1, D2, D5, D8, D35 a D48. ŘSD v dubnu umístilo jedny z vah i na dálnici D4 u Jíloviště, vážit se má také ve směrech na Prahu i Příbram.
Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) v červenci zároveň schválil ve zrychleném řízení stavbu vysokorychlostní váhy na dálnici D6 na 11,2 kilometru. V přípravě jsou například váhy na dálnici D11, obousměrně u Hradce Králové, D3 obousměrně u Soběslavi či na D5 obousměrně u Berouna.
Vysokorychlostní váhy mají odhalit přetížené nákladní vozy, které zatěžují silnice. Jak už Ekonomický deník informoval, podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) mají řešení přinést i častější kontroly nebo nová silniční inspekce. Kromě zvýšení počtu vysokorychlostních vah má ministerstvo dopravy v plánu rozšířit i nízkorychlostní vážení, počet vah má narůst ze současných 28 na 62.
Společnost C-energy zahájila demolici starých, neekologických zdrojů v areálu Teplárny Tábor. Tyto práce zaberou skoro dva roky. V nejbližších týdnech bude postupně rozebrán teplárenský komín a bude dokončena likvidace kotlů na hnědé uhlí a topný olej. Náhradu zajistí nové, ekologicky přijatelnější teplárenské zdroje.
„Jde o další milník při budování moderní energetické infrastruktury na Táborsku. Během příštích týdnů odstraníme starý komín i kotle, které jsou posledními symboly zastaralé energetiky 20. století v souměstí Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí,“ uvedl jednatel a spoluvlastník společnosti C-energy Ivo Nejdl.
Likvidace ekologické zátěže je součástí rozsáhlého projektu modernizace energetického zdroje v Táboře. Po připojení vysokokapacitního plynovodu zde byla letos zprovozněna vedle elektrokotle také kogenerační jednotka o výkonu převyšujícím 11 MW, která slouží pro vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie.
„Na místě teplárny budujeme moderní energetický zdroj, který ve špičkách spotřeby během velmi chladných dní pomůže posílit výkon v táborském systému centrálního zásobování teplem. Zároveň je ale zdroj základem nové lokální distribuční soustavy, která dodá nízkoemisní energii firemním klientům a pomůže jim tak naplňovat jejich dekarbonizační cíle,“ nastínil Ivo Nejdl budoucí plány.
Prvním zákazníkem C-energy v této nové soustavě se stala společnost Comett Plus, která provozuje autobusovou dopravu na Táborsku. Ještě letos začne energií od C-energy nabíjet své elektrobusy, které jsou významným prvkem vznikající bezemisní hromadné dopravy v Táboře. Součástí nové lokální distribuční soustavy elektřiny se stane po dokončení v prvním čtvrtletí roku 2025 také třetí bateriové úložiště C-Energy. Nabídne výkon 8 megawatt a kapacitu 8 megawatthodin.
„Pokud existují možnosti využití čisté elektřiny vyrobené v daném místě v lokální distribuční soustavě, například pro zajištění bezemisní autobusové dopravy ve městě, dává obrovský smysl pokračovat v úsilí výstavby nových obnovitelných zdrojů energie, jako jsou fotovoltaické elektrárny. I proto intenzivně pokračujeme na rozvoji fotovoltaických zdrojů v rámci svých objektů a ploch v areálu v Plané nad Lužnicí. A pokračujeme zároveň v hledání dalších vhodných míst napříč táborskou aglomerací,“ uzavírá Ivo Nejdl.
Elektrárna C-energy z Plané nad Lužnicí patří mezi nejmodernější energetické zdroje v Česku; podle zjištění Ekonomického deníku náleží i mezi ty nejziskovější. Loni vykázala čistý zisk 796 milionů korun, což představuje více než dvojnásobek oproti výsledku 360 milionů korun za rok 2022. Tržby společnosti, která do letošního května nesla delší název C-Energy Planá, meziročně narostly o 48 procent na 2,95 miliardy korun.
Také loni pokračovala společnost C-energy v masivních investicích. Jednalo se hlavně o výměnu tepelných rozvodů v Táboře a plynofikaci táborské teplárny. V příštích letech má C-energy v plánu postavit zdroj na energetické využití komunálního odpadu (ZEVO), druhé bateriové úložiště o výkonu 15 MW a kapacitě 22 MWh a pořídit elektrokotel o výkonu 15 MW. Majoritní podíl ve skupině C-energy vlastní Michal Šušák prostřednictvím své rodinné nadace, zbývající podíl vlastní Ivo Nejdl.
Společnost Letiště Praha vypsala výběrové řízení na dodavatele oprav vozovek i chodníků včetně oprav poklopů inženýrských sítí v komunikacích. Tendr se ale netýká přímo přistávacích drah. S vítězem chce Letiště Praha uzavřít rámcovou smlouvu na pět let, anebo do výše vyčerpání deseti milionů korun. Předpokládaný počátek plnění firma předpokládá od 15. března příštího roku. Vyplývá to ze zveřejněných informací v systému zakázek Tender arena.
Lhůta pro podání nabídek končí 25. října. Opravy se budou týkat komunikací a chodníků mimo letiště, ale i v zabezpečeném areálu, dodavatel tak bude muset podle zadávacích podmínek zajistit, aby alespoň část jeho pracovníků splňovala podmínky pro vstup do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště. Povolení zároveň musí mít i služební vozidla.
Specifikem tendru je i doba, ve které bude k opravám docházet, podřizovat se budou leteckému provozu. Provádění prací může být rozhodnutím provozních složek podle Letiště Praha přesunuto do nočních hodin, tedy od deseti hodin večer do pěti hodin ráno, nebo na dny pracovního volna a státních svátků. Dodavatel by to měl podle zadavatele zohlednit už při stanovení nabídkové ceny, pozdější změny nebudou možné.
Mluvčí Letiště Praha Denisa Hejtmánková uvedla, že je smlouva na údržbu vozovek a chodníků periodicky soutěžena jako rámcová. „Důvodem nového tendru je uplynutí sjednané doby, na kterou byla stávající rámcová smlouva uzavřena,“ informovala. Dosavadním dodavatelem prací byla firma ASKO.
Hodnocení nabídek se bude podle zadávací dokumentace odvíjet od ekonomické a kvalitativní výhodnosti. Nabídková cena bude hrát roli z 88 procent, po pěti procentech pak bude váha na kvalitě referencí a spolupráce, dvě procenta jsou vyčleněna na odpovědné veřejné zadávání. Jako nejvhodnější bude hodnocena nabídka, která získá nejvyšší celkový počet bodů.
Účastníci tendru budou muset mít ve svém vozovém parku také například silniční válec včetně hutnící techniky, frézu na asfalt či řezačku asfaltobetonového krytu včetně zálohy.
Letiště se chystá na rozšíření kapacity
Mimo pravidelných oprav komunikací se se aktuálně mohou setkat cestující u pražského letiště i s mimořádnými stavebními pracemi. V polovině září začala modernizace příjezdového mostu na letiště, který tvoří mimoúrovňovou křižovatku Aviatická a K Letišti. Rozšiřovat se bude na tři jízdní pruhy. Dokončení stavby předpokládá společnost Letiště Praha v roce 2025.
„Budování dopravní infrastruktury patří mezi klíčové oblasti plánovaného rozvoje letiště. Získali jsme již kapacitní trolejbusové spojení a probíhají přípravy na realizaci železniční trati mezi letištěm a centrem Prahy. Vedle toho ovšem myslíme i na navýšení kapacit silničních komunikací,“ uvedl již dříve člen představenstva Letiště Praha Martin Kučera.
Rozšíření mostu je podle něj přípravou na předpokládaný budoucí nárůst cestujících a rozvoj terminálových kapacit. Do budoucna se také podle Kučery počítá s více než dvojnásobným počtem parkovacích míst v areálu letiště, včetně centrálního uzlu pro dobíjení elektromobilů. „Cestujícím tak poskytneme snazší cestu na letiště a větší komfort,“ přiblížil plánované změny Martin Kučera.
Most v nové podobě by měl být dokončen v květnu příštího roku a bude obsahovat dva jízdní pruhy na příjezdu a další samostatný pruh pro připojení z rampy mimoúrovňové křižovatky.
Národní centrála proti organizovanému zločinu spustila v pondělí ráno razii, která se týká údajného podplácení v pražském dopravním podniku. Zásah je dozvukem známé kauzy Dozimetr. Podle Vrchního státního zastupitelství v Praze bylo zahájeno 13 trestních stíhání, zadržen byl podle zdrojů Ekonomického deníku i generální ředitel podniku Petr Witowski.
„Mohu pouze v obecné rovině uvést, že náš útvar Národní centrála proti organizovanému zločinu dnešního dne provádí úkony trestního řízení,“ řekl k akci mluvčí centrály Jaroslav Ibehej.
„Dozor v této věci vykonává státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní stíhání 13 osob bylo zahájeno pro úplatkářské trestné činy související s plněním veřejných zakázek Dopravního podniku hl. m. Prahy,“ doplil pak státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Adam Borgula.
Razie se má týkat Komplexního zabezpečovacího systému metra. Policie má k dispozici odposlechy, ale má zmapovány i finanční toky.
Klíčovou postavou je podle informací Ekonomického deníku pražský podnikatel Jindřich Špringl, obviněný už dříve v korupční kauze Dozimetr.
Obviněn byl ale i jeho syn Jindřich Špringl mladší a jejich akciová společnost ANALOGIA. Podle neoficiálních zjištění měla policie mapovat finanční toky právě od rodiny Špringlů a jejich společnosti.
V kauze byl také obviněn spolupracující obviněný v kauze Dozimetr Pavel Dovhomilja.
Dalšími jsou podnikatel z Brna Roman Juřík, pražský podnikatel Marek Doležal a společnosti AŽD Praha s.r.o. a Information Systems Factory Group s.r.o.
Velkou část obviněných představují top manažeři pražského Dopravního podniku a to: člen představenstva a personální ředitel dopravního podniku Jiří Špička, technický ředitel – Metro a člen představenstva dopravní společnosti Marek Kopřiva, bezpečnostní ředitel firmy Bohdan Frajt, vedoucí odboru Investice Metro Martin Kadlec, člen představenstva Plzeňských městských dopravních podniků a člen dozorčí rady pražského Dopravního podniku Jan Marek a projektový manažer Michal Studnička.
„Řeší se, že měli figurovat na výplatní pásce Špringlů,“ sdělil Ekonomickému deníku zdroj z vyšetřování.
Přestože byl generální ředitel podniku Petr Witowski zadržen také, obviněn podle posledních informací nebyl.
Náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti) podle ČTK očekává kvůli dnešnímu zásahu policie v sídle dopravního podniku rezignaci jeho generálního ředitele Petra Witowského. Pokud to neudělá, navrhne jeho odvolání, řekl dnes po jednání rady hlavního města Hřib.
„Za mě je zcela zřetelné, že ředitel Witowski má rezignovat,“ řekl Hřib.
Pokud tak Witowski neučiní, Hřib navrhne jeho odvolání na jednání dozorčí rady DPP, jejíž řádné zasedání je naplánováno za 15 dní.
Witowského do Dopravního podniku dotlačilo hnutí Praha sobě. To po předchozích metropolitních volbách volbách obsadilo funkci náměstka primátora pro dopravu, kterým se stal Adam Scheinherr. Se jménem Petra Witowskiho ale přišel náměstek pro finance Pavel Vyhnánek, který se s ním znal ze svého působení v České spořitelně.
Generální ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy Petr Witowski při podpisu smlouvy se zhotoviteli geologického průzkumu metra D. Foto: DPP
Zakázky DPP řeší policie opakovaně. Z poslední doby je nejznámějším případem právě kauza Dozimetr, kterou dozoruje rovněž Borgula. Obžaloval v ní devět lidí z účasti na organizované zločinecké skupině, úplatkářství a praní špinavých peněz. Obžaloba tvrdí, že skupina obsadila v DPP důležité pozice tak, aby spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky. Praha podala v souvislosti s kauzou trestní oznámení, protože následné audity v DPP podle města ukazují na to, že některé zakázky byly předražené, že firma nevýhodně vynakládala finanční prostředky a že v ní byla korupce.
V minulosti se k soudu dostal také případ údajně předražených jízdenek, v němž figuroval bývalý šéf DPP Martin Dvořák či lobbista Ivo Rittig. Justice ale všechny stíhané osvobodila.
