V průběhu roku 2027 má v rámci Evropské unie začít fungovat centrální přístup k veškerým údajům o finanční kondici obchodních společností, ale i bankovních produktů nebo dalších investorských informací. Novinka má řešit současnou roztříštěnost dat v jednotlivých národních registrech a databázích, které nejsou nijak propojené. Investoři – a nejen oni – by měli nově najít veškeré potřebné informace na jedné „hromadě”, a to z celé unie. 

Aby to bylo možné, musejí ale jednotlivé státy unie přijmout příslušnou legislativu, která má do budoucna zajistit sběr, ověřování a předávání dat do takzvaného jednotného evropského přístupového místa (ESAP). 

Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou už na jaře poslalo do legislativního kolečka návrh základního zákona, který změny do českého právního řádu „překlápí”. A nedávno pak dokončilo návrhy změn v dalších, souvisejících zákonech, bez kterých se novinka neobejde.

V uplynulých dnech pak skončilo meziresortní připomínkové řízení a jeho závěry jsou velmi podobné těm z „prvního kola”. Česká národní banka (ČNB) totiž i nadále odmítá postoj ministerstva financí, podle kterého by to měla být právě ona, kdo bude v tuzemském prostředí za celý proces sběru a distribuce dat odpovídat. 

Pro národní banku totiž návrh v praxi znamená značný nárůst práce a povinností, a to bez jakéhokoliv navýšení objemu peněz, které má mít na svůj chod k dispozici. Oproti původním připomínkám z letošního jara je ale ČNB v případě doprovodných změn zákonů už o poznání smířlivější.Ve svém stanovisku už totiž není tak kategorická. 

„Česká národní banka nadále nesouhlasí, aby byla určena jako sběrné místo pro účely ESAP v případech, kde to unijní právo nutně nevyžaduje. Pokud by přesto měla roli sběrného místa plnit v (téměř) plném rozsahu, je třeba zavést povinnost úhrady nákladů vynaložených ČNB v souvislosti s takovou činností ze státního rozpočtu,” stojí ve stanovisku ČNB, zaneseném ve výsledcích připomínkového řízení. 

Rozdrobené informace

Banka v této souvislosti navrhuje, aby byly podrobnosti případných úhrad upraveny formou speciální smlouvy mezi ní a ministerstvem financí. „ČNB je připravena vést v rámci vypořádání připomínky konstruktivní jednání o výši této úhrady a způsobu jejího stanovení,” doplňují zástupci ČNB vedené guvernérem Alešem Michlem. 

Argumentují přitom mimo jiné tím, že úkoly načrtnuté v tomto směru resortem financí vůbec nesouvisí s výkonem dohledu centrální banky nad finančním trhem. „Rozsah informací spadajících do působnosti nařízení o ESAP výrazně překračuje funkci centrální banky a úkoly svěřené České národní bance ve vztahu k dohledu nad osobami působícími na finančním trhu,” upozorňuje ČNB ve svém stanovisku.

Díky novému celoevropskému systému se budou jednom místě sdílet informace týkající se finančních služeb, kapitálových trhů a udržitelnosti v EU. „Půjde typicky například o výroční zprávy včetně účetních závěrek a údajů o udržitelnosti, auditní zprávy, prospekty cenných papírů, informace o finančních produktech nebo informace o uložených sankcích,” vysvětlil Ekonomickému deníku už dříve mluvčí ministerstva financí Ondřej Macura.

Stávající nejednotný systém naráží na to, že potřebné informace jsou sice investorům v EU dostupné, každá země je ale zpřístupňuje po svém. Výsledkem je pak změť dat v různých jazycích a na mnoha různých platformách. „Nejčastěji jde o webové stránky jednotlivých společností, dále různé národní i evropské registry,” vysvětlilo už dříve ministerstvo financí v důvodové zprávě k hlavnímu návrhu. 

V jednotném přístupovém místě přitom budou pouze data, která jsou již nyní povinně zpřístupněná veřejnosti. „Na úrovni jednotlivých členských států budou sběr informací zajišťovat národní orgány, které budou zodpovědné za automatizované ověření jejich základních technických charakteristik a následné předání do ESAP,” uvádí ministerstvo s tím, že v Česku bude mít na celou věc na starosti právě Česká národní banka. 

Právě ta tak má mít na starosti „posbírání” všech relevantních tuzemských dat a následně pak jejich sdílení na jednotnou evropskou platformu. Údaje přitom budou muset být v takovém digitálním formátu, který bude umožňovat extrakci dat tak, aby se pak s nimi dalo dále pracovat. 

ČNB prý chybí kapacity

Sama ČNB přitom připouští, že v současné době vykonává v souladu s transpoziční směrnicí pro účely celého systému funkci úředně určeného mechanismu – takzvaného OAM -, tu je ale připravena předat jinému orgánu nebo instituci. „V Evropské unii je model provozování OAM mimo orgán dohledu poměrně častý. Vychází-li Ministerstvo financí z předpokladu synergického využití stávajících kapacit, dodáváme, že ty by se musely z větší části vytvořit nově v souladu s podmínkami fungování ESAP. Pro tyto úkoly sběrného místa tak nemá Česká národní banka v současnosti personální, věcné ani jiné kapacity,” upozorňují centrální bankéři. 

Kromě toho ale dodávají, že ČNB bude muset tak jako tak spolufinancovat náklady, které budou se zavedení ESAP spojené. „Pokud by tedy měla plnit roli sběrného místa nad unijním právem vyžadovaný minimální rozsah, považuje za nezbytné, aby byly náklady spojené se zřízením a provozem národního sběrného místa, nad uvedený minimální nutný rozsah, České národní bance hrazeny, a to v plné či poměrné výši, ze strany státu,” popisuje banka své požadavky a znovu přitom opakuje, že je připravena ke konstruktivní diskusi ohledně výše úhrad. 

„Je si vědoma skutečnosti, že část datových toků Česká národní banka vytváří sama (např. rozhodnutí o udělení licence či uložení sankce) a omnibus nařízení a směrnice v některých případech vychází z předpokladu, že sběrným místem pro některé účely bude orgán dohledu nad finančním trhem,” připouští banka. Poznamenává k tomu, že obdobně byla smlouva o úhradách uzavřena se správcem státní kasy v případě Centrální evidence účtů.

Banka zároveň poukazuje na to, že v současné době nemá takové personální, ale ani věcné kapacity, aby mohla funkci sběrného místa naplno zastávat.

Opomenutý termín

Kritické připomínky k návrhům na změny doprovodných zákonů uplatnilo také například ministerstvo spravedlnosti, jeho zástupci se ale podobně jako například Komora auditorů omezilli na požadavky spíše technického rázu. Navrhují například dílčí změny v nastavení přestupků souvisejících s novými povinnostmi odevzdávat data na centrální přístupové místo. 

Mimo jiné tak justiční resort přišel s tím, aby se mezi přestupky zařadilo kromě samotného nedodání dat i jejich dodání ve špatném, respektive nečitelném formátu. A to nad rámec toho, co po státu požaduje příslušná evropská směrnice. 

„Rozumíme tomu, že povinnost této sankce neplyne přímo z evropské legislativy, zdá se však, že taková úprava by mohla být více věrná svému účelu. Pokud by totiž tyto dokumenty nebyly předloženy s metadaty a nejsou v čitelném formátu, pak jejich význam pro zveřejnění v ESAP považujeme spíše za nicotný,” uvádí ministerstvo spravedlnosti. 

Kromě toho justiční resort upozorňuje na některé drobnější nejasnosti návrhu nebo na duplicity. Se závažnější připomínkou ale přišel odbor kompatibility Úřadu vlády. Ten totiž připomněl, že Brusel narýsoval postupné zprovozňování celého systému po jednotlivých částech v letech 2026, 2028 a 2030. A vládní úředníci v této souvislosti upozorňují, že jeden z předepsaných termínů návrh nedodržuje a je tak zapotřebí ho doplnit. Stejně tak podle úřadu ministerstvo financí opomenulo zapracovat změny, které přinesla letošní novela příslušné evropské směrnice. „Návrh je tak třeba z tohoto pohledu dopracovat,” poznamenává odbor kompatibility. 

Ten také zmiňuje, že dokument byl připraven oproti požadavkům příslušných evropských směrnic opožděně. „Návrh hodnotíme jako s právem EU částečně slučitelný, doporučujeme jeho dopracování se zohledněním výše uvedených připomínek,” shrnuje pak Úřad vlády, respektive jeho odbor kompatibility.

Inspirace v USA

Cílem evropské iniciativy je integrace kapitálových trhů napříč unií. „Konkrétněji zpřístupnit financování evropským společnostem, umožnit jednotlivcům bezpečně dlouhodobě investovat a integrovat národní kapitálové trhy do jednotného trhu. Jednou z bariér integrace kapitálových trhů a efektivní alokace kapitálu v rámci EU je i roztříštěnost finančních informací a informací souvisejících s udržitelností obchodních společností,” popisuje ministerstvo v odůvodnění návrhu.

Současný systém má podle zástupců úřadu nevýhodu i v tom, že když už se údaje podaří v různých separátních databázích v jednotlivých státech dohledat, bývají často ve formátu, který není takzvaně počítačově čitelný. „Z některých nelze ani extrahovat údaje,” připomíná ministerstvo s tím, že to se týká typicky například naskenovaných dokumentů. To je přitom standardní formát například povinně zveřejňovaných účetních závěrek v tuzemském obchodním rejstříku. 

Strážce státní kasy zároveň uvádí, že nesporný přínos jednotných registrů s ekonomickými informacemi se ukazuje například ve Spojených státech amerických. 

ESAP má začít fungovat v červenci 2027, informace se v něm ale začnou objevovat postupně v několika fázích. Podle ministerstva je důvodem velký objem požadovaných dat a s tím spojená procesní náročnost.

Samotný přístup k údajům zaneseným v ESAP pak má být zdarma, zpoplatněný by měl být jen ve výjimečných případech, například při vyhledávání velkých objemů dat. Do systému přitom nebudou smět zdaleka jen investoři nebo finanční analytici, ale i široká veřejnost.

Tomáš Svoboda