INZERCE

Úvod Blog Strana 34

Hýbněme kostrou. Rodiče i školy musí vést děti k pohybu, jinak to pocítí ekonomika

Odhodit školní tašku a jít s kamarády na hřiště – tak před desítkami let vypadalo klasické odpoledne většiny dětí. Své dětství tak trávili i nejlepší střelec české fotbalové reprezentace a vítěz německé i belgické fotbalové ligy Jan Koller či olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na lyžích Kateřina Neumannová, díky čemuž jim zůstala láska ke sportu na celý život. Dnes ale pohyb vystřídaly sociální sítě a počítačové hry, zatímco sportovní aktivity u řady mladých upadly v zapomnění. Výsledkem je nárůst obezity i duševní nepohody. Co s tím? O tom diskutovali vrcholoví sportovci i politici na čtvrtém ročníku mezinárodní konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence.

Všichni diskutující se na konferenci shodli, že vychovávat k pohybu, který je prevencí obezity i řady dalších neduhů, je nutné od dětství. „Kde jinde než ve školkách a na prvním stupni základních škol učit pohybové reflexy a koordinaci pohybu? To všechno probíhá v nejútlejším věku. Pokud dítě nebude mít radost z pohybu a bude se bát, že dostane čtyřku za kotoul vzad, tak to člověka nepotáhne k tomu, aby sportoval. Podle dat ale počet dětí, které se vyhýbají tělocviku na školách, neklesá, naopak stoupá,“ pozastavuje se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

„Děti do šesti let, které ještě nechodí do školy, se, pokud nesedí hodiny na židli, pohybují ideálně tak, jak to mají geneticky dané. Pak přijde období, kdy musí sedět čtyři hodiny, pak osm hodin, pak dvanáct. Tam celý problém s pohybem začíná. Musíme se tedy zaměřit na děti do deseti let, kde se vytvářejí pohybové vzorce v míše,“ přidává se státní tajemník slovenského Ministerstva zdravotnictví Ladislav Slobodník.

Jejich slova potvrzuje i fotbalový reprezentant Jan Koller. „Už v dětství jsem si osvojil pozitivní vztah ke sportu. Vyrůstal jsem na vesnici a byli jsme pořád venku,“ popisuje to, jak důležité je již od mala budovat vztah k pohybu, Jan Koller.

Úplně stejnou zkušenost má i Kateřina Neumannová. „To, že dodnes sportuji, jsem zdravá, fit a v kondici, začalo kdysi dávno v mé rodině. Moji rodiče ve mně vypěstovali přirozený vztah k pohybu – to, že se člověk hýbe, bylo u nás normální, což dnes už není standardem,“ konstatuje Neumannová.

Státní tajemník slovenského Ministerstva zdravotnictví Ladislav Slobodník.

Nešetří přitom na konto kondice dnešních dětí kritikou. „Říkat si, že je špatná, je slabé slovo – je katastrofální a zoufalá. Dnes už se to ukazuje i na datech. Myslet si, že když máme pár medailí z olympiády, jsme dobří, tak to zkrátka nejsme. Je to problém celospolečenský a meziresortní. Pokud my všichni, kdo na to máme nějaký vliv, nezačneme něco dělat a nevrátíme děti k tomu, že je normální se hýbat, bude je to provázet celým životem. Minimálně část problémů v oblasti závislostí, sociálních problémů a věcí, kvůli kterým se zřizují psychologické poradny, vzniká kvůli tomu, že jsme se odklonili od přirozeného stylu života. Pokud to nezačneme brát vážně, bude se to jen prohlubovat,“ pozastavuje se Kateřina Neumannová.

„Dnes je to s pohybem dětí špatné, a vidím to i na vesnicích. Je to i konkurencí počítačových her a mobilů. Neděli, kdy by měl být odpočinkový den a rodiny s dětmi by měly jít do přírody na procházku, pak tráví v supermarketech. Veškerý základ je od dětství a nejbližším vzorem jsou rodiče. Tam to musí začínat. Proto bychom měli apelovat i na rodiče, aby začali sportovat,“ navrhuje Jan Koller. „Příklad je absolutně zásadní,“ souhlasí Ladislav Slobodník.

Vzhůru na Pokémony

Vlastimil Válek by proto podpořil rodiny, které se hýbou – a to třeba tak, že dostanou zvýhodněné vstupné na jakékoliv pohybové aktivity, přičemž čím více dětí s sebou rodiče vezmou, tím nižší bude cena.

Zároveň je ale při podpoře pohybu u dětí potřeba meziresortní spolupráce. I když totiž lidí, kteří sledují olympiádu či mistrovství světa, přibývá, populaci to k pohybu nemotivuje. Proto je podle ministra Válka nezbytné spolupracovat s ministerstvem školství, aby podpořilo pohybovou aktivitu dětí ve školkách a školách. Ministerstvo pro místní rozvoj pak může přispět v tom ohledu, že podpoří budování hřišť.

Zdroj: ÚZIS/Ladislav Dušek

„To, aby se děti do deseti, patnácti let co nejvíce hýbaly, si zaslouží finanční podporu. Měly by mít možnost hýbat se ve školách, kdy budou tělocvičny otevřené do večera a volně dostupná hřiště. Tam, kde děti bydlí, by měly být plácky na fotbal, plácky s košem nebo cvičící přístroje. Měl by být podpořen také sport v oddílech, jako je Skaut či Junák,“ navrhuje ministr Válek.

„Chybí tu, aby děti byly ke sportu vedeny. Pokud se to stane prioritou pro ministry zdravotnictví nebo školství, měli by motivovat školy a zařízení, aby tak činily,“ přidává se i stínový ministr zdravotnictví a poslanec za ANO Kamal Farhan.

Poslanec a stínový ministr zdravotnictví za ANO Kamal Farhan.

Podporována by podle Válka měla být jakákoliv aktivita, která vytáhne děti ven – a mohou nakonec pomoci i samotné mobily, s nimiž se děti vydají do terénu třeba chytat Pokémony (což je pohybová aktivita, které, jak sám prozradil na konferenci, se po Praze věnuje i ministr Válek).

Na konferenci vystoupil také poslanec zdravotního výboru Národní rady SR Tomáš Szalay.

„U nás zcela chybí soutěže, kterých by se mohli zúčastnit všichni, nejen ti nejtalentovanější. Je třeba vtáhnout všechny do společné aktivity,“ navrhuje poslanec zdravotního výboru slovenské Národní rady a stínový ministr zdravotnictví Tomáš Szalay. 

Fit lidé, fit ekonomika

K některým krokům zaměřujících se na změnu situace již dochází. Na prevenci obezity u dětí se u nás zaměřuje projekt Buď fit 24,  jehož cílem je za rok snížit BMI o pět procent u dětí ve věku 6–11 let, které mají nadváhu. „O děti pohybově nadané je boj ve všech sportovních oddílech. Mě z oddílu vždycky vyhazovali, přesto bych i já chtěl mít možnost se hýbat. Pohyb by měl být dostupný i pro děti, které mají nadváhu,“ konstatuje ministr Vlastimil Válek.

Předseda České obezitologické společnosti a přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík.

A sportu u dětí je věnována pozornost i v rámci Národního obezitologického programu, který je v tuto chvíli připomínkován na ministerstvu zdravotnictví. „Zahájili už jsme diskuze o tom, jak by se měl změnit přístup ve školách. Řada dětí správný příklad doma nedostane, takže by ho měla dostat alespoň ve škole. Můžeme tak předejít tomu, aby následovala své rodiče, kteří třeba už problém obezity mají,“ poukazuje předseda České obezitologické společnosti a přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík.

Pohyb v přírodě přitom může působit preventivně nejen v oblasti obezity. Alergiemi trápí čím dál více lidí – celkem jde o 60 procent světové populace. V Polsku byl ale v několika regionech odstartován pilotní program snížení expozice chemickým látkám, kdy jsou děti brány do přírody. „První skupiny, které pozorujeme více než deset let, mají méně alergických onemocnění než populace, která v programu neparticipuje. Nejde ještě o definitivní závěr, ale naznačuje to naději do budoucna,“ načrtává prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví Andrzej Marius Fal s tím, že dětem určitě nesvědčí vyrůstání ve sterilním prostředí.

Prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví Andrzej Marius Fal.

Investice do výchovy ke sportu a pohybu je ale i zároveň investicí do budoucnosti. „Hovoříme o tom, kolik peněz nasypeme do sportu. Všichni za tím vidí vrcholový sport a to, kolik přivezeme medailí. Ale drtivá většina peněz končí v žákovských a sportovních oddílech, které nejsou a nebudou vrcholové. Utužuje to ovšem generaci v tom, že tito lidé budou zdravější. Peníze investované do sportu tedy nejsou investované jen do olympiád, ale do budoucí konkurenceschopnosti ekonomiky, protože o co budeme mít zdravější populaci, o to budeme mít větší růst HDP a vyrovnanější rozpočet,“ shrnuje místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový premiér za ANO Karel Havlíček.

Místopředseda poslanecké sněmovny a stínový premiér za ANO Karel Havlíček.

„U nás dokonce vzniklo ministerstvo sportu. I já bych přitom chtěl zdůraznit část týkající se neprofesionálního sportu, který je jasným preventivním krokem,“ souhlasí slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši.

Slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši.

Michaela Koubová

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.

Diskusní panel konference Ekonomika prevence. Zleva: ekonom Francesco Moscone z Brunel University v Londýně, místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny Mateje Fekete, slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richarda Raši, moderátor diskuse a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann a stínový premiér Karel Havlíček. redaktor The Financial Times Andrew Bounds, ředitel VZP Zdeněk Kabátek a člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod.
Zleva: Slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši, moderátor diskuse a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann a stínový premiér Karel Havlíček.
Vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann zahajuje konferenci Ekonomika prevence. Za ním zleva nejlepší střelec české fotbalové reprezentace, vítěz německé a belgické fotbalové ligy Jan Koller, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, státní tajemník slovenského Ministerstva zdravotnictví Ladislav Slobodník a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.
Konferenci sledovala řada médií. Rozhovory s řečníky na místě dělaly i štáby CNN Prima News a České televize. Přímý přenos zajišťovaly kromě České televize také Česká tisková kancelář a Tlačová agentura Slovenskej republiky.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek při neformální diskuzi s prezidentem Polské společnosti pro veřejné zdravé Andrzejem Mariusem Falem a vydavatelem Zdravotnického deníku Ivo Hartmannem.
Neformální diskuze v kuloárech, zprava ředitel VZP Zdeněk Kabátek, místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny Mateje Fekete, slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richarda Raši a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann.
Diskusní panel konference Ekonomika prevence. Zleva: ekonom Francesco Moscone z Brunel University v Londýně, místopředseda představenstva slovenské všeobecné zdravotní pojišťovny Mateje Fekete, slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richarda Raši, moderátor diskuse a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann a stínový premiér Karel Havlíček.
Auditorium čtvrtého ročníku konference Ekonomika prevence.
Diskusní panel konference Ekonomika prevence. Zleva: slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richarda Raši, moderátor diskuse a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann, stínový premiér Karel Havlíček, redaktor The Financial Times Andrew Bounds a ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Nejlepší střelec české fotbalové reprezentace, vítěz německé a belgické fotbalové ligy Jan Koller (zleva), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, státní tajemník slovenského Ministerstva zdravotnictví Ladislav Slobodník a moderátor konference a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt poslouchají online slovenskou ministryni zdravotnictví Zuzanu Dolinkovou.
Šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt se připravuje na diskuzi s poslancem zdravotnického výboru slovenské Národní rady Tomášem Szalayem a poslancem české poslanecké sněmovny Kamalem Farhanem, kteří jsou zároveň oba stínovými ministry zdravotnictví.
Účastníci diskuse na summitu Ekonomika prevence (zleva) předseda České obezitologické společnosti Martin Haluzík, ředitel Centra duševní rehabilitace Martin Hollý, přednosta kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Jiří Votruba, prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví Andrzej Marius Fal, předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil, odborník v oblasti závislostí a poradce předsedy vlády Jindřich Vobořil a moderátor konference a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.
Předsedkyně sněmovního zdravotnického výboru Zdenka Němečková Crkvenjaš (uprostřed), hlavni hygienička Barbora Macková a tajemník sněmovního zdravotnického výboru Martin Blažek při neformální diskuzi.

Platy politiků i soudců vzrostou o 6,9 procenta. Zbytek dostanou pracovníci v justici

„Dnešní návrh vlády o platech znamená, že na soudech a ve státních zastupitelstvích může konečně dojít k významnému snížení rozdílu mezi velmi dobře placenými soudci a státními zástupci a nízkými platy pracovníků administrativy, bez nichž je chod těchto institucí nemožný,“ uvedl ministr spravedlnosti Petr Blažek.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra ve středu odpoledne uvedl, že si návrh musí nejprve prostudovat, zatím má totiž informace pouze z médií. „Za administrativu jsem rád, ale to spojení je nehezké. Nevím, proč to politici takto nevyřešili v posledních třech letech, kdy jsme volali po tom, aby administrativa dostala přidáno. Mám za to, že tento způsob staví soudce proti zaměstnancům na soudech,“ řekl České justici.

Zdůraznil také, že nový systém musí odpovídat dřívějšímu nálezu Ústavního soudu.

Že oddělení výpočtu platů soudců od platů politiků podle něj není na stole, uvedl Vávra už dříve. „Já jsem úplně proti, aby se to oddělilo,“ řekl České justici po úterním jednání s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Schůzky se zúčastnil i nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Ten apeloval na to, aby státní zástupci nadále měli platy ve výši 90 procent platů soudců.

Kupka: Odpovídá to vývoji mezd ve společnosti

Podle Kupky zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti. Neobává se, že by soudci rozhodnutí vlády znovu napadli u Ústavního soudu. „Je pochopitelné, aby politici, soudci i státní zástupci sledovali vývoj průměrných mezd ve veřejném sektoru i v celé ekonomice,“ řekl Kupka. Vláda podle něj rozhodla o tom, že by všem třem těmto skupinám měly platy vzrůst o stejné procento. Původní návrh počítal s růstem platů o 13,7 procenta, kritizovali ho opoziční i vládní politici.

Za silný argument Kupka považuje to, že návrh počítá se solidaritou uvnitř justice, kdy část peněz vyčleněný na růst platů soudců a státních zástupců dostanou administrativní pracovníci, kteří jsou podle ministra nedostatečně ohodnoceni.

Ministři i premiér Petr Fiala (ODS) považují za problematické zmrazování platů ústavních činitelů, do automatu by se nemělo zasahovat, shodli se při příchodu na dnešní zasedání kabinetu ve Strakově akademii.

„Nemají se rozpojit, v poslední době se rozpojují,“ uvedl Fiala k principům dělby moci, na nichž stojí spojení platů poslanců, členů vlády, soudců a státních zástupců. 

Původní návrh stanovil od 1. ledna příštího roku platový nárůst ostatních ústavních činitelů meziročně o 13,7 procenta, avšak u státních zástupců měl být nárůst méně než poloviční. Státní zástupci však už před týdnem návrh zvrátili. Unie státních zástupců připomněla, že Ústavní soud v minulosti označil za nepřípustná platová opatření přijatá v souvislosti s úspornými opatřeními státu, která by se dotkla diskriminačně pouze vybrané skupiny zaměstnanců rozpočtové sféry. Vyjádřil se také k navázání platů státních zástupců na platy soudců v tom smyslu, že toto legislativní opatření dokládá, že si vláda uvědomuje odpovědnost za fungování soustavy státního zastupitelství.

ANO požádalo o mimořádnou schůzi Sněmovny

Poslanci opozičního hnutí ANO dnes kvůli platům požádali o svolání mimořádné schůze Sněmovny. Poslanci by se na ní mohli sejít příští týden, kdy také začne řádná sněmovní schůze.

„Dnes jsme podali návrh na svolání mimořádné schůze ke zmrazení platů politiků. Pro nás stále platí, že jakýkoliv růst platů politiků je v tuto chvíli naprosto nepřijatelný, a o tom budeme i na schůzi hovořit,“ uvedla předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová. Předseda ANO Andrej Babiš podal začátkem tohoto týdne návrh na pětileté zmrazení platů poslanců, senátorů, členů vlády či prezidenta.

Platy poslanců, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších funkcionářů se vypočítávají s pomocí koeficientu a průměrné měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců za předloňský rok. V minulých letech se kvůli krizovým situacím zmrazily. Soudci se obrátili na Ústavní soud. Ten konstatoval, že snížení jejich platů po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku. Koeficient pro ně od příštího roku zrušil. Ministerstvo práce připravilo novelu, která upravuje podle soudního stanoviska pravidla pro všechny ústavní činitele.

(epa)

Vůně dřeva a ušetřené miliony eur za povolenky. V kolínské elektrárně nahradili uhlí biomasou

V teplárně by návštěvník čekal spíše zápach ze spáleného uhlí, ale tady to příjemně voní jako v lese. Elektrárna Kolín náležící do skupiny Veolia Energie přešla na spalování biomasy a teď zahajuje svou první bezuhelnou topnou sezónu. Ročně zde spálí okolo 60 tisíc tun dřevní štěpky. Roli špičkového a záložního zdroje zastanou kotle na zemní plyn.

Elektrárna Kolín je historicky cennou stavbou, vyrostla v letech 1930 až 1932 podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera. Unikátní je třeba 120metrový cihlový komín, který patří k nejvyšším stavbám svého druhu v Evropě. Dnes elektrárna slouží hlavně jako zdroj tepla pro 9300 kolínských domácností, průmyslové podniky a další odběratele ve městě. Přes 90 let spoléhala na spalování uhlí, které v posledních dvou letech nahradilo energetické využití dřevní hmoty.

Ředitel Elektrárny Kolín Jaroslav Rezek provedl novináře po areálu. Foto: David Tramba

Ředitel Elektrárny Kolín Jaroslav Rezek zmínil, že lepším palivem je odpad ze zpracování dřeva, který se výhřevností blíží hnědému uhlí. Ten se však na trhu hůře shání. Hlavním palivem je tak lesní štěpka, které je na trhu zatím dost, avšak má nižší výhřevnost. Do elektrárny se dováží nákladními auty z oblasti Českomoravské vrchoviny.

Konverze teplárny z uhlí na biomasu nebyla snadná ani levná. Přípravy projekty začaly zpracováním studie proveditelnosti na jaře roku 2021, poté následovala povolovací řízení. Samotné práce odstartovaly v dubnu 2022 a zahrnovaly refrofit kotle K5 na spalování dřevní štěpky, rekonstrukci skladu paliva a další související práce. Celý projekt vyšel na 259,6 milionu korun, z toho 155,8 milionu pokryla dotace z Modernizačního fondu.

Většina stavebních prací byla hotová do konce roku 2022, po celý loňský rok probíhaly opravy různých vad a nedodělků. Letos v dubnu v kolínské elektrárně odstavili z provozu uhelný kotel K8. Spotřeba tepla v Kolíně od začátku století výrazně poklesla v důsledku odstavení části tradičního průmyslu a zateplování domů. Současnou spotřebu v teplárenské soustavě, která se pohybuje okolo 460 terajoulů, by měl pokrýt kotel na biomasu s občasným využitím záložních kotlů na zemní plyn.

Funkcionalistické budovy Elektrárny Kolín, která vyrostla na břehu Labe během let 1930 až 1932. Foto: David Tramba

Přínosy této investice jsou ekologické i ekonomické. Oproti minulým rokům, kdy Elektrárna Kolín ještě fungovala na uhlí, klesnou emise oxidu uhličitého o 72 tisíc tun a emise oxidů síry o 660 tun za rok. Vlastník elektrárny, skupina Veolia Energie, tak ušetří za emisní povolenky, které dnes vycházejí na 60 a 70 eur za každou vypuštěnou tunu emisí CO2. Po započtení povolenek nákladově vychází spalování uhlí hůř než spalování biomasy, která je považována za klimaticky neutrální palivo.

Jak doplnil Jaroslav Rezek, odstavený uhelný kotel bude v dalších letech odstraněn. Naopak zakonzervované parní turbíny o výkonu 14 a 4,5 megawattu si chce společnost ponechat pro případné budoucí využití. Spolu s kotlem na biomasu tak v současné době fungují jen dvě malé turbíny o výkonu 700 a 560 kilowattů. K nim lze přičíst výkon malé vodní elektrárny na Labi (945 kW), která také patří společnosti Veolia Energie Kolín.

Ředitel společnosti Veolia Energie ČR pro strategii a regulaci Miroslav Zajíček během setkání se zástupci médií doplnil, že skupina Veolia má v plánu během let 2019 až 2030 investovat do odchodu tepláren od uhlí přes 20 miliard korun. Kolín patří spolu s Přerovem a Frýdkem-Místkem mezi první města, kde se podařilo spalování uhlí zcela ukončit. V dalších městech, například v Krnově, Karviné či Olomouci, byla část uhlí nahrazena plynem či biomasou.

Více o ekologizaci teplárenských zdrojů skupiny Veolia se dočtete ve zprávě Veolia investuje 20 miliard do ekologizace tepláren, ve vodárnách instaluje solární panely, kterou Ekonomický deník vydal v červnu.

David Tramba

Slovensko získalo grant 5 milionů dolarů na rozvoj jaderných programů

Slovensko si zajistilo grant ve výši 5 milionů amerických dolarů na rozvoj svých jaderných programů, zejména se zaměřením na výstavbu malých modulárních reaktorů. Financování je součástí projektu NEXT, jehož cílem je zavést nové jaderné technologie a podpořit energetickou transformaci země.

Slovensko získalo další grant na podporu a realizaci jaderných programů a inovací, včetně malých modulárních reaktorů. Získalo grant ve výši 5 milionů dolarů na podporu aktivit při rozhodování o výstavbě malých modulárních reaktorů (SMR) v rámci dalšího projektu NEXT.

Slovenská republika, zastoupená ministerstvem hospodářství, ve spolupráci se Slovenskými elektrárnemi, a. s., Slovenskou technickou univerzitou (STÚ), Úřadem pro jaderný dozor (UJD) Slovenské republiky, Slovenskou elektroenergetickou a přenosovou soustavou (SEPS), a. s., VUJE, a. s. a U. S. Steel Košice, a. s., se přihlásila do mezinárodní soutěže o podporu pro další aktivity spojené se zaváděním nových jaderných technologií, zejména SMR.

„Jaderná energetika a jaderná energetika jsou nejdůležitějšími tématy v rámci energetického sektoru, protože nám významně pomohou dekarbonizovat náš průmysl, přispějí ke klimatickým cílům, ale zejména zajistí energetickou bezpečnost a nezávislost Slovenska. Jsem proto velmi ráda, že se nám jako malé zemi podařilo dosáhnout tak velkého a významného úspěchu,“ uvedla místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství Slovenské republiky Denisa Saková.

Projekt NEXT je součástí další americké iniciativy na podporu a implementaci jaderných programů, inovací a také na výměnu zkušeností prostřednictvím spolupráce s akademickým sektorem. Její aktivity mohou přispět i k dalšímu rozvoji zavádění technologií SMR a jejich možnosti umístění v lokalitách bývalých uhelných elektráren, což je předmětem analýz v rámci úspěšného projektu PHOENIX, díky kterému Slovenská republika již úspěšně získala dotaci na refinancování studie proveditelnosti SMR na Slovensku ve výši 2 mil. USD.

„Poptávka po elektřině poroste. Malé modulární reaktory nemají nahradit naše stávající jaderné zdroje, které bezpečně, spolehlivě a bez přímých emisí CO2 pokrývají většinu spotřeby na Slovensku. SMR mají doplňovat energetický mix pro energetickou soběstačnost země v budoucnosti. Grant, který jsme získali v mezinárodní konkurenci, je skvělou zprávou. Dává nám to příležitosti urychlit přípravu projektů, které jsou důležité pro úspěch naší energetické transformace,“ řekl generální ředitel společnosti Slovenské elektrárne Branislav Strýček.

Aktuální grantový projekt NEXT je zaměřen na financování aktivit, které pomohou zemím rozhodnout se pro budování SMR a vybudovat kapacity pro implementaci. Kromě konzultačních služeb v oblasti technických a regulatorních požadavků na SMR patří mezi podporované aktivity také spolupráce s americkými univerzitami, návštěvy amerických jaderných zařízení a příprava strategií pro zavádění SMR.

(nik)

Končí ředitelka Probační a mediační služby Matoušková. Blažek vypíše výběrové řízení

Téměř po dvaceti pěti letech v Probační a mediační službě (PMS) končí její ředitelka Andrea Matoušková. Odejít se rozhodla na vlastní žádost. Ministr Pavel Blažek jí poděkoval za odvedenou práci, její rozhodnutí ho mrzí, ale lidsky ho chápe. Zaměstnanci PMS v poslední době vyjadřují svou nespokojenost s platy a tím, že jsou přetížení.

Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka uvedl, že Matoušková rezignovala k 19. listopadu a do té doby bude čerpat dovolenou. Vedením PMS bude prozatím pověřený ekonomický náměstek služby Jiří Hammer.

Matoušková stála za vybudováním prvního probačního domu v Česku nebo zprovoznění elektronického monitorovacího systému. Ten se však potýkal s problémy a nedávno byl spuštěn podruhé. PMS se ale dlouhodobě potýká s nedostatkem financí a nespokojeností zaměstnanců Ti si stěžují například na nepovedenou digitalizaci. „Zaměstnanci považují své platy za nedostatečné, cítí se nedocenění a odcházejí. Panu ministrovi jsem napsal, že naše požadavky jsme připraveni je prosazovat včetně možné stávky,“ uvedl nedávno pro předseda Základní odborové organizace při Probační a mediační službě Ondřej Vyskočil.

„Chtěl bych paní ředitelce v první řadě vyjádřit veliký dík za veškerou odvedenou práci. Jako zakládající členka Probační a mediační služby pomohla v České republice úspěšně nastartovat systém restorativní justice. Její přínos pro probaci a mediaci je neoddiskutovatelný. Její rozhodnutí opustit po téměř pětadvaceti letech službu mě jako ministra samozřejmě mrzí, ale na druhou stranu ho lidsky chápu. Věřím, že i nadále bude moci ministerstvo využít zkušeností, které Andrea Matoušková nasbírala,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Šéfkou PMS se Matoušková stala po Jitce Čádové, která rezignovala po zhruba roce a čtvrt ve funkci. Před Čádovou byl prvním a dlouholetým ředitelem služby Pavel Štern, který v roce 2014 přešel na ministerstvo jako náměstek. Tehdejší ministryně Helena Válková (ANO) ho po několika měsících odvolala, protože jí odmítl poskytnout podrobné informace k tendru na elektronický monitorovací systém.

Na pozici nového ředitele Probační a mediační služby bude vyhlášeno výběrové řízení, a to nejpozději do konce tohoto týdne.

PMS usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality.

Plnění úkolů PMS ve vztahu k soudům, státním zastupitelstvím a orgánům Policie České republiky zajišťují její střediska, která působí v sídlech okresních soudů. V čele středisek stojí vedoucí střediska. Konkrétní úkoly v rámci probace nebo mediace pak provádí buď úředníci nebo asistenti Probační a mediační služby. 

Eva Paseková

„Drahé ku*vy“, zaznělo v odposlechu: Šéf Dopravního podniku Petr Witowski se sešel s lobbistou Ivo Rittigem

0

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu při rozkrývání korupčních vazeb v pražském Dopravním podniku zmapovali i setkání generálního ředitele Petra Witowskiho se známým lobbistou Ivo Rittigem. Obviněný podnikatel z firmy Analogia Jindřich Špringl setkání později vyhodnotil tak, že v Dopravním podniku jsou „drahé ku*vy“.

Policisté na schůzku narazili při sledování vnitřních prostor motorového vozidla Mercedes-Benz
AMG GLS 63, ve kterém jezdil Jindřich Špringl.

Detektivové zachytili 24. května 2022 ranní hovor mezi Špringlem a podnikatelem Petrem Adamem, který měl domlouvat část korupčních kontaktů v pražském Dopravním podniku. Ten po rozpoutání známé kauzy s krycím jménem Dozimetr spáchal sebevraždu.

Špringl v telefonu popsal právě proběhlou schůzku mezi ním, generálním ředitelem Dopravního podniku Petrem Witowskim, místopředsedou dozorčí rady podniku Janem Markem, poradcem někdejšího šéfa TOP09 Jiřího Pospíšila a dnes již bývalým členem TOP 09, známým z kauzy Dozimetr Jiřím Fremrem a známým pražským lobbistou Ivo Rittigem.

Špringl Adamovi sděloval, že důvodem schůzky byla prezentace síly ze strany zástupce TOP 09, JUDr. Fremra, který měl prezentovat to, že situaci v Dopravním podniku má nyní v ruce, a že do budoucna je pro ně partnerem Jindřich Špringl (z obviněné společnosti ANALOGIA a ne Roman Juřík (vulgo Železničář) ze společnosti AŽD, které Dopravnímu podniku dodávaly Komplexní zabezpečovací systém, který se díky údajnému korupčnímu jednání notně prodražil.

Jindřich Špringl Petru Adamovi řekl, že ředitel Dopravního podniku Petr Witowski dostal obrazně nůž na krk, že může pokračovat pouze v tom případě, že se zbaví svých vazeb na podnikatele Petra Michovského, který má v dopravním podniku zakázky za stovky milionů korun.

Špringl Adamovi dále sdělil, že na této schůzce se viděl Witowským vůbec poprvé. Adam reaguje, že na schůzku ale nemuseli zvát Ivo Rittiga, na což mu Špringl odpovíděl, že ten dělá jen spojnici na pražskou ODS. Podle Adama bylo smrtící na schůzku Ivo Rittiga zvát, pro případ, že by tuto skutečnost někdy někdo vytáhl na veřejnost.

Oba pak probírají i to, že na schůzce si potvrdili, že podnikatel Pavel Dovhomilja, subdodavatel zabezpečovacího systému – známý také jako spolupracující obviněný z kauzy Dozimetr – ztratil v Dopravním podniku vliv a je obrazně řečeno mrtvý.

Předmětem schůzky byla i výstavba trasy metra I.D, a i to, že se Jiří Fremr v této souvislosti chce
zbavit manažera výstavby trasy I.D Bartoloměje.

V další části hovoru Adam se Špringlem diskutují o tom, že účastníci schůzky nevěří Romanovi Juříkovi a zmiňují i jeho vazby na Jana Marka (obviněného při poslední razii – pozn. red.) . K Markovi Špringl řekl, že byl pověřený Fremrem, aby se staral o věci v Dopravním podniku. Špringl v hovoru vzpomíná na personálního náměstka Dopravního podniku (DPP) Jiřího Špičku (taktéž obviněného – pozn. red.), který se má podle něj dobře. Což podle policie v kontextu znamená, že má příjmy z úplatků, které mu Špringl s Adamem poskytli.

Oba se shodli na to, že Ivo Rittig je toxickou osobou a představuje extrémní riziko. Špringl se v minulosti dostal s Rittigem do byznysových sporů.

Jindřich Špringl byl ze schůzky zjevně plný dojmů a mluvil o ní i v dalších hovorech ten den. Odpoledne si volal s projektovým manažerem DPP a zakázky na zabezpečovací systém Michalem Studničkou (taktéž obviněným – pozn. red.). Tomu říká, že měl dnes kávu s generálem Witowskim. Studnička mu řekl, že se domnívá, že Witowski po nadcházejících komunálních volbách stejně skončí. Špringl ho pak opraví, že na
pokračování Witowskiho existuje dohoda, což je informace, kterou Špringl nabral na proběhlé schůzce.

V další části hovoru Studnička říká, že Špringl věnuje vedoucímu odboru Investice metro Martinu Kadlecovi (taktéž obviněnému – pozn. red.), více pozornosti než nějaké štětce, myšleno tím erotickou společnici.

Špringl říká, že v Dopravním podniku jsou „drahé ku*vy“. Studnička přitaká a dodává, že je Špringl při tom nemůže ani osouložit.

Špringl v kontextu ranní schůzky s Witowskim tohoto přirovnává k prostitutce, která tam zrovna přijela na kole, a který mu na schůzce potvrdil, že to, co tam Špringl prezentoval, je nejlepší projekt, co vymyslel.

Špringl dále zmiňuje to, že Witowski mu na schůzce sdělil, že v dnešní době by takový projekt za 4 miliardy korun jako je KBS, už nikdo neodsouhlasil.

„Studnička pak poznamenává, že z čeho by pak měli peníze, myšleno členové orgánů DPP, a.s., a z čeho by pak kasírovali, tedy ve smyslu přijímání úplatků,“ analyzovala policie z odposlechů.

V dalším telefonátu Špringl hovoří s jednatelem a technickým ředitelem společnosti AŽD Praha Romanem Juříkem. I jemu sděluje, že měl dnes schůzku s „nejvyšším“, tedy s generálním ředitelem DPP Petrem Witowskim. K tomu dodává, že je vše v pohodě a všechno bude co nejrychleji.

Juříkovi popisuje, že se schůzky účastnil i Jiří Fremr (vulgo Malej Jirka), který má mandát od „Velkýho Jirky“, tedy od Jiřího Pospíšila.

Špringl mu pověděl, že se schůzky účastnil i ten, co má tu hezkou garáž, čímž myslel Ivo Rittiga. Špringl dodal, že to byl mítink, na kterém řešili budoucnost, a že udělali tlustou čáru za „Cikánem“, myšleno tím Pavlem Dovhomiljou.

Dále s Juříkem probírá to, že Witowski dostal nůž na krk, aby se zbavil své závislosti na svém kamarádovi, se kterým jezdí na kole, čímž byl myšlen podnikatel Petr Michovský.

V hovoru se mu ale nezmínil o tom, že skupinka, se kterou se sešel, již do té budoucnosti nepočítá právě s hovořícím na druhém telefonu.

V hovoru 25. května 2022 ráno mezi Špringlem a Petrem Adamem, mu Adam říká, že mu včera telefonoval rozlobený Jan Marek „Plzeňák“, který říkal, že poté, co se na schůzce objevil Ivo Rittig „Tlusťoch“, chtěl z ní odejít, protože nevěděl, že tam bude a tohle už mu nemá Špringl dělat. Špringl se dušuje, že to také nevěděl. Adam sděluje, že Jan Marek měl zařídit účast „generála“ kvůli tomu, že Jiří Fremr potřebuje něco zařídit před volbami. Ing. Špringl vysvětluje, že toto ale všechno způsobil právě JUDr.
Fremr. Špringl poté říká Adamovi, aby Markovi zavolal a sjednal s ním schůzku. Špringl chce, aby Adam vysvětlil Janu Markovi vzniklou situaci, za kterou Špringl nemůže.

V hovoru dále rozebírají toxicitu Ivo Rittiga, který nevnímá negativní marketingový rozměr své osoby,
přestože byl soudem osvobozen.

Detektivové později v zajištěném mobilním telefonu Jindřicha Špringla narazili textová komunikace mezi Ing. Jindřichem Špringlem a Ivo Rittigem. Ta má jasně prokazovat předchozí domluvu Špringla s Rittigem na schůzce dne 24. května na nespecifikovaném místě. Jako další účastník schůzky je zmiňován „Plzeň“. V komunikaci Špringl s Rittigem probírají dopravní situaci, přičemž Špringl zmiňuje, že pokud „jedou“, tj. nejméně dva lidé (Jan Marek a Jiří Fremr) z Plzně, tak si užijí. Špringl pak o 4 dny později informuje Rittiga, že schůzka nebyla taktická, protože generální ředitel Witowski z toho nebyl šťastný, a že patří jiné partě. Dále upozorňuje na to, že pokud někdo zmíní to, že se schůzky Rittig účastnil, bude to pro „Plzeň“ fatální, uzavírá policie záznam odposlechu.

Jan Hrbáček

Obří železniční rekonstrukce v Německu, způsobující problémy v cestování, je za půlkou

Renovace klíčové německé železniční tratě, tzv. Riedbahn mezi Frankfurtem a Mannheimem, pokračuje v nastaveném tempu. Podle německého ministra dopravy Volkera Wissinga je již zmodernizována více než polovina trati a má být brzy znovu otevřena.

Spolkový ministr dopravy Volker Wissing (FDP) je spokojen s průběhem renovace železniční trati mezi Frankfurtem a Mannheimem.

„Stavební práce jdou přesně podle plánu,“ řekl Wissing během vládního dotazování ve Spolkovém sněmu. Více než polovina z celkové vzdálenosti 70 kilometrů je již dokončena. Plánem je znovu otevřít trať 14. prosince a dnes můžeme říci, že pokud věci půjdou tak dobře jako nyní, tohoto cíle dosáhneme.“

Riedbahn je prvním z celkem 41 německých vysoce přetížených železničních koridorů, které mají být v příštích letech komplexně zrenovovány a modernizovány. Je to základní kámen pro to, aby v poslední době tolik kritizovaná železniční doprava v Německu byla v budoucnu opět mnohem spolehlivější.

Jedním z hlavních důvodů četných zpoždění, zejména v dálkové dopravě, je zchátralý stav železniční infrastruktury v Německu.

Takovou výluku na železniční trati jako na Riedbahn dosud cestující v Evropě nezažili. Generálně se rekonstruuje traťový svršek, protihlukové stěny a zabezpečovací technika a modernizuje 20 stanic. Koncept je poprvé implementován na celostátní úrovni. Práce mají podle Deutsche Bahn trvat pět měsíců. Celkem 70 kilometrů trati mezi Frankfurtem nad Mohanem a Mannheimem je zcela vyloučeno pro železniční provoz. Úsekem denně projede přes 300 vlaků.

Deutsche Bahn vyčíslila náklady na 1,3 miliardy eur.

Cestující budou čelit výrazným omezením až do poloviny prosince, a to nejen v Hesensku a Bádensku-Württembersku, ale také v Porýní-Falci. Dálková doprava je odkloněna, což způsobuje zpoždění přibližně 30 minut, a některé zastávky byly zrušeny. Nákladní doprava musela být také odkloněna.

Deutsche Bahn řeší více než 1000 jízd denně s přibližně 150 výlukovými autobusy. Vozidla byla kvůli výluce speciálně zakoupena.

Deutsche Bahn zahájily modernizační práce 15. července 2024, den po ukončení mistrovství Evropy ve fotbale v Německu. Celá trasa má zůstat uzavřena až do změny jízdního řádu 14. prosince 2024. Během této výluky by se měla zvolená dopravní koncepce postarat o to, aby se cestující i nadále dostávali bez větších potíží do svých cílových destinací.

Veškeré informace o rozsáhlé rekonstrukci je možné nalézt ZDE.

(nik)

Sestřelování dronů, likvidace výbušin. Vojenská policie čeká na schválení pravomocí

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) bude dnes projednávat nové pravomoci vojenské policie. Očekává se, že by novela zákona o vojenské policií měla vládou projít bez větších potíží. Vojenští policisté b y tak měli mít například možnost kontrolovat alkohol u řidičů ve vojenských objektech, sestřelovat drony nebo třeba zabavovat věci. Návrh také poprvé definuje vojenskou policii jako jednotný policejní sbor v resortu obrany. 

Ministerstvo obrany poslalo do vlády návrh zákonné úpravy, která by měla rozšířit stávající pravomoci vojenské policie. Předkládací zpráva je k dispozici ZDE a důvodová ZDE

Vojenská policie funguje podobně jako ta státní, jen se zaměřením na příslušníky armády nebo třeba vojenské objekty. Do arzenálu jejích oprávnění by teď podle armádního resortu měla přibýt například možnost kontrolovat alkohol u řidičů ve vojenských objektech, sestřelování dronů nebo třeba zabavení věci. Návrh také poprvé definuje vojenskou policii jako jednotný policejní sbor v resortu obrany.

Taková úprava dosud v tuzemském právním řádu podle autorů návrhu chyběla. „V zákoně dlouhodobě chybí podrobnější definice pojmu Vojenská policie a jejího začlenění v rámci orgánů zabezpečujících ochranu veřejného zájmu definovaného právními předpisy. Jako potřebné se tak jeví uvést v zákoně definici Vojenské policie,” konstatuje armádní resort v důvodové zprávě. 

Podlé té je základním cílem předkládaného návrhu zefektivnění činnosti vojenské policie a také zajištění adekvátních podmínek pro plnění jejích úkolů. Novinka má také lépe sladit úpravu fungování vojenské policie s „klasickou” policií, tedy Policií ČR. 

Materiál tak mimo jiné nově definuje, doplňuje nebo zpřesňuje úkoly, které by vojenská policie měla plnit.

„Jde například o úkoly k dohledu nad dodržováním zákazu fotografování vojenských objektů, likvidace nástražných výbušných systémů nebo dohled nad bezpečností provozu vozidel provozovaných ministerstvem obrany,” vyjmenovává resort Jany Černochové (ODS) v důvodové zprávě. 

Nová úprava by měla také oficiálně umožnit nasazení vojenských policistů k plnění úkolů Policie České republiky, pokud ta bude v personální nebo materiální nouzi. 

Materiál pak podrobně vyjmenovává nová oprávnění, která by měli vojenští policisté v případě jeho schválení dostat. Patří mezi ně například možnost zajistit, odstranit nebo zničit věci, kterou by vyhodnotila jako nutnou podmínku pro adekvátní reakci na ohrožení života, zdraví nebo majetku, stejně jako životního prostředí. 

Podobně jako v uplynulé době republiková policie by pak i ta vojenská měla podle předkladatelů získat možnost reagovat také na bezpečnostní hrozby spojené se zneužíváním dálkově rádiově řízených zařízení – typicky například dálkové iniciace výbušných zařízení nebo ochrany proti odposlechům. V krajním případě by tak i policisté „v maskáčích” měli mít legální možnost takové zařízení odstranit, případně rušit. 

„S uvedeným oprávněním úzce souvisí také možnost zamezení provozu bezpilotního letadla, které je, jak zřetelně ukazují zahraniční zkušenosti, způsobilé ohrozit životy a zdraví osob, bezpečnost chráněných objektů a působit značné materiální škody,” doplňuje pak ministerstvo také možnost „sundat” ze vzduchu bezpilotní drony. 

Nově by měli příslušníci vojenské policie mít možnost také projednávat v terénu dopravní přestupky včetně toho, aby řidiči takzvaně „dali dýchnout”. „V rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel se projevuje nedostatečnost oprávnění Vojenské policie vyzvat v chráněném objektu řidiče vozidla k podrobení se vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Vzhledem k nutnosti posilování principu vymahatelnosti práva se jako potřebné jeví oprávnit Vojenskou policii k zadržení řidičského průkazu v případě naplnění okolností předpokládaných zákonem o silničním provozu a případně také zadržet osvědčení o technické způsobilosti vozidla ozbrojených sil,” vysvětlují to autoři návrhu. 

Podobně by tak do budoucna mohla vojenská policie schvalovat technickou způsobilost vojenských vozidel. Materiál zmiňuje i určení nových pravidel nebo možností pro vyžadování citlivých dat z informačních databází.

„Do zákona o Vojenské policii je nezbytné promítnout změny názvů některých informačních systémů a vznik, respektive možnosti využívání dalších evidencí informačních systémů veřejné správy, jako například oprávnění přistupovat do katastru nemovitostí,” uvádí zpráva. 

Ministerstvo obrany chce kromě toho upravit i oblast práv a povinností vojenských policistů. Ti by tak nově měli mít jasně stanovené podmínky, za kterých mohou v odůvodněných případech nedokončit zadaný úkol. Týkat se to má případů, „kdy je zřejmé, že svěřený úkol nemůže vojenský policista z objektivních důvodů úspěšně dokončit a že je tedy pouze formální snahou nebo naopak vysokým, nepřiměřeným rizikem v zahájených činnostech pokračovat”. 

Vojenští kriminalisté by pak měli mít v zákoně jasně uvedenou možnost svou příslušnost tajit stejně jako jí mají civilní detektivové.

„S cílem zefektivnit plnění úkolů v oblasti kriminální služby, a to zejména při šetření závažné trestné činnosti, je také nutno doplnit právní úpravu o oprávnění vojenského policisty zastírat příslušnost k Vojenské policii, kdy důvodem je plnění úkolů při používání operativně pátracích prostředků a podpůrných operativně pátracích prostředků,” popisuje to armádní resort. 

Mezi nová oprávnění, která by pak měl vojenský policista nabýt, je například možnost požadovat vysvětlení, provést osobní prohlídku, odebrat zbraň, ale také vstoupit do obydlí.

„Absence zákonné úpravy této oblasti je dlouhodobě pociťována jako překážka pro výkon nezbytných, zásadních a logicky předpokládaných činností Vojenské policie zejména v případě, že je takový úkon nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob,” konstatují autoři návrhu. 

Ten také zpřesňuje nebo doplňuje celou řadu stávajících ustanovení tak, aby lépe odpovídala poslednímu vývoji nebo zkušenostem z praxe. To se týká třeba používaných technických prostředků nebo postupů. „Vyhodnocování plnění úkolů policejní ochrany jednotlivými odbornými službami Vojenské policie stavu vymezila oblasti provedení nutné normativní úpravy, resp. okruhy v praxi velmi pociťované absence jednoznačně předvídatelné úpravy okruhů právních vztahů, umožňujících výkon působnosti Vojenské policie komplexně, profesionálně a na srovnatelné úrovni s bezpečnostními sbory, jimž byly svěřeny srovnatelné úkoly prováděné za shodným účelem,” uvádí v této souvislosti důvodová zpráva. 

Ministerstvo obrany počítá s tím, že v případě schválení návrhu by nová úprava začala platit od ledna 2025. Nyní se ke konkrétním změnám vyjádří v meziresortním připomínkovém řízení ostatní ministerstva nebo další instituce a organizace. Po vypořádání jejich stanovisek dostane návrh na stůl vláda a následně obě komory parlamentu.

Tomáš Svoboda, Jan Hrbáček

Navýšili cenu projektu o stamiliony, viní policie manažery Dopravního podniku

0

Člen představenstva pražského Dopravního podniku a technický ředitel – Metro DPP Marek Kopřiva byl v rámci pondělní razie obviněn z toho, že se podílel na navýšení ceny veřejné zakázky na Komplexní bezpečnostní systém pro Dopravní podnik hl. m. Prahy. Kopřiva za to měl podle detektivů Národní centrály proti organizovanému zločinu získat úplatek půl milionu korun, jak vyplývá z informací Ekonomického deníku. Místopředseda dozorčí rady pražského Dopravního podniku Jan Marek měl dostat dva miliony za ovlivňování generálního ředitele.

Detektivové tvrdí, že podnikatelé Jindřich Špringl a Jindřich Špringl mladší ze společnosti ANALOGIA a technický ředitel společnosti AŽD Roman Juřík se poté, co se v půlce května 2022 Špringl senior telefonicky domluvil s Juříkem, dohodli na tom, že Juřík předá technickému řediteli – Metro DPP Marku Kopřivovi v daný okamžik blíže nespecifikovanou neoprávněnou výhodu za to, že Kopřiva bude bez jakýchkoliv výhrad akceptovat návrhy změnových příkazů k pokynům k realizaci v zakázce na Komplexní bezpečnostní systém pro Dopravní podnik hl. m. Prahy (KBS).

Kopřiva pak měl z pozice technického ředitele Metro předložit na 13. zasedání představenstva pražského Dopravního podniku plánované na 14. června 2022 podklady, které mu poskytnou jemu podřízení zaměstnanci, a to vedoucí odboru Investice Metro Martin Kadlec a projektový manažer zakázky KBS Michal Studnička, jež navýší cenu projektu o částku 180 198 095 korun. Podle policie se manažeři měli dohodnout, Kopřiva že nebude tyto změnové příkazy k pokynům k realizaci podrobněji kontrolovat, a zároveň že do budoucna podpoří zajištění pozáručních servisních činností na rádiovém systému TETRA v DPP, a.s., a vstupního systému EKV. Kadlec a Studnička jsou policií taktéž stíháni.

„Tuto domluvu si 24. května potvrdili v telefonickém hovoru, ve kterém Roman Juřík Jindřicha Špringla informoval, že s Markem Kopřivou bude mít schůzku ve čtvrtek dne 2. června, na což mu Špringl sdělil, že se u Juříka zastaví dne 1. 6. 2021 ve 12,00 hod., a to za účelem předání neoprávněné výhody pro Marka Kopřivu,“ tvrdí policie.

Den na to měl Špringl senior poslat textovku Špringlovi juniorovi, ať vybere z banky částku půl milionu korun. Ten tak ve dvou bankách učinil.

Následně měl odjet do sídla společnosti AŽD, kde měl tuto částku, dle NCOZ pro Marka Kopřivu, předat technickému řediteli AŽD Romanu Juříkovi.

V šifrované evidenci si pak Špringl junior poznamenal: „Kopř“ s doprovodnou poznámkou „přes RJ“.

Tentýž den si měl Marek Kopřiva tento úplatek dle detektivů převzít a Špringlovi měl jeho převzetí potvrdit jako předání powerpointové prezentace.

V návaznosti na to pak měl Kopřiva 14. června 2022 na 13. zasedání představenstva DPP z pozice technického ředitele Metro DPP předložit jím schválené změnové příkazy k pokynům k realizaci v zakázce KBS v celkové hodnotě 180 198 095 korun.

Měl působit na ředitele

Jindřich Špringl senior a podnikatel Petr Adam poskytli dle policie po vzájemné domluvě v období dubna až května 2022 místopředsedovi dozorčí rady pražského Dopravního podniku Janu Markovi nejméně ve čtyřech případech úplatky ve výši 2 miliony korun.

Opět to souvisí s plněním zakázky KBS. Marek měl působit na předsedu představenstva a generálního ředitele Dopravního podniku Petra Witowského, aby na představenstvu hlasoval pro přijetí změnových příkazů navyšujících hodnotu zakázky KBS.

„Nejméně pak pro přijetí změnového příkazu a k pokynu k realizaci, které měly být zařazeny na 8. zasedání představenstva DPP, a.s., konané dne 5. 4. 2024, a jimiž se hodnota zakázky KBS měla navýšit o částku 110 436 888 korun,“ tvrdí policie s tím, že měl Marek rezignovat na své povinnosti vyplývající mu z členství v dozorčí radě.

Úplatky ve výši 900 tisíc korun v pěti případech pak měli Špringl s Adamem dle NCOZ poskytnout členu dozorčí rady společnosti Markovi Doležalovi. Ten měl vystupovat na jejich podporu a poskytovat jim související neveřejné informace, které se v souvislosti s výkonem své funkce dozví.

Úplatky měl opět vybírat z banky a evidovat v kryptovaném systému Jindřich Špringl mladší.

Bezpečnostní ředitel Dopravního podniku Bohdan Frajt měl od podnikatele Pavla Dovohomilji 16. prosince 2020 v Karlíně 200 tisíc korun, zabalených v dárkové tašce společně s láhví vína. Šlo o ovlivnění přijetí změnového příkazu k realizaci zakázky KBS v hodnotě přesahující 3 miliony korun, jejímž předmětem bylo projektování rozšíření rádiového systému TETRA o druhou zónu radiové ústředny MSO systému MRS TETRA, upgrade zastaraléverze systému, rozšíření pokrytí signálem TETRA a pořízení licence SCCH pro navýšení kapacity datových relací v předpokládané hodnotě 87 milionů korun, na níž se měla jako subdodavatel smluvního partnera Dopravního podniku v zakázce KBS společnosti AŽD Praha podílet Špringlova ANALOGIA a jako další subdodavatel Dovhomiljova společnost ISFG.

Jindřich Špringl měl dle policie pak vedoucímu odboru Investice metro DPP Martinu Kadlecovi v období od února 2022 do května 2022, mezi jehož povinnosti patřilo schvalovaní požadavků pro zařazení staveb, technologických celků, strojů a zařízení úseku technického, spolupráce s provozními útvary úseku technického při rozhodování o typech a počtech nakupovaného technologického vybavení a proces řízení a koordinace procesu realizace investic v oblasti traťové mechanizace, ve třech případech úplatky ve výši jednoho a půl milionu korun.

Policie dále viní Jindřicha Špringla seniora, poskytoval nejméně v období od 18. listopadu 2019 do 9. června 2022 neoprávněnou výhodu spočívající v pravidelných platbách vyplácených zpravidla každý
měsíc ve výši 50 000 korun finanční hotovost zaměstnanci Dopravního podniku Michalu Studničkovi.

„A to z toho důvodu, že Studnička pro něj byl z hlediska poddodavatelských vztahů společnosti ANALOGIA vůči Dopravnímu podniku při plnění zakázky KBS klíčovou osobou, protože v podniku působil na pozici projektového manažera zakázky KBS, v rámci které byl odpovědný za řádnou kontrolu oceňování jednotlivých plnění poskytovaných v rámci pokynů k realizaci a změnových příkazů,“ konstatuje policie.

Úplatky měly být dle policie opět pečlivě zaevidovány pod šifrou Jindřichem Špringlem juniorem.

Jan Hrbáček

Personální ředitel dopravního podniku měl na úplatcích získat přes 10 milionů

0

Personální ředitel pražského Dopravního podniku Jiří Špička měl podle Národní centrály proti organizovanému zločinu od podnikatelů Jindřicha Špringla a Petra Adama na úplatcích získat 10 milionů a 600 tisíc korun. Vyplývá to ze zjištění Ekonomického deníku o pondělní razii u pražského městského dopravce.

Jindřich Špringl jako bývalý šéf správní rady a generální ředitel společnosti ANALOGIA a Petr Adam, který po policejní akci s krycím názvem Dozimetr spáchal v červnu 2022 sebevraždu, měli podle tvrzení policie
v letech 2018 až 2022 personálnímu řediteli pražského Dopravního podniku a členovi představenstva Jiřímu Špičkovi poskytnout v desítkách případů úplatky ve výši 10 milionů 300 tisíc korun. Dále pak V.I.P. vstupenky na kulturní a sportovní akce v hodnotě cca 300 tisíc korun kvůli veřejné zakázce na Komplexní bezpečnostní systém pro Dopravní podnik hl. m. Prahy.

Tu Dopravní podnik uzavřel před delším časem s konsorciem společností Saab Czech, jejíž byl Jindřich Špringl v té době jednatelem, a společností AŽD Praha. Po odchodu Špringla z pozice jednatele převzala v roce 2012 kontrakt společnost AŽD Praha, jejímž subdodavatelem se v lednu 2013 stala Špringlova společnost ANALOGIA.

Policie Špičku podezírá z toho, že měl podle pokynů Špringla a Adama jednat ve prospěch společností AŽD a ANALAOGIA. Obě společnosti jsou v této kauze také obviněny.

Policii ve vyšetřování výrazně pomohl syn Jindřicha Špringla – Jindřich Špringl mladší. Ten měl totiž podle tvrzení detektivů vybírat peníze na úplatky pro Špičku z kont společností ANALOGIA a Sec-Communication. Špringl mladší měl dle policie na základě pokyn svého otce vést o úplatcích kódovanou elektronickou evidenci, ve které evidoval vybrané částky s daty předání.

Úplatky za ovlivňování členů představenstva, potřebné hlasování, a udržení zakázky na Komplexní bezpečnostní systém pro Dopravní podnik hl. m. Prahy měl Jiřímu Špičkovi předávat zemřelý Petr Adam nejčastěji na Praze 8 a 9, nedaleko ředitelství Dopravního podniku nebo ve svém bydlišti v pražských Stodůlkách. Výše úplatků byly podle policie různé, oscilovaly mezi 100 či 500 tisíci korunami.

Jiří Špička měl podle policie Petra Adama prostřednictvím mobilní aplikace Threema také podrobně informovat o zásadních dějích v Dopravním podniku.

Jiří Špička měl od Jindřicha Špringla a Petra Adama vyjma vysokého finančního plnění přijímat, respektive si o ně říkal, také vstupenky na kulturní pořady nebo sportovní utkání pořádané v O2 areně a aréně pražské fotbalové Slavie s nadstandardními službami ve VIP prostorách.

Jan Hrbáček