Hned dva moderní energetické zdroje byly dnes v Česku slavnostně uvedeny do provozu. Prvním z nich je nové bateriové úložiště v areálu energetického zdroje v Plané nad Lužnicí, které postavila energetická společnost C-Energy. Druhým jsou kogenerační jednotky v Borkovanech na Břeclavsku s přímým napojením na plynové vrty společnosti MND. Oba zdroje se uplatní při poskytování služeb výkonové rovnováhy pro ČEPS.
C-Energy v Plané nad Lužnicí postavila bateriové úložiště o výkonu 15 megawattů, jeho kapacita dosahuje 22 megawatthodin (MWh). Je tak jen o málo menší než největší bateriové úložiště v Česku, které postavila firma E.nest Energy na Mělnicku. C-Energy už od roku 2019 jedno menší úložiště o výkonu 4 MW a kapacitě 4 MWh provozuje, další takové zařízení výkonu 8 MW a kapacitě 8 MWh chce dokončit v prvním čtvrtletí příštího roku v areálu Teplárny Tábor.
„Na prostém srovnání čísel je patrné, jaký pokrok byl během pěti let v oblasti bateriových systémů dosažen. Aktuální baterie má devětkrát větší kapacitu a zásadně vyšší účinnost cyklu, která dosahuje více než 90 procent. Byť z hlediska velikosti ani tato baterie neudrží své prvenství dlouho, pro náš energetický zdroj je klíčová její funkcionalita a přímé připojení na konvenční energetický zdroj,“ uvedl jednatel a spoluvlastník C-energy Ivo Nejdl.
Obě bateriová úložiště v Plané nad Lužnicí fungují spolu s dalšími energetickými zdroji v této lokalitě. Nachází se zde kotel na biomasu, plynové kogenerační jednotky a fotovoltaická elektrárna. V nejbližších letech zde má vyrůst ještě zdrojů na energetické využití komunálního odpadu. Více o společnosti C-Energy se dočtete ve zprávě Plus 120 procent. Elektrárna C-energy vydělala skoro 800 milionů korun po zdanění.
Plyn z vrtu rovnou do kogenerační jednotky
Zatím unikátní energetický projekt, který nemá v Česku obdoby, dnes představila společnost MND. Jedná se o přímé napojení kogeneračních jednotek na dodávky zemního plynu z lokálních vrtů. „Využívání našeho plynu přímo ze sond pro regulaci nerovnovážných stavů v elektrizační soustavě Česka je z jedním projektů, ve kterých spatřujeme velký potenciál. V budoucnosti hodláme tuto oblast rozvíjet – a to i v zahraničí,“ zmínila Jana Hamršmídová, ředitelka divize Energy ve společnosti MND.
Pilotní projekt u Borkovan na Břeclavsku zahrnuje šest kogeneračních jednotek s celkovým výkonem 3 MW. Ty jsou napojeny přímo na těžbu plynu v okolí městečka Klobouky u Brna. Hlavní výhodou přímého napojení na plynové vrty je úspora peněz za distribuci plynu a z toho vyplývající nižší náklady na výrobu elektřiny.
Projekt vznikl ve spolupráci MND s českým výrobcem kogeneračních jednotek GENTEC CHP. Obě společnosti deklarovaly zájem realizovat další podobné projekty v Česku i v zahraničí. „Tento pilotní projekt potvrzuje důležitou roli kogeneračních jednotek pro bezpečný odchod české energetiky od uhlí. Zájem o zapojování plynových kogeneračních jednotek do služeb výkonové rovnováhy a trhu s flexibilitou enormně stoupá. V tuto chvíli připravujeme na českém trhu další obdobné dodávky objemu přesahujícím 30 MW,“ doplnil ředitel společnosti GENTEC CHP Václav Klein.
Obě zmíněné slavnostní akce přitáhly pozornost politiků. Zatímco přestřižení pásky u nového bateriového úložiště na Táborsku si nenechal ujít hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba, na spuštění malé plynové elektrárny v Borkovanech dorazil nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Společnost Škoda Group představila novou podobu uspořádání spacího vozu. Koncept „Sleep in Motion“ má cestujícím na železnici zajistit podle firmy vyšší komfort a soukromí, zachovat přitom ale efektivitu provozu. Za podobou nového designu vnitřního uspořádání vozů stojí rakouská kancelář společnosti a koncept byl původně k vidění v podobě zkušebního modelu během mezinárodního veletrhu InnoTrans.
„Jsme přesvědčeni, že tento koncept mění pravidla hry v oblasti nočních vlaků a zvyšuje atraktivitu a udržitelnost cestování po železnici. Již nyní toto řešení aktivně nabízíme našim zákazníkům,“ uvedl prezident regionu Západ & Sever ve Škodě Group Jan Harder. Podle firmy jde zatím o prototyp.
Noční vlaky jsou podle společnosti Škoda Group klíčem k dekarbonizaci dopravního sektoru a nabízejí ekologickou alternativu. Současné flotily nočních vlaků jsou ale podle firmy zastaralé, komfort, který poskytují je nedostatečný a neposkytují dostatečné soukromí a prostor je stísněný. „Stávající možnosti, jako jsou kupé se šesti lůžky, maximalizují kapacitu, ale snižují komfort, zatímco kupé se čtyřmi lůžky nabízejí příjemnější zážitek, ale snižují efektivitu využití prostoru a zvyšují náklady,“ uvedla Škoda Group.
Nový koncept od společnosti Škoda Group, který nedávno získal patent, podle firmy pracuje s geometrií lůžek neobdélníkového tvaru, která umožňují pohodlné spaní a volnost pohybu bez snížení kapacity. Kabiny jsou uspořádány do dvojitých jednotek, kde každá jednotka nabízí dva soukromé prostory s pohodlným přístupem. Střídavá šířka uliček a vyhrazené prostory pro zavazadla mají přispívat k pocitu většího prostoru, ale zachovat efektivitu provozu.
Zařízení interiéru vlaku pro noční cestování. Zdroj: Škoda Group
Myšlenku spací kabiny představil Wilhelm Berbig z rakouské kanceláře v rámci interní inovační výzvy, kterou pořádala Škoda Group.
Společnost na veletrhu Innotrans ukázala mimo jiné také tramvaj Škoda ForCity Smart pro Bonn, která už předtím získala cenu Red Dot Design Award 2024. Škoda Group zároveň během akce podepsala opci v hodnotě 25 milionů eur, v přepočtu 633 milionů korun, na prodloužení tramvají, které jezdí ve finském Tampere.
Škoda Group se zároveň podílí i na výrobě železničních souprav ComfortJet, které byly na veletrhu taktéž k vidění a na akci předvedla i své digitální a signalizační technologie.
Skupina Škoda Group vykázala za loňský rok meziroční nárůst tržeb o 81 procent na 1,382 miliardy eur, v přepočtu zhruba 34 miliard korun. Hrubý provozní zisk EBITDA skupiny meziročně poklesl o 57 procent na 21,8 milionu eur, v přepočtu přibližně 537 milionů korun. V poklesu se podle Škody Group projevily ještě dopady pandemie nemoci Covid-19 a ruské agrese na Ukrajině.
Pražská zdravotnická záchranná služba může od středy 16. října využívat zázemí nové letecké základny, která začala fungovat na Letišti Václava Havla Praha. Stavba je řešena podle pražského magistrátu modulově, aby splňovala zvýšené bezpečnostní nároky vzhledem k umístění ve střežené zóně mezinárodního letiště. Cena nové základny je 46 milionů korun včetně DPH.
Investorem stavby, která začala v červnu 2023, bylo hlavní město Praha, zakázku administroval odbor investic Magistrátu hlavního města Prahy a záchranná služba pak dodala technické a další potřebné specifikace stavby a vybavení. Pražský magistrát také informoval, že vzhledem k přítomnosti ve střežené SRA zóně se stavělo za mimořádných podmínek z hlediska bezpečnosti a snížení možnosti volného pohybu po areálu.
Stanoviště leteckých záchranářů v Praze je nejstarší v Česku, v nepřetržitém provozu funguje od 1. dubna 1987. O vznik jeho se zasadil zejména tehdejší ředitel záchranné služby František Ždichynec. „Letecké záchranáře jsem měl v Praze už dříve možnost navštívit a jsou to mimořádně zkušení odborníci, kteří si zaslouží, aby trávili čas mimo nasazení v komfortních podmínkách, což dřívější základna již nesplňovala,“ uvedl u slavnostního otevření stavby pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy Petr Kolouch upřesnil, že záchranáři za loňský rok evidují téměř 800 vzletů. Za téměř čtyři desítky let existence leteckých záchranářů se podle něj podařilo zachránit desetitisíce životů.
Zázemí velkého letiště
Umístění základny v areálu Letiště Václava Havla Praha umožňuje podle pražského magistrátu záchranářům využívat technického zázemí mezinárodního letiště i pokročilého navigačního vybavení a rozšiřuje možnosti zásahu i na méně příznivé klimatické podmínky.
Pražské letiště. Ilustrační snímek. Foto: Letiště Praha
Záchranáři od roku 2005 využívají při akcích vrtulníky EC-135T2, kdy je v každodenním nasazení vždy jeden stroj. Provoz vrtulníku a dvoučlennou posádku pilotů zabezpečuje podle pražského magistrátu Letecká služba Policie České republiky. Dvoučlennou zdravotnickou posádku tvoří lékař a zdravotnický záchranář, kteří slouží u Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy nebo Středočeského kraje.
Už v září otevřela pražská záchranná služba také novou výjezdovou základnu v Holešovicích. Až čtyři výjezdové skupiny budou mít své stanoviště v ulici Argentinská, kde vznikla základna v areálu stanice Hasičského záchranného sboru České republiky.
„Naším cílem je mít v následujících letech vybudovanou síť základen, která bude reagovat na rozrůstající se metropoli a dlouhodobě vysoký počet výjezdů, abychom i nadále zajišťovali kvalitní dostupnost naší služby. Posílíme proto naši přítomnost v širším centru a v periferních oblastech. Počítáme dnes s výstavbou výjezdových základen například v Běchovicích, Modřanech, Bohnicích, Vysočanech, v Klánovicích nebo na Zbraslavi,“ uzavřel Petr Kolouch.
Rychlejší kontroly, větší bezpečnost. To si Evropská komise (EK) slibuje od dvojice nových návrhů, kterými by chtěla zavést digitální cestovní doklady. Využívat by je mohli lidé, kteří cestují do nebo v rámci Schengenského prostoru. Návrhy se ještě bude zabývat Rada Evropské unie a Evropský parlament.
„Skutečnost, že občané Evropské unie mohou cestovat do EU a v rámci EU pouze pomocí pasu nebo občanského průkazu, je základem práva na volný pohyb. Nyní to přizpůsobujeme dnešnímu digitálnímu světu,“ uvedl tento týden dosluhující komisař pro spravedlnost Didier Reynders.
Podle prohlášení EK občané ze zemí v i mimo Evropskou unii podléhají systematickým kontrolám, když překračují hranice Schengenského prostoru. Tyto kontroly jsou dnes prováděny fyzicky na hraničních přechodech.
„Vzhledem k tomu, že jen v roce 2023 bylo zaznamenáno téměř 600 milionů překročení hranic, je třeba urychlit hraniční kontroly a zajistit plynulejší cestování a zároveň zachovat vysokou úroveň bezpečnosti a zajistit, aby byl zkontrolován každý cestující,“ uvedla Komise.
Nová aplikace
Právě to by měly nové návrhy zajistit. Konkrétně má vzniknout nová „aplikace EU pro digitální cestování“, do které by si cestující uložili své digitální cestovní doklady. Tedy digitální verzi dat, která jsou uložená v pasech a občanských průkazech.
„Údaje zahrnují informace obsažené v čipu cestovního pasu nebo občanského průkazu, včetně zobrazení obličeje držitele, nikoli však otisk prstu,“ uvedla Komise.
Používání bude podle ní zcela dobrovolné, lidé tak budou moci zůstat u klasických dokladů. Aplikace podle Komise umožní pohraničním úředníkům dokončit některé procesy hraniční kontroly předtím, než cestující dorazí na hranici, což ušetří čas a usnadní cestování. Dle pilotního projektu by mohlo dojít ke zkrácení kontroly na místě ze třiceti na osm vteřin.
„Digitální pasy jsou významným krokem vpřed v posílení bezpečnosti v schengenském prostoru a usnadnění cestování. Umožní pohraniční stráži rychle schválit skutečné cestovatele a lépe se zaměřit na zastavení osob podezřelých z trestné činnosti a terorismu,“ uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johansson.
Aplikace by měla být dostupná do roku 2030. Vyvinout ji má Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých IT systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA). Bude propojitelná s chystanou evropskou digitální peněženkou.
Oběma návrhy, které předložila končící Evropská komise, se ještě budou zabývat zástupci národních vlád v rámci Rady EU a Evropský parlament.
Karolína Novotná
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Z dozorčí rady Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) odstoupil Jan Marek, obviněný v úplatkářské kauze veřejných zakázek této městské společnosti. Na síti X to ve čtvrtek ráno uvedl náměstek primátora a předseda dozorčí rady Zdeněk Hřib (Piráti). Marek v radě zastupoval TOP 09, podle webu dopravního podniku byl jejím místopředsedou. Trestně stíhaný Marek už dříve rezignoval na funkci místopředsedy představenstva Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP) a odešel z majetkové komise města Plzně.
Hřib požádal primátora Bohuslava Svobodu a předsedu klubu zastupitelů koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) Tomáše Portlíka (oba ODS) o nominaci nového člena rady. Dozorčí rada podniku už oznámila, že se sejde v pondělí 21. října na mimořádném jednání. Na programu bude mít řešení mimořádné situace v podniku a odstoupení Jana Marka.
V sídle DPP v pondělí zasahovali policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vrchní státní zastupitelství v Praze poté oznámilo, že obvinilo 13 fyzických a právnických osob za úplatkářské trestné činy související s plněním veřejných zakázek. Všichni obvinění jsou stíhání na svobodě. Případ, který se má týkat mimo jiné zakázky na bezpečnostní systém metra, souvisí s dřívější kauzou Dozimetr.
V nynější větvi případu jsou podle médií obviněni vedle Marka také členové představenstva dopravního podniku Marek Kopřiva a Jiří Špička, bezpečnostní ředitel DPP Bohdan Frajt, podnikatelé Jindřich Špringl starší a Jindřich Špringl mladší, Michal Studnička a Pavel Dovhomilja, jednatel společnosti AŽD Praha Roman Juřík, bývalý člen představenstva DPP Marek Doležal či vedoucí odboru investic podniku Martin Kadlec. Trestní stíhání je vedeno i proti třem firmám, a to Analogia, Information Systems Factory Group a AŽD Praha. Někteří z obviněných figurují současně i v kauze Dozimetr.
Vrchní státní zastupitelství v Praze konkrétní jména stíhaných lidí a firem nesdělilo ani nekomentovalo. Generální ředitel pražského dopravního podniku Petr Witowski nebyl z ničeho obviněn. Po zásahu policistů z NCOZ v sídle podniku podával vysvětlení. Hřib ještě téhož dne vyzval Witowského k rezignaci a kritizoval zástupce koalice Spolu, že dosud blokovali otevřené výběrové řízení na ředitele dopravního podniku.
Podnik řídí pětičlenné představenstvo, jejímž předsedou je Witowski. Na ni dohlíží patnáctičlenná dozorčí rada, které předsedá Hřib. Zástupce v ní mají koaliční i opoziční pražští politici či zástupci zaměstnanců. Valnou hromadou DPP je městská rada.
DPP je největší firmou, kterou hlavní město vlastní. Loni dosáhl obratu 27,27 miliardy korun. Město dává ročně na jeho chod okolo 18 miliard korun. Zakázky DPP řeší policie opakovaně, zatím nejznámější případ Dozimetr míří k soudu.
Tramvajová trať Počernická, která má propojit pražské sídliště Malešice s centrem hlavního města, čeká na stavební povolení od Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ). Úřad aktuálně zahájil řízení o povolení záměru. Informoval o tom na svých webových stránkách. Stavební práce by podle předpokladů Dopravního podniku hlavního města Prahy měly začít v příštím roce a skončit v roce 2027. Celkové náklady projektu se očekávají ve výši 2,3 miliardy korun.
Žádost o vydání povolení záměru stavby dráhy podala společnost Metroprojekt Praha, která zastupuje pražský dopravní podnik, letos 31. května. Dvoukolejná tramvajová trať, která povede v úseku Vinohradské hřbitovy – Sídliště Malešice, má být dlouhá 2,2 kilometru a umístěno na ní bude šest párů tramvajových zastávek.
Díky trati vzniknou podle informací Dopravního podniku hlavního města Prahy nová přímá spojení k metru, ale i do dalších částí metropole, konkrétně do městských částí Praha 2 a 3, centra města, Libně či Holešovic.
Nová trať také umožní podle dopravního podniku spojení s významnými pražskými dopravními uzly jako je Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží, Náměstí Republiky, Flora, Václavské náměstí či Národní třída.
„Realizací záměru dojde v Počernické ulici k výrazné redukci autobusové dopravy a současně i ke snížení jejích vlivů na životní prostředí,“ uvádí také dopravní podnik. Tramvaje podle něj nabídnou ve srovnání s autobusovou dopravou vyšší přepravní kapacitu v jednotlivých spojích, cestovní komfort a s ohledem na vyšší stupeň oddělení od ostatní dopravy i rychlost a spolehlivost.
Maximální výše způsobilých výdajů na projekt je podle dopravního podniku 1,8 miliardy korun a příspěvek Evropské unie činí 1,5 miliardy korun.
Dopravní podnik zároveň hledá zhotovitele stavby trati. Jak vyplývá z portálu Tender arena, lhůta pro podání nabídek běží do 15. listopadu. Vítěz tendru bude mít na starosti jak výstavbu trati, tak i zastávek včetně obvodu koncové kolejové smyčky.
„Dále bude upraveno 212 metrů stávající tramvajové trati ve Vinohradské ulici za účelem napojení nového traťového úseku včetně zřízení nové signalizace. Součástí stavby budou rovněž vyvolané přeložky a stavby sítí technické infrastruktury a další nezbytné stavební úpravy, to vše v rozsahu dle projektové dokumentace,“ uvádí se v zadání k výběrovému řízení. Součástí zakázky bude také zajištění atestů, zkoušek, revizních zpráv a protokolů.
Dodatečné náklady, zmatek mezi občany, nutnost tvořit nová sběrná místa. Takové komplikace by podle Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) přinesla novela zákona o obalech, kterou minulý týden schválila vláda, pokud by prošla v současné podobě. Domníváme se, že je potřeba zajistit kompenzace pro obce, pokud by jim vznikly zvýšené náklady, říká místopředseda SMO ČR Pavel Drahovzal o legislativě zavádějící zálohování PET lahví.
„SMO ČR podporuje cíle návrhu, zejména snahu zvýšit recyklaci a snížit množství odpadu v přírodě. Nicméně máme obavy, že současný návrh zavedení zálohového systému na PET lahve a kovové plechovky má významná rizika pro obce a jejich odpadové systémy,“ říká Drahovzal, který je současně starosta obce Velký Osek.
Vyčlenění PET lahví z tradičního systému třídění podle něj ovlivní ekonomiku i logistiku odpadového hospodářství obcí. Náklady na svoz a zpracování ostatních plastů podle něj mohou vzrůst. „Zavedení dvou různých systémů třídění plastů – PET lahve vráceny v obchodě a zbytek plastů ve žlutých kontejnerech – by mohlo způsobit zmatek mezi občany a ovlivnit motivaci k třídění odpadu. Také by mohly vzrůst náklady na svoz a zpracování ostatních plastů,“ myslí si místopředseda svazu.
Nejvíce má novela dopadnout na malé obce
Nejvíce by podle Drahovzala novela dopadla na malé obce, ve kterých nejsou obchody. Právě prodejny nad 50 metrů čtverečních a také čerpací stanice mají mít podle návrhu zákona povinnost zajistit zpětný sběr PET lahví a plechovek. Obce nad 300 obyvatel, kde takové obchody nejsou, musí sběr zajistit samy. „Domníváme se, že je potřeba zajistit kompenzace pro obce, pokud by jim vznikly zvýšené náklady,“ říká proto.
Pohazování odpadu do přírody podle něj je problém, který obce trápí. Využít ale podle něj lze i jiné přístupy. Jde třeba o lepší osvětu, rozšíření a zlepšení současné sítě tříděného odpadu či vytvoření ekonomických pobídek pro používání recyklovatelných obalů.
Novela zákona, kterou minulý týden schválila vláda, zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky. Podle předkladatele návrhu ministerstva životního prostředí se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele. Obaly by následně podobně jako například některé skleněné lahve museli vybírat obchodníci v prodejnách nad 50 metrů čtverečních a také na všech čerpacích stanicích. Dohromady to je přes 11 000 povinných míst. Podle ministerstva by měl předpis obecně nabýt účinnosti 1. ledna 2025, zálohový systém by se ale měl spustit o rok později.
Ve třídění má Česko rezervy
Zastánci novely argumentují potřebou kvalitnější a širší recyklace. Podle údajů ministerstva se každý rok na trh dostává zhruba 1,8 miliardy kusů PET lahví a 0,8 miliardy plechovek. Značné množství těchto obalů končí mimo tříděný odpad, například u PET lahví jde o každou pátou lahev. U plechovek je situace horší, tři ze čtyř plechovek nejsou tříděny správně, uvedl úřad. Podle dřívějších údajů iniciativy Zálohujme.cz každoročně končí ve volné přírodě v Česku až 100 milionů PET lahví a obdobné množství plechovek.
Podle Iniciativy pro zálohování by navíc zpětný odběr PET lahví a nápojových plechovek mohl snížit až o půl miliardy korun platbu, kterou Česko odvádí do Evropské unie kvůli nízké míře recyklace plastových obalů
(knn)
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
V zahraničí jsou PPP projekty, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru, zavedené několik desetiletí a Česká republika tento trend začíná konečně dohánět, v rozhovoru pro Ekonomický deník to zmiňuje ředitel projektového financování ČSOB Jan Troják. PPP projekty, zejména ty dlouhodobé, mohou podle něj veřejnému sektoru přinést významné výhody při zajišťování veřejné infrastruktury nebo služeb.
Česká republika začíná dávat v rámci přípravy dopravní infrastruktury stále větší důraz na zapojení projektů veřejného a soukromého partnerství, takzvaných PPP projektů. Sleduje jejich přípravu také vaše bankovní instituce?
Nejenže sledujeme, ale jako banka se skoro dvaceti lety zkušeností v oblasti PPP projektů na mezinárodním a českém trhu jsme zapojeni do procesu mnoha dalších PPP projektů a před námi se tak rýsuje několik investičních příležitostí. U dokončovaného projektu stavby 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem hraje naše banka významnou roli. Nejenom v poskytnutých financí, ale i v řadě platebních a organizačních rolí. Tato stavba by měla být otevřena veřejnosti ještě letos před Vánoci.
PPP projekty jsou vhodné zejména všude tam, kde se vytváří veřejná infrastruktura a kde je zájem zadavatele dostat se do role zákazníka. Typicky silniční a železniční stavby. V zahraničí se tímto způsobem budují ale i nemocnice, vzdělávací zařízení, bytové projekty nebo věznice. V České republice naše ČSOB v minulosti financovala úspěšný projekt depa MHD v Plzni, což se trochu pozapomnělo.
Čím jsou pro banky PPP projekty zajímavé? A liší se jejich financování od jiných typů úvěrů?
PPP projekty jsou pro nás velmi zajímavé, jsou to obvykle společensky významné, kapitálově objemné a dlouhodobé infrastrukturní projekty. Financování koncesních PPP projektů je opravdu specifická disciplína. Financujete něco, co ještě neexistuje, a až to bude existovat, tak to bude vlastnit někdo jiný než dlužník, a navíc je to extrémně dlouhodobé.
V naší mateřské skupině KBC máme s PPP projekty celou řadu zkušeností a mnoho jsme jich úspěšně zvládli. Naší předností je, že spadáme pod skupinu KBC, která zapojila i náš ČSOB tým projektového financování v této oblasti. Tím se nám již před léty podařilo vytvořit unikátní know-how. Máme tým s kolegy s bohatou zkušeností v této oblasti.
Stavba dálnice D4. Ilustrační snímek. Foto: Tereza Čapková
Díky propojení s KBC umíme vytvářet týmy napříč Evropou. Naším cílem je soustředit se na to, co umíme nejlépe – financování a finanční služby. Proto máme interně vytvořené procesy, abychom mohli obsloužit všechny kvalifikované uchazeče, u kterých je to možné. Pro Českou republiku máme ambici být hlavním významným finančním partnerem, který poskytne nejenom významnou část financování, ale i řadu dalších platebních, finančních a organizačních služeb.
Vyžadují PPP projekty například větší míru spolupráce a koordinace mezi bankou, klientem a státem, než je běžné u jiných typů produktů?
PPP projekty, zejména ty dlouhodobé, mohou veřejnému sektoru přinést významné výhody při poskytování veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. Soukromý sektor má nepochybně více praktických zkušeností a dovedností zejména při řízení velkých stavebních a technicky náročných projektů nebo při poskytování specializovaných služeb. Jeho zapojení proto může přinést daňovým poplatníkům větší výhody než v případě tradičního přístupu, zejména pokud je soukromý partner motivován ke kreativitě, invenci a dlouhodobé kvalitě.
Pro stát je pak velmi zajímavé spojit v jednom časovém okamžiku dohromady tři až čtyři profese, které jsou určující pro celou infrastrukturu. A to je hlavně dodavatel, projektant a provozovatel, případně ještě financiér. Jinými slovy v tomto koncesním způsobu zadání stát řekne, kudy by dálnice nebo železnice měla vést a specifikuje její vlastnosti, a takto naformulovaný projekt předloží uchazečům.
Přihlásí se konsorcia, která zahrnují všechny činnosti, které jsem jmenoval a všichni dohromady soutěží s nabídkami proti sobě. Navíc při uvážení, že náklady životního cyklu jsou rovněž povinností koncesionáře, je to pro stát zásadní optimalizace infrastruktury při jejím vzniku, což při klasickém zadání nelze docílit. Stát se dostává zcela do role zákazníka, který začne platit až v okamžiku, kdy předmětná infrastruktura je v užívání veřejností.
Projekty mají společné to, že jsou poměrně finančně náročné, co to obnáší pro banky, které by se na financování podílely?
Banky financují PPP projekty třeba i z devadesáti procent, takže celková realizovatelnost projektů je pod velmi detailním drobnohledem, a to z mnoha úhlů pohledu včetně technického, právního, finančního, daňového, účetního a pojišťovacího. Naším zájmem je hlavně budoucí ekonomická udržitelnost hospodaření projektové společnosti s cílem maximálně zajistit schopnost splácení finančních prostředků. Tento zájem je ale společný se státem. Proto se v jistém ohledu stáváme partnerem státu v oblasti realizace a dlouhodobé udržitelnosti projektu.
V Česku se dokončuje formou PPP projektu dostava dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, chystá se projekt modernizace trati z Prahy-Veleslavína na Letiště Václava Havla Praha a v přípravě jsou i další projekty, například vybrané úseky vysokorychlostní železnice na Moravě a další úseky dálniční sítě, konkrétně část Pražského okruhu a dálnice D55. Máte o podporu financování některého z nich zájem?
Plánovaná podoba nádraží na Veleslavíně, které půjde pod zem. Foto: Vizualizace Správa železnic
Obecně mohu říci, že máme zájem o všechny smysluplné PPP projekty připravované v České republice. Nezmínila jste zatím vůbec největší dálniční zakázku v historii Česka, v níž se hledá dodavatel stavby posledních dvou úseků dálnice D35 včetně zatím nejdelšího tunelu o délce bezmála čtyři kilometry, kde jsou podle vyhlášených podmínek odhadované stavební náklady 35 miliard korun.
Jsou zde ale i jiné aktivity, například úvahy o realizaci dostupného bydlení formou koncesního PPP, které by díky svým vrozeným vlastnostem a při vhodné organizaci mohly být přínosné i pro menší města.
Chystá například ČSOB vyčlenit na PPP projekty nějaký speciální tým? Jako mají například evropské banky?
Jak už jsem zmínil, financování PPP projektů se věnujeme u mne v týmu projektového financování již dlouhou dobu a nechystáme se vytvářet nějaký další specifický tým. Nicméně je to multioborová specifická věc, která zahrnuje řadu dalších profesí uvnitř banky. A to od zkušených pracovníků na pobočkách, v syndikacích, přes náš dealing, ALM, právníky až třeba po schvalovatele v rámci našeho risku.
Bez znalostí napříč těmito obory bychom nedokázali takovéto financování spolehlivě a predikovatelně pro uchazeče připravit. V rámci projektového financování v České republice jsme schopni vytvořit několik specializovaných týmů, které dokážou paralelně pracovat na stejném projektu pro různé uchazeče. Díky vlastním předchozím zkušenostem u nás funguje jasná struktura a extrémně přísná pravidla, díky kterým můžeme zaručit, že informace od jednoho týmu se nedostanou k druhému. Toto bylo již dříve opakovaně akceptováno hlavními evropskými leadery v oblasti PPP. Naším cílem je takto podpořit každé kvalifikované konsorcium při přípravě nabídky a následně vítězného uchazeče při finančním uzavření a realizaci projektu.
ČSOB je stoprocentní dceřinou společností KBC Bank, má mateřská společnost zkušenosti s financováním PPP projektů v zahraničí? Nakolik jsou tam projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru obvyklé?
V zahraničí jsou PPP projekty zavedené několik desetiletí a Česko tento trend začíná konečně dohánět. V rámci naší mateřské KBC jsem se podílel na řadě PPP projektů v zemích Beneluxu, v Německu, na Slovensku nebo ve Franci. Ale i sama ČSOB má zkušenosti ze zahraničí, financovali jsme například obchvat Štrasburku A 355, slovenskou D4R7 a připravovali jsme jako jeden z paralelních týmů financování ve Francii, Belgii, Holandsku, Anglii a Německu.
Je možné zkušenosti ze zahraničí přenést i do českého prostředí?
Určitě ano, přesně to děláme, právě díky dlouholetým zahraničím zkušenostem skupiny ČSOB máme v oblasti PPP projektů zkušenost, o které ví hlavní evropští uchazeči. S řadou z nich se známe na osobní bázi. Výhodou koncesních PPP projektů je to, že dnes již představují jistý zažitý standard. Tedy ti, kteří se v této oblasti pohybují, hovoří v uvozovkách stejným jazykem a obvykle si dobře rozumějí při jeho interpretaci. Naše týmy mají za sebou celou řadu financovaných projektů v zahraničí, a tedy i zkušeností, z nichž lze právě čerpat i v českých podmínkách.
Dá se předpokládat, že oproti zahraničí bude potřeba řešit v České republice nějaká specifika, jaká?
Ano, jsou zde některé aspekty, které jinde nepotkáte. Třeba tak velké a dlouhodobé financování v českých korunách má svá specifika, neboť koruna je poměrně mělká měna s omezenou likviditou, v tom je financování v eurech lépe dosažitelné a je evidentní, že například pro D35 se významné části v eurech nevyhneme. Ale celkově, když si odmyslím technická, technologická a implementační rizika, která jsou u každého velkého projektu specifická, tak si nemyslím, že bychom měli narazit na nějaká vysloveně neřešitelná rizika. To nakonec potvrdila i příprava a realizace zmíněné D4.
Nejvyšší soud zamítl dovolání bývalého ředitele státní agentury CzechInvest Miroslava Křížka proti rozsudku Městského soudu v Praze. Křížek tak byl po dlouhých 12 letech od odvolání z funkce pravomocně odsouzen za jeden z podvodů, kterých se během dvouletého šéfování v CzechInvestu dopustil. Rozsudek se týká zaplaceného, ale nedodaného personálního auditu.
Podle rozsudku, který lze pod spisovou značkou „8 Tdo 520/2024“ vyhledat v databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu, se Miroslav Křížek byl shledán vinným zločinem podvodu ve spolupachatelství a zaplatit má pokutu ve výši 1,2 milionu korun. Spolu s dodavatelem neexistujícího auditu Zdeňkem Hurským dále musí zaplatit poškozené Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest škodu ve výši 1 646 440 korun.
Senát Nejvyššího soudu vedený JUDr. Věrou Kůrkovou vynesl rozsudek neveřejně 17. července, zveřejněn byl až několikaměsíčním odstupem. Nejvyšší soud tak z velké části potvrdil předchozí rozsudek Městského soudu v Praze z prosince loňského roku. Snížil však výši škody z 2,16 milionu na 1,646 milionu korun. Zbývající část peněžní újmy má podle Nejvyššího soudu CzechInvest zkusit vysoudit v občanskoprávním řízení.
O jakou kauzu se jedná? Miroslav Křížek, který působil jako generální ředitel CzechInvestu od září 2010 do srpna 2012, si objednal u svého známého Zdeňka Hurského zpracování personálního auditu. Stalo se tak navzdory postoji ministerstvu průmyslu a obchodu, které takový audit označilo za nepotřebný. Křížek přesto nechal vypsat soutěž, a to tak, aby parametry soutěže co nejvíc zvýhodňovaly Hurského.
Hurský v listopadu 2010 pochybnou soutěž „vyhrál“ a o měsíc později za audit inkasoval 2,16 milionu korun. Avšak krátce poté se audit záhadně ztratil. Křížek jej podřízeným v CzechInvestu nikdy neukázal, místo toho dokument údajně převezl do svého bydliště. Zdeněk Hurský tvrdil, že celé dílo zničil a nemá jej už k dispozici.
Soudy s Křížkem a Hurským se táhly dlouhých deset let. První rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 z února 2015 Křížka a Hurského zprostil obžaloby. Proti rozsudku podal státní zástupce odvolání. Napodruhé už obvodní soud Křížka uznal vinným a uložil mu trest odnětí svobody ve výši 18 měsíců s podmínkou na tři roky. Městský soud v Praze však rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání. Následoval dlouhý „soudní ping-pong“, který ukončilo až zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Miroslava Křížka, politika ODS z Prahy 13, pedagoga na Vysoké škole ekonomické a spoluvlastníka Jazykového institutu Praha, jmenoval do funkce ředitele CzechInvestu v září 2010 tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Křížkovo neslavné ředitelování zůstávalo dlouho stranou zájmu médií. Vše se změnilo až po zásahu policistů v pražském sídle CzechInvestu v srpnu 2012. Média tehdy informovala o několika kauzách, a personální audit byl jednou z nich.
Lidové noviny a Hospodářské noviny tehdy upozorňovaly třeba na skrytou „privatizaci“ jedné z hlavních aktivit CzechInvestu, a sice vyhledávání vhodných pozemků a budov pro zahraniční investory. Soutěž nebyla veřejná, uskutečnila se formou oslovení pěti vybraných firem. Z nich chtěl Křížek vybrat za vítěze firmu Glafin, kterou vlastnil již zmiňovaný Křížkův kumpán Zdeněk Hurský. Po medializaci případu a ostré kritice ze strany ministra průmyslu Martina Kuby se CzechInvest rozhodl soutěž zrušit.
Další kauzy se týkaly poradenských služeb a dodávky IT systémů. CzechInvest za Křížkovy éry platil statisíce korun různým „poradcům“, často se jednalo o Křížkovy známé a kolegy z VŠE. Žádný konkrétní užitek však z těchto rad agentura neměla. Po odvolání z funkce v CzechInvestu byl Křížek málo veřejně viditelný. V září 2020 upozornily Seznam zprávy na fakt, že Křížek věnoval dva dary v celkové výši 250 tisíc korun straně Trikolóra.
V energetické transformaci je důležitá nejen dekarbonizace, ale také vybudování zcela nové infrastruktury, včetně infrastruktury síťové. Plány na rozvoj přenosových a distribučních sítí byly předmětem mnoha diskusí během kongresu s názvem Energetické dny v Katovicích. Projektem výstavby komunikační sítě LTE 450, který realizuje polská energetická společnost PGE, se pochlubil viceprezident PGE pro regulační záležitosti Marcin Laskowski.
Jedná se o nedílnou součást projektu Měřiče dálkového odečtu realizovaného ve společnosti PGE Dystrybucja, v rámci kterého mají být do roku 2030 u všech zákazníků společnosti instalovány moderní elektroměry, které umožní dálkový odečet naměřených dat.
Spotřebitelé budou mít průběžný přístup k informacím o spotřebě energie a poplatcích vypočítaných na základě těchto informací.
Marcin Laskowski hovořil o fázi implementace LTE 450, jaké budou další kroky její implementace, jaké výhody přinese nejen skupině PGE, ale i ostatním uživatelům.
„Síť LTE450 zlepší řízení elektrické sítě, práci dispečerů a díky automatizaci procesů monitorování sítě pomůže zkrátit dobu odstranění poruchy. Pro zákazníky to znamená bezpečnější a stabilnější dodávky energií a díky implementaci dálkových odečtů měřidel i rychlejší servis,“ řekl před nedávnem předseda správní rady PGE Polska Grupa Energetyczna Wojciech Dąbrowski.
Výstavba spolehlivé a bezpečné komunikační sítě probíhá v rámci programu LTE450. Za ten je zodpovědná společnost PGE Systemy, která se pro skupinu PGE zabývá ICT službami.
V srpnu 2018, po získání koncese na frekvenci 450 MHz, byly zahájeny přípravné práce na výstavbě komunikační sítě pro energetiku. Od té doby byly prováděny aktivity v technické a finanční oblasti, které umožnily vývoj obchodního a technického modelu pro implementaci LTE450.
V březnu 2021 schválil investiční výbor skupiny PGE realizaci a financování prací v rámci programu LTE450. Také v roce 2021 proběhly předběžné tržní konzultace týkající se klíčových komponent, které jsou prvky sítě LTE450. Na základě provedené analytické práce byla zpracována zadávací dokumentace, na jejímž základě byly vyhlášeny výběrové řízení. V únoru 2022 bylo vyhlášeno výběrové řízení na nákup a implementaci dvou samostatných prostředí core sítě CORE LTE450 – produkčního a testovacího – umožňujícího komplexní poskytování služeb přenosu dat pro zařízení LTE a v březnu pro komponenty rádiové sítě RAN.
V říjnu 2022 vyhlásila PGE v rámci programu LTE450 výběrové řízení na modernizaci a adaptaci telekomunikačních věží (BTS) společnosti PGE Dystrybucja a v listopadu na nákup a realizaci systémů primárního a nouzového napájení, jakož i na nákup a implementaci komponent telekomunikační sítě mobilního backhaulu (MBH) a systému sledování kvality služeb.
Realizace programu LTE450 a realizace sítě jsou postupně v souladu s milníky harmonogramu, včetně zahájení služeb LTE450 v roce 2024 a další postupné instalace zařízení RAN a zavádění rádiového pokrytí sítě, s datem dokončení do konce prosince 2025 v PGE Dystrybucja.
V rámci výstavby speciální komunikační sítě LTE450 podepsala společnost PGE Dystrybucja smlouvy na modernizaci a adaptaci 53 vlastních telekomunikačních věží umístěných v následujících pobočkách: Białystok, Varšava, Lublin, Zamość, Rzeszów, Lodž a Skarżysko-Kamienna.
Smlouvy byly podepsány v souvislosti s ukončeným zadávacím řízením v programu LTE450, ve všech částech řízení zvítězila společnost ATEM-Polska, která podala podala nejvýhodnější nabídky na všechny části. Lhůta pro realizaci smluv je 49 týdnů.
„Program LTE450 je zaměřen na vybudování speciální komunikační sítě určené pro polský energetický sektor. Síť je realizována na bázi technologie LTE s využitím frekvenčního pásma 450 MHz, pro které má PGE Systemy celorepublikovou rezervaci pro energetické aplikace,“ řekl Marcin Laskowski.
„Jedním z klíčových předpokladů programu LTE450 je maximální využití vlastní infrastruktury PGE Dystrybucja, zejména telekomunikačních věží. Výstavba LTE450 poskytne skupině PGE standardizaci v oblasti provozní a technické konektivity, včetně m.in, efektivní, rychlé a digitálně dokumentované koordinace činností služeb společnosti a odečtů dat na elektrické síti, což zvýší energetickou bezpečnost a vytvoří možnost flexibilního řízení sítě, a tím zlepší spolehlivost dodávek energií,“ dodal Marcin Laskowski.
Proces modernizace vlastních BTS probíhá od loňského roku. V roce 2023 zahájila společnost PGE Dystrybucja práce na první skupině zařízení (1. etapa). Výsledkem bylo 61 BTS v následujících větvích: Białystok, Rzeszów, Skarżysko-Kamienna a Varšava.
V souladu s předpoklady programu LTE450 jsou modernizované vlastní BTS společnosti PGE Dystrybucja jádrem cílové sítě míst, kde bude instalováno rádiové zařízení LTE450.
Chybějící lokality, v oblastech méně strategického významu, budou realizovány formou pronájmu prostor na anténních věžích, které jsou předmětem samostatných smluv mezi PGE a vlastníky tohoto typu infrastruktury.
PGE Polska Grupa Energetyczna S.A. (Polská energetická skupina – pozn. red.) je z většiny státem vlastněná energetická společnost v Polsku. PGE je největším distributorem energie v této zemi a orientuje se zejména na těžbu a spalování uhlí. Jde o třetího největšího emitora skleníkových plynů v Evropské unii.
