INZERCE

Úvod Blog Strana 13

Autonomní mobilita. Řidiči se na ni nebudou moci vymlouvat a pojišťovny chtějí zapracovat odpovědnost výrobce

Novela zákonů, která v České republice umožní rozvoj autonomní mobility, ještě čeká na projednání Poslaneckou sněmovnou. Už nyní je podle ministerstva dopravy jasné, že se na „autopilota“ nebudou moci řidiči v případě zavinění nehody vymlouvat. Detailní informace o tom, kdy byl autonomní režim řidičem aktivován a deaktivován, se podle mluvčího resortu Františka Jemelky zapisuje do systému DSSAD (Data Storage System for Automated Driving). Zpětně je není možné pozměnit ani vymazat.

Pokud se podle mluvčího prokáže, že nehodu způsobilo vozidlo když „řídil autopilot“, tedy vinou vady výrobku, tak nese vinu vozidlo, respektive jeho výrobce. Odpovědnost za škodu je již nyní podle Jemelky upravena podle občanského zákoníku a s autonomními systémy se na ní nic nemění. 

„Zde platí, že pokud škodu způsobilo vozidlo svým selháním, tedy jakýmkoliv selháním, nejen selháním autonomního systému, tak odpovědnost za škodu nese výrobce. Za podmínky, že se z objektivní odpovědnosti provozovatel vozidla zprostí, to je opět dáno občanským zákoníkem, je škoda způsobená vadou výrobku,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí. Je to podle něj stejný případ, jako kdyby u vozidla přestaly fungovat brzdy a prokázalo se, že se jednalo o výrobní vadu brzdového systému.

Ve chvíli, kdy podle mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky doputují podklady z nehody k pojišťovně, jde například o záznam z autonehody, tak vzniklou škodu buď rovnou proplatí, anebo identifikuje nějakou neshodu. Může to být to, že nejde o autonomní vozidlo nebo není jisté, že vozidlo bylo v autonomním režimu v době, kdy způsobilo nehodu. Pak si pojišťovna vyžádá další data a údaje z vozidla. „Je to obdoba dnešního systému pro to, jak pojišťovna bude postupovat dále a přezkoumávat situaci,“ dodal.

Právě pojišťovny současné formování nové legislativy pozorně sledují. Podle tiskového mluvčího České asociace pojišťoven Tomáše Pavlíka změna zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích upravuje veřejnoprávní odpovědnost, tedy odpovědnost za přestupek. Návrh tak podle něj nemá přímý dopad do oblasti povinného ručení, tedy ani na pojišťovny či řidiče z hlediska pojištění. „Zde nadále zůstává odpovědnost na provozovateli vozidla a na stávající praxi a fungování se nic nemění,“ upozornil.

Pojišťovny chtějí změnu

Dodal, že pojišťovny přesto navrhují, aby bylo v novele zakotvené právo pojišťovny vůči výrobci vozidla, případně výrobci i dovozci, na náhradu pojišťovnou vyplaceného plnění v případě, kdy bude prokázáno, že byla újma způsobena výrobní vadou systému automatizovaného řízení či vadou výrobcem dodávané aktualizace automatizovaného zařízení. „Jsme totiž přesvědčeni, že výrobce těchto systémů musí v tak citlivé oblasti nést plnou odpovědnost za správnost funkce autonomního řízení,“ zmínil Pavlík.

Je také podle něj na místě dodat, že pojišťovny radí přistupovat k nasazování autonomních systému velmi opatrně, neboť je prokázané, že asistenční systémy vozidel chybují, což může vést ke způsobení dopravní nehody a tedy újmám na zdraví a majetku. Naopak ministr dopravy Martin Kupka (ODS) si podle dřívějšího vyjádření slibuje od provozu automatizovaných vozidel na území České republiky zvýšení bezpečnosti na silnicích.

Podle tiskové mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl je automatizovaný režim bezpečný, homologační proces zajišťuje, že před samotným uvedením technologií na trh jsou systémy řádně otestované a ověřené v celém svém spektru deklarovaných funkcionalit a vlastností ve vysokém automotive standardu EU výrobků. „Vlastní úpravy softwaru či jiné záměrné uvedení vozidel do nebezpečných dopravních situací je samozřejmě nezákonné,“ uvedla také mluvčí.

Autonomní mobilita. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Popsala i předávání řízení vozidlu. Řidič, který k tomu přistoupí, musí být připraven řízení zpět převzít zpravidla do 10 sekund. „Systém řidiče k převzetí vyzve akustickým i vizuálním signálem. K aktivaci systému je potřeba, aby byla splněná řada podmínek. Splnění podmínek si hlídá a vyhodnocuje vozidlo samo. Jakmile systém vyhodnotí, že jsou všechny potřebné podmínky splněné, tak upozorní řidiče, že je vozidlo schopno převzít řízení. Řidič se bude moci rozhodnout, zda tuto funkcionalitu využije, anebo ne,“ upřesnila mluvčí.

Podmínky jsou dané výrobcem vozidla, respektive homologačním předpisem. Současné homologační předpisy kupříkladu podle ministerstva dopravy v současnosti zmiňují, že systém je možný aktivovat jen na stavebně oddělených směrech jízdy, kde je vyloučený provoz chodců a cyklistů – tedy na dálnici.

V případě, že se podle Aleny Mühl stane dopravní nehoda a ukáže se, že je viníkem „vozidlo“, správní orgán řízení o přestupku zastaví, protože v dané věci nebude odpovědný žádný řidič a správní orgán daný spis uzavře. „Poté se daný spis postoupí ministerstvu dopravy, které prošetří homologaci vozidla a posoudí odpovědnost výrobce vozidla na základně zákona č. 56/2001 Sb.,“ popsala postup mluvčí.

Čtěte také: Ministerstvo dopravy přichystalo půdu pro autonomní mobilitu. Legislativa by měla zamířit do Sněmovny v listopadu

K nové legislativě se vyjádřil také tiskový mluvčí společnosti Kooperativa pojišťovna Milan Káňa. Zatím podle něj přináší několik otazníků. „Nevíme, zda se podaří zakotvit do zákona liberační důvody (důvody, jejichž prokázáním je možno v případech zákonem výslovně stanovených zprostit se obj. odpovědnosti  pozn. red.) ve prospěch provozovatelů, tedy řidičů vozidel, kdy by nenesli odpovědnost za jednání. Další otázkou bude, zda se podaří zakotvit možnost postihu výrobce ze strany pojistitele, pokud bude škoda způsobena chybou autonomních technologií,“ poznamenal Káňa. Také podle něj se ale očekává, že autonomní provoz bude do budoucna zřejmě spolehlivější než řidiči, takže by tak provozovatel nesl menší riziko selhání při řízení. 

Tereza Čapková

Otevřenost, srozumitelnost a odvaha – VZP zná recept na mediální komunikaci zdravotnických témat

Jak nechat svá zdravotnická témata rezonovat mediálním i veřejným prostorem, aby nezapadla a vzbudila zájem veřejnosti, na to jsme se zeptali řečníků na 4. ročníku konference Zdravotnického deníku Komunikace ve zdravotnictví. Otevřenost, srozumitelnost, transparentnost a odvaha vystoupit z komfortní komunikační zóny, znělo v jejich odpovědích. A opakovaně zazněl i příklad instituce, která tento recept našla a řídí se jím – tou je Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), jež se podle marketingových expertů může opřít o svou pozici silného a stabilního hráče.

„U každé veřejné instituce je především důležitá maximální otevřenost směrem k veřejnosti i směrem k novinářům,“ říká ředitel Komunikace, obchodu a vnějších vztahů Českého rozhlasu Jiří Hošna. V mediální komunikaci je podle něj vhodné používat srozumitelné příklady, zvolit si osobnosti, které se ke komunikovanému tématu hodí a jsou schopny ho lidem přiblížit, a také si zachovávat rovný přístup k velkým i menším médiím.

Srozumitelnost zmínili mezi klíčovými aspekty mediální komunikace i ostatní zástupci médií. „Transparentnost a zároveň srozumitelnost. Myslím, že to je nejzásadnější,“ míní vedoucí pořadu Střepiny televize Nova Bára Divišová. „Jako občan to cítím tak, že bych kladl důraz na především na otevřenost, upřímnost a snahu o vysvětlení problému,“ doplňuje generální ředitel ČTK Jaroslav Kábele.

Podle výkonného ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše je zásadní, aby všichni aktéři ve zdravotnictví začali vytvářet opravdu efektivní partnerství. U efektivní komunikace jakéhokoli veřejného subjektu je důležité to, že víme, co chceme komunikovat a komunikujeme to více než 24 hodin,“ míní také Klimeš.

VZP může využít pozici silného hráče

Podle obchodního ředitele agentury McCann Prague Petera Hermanna je klíčem k úspěchu nebát se a vystoupit z komfortní komunikační bubliny, o čemž mluvil i ve své přednášce na konferenci. „Důležité je říkat lidem pravdu, vystoupit z komfortní zóny. Nepřemýšlet nad tím, jak nikoho nenaštvat, nedělat to tak, aby to bylo milé a líbivé, protože to pak nebude mít vůbec žádný dopad, říká Hermann.

A dodává, že vystoupení z komfortní zóny netradiční a možná i provokativní kampaní si může dovolit silný hráč, jakým je největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP. „Tím, jak je VZP velká a silná a jak má do určité míry zodpovědnost za fungování zdravotnického systému, by měla být tou, kdo ten prapor zvedne,“ říká spoluautor úspěšné kreativní kampaně VZP SystemShop.

Tuto kampaň chválí další odborník na marketing, ředitel pro strategii agentury Remmark David Palivec. „Komunikace kampaně je velmi originální a díky tomu vyčnívá. Také se mi líbí, že ‚tlačí‘ téma prevence a snaží se na lidi působit tak, aby řešili, téma zdraví ještě před tím, než se stanou nemocnými,“ říká.

I Palivec má přitom za to, že VZP má k oblasti komunikace vybudovanou výbornou pozici. „Důležitým faktorem je stabilita pojišťovny, deklarace toho, že je extrémně silný hráč, který se nebojí. A to i v kontextu toho, že trhem už proplouvají informace, že některé pojišťovny budou v budoucnu fúzovat. VZP je jasně ‚ramenatý hráč‘, u kterého jako klient chcete být,“ konstatuje Palivec.

O šíři benefitů Fondu prevence VZP se zmiňuje náměstek ředitele této největší tuzemské pojišťovny Ivan Duškov. „Máme pokryty různé oblasti – od očkování přes podporu pohybových aktivit po příspěvek na dentální hygienu, který má velkou výši. Máme i širokou síť poboček a o naše pojišťence je postaráno v mnoha směrech,“ uvádí Duškov.

„VZP disponuje nejširším možným pokrytím smluvních poskytovatelů, to znamená věc, kterou pojištěnci primárně vyžadují – tedy pokrytí zdravotní péče… Máme smlouvy s téměř stem procent poskytovatelů zdravotní péče,“ dodal Duškov, který ve svém vystoupení na konferenci mluvil krom jiného i o důležitosti mediální podpory jednotlivých zdravotnických intervencí.

(red)

Alstom představil návrh nového vlaku Coradia Stream pro pro spojení na letiště

Společnost Alstom na světovém kongresu Tomorrow Mobility World Congress v Barceloně představila projekt nových jednopodlažních vlaků Coradia Stream pro společnost Ferrocarrils de la Generalitat de Catalunya (FGC).

Očekává se, že nové vlaky, vyvinuté a vyráběné v průmyslovém areálu společnosti Alstom v Santa Perpètua de Mogoda (Barcelona), zajistí vysokorychlostní spojení mezi Barcelonou a letištěm Josepa Tarradellase Barcelona-El Prat od roku 2026.

Vlak byl navržen tak, aby splňoval specifické potřeby tohoto typu cestování, s dostatkem prostoru pro zavazadla a širšími uličkami pro snadný přístup. Budou také vybaveny nejmodernějšími signalizačními řešeními, bezpečnostními a informačními systémy pro cestující, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň bezpečnosti a nejlepší zážitek z jízdy.

Komfort, dostupnost a informace pro cestující

Každý z těchto pětivozových vlaků Coradia Stream bude vybaven 10 dveřmi na každé straně (celkem 20), s 209 sedadly (202 pevných a 7 sklopných), což pojme celkem 656 cestujících. Kromě zvukových signálů k ovládání dveří pomůže sluchově postiženým cestujícím identifikovat tyto činnosti také systém osvětlení – zelený pro otevření a červený pro zavření.

Každý vlak bude vybaven 20 širokoúhlými obrazovkami pro zobrazení informací o vlaku (čtyři v každém voze) a devíti panoramatickými obrazovkami s informacemi o letišti, které budou v reálném čase poskytovat údaje o odjezdech a příletech. Všechny vozy budou navíc vybaveny několika úložnými prostory. S ohledem na cestující na nástupištích budou vlaky vybaveny 12 externími LED obrazovkami: dvěma předními obrazovkami (umístěnými v horní části každého vozu) a 10 bočními obrazovkami.

Vlaky budou plně přístupné, bez schodů z nástupiště a s automatickou rampou u dveří v blízkosti zóny snížené mobility. Každý vlak bude mít dvě vyhrazená místa pro osoby se sníženou pohyblivostí, upravené toalety a dva multifunkční prostory pro kola, kočárky apod. Při navrhování vlaku, který byl vyroben ve spolupráci s nadací ONCE Foundation, se společnost Alstom řídila univerzálními kritérii designu s cílem poskytnout nejlepší zážitek z cestování všem uživatelům FGC, včetně osob se sníženou pohyblivostí.

V souladu se strategií společnosti Alstom a závazkem FGC podporovat udržitelnou mobilitu budou nové vlaky vyvíjeny na základě kritéria ekologického designu: výběr surovin, trakční systémy, energetická účinnost a recyklace na konci životnosti. Ergonomický design, dostupnost, nízké náklady na životní cyklus a spolehlivost vozového parku mají přispět k tomu, že se tyto vlaky mohou stát atraktivní a udržitelnou volbou pro podporu veřejné dopravy, čímž se výrazně sníží dopravní zácpy a emise CO₂.

(nik)

Prosadí Trump razantní zvýšení dovozních cel? Českou ekonomiku by to velmi zasáhlo

Pokud se znovuzvolený americký prezident Donald Trump vydá po své vlastní stopě a prosadí razantní zvýšení dovozních cel, které nestihl ve svém prvním prezidentském období, negativně se to dotkne celé globální ekonomiky včetně Česka.

Nastávající americký prezident Donald Trump je na rozdíl od své neúspěšné demokratické rivalky Kamaly Harris zastáncem nízkých daní, fosilních paliv i zbrzdění zelené tranzice, kterou rozjel jeho předchůdce ve funkci Joe Biden, a odstraňování byrokratických překážek pro domácí firmy obecně. Jiné je to ovšem s jeho postojem k mezinárodní obchodní a hospodářské kooperaci. Tam v duchu svého volebního hesla „America First“ prosazuje ochranu domácího trhu a tvrdou ruku vůči konkurenci. „Většina slibů Donalda Trumpa, která zazněla v průběhu jeho prezidentské kampaně, má potenciál evropskou a potažmo českou ekonomiku spíše poškodit. Tím hlavním je protekcionistická obchodní politika uvalování dovozních cel. Cla obecně patří k destruktivním ekonomickým nástrojům, které sice mohou přinést úlevu konkrétním sektorům v dotyčné zemi, ovšem děje se tak za cenu poklesu blahobytu zbytku její populace a také okolního světa. Obvykle pak nová cla bývají následována recipročními opatřením protistrany – v tomto případě tedy Evropy či Číny – což celý problém násobí,“ konstatuje hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Také zkušenosti z prvního prezidentského období Donalda Trumpa naznačují, že staronový americký prezident nebude mít problém arzenál těžkého kalibru v podobě dovozních cel využívat. Ve hře jsou cla 60 procent i vyšší na dovoz zboží z Číny a deseti až 20procentní cla na dovoz zboží ze zbytku světa.

Čísla hovoří o škodlivém potenciálu takového kroku pro Evropu dostatečně. Spojené státy jsou pro Evropskou unii nejdůležitějším vývozním trhem. Směřuje tam asi pětina veškerého unijního vývozu, což lze vyčíslit na 500 miliard eur ročně. Spojené státy jsou rovněž významným partnerem unijní sedmadvacítky i na straně dovozu. Hodnota amerického zboží dováženého do Evropy představuje asi 350 miliard eur ročně, což znamená 14 procent veškerého dovozu. Pro Česko jsou Státy v oblasti exportu druhým nejvýznamnějším regionem mimo EU. Představují klíčový trh zejména pro automobilový průmysl, strojírenství, elektroniku, ale i IT technologie. Pokud dojde na cla, budou české firmy silně znevýhodněny.

České firmy ale, pokud na cla dojde, budou inkasovat dvojí ránu. Ta druhá by přišla ze strany našeho nejdůležitějšího partnera Německa. Spojené státy totiž dlouhodobě figurují mezi třemi nejvýznamnějšími německými exportními destinacemi. Do států každoročně směřuje okolo desetiny celkového vývozu a pro mnoho německých firem jsou právě prodeje na americkém trhu hlavním zdrojem jejich tržeb. Česko v Německu dlouhodobě uplatňuje asi třetinu svého vývozu. Nejvíce na ráně jsou opět automobily a strojírenská výroba. V loňském roce směřovalo z Německa do USA 11,4 procenta všech exportovaných aut, přičemž řada německých automobilek v čele s koncernem Volkswagen využívá řadu subdodavatelů z českých firem. Největší česká firma s tržbami přes 500 miliard korun, Škoda Auto, je součástí německého koncernu Volkswagen.  Netřeba asi připomínat, že automobilový průmysl se na českém hrubém domácím produktu podílí asi desetinou.

Donald Trump při kampani Foto: Liam Enea/Wikimedia

Obavy z odchodu firem z Evropy

Riziko pro unijní ekonomiku přitom představují i potenciální cla uvalená na Čínu ze strany USA. V takovém případě by se podle přesvědčení řady ekonomů Čína snažila uplatnit své zboží ve výrazně zvýšené míře na evropském trhu, čímž by oslabila pozice domácích výrobců. Mimochodem – my v Česku máme tendenci vidět za čínským dovozem jen textil či papírnický sortiment. Ve skutečnosti však odtamtud dovážíme ve významném množství také elektroniku a stroje. 

Evropské firmy také mohou řešit problém s vysokými cly tím, že do USA přestanou vyvážet své výrobky, nýbrž je budou vyrábět přímo na místě. Již nyní má mnoho německých firem v Americe své výrobní závody, vývojová centra a obchodní zastoupení. Například automobilové koncerny jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz mají v USA rozsáhlé výrobní kapacity. „V případě, že dojde na realizaci některých avizovaných opatření na ochranu amerického trhu, jako je například zavedení dodatečných 20procentních cel, mohlo by dojít ke značnému poklesu transatlantického obchodu. Potom patrně budeme svědky zvýšení zájmu evropských společností o investování v USA,“ uvedla po zvolení Trumpa americkým prezidentem viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková.

Tím ale nekončí výčet faktorů, které mohou vést evropské firmy k posílení jejich angažmá na evropském trhu a přesunu investic za oceán. Pro evropské firmy jsou potenciálně přitažlivé také – vedle pravděpodobného dalšího snížení korporátních daní i zdanění fyzických osob, což by mohlo snížit náklady na zaměstnance – Trumpovy plány zvýšit těžbu fosilních paliv, včetně ropy a zemního plynu, a odstranit „zelené“ iniciativy, jako je podpora elektromobilů. To by mohlo vést k nižším cenám energií a přesunu i toho posledního zbytku průmyslu, který zde zbyl. Již dnes už řada evropských zemí, v čele s Německem, čelí odchodu svých firem za Velkou louži kvůli vysokým cenám energií, rychle rostoucím mzdovým nákladům a nárůstu byrokracie.

Ivana Pečinková

Stavba první polské jaderné elektrárny má dodavatele energie

Společnost Energa-Operator zahájila přípravu projektové dokumentace pro připojení k napájení staveniště první polské jaderné elektrárny. V konečném důsledku umožní záložní napájení pro vlastní potřebu rozestavěné budovy.

Během setkání, kterého se zúčastnili zástupci Polskie Elektrownie Jądrowe, GDDKiA, PKP PLK, Námořní úřad v Gdyni a PSE, Robert Świerzyński, prezident společnosti Energa-Operator, představil Świerzyński postup prací souvisejících s výstavbou přípojky za účelem záložního napájení zařízení, přípojky pro staveniště a také proces související se zvýšením kapacity jejího připojení.

„Tato investice, která má klíčový význam pro energetickou bezpečnost Polska, se buduje v oblasti operací společnosti Energa-Operator, a proto je naší odpovědností zásobovat a zabezpečit staveniště první jaderné elektrárny v zemi dodávkami energie s odpovídajícími parametry. Cítíme, že se podílíme na vytváření nové kapitoly polského energetického sektoru, která se odehrává před našima očima a za naší účasti,“ řekl Świerzyński.

Klíčem k vytvoření staveniště EJ1 je jeho napájení, za které je společnost Energa-Operator v této oblasti zodpovědná jako provozovatel distribuční soustavy. Společnost bude také provádět práce na rekonstrukci sítě s cílem odstranit kolize se stávající distribuční infrastrukturou. Všechny tyto činnosti vyžadují úzkou koordinaci.

Pokud nedojde k nepředvídaným okolnostem, plánuje společnost Energa-Operator dodat staveniště EJ1 do konce roku 2026. Připojení umožní zahájit nezbytné přípravné práce.

Staveniště v obci Choczewo, kde se staví první polská jaderná elektrárna, má být zásobováno jak ze sítí 15 kV, tak ze sítí 110 kV v souladu se stanovenými podmínkami.

Přípravy na výstavbu první polské jaderné elektrárny (EJ1) vyžadují realizaci mnoha úkolů. Je nutné mimo jiné vybudovat silnice, včetně výstavby státní silnice na úseku spojujícím EJ1 Lubiatowo-Kopalino s trasou S6, zajistit železniční přístup k jaderné elektrárně, integrovat EJ1 s národním energetickým systémem a také vybudovat námořní vykládku (MOLF).

(nik)

Bezvětří prověřilo evropskou energetiku. Cena byla až 820 eur za MWh, Německo dováželo ze všech směrů

Velkou zatěžkávací zkouškou prošla v tomto týdnu evropská energetika. Slabý vítr vyřadil z provozu větrné elektrárny, po západu slunce z bilance vypadly také fotovoltaické elektrárny. Cena elektřiny v Německu ve středu večer vylétla až na 820 eur za megawatthodinu, na českém vnitrodenním trhu se cena pohybovala od 488 do 707 eur/MWh. Co lze vyčíst z dostupných dat o této „minikrizi“ na trhu s elektřinou?

Překvapivé je zejména chování Německa, které se příliš neobtěžovalo uvést do chodu další uhelné či plynové elektrárny. Místo toho Němci vsadili na dovoz a začali nasávat energii ze všech okolních zemí s výjimkou deficitního Dánska a Polska. Ve středu večer dováželi okolo 13 tisíc megawattů výkonu, ve čtvrtek dopoledne dokonce už 16 tisíc MW, a to hlavně z Francie, jak vyplývá z informací portálu Electricity Maps.

K řešení tísňové situace přispěla i Česká republika. České elektrárenské společnosti vykázaly solidní flexibilitu a navýšily výkon uhelných a plynových elektráren až na 75 procent instalované kapacity. Ve středu večer Česko vyváželo až 2800 MW výkonu, a to téměř výhradně do Německa. Ve sledovanou dobu, tedy ve středu v 17:00 hodin, bylo Česko čtvrtým největším exportérem elektřiny po Francii, Švédsku a Norsku (viz tabulka níže).

Export a import elektřiny ve středu 6.11.2024, 17:00 hodin

vývozci elektřinyvývoz (MW)dovozci elektřinydovoz (MW)
Francie10 890Německo12 810
Švédsko5 340Itálie2 420
Norsko2 760Belgie2 240
Česko2 660Maďarsko2 190
Švýcarsko2 410Velká Británie2 100
Rakousko1 050Dánsko1 800
Slovensko852Polsko124
zdroj: Electricity Maps

Podle článku na webu Montel news může být ještě hůř a cena na spotovém trhu v Německu bude v zimních měsících vystřelovat k hodnotám okolo 1000 eur/MWh. Situace, kdy bezvětří vyřadí z provozu větrné elektrárny, nejsou nijak výjimečným jevem. V takových situacích se jednotný trh rozpadá, země méně provázané s Německem mohou cenové pasti uniknout. Například v tradičně přebytkové Francii ve středu večer vzrostla spotová cena elektřiny na maximálně 172 eur/MWh.

Itálie a Maďarsko dlouhodobě patří mezi země závislé na dovozu elektřiny. V době bezvětří a bez slunečního svitu k nim vedle Německa přibývá také Belgie, Británie a Dánsko. Do výhody se naopak dostávají země, které mají velký výkon jaderných a vodních elektráren – včetně těch přečerpávacích. A když ani to nestačí, nezbývá nic jiného než uvést do chodu víc uhelných a plynových bloků.

Česká republika se dostává na trhu s elektřinou do „oportunistické“ pozice. Když je to možné, dováží levnou elektřinu z přebytků, které vytvářejí větrné a solární elektrárny v Německu a v poslední době také v Polsku. Naopak v době, kdy výkon větrníků a fotovoltaik klesá k nule, vyvážíme výrazně dražší elektřinu do Německa, Polska a Rakouska.

Dříve vysoký export přebytků elektřiny na Slovensko prakticky skončil, jak Ekonomický deník již dříve upozornil. Od spuštění nového 470megawattového bloku v jaderné elektrárně Mochovce Slovensko není deficitní, ale má výrobu a spotřebu elektřiny v rovnováze či mírném přebytku. Spotřeba u východních sousedů navíc klesla po ukončení výroby primárního hliníku v podniku Slovalco.

David Tramba

Pirátské kormidlo dostal do rukou Hřib

Letitého předsedu Pirátské strany Ivana Bartoše střídá první náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib. Partaj plánuje reformovat, jedině tak se jí podle něj podaří uspět ve sněmovních volbách v příštím roce. Zdeněk Hřib ve finále předsednické volby porazil bývalého senátora Lukáše Wagenknechta, jenž se o zvolení do čela strany neúspěšně pokoušel už před dvěma lety. Ve druhém kole Hřib v internetovém hlasování 454 hlasů získal z celkového počtu cca 1 200 členů. Jeho hlavní vyzyvatel Wagenknecht dostal 401 hlasů.

O Hřibovi se již předem mluvilo jako o favoritovi předsednické volby a svou pozici dnes jistě potvrdil.

Piráti vybírali z šesti uchazečů. Senátorka Adéla Šípová a bývalý ostravský radní David Witosz ještě před prvním kolem hlasování z volby odstoupili a podpořili Lukáše Wagenknechta. Wagenknecht, kterému se letos nepodařilo obhájit svůj mandát v senátních volbách na Praze 8, zůstal posledním Hřibovým vyzyvatelem, protože v prvním kole vypadli zbývající dva kandidáti: končící náměstek libereckého hejtmana Zbyněk Miklík a někdejší místostarosta Prahy 3 Štěpán Štrébl.

Hřib slíbil, že bude pracovat na tom, aby se z Pirátů stala silná liberální středová stranu, která by obsadila důstojné místo ve Sněmovně. V ní mají Piráti nyní jen čtyři poslance a po neúspěchu v letošních krajských a evropských volbách jim hrozí ústup z parlamentních pozic.

„Cílem politiky není politika samotná, jsou to lidé. Čeká nás spousta práce, aby liberální hlas nepřišel nazmar,“ řekl po zvolení Hřib.

Zároveň vyzval, aby členové partaje podpořili stranickou reformu, kterou se svým týmem připravil.

Již dříve Hřib vyloučil, že by pro sněmovní volby v příštím roce uvažoval uzavřít koalici jakou měli před posledními sněmovními se Starosty, kteří je přeskákali.

Po volbách si dokáže představit spolupráci s kýmkoliv z trojice ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Místo v čele Pirátů obsadil po Ivanu Bartošovi, který stál v čele strany zhruba 15 let. Dnes Hřibovi po zvolení popřál úspěch v konsolidaci strany a předal mu symbolické kormidlo. Bartoš v září spolu se čtyřmi místopředsedkyněmi na stranické funkce rezignoval kvůli neúspěchu Pirátů v regionálních volbách. Piráti odešli do opozice po odvolání Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení.

Pirát ze Slavičína

Zdeněk Hřib nyní působí jako náměstek primátora hlavního města Prahy pro dopravu. Narodil se v roce 1981 ve Slavičíně a vyrůstal ve Zlíně. V letech 1999 až 2006 vystudoval obor všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze (získal titul MUDr., specializace nemoci z ozáření). Během studií absolvoval v roce 2005 stáž na Tchaj-wanu. V Praze žije od roku 1999. Je ženatý a má 3 děti.

V roce 2007 pracoval pro akciovou společnost MD Access, kde byl vedoucím projektů MD KEY a MD COMFORT. O rok později působil jako vedoucí sekce informatiky ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv a absolvoval stáž National Patient Safety Agency v Londýně. V letech 2008 až 2018 byl dále konzultantem ve společnosti AQUASOFT, která v roce 2016 změnila název na Solitea Business Solutions. V této firmě se podílel na projektu elektronického receptu.

Od roku 2012 do roku 2020 byl ředitelem obecně prospěšné společnosti Institut pro aplikovaný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví, která mimo jiné provozuje Národní systém hlášení nežádoucích událostí a nabízí službu vyhodnocení produkce konkrétní nemocnice pomocí Národní sady ukazatelů zdravotních služeb vypočítaných z výkazů dat pro zdravotní pojišťovny. Publikoval řadu článků v domácích i zahraničních médiích (Zdravotnické noviny, Medical Tribune, EURO, IT Systems, CIO Business World, Sdělovací technika, International Journal for Quality in Health Care, …). Byl členem několika pracovních skupin k tématům informatiky a kvality služeb na úrovni ministerstva, Světové zdravotnické organizace a EU. V lednu 2018 se stal za Piráty členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.

Od října 2013 je registrovaným příznivcem Pirátů. V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval ještě jako nestraník do zastupitelstva hlavního města Prahy. Členem Pirátské strany se stal v dubnu 2017, od května 2016 byl garantem v oblasti zdravotnictví. V komunálních volbách v roce 2018 kandidoval jako lídr kandidátky Pirátů do zastupitelstva hlavního města Prahy a ucházel se o post primátora Prahy. Ve volbách 2018 obdržel 75 082 preferenčních hlasů. Od listopadu 2018 do února 2023 byl primátorem hlavního města Prahy.

V roce 2022 byl zvolen členem výboru Zastupitelstva hlavního města pro zdravotnictví.

V roce 2023 byl v nové koalici zvolen prvním náměstkem primátora zodpovědným za oblast dopravy. Je rovněž předsedou dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy.

(nik, čtk)

Na likvidaci litevské jaderné elektrárny se bude podílet americká firma Amentum

Americká společnost Amentum byla vybrána jako konzultant pro první demontáž bubnových separátorů páry v blocích 1 a 2 jaderné elektrárny Ignalina (INPP) v Litvě. Tento krok je velmi důležitý při vyřazování z provozu kdysi největšího výrobce elektřiny v zemi. Očekává se, že reaktory budou plně vyřazeny z provozu do roku 2038, přičemž většinu nákladů na jejich vyřazení z provozu bude financovat Evropská unie prostřednictvím EBRD a dalších fondů.

Sedmiletý kontrakt, jehož hodnota se odhaduje na 5,5 milionu eur a který má být realizován v souladu s podmínkami Žluté knihy Mezinárodní federace konzultačních inženýrů (FIDIC), bude spravován Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a financován z grantů Evropské komise.

Společnost Amentum bude poskytovat poradenské služby na podporu jednotky projektového řízení (PMU) INPP a plnit povinnosti inženýra FIDIC pro zakázku na demontáž.

„V tomto průlomovém projektu využijeme naše rozsáhlé zkušenosti s vyřazováním jaderných elektráren z provozu a nakládáním s odpady z Velké Británie, Francie, Česka a Slovenska,“ řekl Andy White, který vede společnost Amentum Energy & Environment International.

Amentum pomůže společnosti INPP řídit demontáž separátorů parních bubnů – velkých bubnů instalovaných nad grafitovým jádrem, které odvádějí páru k turbínám. PMU bude dohlížet na návrh a bezpečnostní zdůvodnění demontáže a fragmentace bubnů a souvisejícího vybavení, které jsou umístěny v radiologicky kontaminovaném primárním okruhu elektrárny. Tým společnosti Amentum bude také k dispozici pro podporu dalších fází vyřazování z provozu v INPP.

„Poskytovatel služeb FIDIC, společnost Amentum, se významně podílí na demontáži bubnových separátorů páry. Jejich rozsáhlé mezinárodní zkušenosti jak jako inženýr FIDIC, tak při práci na různých podobných projektech jaderné energetiky budou přispívajícím faktorem k úspěchu společné realizace projektu,“ řekl generální ředitel INPP Linas Baužys.

Litva převzala vlastnictví dvou bloků RBMK-1500 – lehkovodních reaktorů moderovaných grafitem, podobných těm v Černobylu – v roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu. Souhlasila s uzavřením jaderné elektrárny Ignalina jako podmínkou svého vstupu do Evropské unie, přičemž první blok byl odstaven v prosinci roku 2004 a druhý blok v prosinci roku 2009. Očekává se, že reaktory budou plně vyřazeny z provozu do roku 2038, přičemž většinu nákladů na jejich vyřazení z provozu bude financovat Evropská unie prostřednictvím EBRD a dalších fondů.

Dva reaktory RBMK-1500 společnosti INPP vyráběly až 70 procent litevské elektřiny před tím, než byla elektrárna v roce 2009 odstavena. Tradiční firmy společnosti Amentum zde začaly pracovat před více než 20 lety, kdy pomohly dodat nové dočasné úložiště vyhořelého paliva a další zařízení potřebná pro vyřazení z provozu.

„Amentum je světovým lídrem v oblasti pokročilého inženýrství a inovativních technologických řešení, kterému důvěřují Spojené státy a jejich spojenci při řešení jejich nejvýznamnějších a nejsložitějších výzev v oblasti vědy, bezpečnosti a udržitelnosti. Naši lidé uplatňují nezlomnou zvědavost, neúnavné ambice a bezmeznou představivost, aby zpochybnili konvence a podpořili pokrok. Naše závazky se opírají o přesvědčení, že bezpečnost, inkluze a pohoda jsou nedílnou součástí úspěchu. Sídlíme v Chantilly ve Virginii a máme více než 53 000 zaměstnanců v přibližně 80 zemích na všech 7 kontinentech,“ píše o sobě firma Amentum na svém webu.

(nik)

Musíme držet kurz, říká kandidátka na eurokomisařku pro životní prostředí ke Green Dealu. Poslanci z ČR byli skeptičtí

Po „grilování“ plném kritiky schválili europoslanci kandidátku na eurokomisařku pro životní prostředí, odolnost vody a pro soutěživou a cirkulární ekonomiku Jessiku Roswall. Předcházet tomu musela podle bruselského deníku Politico domluva tří frakcí o vzájemné podpoře kandidátů. Roswall totiž z jedné strany čelila kritice kvůli Green Dealu, k jehož dalšímu prosazování se zavázala, z druhé pak proto, že se vyhýbala konkrétním slibům. Otázky kladli i čeští europoslanci, kteří byli ke klimatické politice Unie spíše skeptičtí.

„Je vidět, že máte jasnou agendu, že je pro vás důležité brát ochranu klimatu jako celospolečenský úkol,“ řekla na slyšení třeba europoslankyně z německých křesťanských demokratů, tedy stejné politické rodiny jako Roswall, Christine Schneider. „V uplynulém legislativním období jsme čelili problému, že jsme přišli o mnoho důvěry a že jsme se často snažili regulovat pomocí zákazů, což přispělo k nárůstu skepse,“ dodala. Zdůraznila také, že je třeba deregulovat, pokud „skutečně chceme dostat lidi na naši stranu“.

Ursula von der Leyen v září přivítala kandidáty na eurokomisaře v bruselském Berlaymontu. Zdroj: sociální síť X/Ursula von der Leyen

Roswall v reakci řekla, že chce podpořit evropské udržitelné podniky. Zazněla také slova o zjednodušení pravidel, podrobení současných pravidel zátěžovým testům a o digitalizaci.

Skeptičtí byli ve svých dotazech i čeští europoslanci. Alexandr Vondra z ODS, která na evropské úrovni spadá do rodiny evropských konzervativců a reformistů, se ptal například na dovoz a poptávku po kritických surovinách. „Evropská unie čelí obrovskému riziku, když spoléhá na nejisté dovozy ze třetích zemí,“ řekl.

To chce kandidátka na eurokomisařku řešit třeba zvýšením recyklace, a tedy opakovaným užitím. „Jak posílit systém recyklace a opětného získávání tak, aby sekundární trh pro materiály byl levnější než u nových, nedotčených materiálů – zvýšíme cenu druhých, nebo zajistíme snížení ceny u první skupiny?“ ptal se Vondra. Poukázal tak na nepříjemnou realitu, že se používání recyklovaných kovů dnes mnohdy nevyplatí. Roswall v odpovědi řekla, že se na tuto problematiku podívá.

Kritika ze strany Patriotů pro Evropu

Největší kritika klimatických opatření přišla ze strany frakce Patrioti pro Evropu. Česká europoslankyně Jana Nagyová (ANO) se zeptala, jak Roswall plánuje sladit ambice Green Dealu s potřebou zajistit financování, když zásada zvaná „do no significant harm“, neboli nezpůsobit významnou škodu, která v podstatě diktuje, že evropské peníze nelze utrácet na projekty, které by poškodily celkové environmentální cíle bloku, brání spuštění některých projektů.

„Tento princip je důležitou součástí financování a je obsažen v řadě legislativ,“ odpověděla Roswall a zdůraznila, že podporovány by měly být především udržitelné projekty.

Nagyové frakční kolegyně, europoslankyně Susanna Ceccardi, se Roswall zase zeptala, zda je podle ní třeba přehodnotit zelená opatření, která podle ní „penalizují byznys“. „Pokud jde o Green Deal, musíme držet kurz,“ odpověděla švédská kandidátka na post europoslankyně s tím, že současně je důležité přesvědčit o jeho potřebnosti i lidi a firmy.

Problematická účast ve švédské vládě

Naopak strany, které jsou klimatické politice více nakloněny, měly pochybnosti o tom, zda Roswall skutečně povede Evropě směrem k větší environmentální odpovědnosti. Europoslanec z frakce Renew Pascal Canfin se třeba ptal, zda bude Roswall skutečně nezávislá na švédské vládě, které byla součástí. Švédsko se totiž v posledních letech opakovaně stavělo proti klíčovým legislativám, jako je nařízení o obnově přírody nebo nařízení o odlesňování. Roswall řekla, že ano. Udělá prý vše, co je v jejích silách, aby zajistila jejich správnou implementaci. „Pokud přijdeme o přírodu a biodiverzitu, přijdeme také o odolnost. Bez přírody se nemůžeme posunout ani v oblasti konkurenceschopnosti,“ řekla.

Švédský europoslanec z frakce Levice Jonas Sjöstedt zase žádal zhodnocení toho, jak dobře si tamní vláda vedla v dosahování klimatických cílů, a ptal se, jak by Roswall postupovala proti zemím, které nechtějí environmentální zákony dodržovat. „Je důležité, aby všechny členské státy implementovaly evropskou legislativu,“ řekla Roswall, přičemž se vyhnula otázce na Švédsko.

V otázce, kdy navrhne úpravu chemické politiky Evropské unie, se zase vyhnula konkrétním datům. Nezavázala se ani k úplnému zákazu takzvaných věčných látek, které jsou spojovány s řadou chorob.

(knn)

Stát omezí převody pozemků na jiné osoby, chce se vyhnout jejich zcizení či vyvlastňování

Výčet důvodů, pro které nelze převádět pozemky v majetku státu na jiné osoby se rozšíří. Stát se tak chce vyhnout zcizení, výkupům a vyvlastňování pozemků. Nebude možné získat pozemek ze seznamu liniového zákona nebo ze státní rezervy. Novela řeší i strach z úředníků kvůli zvýšení bonity půdy, úředník Státního pozemkového úřadu bude návštěvu pozemku avizovat deset dní předem. Při koupi se má skládat záloha 100% ceny před podpisem smlouvy, zástavy se ruší.

Na jiné osoby se podle návrhu novely nebudou smět převádět pozemky z rezervy státních pozemků, které stát smění nebo zakoupí pro pozemkové úpravy a „realizaci společných zařízení“. Cílem držení pozemků v rezervě je mimo jiné zajištění kvality života na venkově, diverzifikace hospodářství, konkurenceschopnost, životní prostředí či ochrana a zúrodnění půdního fondu, lesní a vodní hospodářství.

„Na směnu a koupi takových pozemků pak SPÚ vynakládá státní prostředky, které však mohou být vynaloženy zbytečně, pokud by takto zajištěné pozemky následně mohly využít oprávněné osoby v rámci podávaných žalob na nahrazení projevu vůle. K ochraně pozemků před jejich zcizením a k zabránění zbytečně vynaložených prostředků se navrhuje doplnit § 6 odst. 1 o zákonnou překážku pro jejich převod,“ uvádí důvodová zpráva, proč žádná oprávněná osoba nebude tyto pozemky vlastnit.

Zákaz převodu tratí, přehrad a parků na strategickou výrobu

Druhým bodem ve výčtu pozemků, které bude zakázáno převádět ze státu na jinou osobu, jsou „zemědělské pozemky určené pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh č. 1 až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů“.

Zákon 416/2009, tzv. liniový zákon, obsahuje tři přílohy, kde výčtem vyjmenovává místa, zařízení, infrastrukturu jako jsou železniční tratě, přehrady, plynovody. Příloha číslo tři obsahuje názvy třinácti podnikatelských parků v drtivé většině spojených se záměry na elektromobilitu, ať už výrobou nebo skladováním baterií, dále na robotickou výrobu nebo výrobu celků pro obnovitelné zdroje, polovodičů a recyklátů. Tzv. liniový zákon včetně příloh je zde. Stát zákazem dává najevo „nezbytnost zajistit zachování vlastnictví státu k pozemkům určeným pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby“.  „Aby nebylo nutné jejich následné vykupování nebo vyvlastňování v momentě realizace uvedených staveb, je navrženo do § 6 odst. 1 zákona…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová