Novela zákonů, která v České republice umožní rozvoj autonomní mobility, ještě čeká na projednání Poslaneckou sněmovnou. Už nyní je podle ministerstva dopravy jasné, že se na „autopilota“ nebudou moci řidiči v případě zavinění nehody vymlouvat. Detailní informace o tom, kdy byl autonomní režim řidičem aktivován a deaktivován, se podle mluvčího resortu Františka Jemelky zapisuje do systému DSSAD (Data Storage System for Automated Driving). Zpětně je není možné pozměnit ani vymazat.
Pokud se podle mluvčího prokáže, že nehodu způsobilo vozidlo když „řídil autopilot“, tedy vinou vady výrobku, tak nese vinu vozidlo, respektive jeho výrobce. Odpovědnost za škodu je již nyní podle Jemelky upravena podle občanského zákoníku a s autonomními systémy se na ní nic nemění.
„Zde platí, že pokud škodu způsobilo vozidlo svým selháním, tedy jakýmkoliv selháním, nejen selháním autonomního systému, tak odpovědnost za škodu nese výrobce. Za podmínky, že se z objektivní odpovědnosti provozovatel vozidla zprostí, to je opět dáno občanským zákoníkem, je škoda způsobená vadou výrobku,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí. Je to podle něj stejný případ, jako kdyby u vozidla přestaly fungovat brzdy a prokázalo se, že se jednalo o výrobní vadu brzdového systému.
Ve chvíli, kdy podle mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky doputují podklady z nehody k pojišťovně, jde například o záznam z autonehody, tak vzniklou škodu buď rovnou proplatí, anebo identifikuje nějakou neshodu. Může to být to, že nejde o autonomní vozidlo nebo není jisté, že vozidlo bylo v autonomním režimu v době, kdy způsobilo nehodu. Pak si pojišťovna vyžádá další data a údaje z vozidla. „Je to obdoba dnešního systému pro to, jak pojišťovna bude postupovat dále a přezkoumávat situaci,“ dodal.
Právě pojišťovny současné formování nové legislativy pozorně sledují. Podle tiskového mluvčího České asociace pojišťoven Tomáše Pavlíka změna zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích upravuje veřejnoprávní odpovědnost, tedy odpovědnost za přestupek. Návrh tak podle něj nemá přímý dopad do oblasti povinného ručení, tedy ani na pojišťovny či řidiče z hlediska pojištění. „Zde nadále zůstává odpovědnost na provozovateli vozidla a na stávající praxi a fungování se nic nemění,“ upozornil.
Pojišťovny chtějí změnu
Dodal, že pojišťovny přesto navrhují, aby bylo v novele zakotvené právo pojišťovny vůči výrobci vozidla, případně výrobci i dovozci, na náhradu pojišťovnou vyplaceného plnění v případě, kdy bude prokázáno, že byla újma způsobena výrobní vadou systému automatizovaného řízení či vadou výrobcem dodávané aktualizace automatizovaného zařízení. „Jsme totiž přesvědčeni, že výrobce těchto systémů musí v tak citlivé oblasti nést plnou odpovědnost za správnost funkce autonomního řízení,“ zmínil Pavlík.
Je také podle něj na místě dodat, že pojišťovny radí přistupovat k nasazování autonomních systému velmi opatrně, neboť je prokázané, že asistenční systémy vozidel chybují, což může vést ke způsobení dopravní nehody a tedy újmám na zdraví a majetku. Naopak ministr dopravy Martin Kupka (ODS) si podle dřívějšího vyjádření slibuje od provozu automatizovaných vozidel na území České republiky zvýšení bezpečnosti na silnicích.
Podle tiskové mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl je automatizovaný režim bezpečný, homologační proces zajišťuje, že před samotným uvedením technologií na trh jsou systémy řádně otestované a ověřené v celém svém spektru deklarovaných funkcionalit a vlastností ve vysokém automotive standardu EU výrobků. „Vlastní úpravy softwaru či jiné záměrné uvedení vozidel do nebezpečných dopravních situací je samozřejmě nezákonné,“ uvedla také mluvčí.
Popsala i předávání řízení vozidlu. Řidič, který k tomu přistoupí, musí být připraven řízení zpět převzít zpravidla do 10 sekund. „Systém řidiče k převzetí vyzve akustickým i vizuálním signálem. K aktivaci systému je potřeba, aby byla splněná řada podmínek. Splnění podmínek si hlídá a vyhodnocuje vozidlo samo. Jakmile systém vyhodnotí, že jsou všechny potřebné podmínky splněné, tak upozorní řidiče, že je vozidlo schopno převzít řízení. Řidič se bude moci rozhodnout, zda tuto funkcionalitu využije, anebo ne,“ upřesnila mluvčí.
Podmínky jsou dané výrobcem vozidla, respektive homologačním předpisem. Současné homologační předpisy kupříkladu podle ministerstva dopravy v současnosti zmiňují, že systém je možný aktivovat jen na stavebně oddělených směrech jízdy, kde je vyloučený provoz chodců a cyklistů – tedy na dálnici.
V případě, že se podle Aleny Mühl stane dopravní nehoda a ukáže se, že je viníkem „vozidlo“, správní orgán řízení o přestupku zastaví, protože v dané věci nebude odpovědný žádný řidič a správní orgán daný spis uzavře. „Poté se daný spis postoupí ministerstvu dopravy, které prošetří homologaci vozidla a posoudí odpovědnost výrobce vozidla na základně zákona č. 56/2001 Sb.,“ popsala postup mluvčí.
K nové legislativě se vyjádřil také tiskový mluvčí společnosti Kooperativa pojišťovna Milan Káňa. Zatím podle něj přináší několik otazníků. „Nevíme, zda se podaří zakotvit do zákona liberační důvody (důvody, jejichž prokázáním je možno v případech zákonem výslovně stanovených zprostit se obj. odpovědnosti pozn. red.) ve prospěch provozovatelů, tedy řidičů vozidel, kdy by nenesli odpovědnost za jednání. Další otázkou bude, zda se podaří zakotvit možnost postihu výrobce ze strany pojistitele, pokud bude škoda způsobena chybou autonomních technologií,“ poznamenal Káňa. Také podle něj se ale očekává, že autonomní provoz bude do budoucna zřejmě spolehlivější než řidiči, takže by tak provozovatel nesl menší riziko selhání při řízení.
Tereza Čapková
