Vyhlídky evropského trhu s čistě elektrickými vozidly (BEV) se zhoršují, na změnu prognózy poukazují nová data společnosti S&P Global. Upozornilo na to Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Údaje S&P Global upravují výhledy tržního podílu BEV pro rok 2025 směrem dolů z 27 na 21 procent.
Změna prognózy podle Evropského sdružení výrobců automobilů signalizuje zásadní neúspěch v plnění cílů Evropské unie v oblasti emisí oxidu uhličitého do roku 2025, který přímo souvisí se sníženým pronikáním bateriových elektromobilů na trh.
„Bez cíleného akčního plánu pro automobilový průmysl riskujeme, že zaostaneme za USA a Čínou. Kontrola reality ukazuje, že EU potřebuje mít flexibilnější systém pro výrobce automobilů, aby dosáhli ambiciózního snížení oxidu uhličitého,“ uvedl k tomu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dodal, že by měl průmysl využívat zisky k investicím do nových řešení namísto placení pokut.
Stagnující trh podle Evropského sdružení výrobců automobilů výrazně zvyšuje náklady výrobců na dodržování předpisů, to podle ACEA potvrzují data společnosti S&P Global. „Aby splnili emisní cíle, mohou potřebovat sdružit kredity s čínskými a americkými výrobci a směrovat platby výrobcům mimo EU na úkor evropského průmyslu,“ uvedla ACEA.
Podle generální ředitelky ACEA Sigrid de Vries si vyžaduje hrozící krize naléhavou akci. Všechny ukazatele podle ní poukazují na stagnující trh Evropské unie s elektrickými vozidly, a to v době, kdy je potřeba zrychlení. „Celá politika dekarbonizace silniční dopravy je v ohrožení. Oceňujeme, že několik evropských komisařů zdůraznilo regulační předvídatelnost a stabilitu, ale stabilita nemůže být cílem sama o sobě a Evropa v tom musí pokračovat. Držte se kurzu zelené transformace přijetím strategie, která funguje,“ zmínila Sigrid de Vries.
Evropské sdružení výrobců automobilů vyzývá kvůli zhoršení prognóz ke komplexnímu přezkumu současného přístupu a urychlené revizi norem oxidu uhličitého pro lehká i těžká nákladní vozidla, aby byla zajištěna konkurenceschopnost průmyslu Evropské unie.
Jak Ekonomický deník informoval, Česká republika se nedávno přihlásila k tomu, aby se revize konce spalovacích motorů uskutečnila dříve, než v původně plánovaném roce 2026. Ministr Kupka už dříve uvedl, že výrobci automobilů nedokáží plnit ani stanovené limity oxidu uhličitého pro příští rok. Hrozí podle něj propouštění a uzavírání továren.
Evropská unie v roce 2023 přijala v návaznosti na klimatické cíle nařízení, aby osobní automobily a lehké dodávky od roku 2035 splňovaly nulové emise oxidu uhličitého, fakticky tak zakazuje spalovací motory. Zároveň, ale naplánovala revizi na rok 2026, aby posoudila vývoj alternativních pohonů.
„Vítejte Kajo, rádi vás tu vidíme,“ zaznívalo převážně z úst europoslankyň při grilování budoucí místopředsedkyně Evropské komise a komisařky pro zahraniční a bezpečnostní politiku Estonky Kaji Kallasové. Ve svém úvodním prohlášení se Kallasová zavázala, že bude pracovat na posílení postavení EU ve světě a na zajištění její geopolitické a hospodářské bezpečnosti. Vyzvala rovněž k větším investicím do obrany a zdůraznila význam spolupráce s mezinárodními partnery.
Slyšení se také týkalo témat jako je Latinská Amerika, Bělorusko, Arménie a Ázerbájdžán a Arktida, spolu s loděmi převážejícími ruskou ropu v Baltském moři, ochrana lidských práv a svobody tisku, jakož i lidská práva. Kallasová má po slyšení post eurokomisařky jistý na 100 procent. Na pozici vrcholného diplomata EU nahradí Josepa Borrella.
Budoucí místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová se před grilováním tvářila sebevědomě a vesele. Jednací sál byl nacpaný k prasknutí. „Jsme rádi, že jste tady,“ zdravili vesměs Kallasovou europoslanci.
Pokud bude Kaja Kallasová na post eurokomisařky potvrzena, bude čelit těžkému úkolu sjednotit diplomacii EU – a často soupeřící postoje 27 národních států – v souvislosti s válkami na Ukrajině a na Blízkém východě, Trumpovým návratem do Bílého domu a rostoucí hrozbou ze strany Číny.
Během svého tříhodinového slyšení bývalá estonská premiérka zdůrazňovala, že je třeba, aby EU vytáhla svou váhu jako „geopolitický hráč“ – tím, že využije hlasů svých členů.
„Svět je v plamenech, takže musíme držet pohromadě,“ prohlásila.
Moc neznamená právo
„Evropskou unii mám ráda. Nikdy bych si ale nedokázala představit, že budu sedět v tomto křesle, ale stalo se. Evropská unie má pro mě hodnotu kvůli svobodě, v Estonsku jsem vyrůstala za železnou oponou. Po odchodu ze Sovětského svazu jsme přísahali, že už nikdy nebudeme sami a dnes jsme kvůli tomu silnější. Budoucích 5 let nebude snadných, na evropském kontinentu probíhá válka, vidíme, jak se vytvářejí autokratické koalice a po celém světě dochází ke geopolitickým změnám. Vidíme chování Číny, Ruska, Íránu. Musíme mít na paměti, co nám hrozí a musíme na to reagovat a nesmíme nic ztratit. Jsme zastánci míru, prosperity a zastánci světa, kde moc neznamená právo,“ řekl na úvod svého projevu Kaja Kallasová.
Za dvě naléhavé priority označila ruskou agresi na Ukrajině a konflikt na Blízkém východě, okolo kterých se točila valná většina otázek. Řešila se ale i Afrika, Asie a Latinská Amerika. V zájmu EU je podle Kallasové rozšíření, bezpečnost, energetická bezpečnost a prosperita a poukázala zároveň na závislost Evropské unie na produktech čínské ekonomiky. Kallasová také potvrdila budoucí úzkou spolupráci s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem.
Kallasová vnímá jako silný fundament spolupráci Evropské unie s USA. Chce pracovat i na nových vztazích s Indií, Afrikou a latinskoamerickými zeměmi.
„Musíme také chránit vnější hranice,“ vypíchla mimo jiné Kallasová.
Nemůžeme vytvářet alternativní struktury
Grilování začal Němec – křesťanský demokrat – Michael Gahler, který se tázal především na ruskou agresi na Ukrajině a s tím související pomoc Spojených států. „Plánujete kontaktovat Trumpa ještě před inaugurací 20. ledna?“ zeptal se Gahler.
„Jako estonská premiérka jsem USA navštěvovala, setkávala jsem se s demokraty i republikány. Vždy jsem udržovala dobré vztahy s lidmi, kteří jsou blízcí prezidentovi USA. Samozřejmě budeme usilovat po setkání s nově zvoleným prezidentem, protože jsme nejsilnějšími spojenci,“ odvětila Kallasová.
„Jak zajistíte spolupráci s eurokomisařem pro obranu?“ doplnil Gahler.
„S komisařem pro obranu sdílíme společný cíl, jak rozdělit práci. Nesmíme přitom zasahovat do našich příslušností. Vždy jsem u Andriuse Kubiliuse viděla ochotu spolupracovat,“ ujišťovala.
Polský konzervativec Adam Bielan navázal, že v roce 2030 blíží potenciální konflikt s Ruskem, ale v Evropě je málo obranných málo investicí. Společné obranné zakázky tyto výzvy podle něj nevyřeší. „Jak posílit účinek proti Rusku nezávisle na USA. Jak posílit evropský obranný průmysl, zapojení malých a středních podniků?“ tázal se Bielan.
„Investice do obrany jsou nedostatečné, v roce 2014 se státy EU zavázaly posílat na obranu na 2 procenta HDP, nyní je rok 2024 a ne všechny státy to plní. Zásadní rozhodnutí musíme přijmout nyní v mírové době. Když budeme dobře připraveni, tak těm závažným okamžikům nebudeme muset ani čelit, protože bude fungovat odstrašení,“ zareagovala Kallasová.
Upozornila, že Rusko, Severní Korea a Írán vyrábějí více vybavení a munice než euroatlantické společenství. Evropa musí do obrany více investovat a nést větší odpovědnost, uvedla a zdůraznila, že transatlantické partnerství přineslo prosperitu a bezpečnost na obou stranách Atlantiku. Stejně jako u všech vztahů musíme vycházet z toho, co je pro obě strany nejlepší, dodala.
Připomněla, že se chystá Bílá kniha obrany, která by měla definovat obranné schopnosti EU.
„Když posílíme Evropskou unii posílením vlastního obranného průmyslu, tak tím posílíme i NATO. EU nepotřebuje samostatné vojenské pravomoci, nepotřebujeme dvě různá velení,“ doplnila.
Navázala Belgičanka Hilde Vauthmans z Renew: „USA se bude distancovat od Evropy. Je za 5 minut 12, co může Evropa učinit pro ukončení války na Ukrajině?“
„Musíme se do toho pustit a jasně ukázat, že stojíme za Ukrajinou a budeme za ní stát tak dlouho, jak to bude potřeba. Ruský narativ je, že sankce neexistují nefungují, ale není to pravda. Musíme jim ukázat, že nemohou překonat spojence Ukrajiny, jinak bude ohrožena bezpečnost v Evropě, ale i v celém světě. Na Ukrajinu musíme posílat více munice, musíme být schopni jí pomoci,“ odvětila.
Polák Lukasz Kohut z klubu Evropské lidové strany se Kallasové tázal na vojenskou rychlou zásahovou jednotku, která by mohla být umístěna v Polsku či Pobaltí?
„Chráníme a bráníme Evropu jako region. Jsou velmi důležité velitelské linie, neměli bychom vytvářet alternativní struktury, bude to matoucí v případě vypuknutí reálného konfliktu. Proto podporuje synergie mezi NATO a EU a nesmí tu docházet ke konkurenci,“ returnovala Kallasová.
Pomoc Ukrajině a rozšíření EU v příštích pěti letech
Kallasová dále varovala, že Rusko, Írán, Severní Korea a – skrytěji – Čína chtějí změnit světový řád založený na pravidlech. Vyzvala Evropskou unii, aby na tuto hrozbu reagovala po boku svých nejbližších spojenců a partnerů, „aniž bychom ztratili byť jen píď toho, kým jsme“.
„Měli bychom mít nový přístup k Íránu,“ podotkla a slíbila, že spolu s ministry zahraničí států Unie projedná potřebu „silnějšího plánu“ vůči Teheránu, který Rusku na Ukrajinu poskytuje rakety a bezpilotní letouny.
K ruské válce proti Ukrajině řekla, že vítězství Ukrajiny je pro EU prioritou, která musí poskytnout tolik vojenské, finanční a humanitární pomoci, kolik bude třeba.
Kallasová se jednoznačně vyslovila pro vstup Ukrajiny do EU a zdůraznila, že rozšíření o sousední země je geostrategickou investicí, která je ve vlastním zájmu EU: „V příštích pěti letech zde potřebujeme jasné výsledky.“
K migraci pak Kallasová uvedla, že v zájmu ochrany svobody pohybu musí EU chránit své vnější hranice. Musí zabránit ztrátám na životech a zároveň co nejlépe řešit základní příčiny migrace. K Číně uvedla, že tato země je stále větším konkurentem a systémovým soupeřem, a zdůraznila, že „naše závislost na Číně v klíčových odvětvích je skutečnou zranitelností. Musíme se zbavit rizika.
Kaja Kallasová vnímá jako silný fundament spolupráci Evropské unie s USA. Chce pracovat i na nových vztazích s Indií, Afrikou a latinskoamerickými zeměmi. Foto: Jan Hrbáček
Nová americká administrativa, obrana, sankce
Europoslanci se dále Kallasové ptali, jak hodlá spolupracovat s nastupující americkou administrativou, aby zajistila pokračující podporu Ukrajině. Odpověděla, že pokud bude jako eurokomisařka potvrzena, bude hledat kontakty s novým americkým vedením, protože „to, co vidím v globálním měřítku, je, že jsme nejsilnější spojenci a musíme držet při sobě“.
Doplnila, že USA si nemohou dovolit soustředit se výhradně na Čínu na úkor Ukrajiny, zatímco Čína musí také „pocítit cenu“ za svou podporu ruské agresivní války.
Znovuzvolení Donalda Trumpa vyvolalo v Evropě nervozitu, že by mohl ukončit podporu boje Kyjeva proti Rusku. Na otázku ohledně svých kontaktů s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem Kallasová poznamenala, že během svého působení ve funkci estonské premiérky udržovala kontakty s republikány i demokraty a setkala se s osobnostmi, včetně Trumpova viceprezidenta JD Vance. Potvrdila, že má v úmyslu spojit se s Trumpovým týmem co nejdříve.
„Samozřejmě se pokusíme setkat s příštím prezidentem a jeho týmem, protože se považujeme za globální spojence,“ řekla a odkázala na napětí způsobené Čínou v Jihočínském moři a ruskou agresí na Ukrajině.
„Evropská unie a Spojené státy jsou silnější a bezpečnější, když pracujeme společně,“ řekla. Zdůraznila hrozbu pro „světový řád založený na pravidlech“, kterou představují Rusko, Írán, Čína a Severní Korea.
Prohlásila, že „Čína musí také pocítit vyšší cenu“ za to, že Moskvu zásobuje technologiemi potřebnými pro invazi na Ukrajinu, a doplnila, že „bez podpory Číny by Rusko nebylo schopno pokračovat ve válce se stejnou silou“.
Pokud jde o Izrael a Palestinu, Kallasová uvedla, že Evropská unie bude i nadále usilovat o okamžité příměří, propuštění všech rukojmích a poskytnutí humanitární pomoci, přičemž bude i nadále pevně podporovat práci na dlouhodobém dvoustátním řešení.
Když mluvila o pokračující izraelské válce zahrnující Hamás a Hizballáh a o humanitární krizi v Gaze, řekla, že „její srdce krvácí pro každou oběť“. Zdůraznila potřebu okamžitého příměří a propuštění rukojmích. Vyzvala také k umírněnosti a poznamenala, že EU podporuje dvoustátní řešení a právo Izraele na existenci.
Opakovaně také odkazovala na slova Davida Ben Guriona, zakladatele státu Izrael a prvního premiéra, že řešení konfliktu na Blízkém východě musí být založeno na spravedlnosti a bezpečnosti.
Je zapotřebí Středomořský pakt
Během svého slyšení Kallasová také zmínila, že Evropská unie potřebuje Středomořský pakt se zeměmi podél svých břehů, aby jim poskytla rozvojové příležitosti a spolupráci, a tím zabránila lidem v migraci do Evropy. Když se lidé cítí ve svých domovech bezpečně a mají pracovní příležitosti, nechtějí odejít, poznamenala. „Problémy našich sousedů budou v budoucnu i našimi problémy,“ poznamenala Kallas.
Zdůraznila význam středomořského regionu, který se odráží ve vytvoření nové specializované pozice komisaře pro Středomoří v rámci Evropské komise.
Kallasová také přislíbil, že bude spolupracovat s komisařem pro migraci na vypracování dohod s každou zemí na základě jejich jedinečných charakteristik a na využití těchto dohod v boji proti obchodování s lidmi.
Vztahy s Afrikou
Kaja Kallasová v odpovědích na otázky europoslanců opakovaně zdůrazňovala potřebu spolupracovat s africkými zeměmi. A to na stejné úrovni, naslouchat jejich obavám a nápadům a zároveň brát v úvahu specifické okolnosti každé země v oblastech, jako je ekonomika, obchod a bezpečnost. Poznamenala, že při rozvoji vztahů s Afrikou je důležité dodržovat zásady právního státu, protože i o to mají zájem investoři. Země s fungujícím právním systémem z ní činí bezpečnější místo pro investice a pomáhá vytvářet prosperitu.
Kallasová několikrát zmínila Kongo jako zdroj kritických nerostných surovin a zemi, která se potýká s konflikty zahrnujícími teroristické skupiny, stejně jako Rwandu. „Vzhledem k tomu, že Evropa potřebuje kritické nerostné suroviny, potřebujeme v této oblasti udržitelné obchodní vztahy a spolupráci s místními partnery,“ řekla.
Slyšení se rovněž dotklo aktivit Číny a Ruska v Africe, včetně činnosti ruské vojenské skupiny Wagnerovců v této oblasti. Kallasová uvedla, že „když se podíváte na mapu Afriky a na místa, kde operují ruské vojenské skupiny a nacházejí se čínské investice, tyto oblasti se často překrývají“.
Zdůraznila, že Evropská unie sice v Africe „dělá hodně“, ale o tomto úsilí dostatečně neinformuje. „Musíme najít způsoby, jak předvést naše úspěchy, ale to bude vyžadovat úsilí v bitvě příběhů,“ dodala.
Vyjádřila také naději, že se příští rok uskuteční summit EU-Afrika, který zahájí spolupráci založenou na těchto zásadách.
První premiérka Estonska
Kaja Kallas odstoupila z funkce estonské premiérky v červnu poté, co byla nominována lídry EU na post komisařky EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Původem právnička, specializující se na evropské soutěžní právo, sloužila dvě období v estonském parlamentu a následně i v Evropském parlamentu (2014–2018), kde byla místopředsedkyní výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina.
Jako předsedkyně liberální estonské Reformní strany byla v roce 2021 zvolena první ženskou premiérkou Estonska, v této roli se postavila proti vládní pomoci zasahující do volného trhu. Již dříve byla populárnější v zahraničí než doma, její obliba klesla poté, co se objevily zprávy o obchodních vazbách jejího manžela na Rusko. Od ruské invaze na Ukrajinu se stala klíčovým hlasem při mobilizaci podpory pro Kyjev a větší investice do evropské obrany.
Hlavním úřadem pro kontrolu bezpečnosti výrobků se stane Ministerstvo průmyslu a obchodu. Senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu v úterý schválil návrh novely zákona č. 102/2001 Sb. O obecné bezpečnosti výrobků a dvou navazujících zákonů. (Senátní tisk č. 331). Jde o implementaci nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady číslo 2023/988, která má vstoupit v platnost v letošním prosinci. Poslanecká sněmovna schválila novely v prvním čtení.
Podle předkladatele zákona, ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), je důvodem novelizace implementace evropského nařízení a cílem vyšší ochrana spotřebitele. „Účelem tohoto zákona je zajistit, v souladu s právem Evropských společenství, aby výrobky uváděné na trh nebo do oběhu byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro spotřebitele bezpečné,“ uvádí MPO na svých webových stránkách.
Zákon podle MPO stanoví povinnosti výrobců, dovozců a distributorů ve vztahu k zajištění bezpečnosti výrobků, vymezuje dozorové orgány příslušné ke kontrole dodržování zákona, stanoví postupy kontroly bezpečnosti výrobků na hranicích, vymezuje základní právní rámec pro zajištění fungování evropského informačního systému RAPEX, který se týká informací o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků, v ČR.
Nové kompetence pro MPO
Jak před členy senátního výboru uvedl ředitel odboru živností a spotřebitelské legislativy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Jan Strakoš, hlavní změny mají procesní povahu. „MPO má nově dvě zásadní role. Za prvé se stává ústředním styčným úřadem pro oblast obecné bezpečnosti výrobků a zároveň ministerstvo bude sehrávat také roli národního kontaktního místa pro systém včasné výměny informací o nebezpečných nepotravinářských výrobcích,“ uvedl Strakoš.
Nově definovány budou přestupky na straně výrobců, dovozců, distributorů a povinnosti, které musí plnit on-line tržiště. Zároveň dojde k úpravám i dalších tří zákonů. Prvním je zákon č. 87/2023 Sb., o dozoru nad trhem s výrobky. Významným přínosem úpravy podle Strakoše je, že pravidla, která dnes platí pro harmonizované výrobky (požadavky na ně stanovují harmonizační předpisy, nejčastěji evropské směrnice) budou platit i pro ty neharmonizované.
Druhým zákonem, který dozná změnu, je zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Změna se týká producentů výrobků, zaměnitelných s potravinami. V jejich případě bude ze zákona vyřazena pasáž o tom, že pokud dostane hospodářský subjekt pokutu, nelze od ní upustit ani při rychlé nápravě. „To není úplně ideálním stavem. Proto chceme tuto pasáž přenést do právě navrhovaného zákona tak, aby dozorový orgán při skutečně rychlé nápravě byl schopen zareagovat a třeba od dané sankce upustit,“ vysvětlil Strakoš.
Třetím novelizovaným zákonem je zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, kde dojde k úpravě postavení a kompetencí Puncovního úřadu v návaznosti na zákon o obecné bezpečnosti výrobků.
Poslanci schválili návrh v prvním čtení
Vládní návrh novely zákona o bezpečnosti výrobků a změny navazujících zákonů Poslanecké sněmovna schválila hned v prvním čtení. Na vystoupení zástupce MPO reagoval předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Miroslav Plevný. „Měníme zákon, přenášíme různé pravomoci, ale nikde není zcela jasné, jaký rozsah práv a povinností jednotlivých správních orgánů je nyní a jaký bude po působnosti zmíněné novely. Otázka v podstatě zní, zda jde jen o legislativní technické překlopení, anebo o nové povinnosti pro některé úřady. V jak velkém rozsahu jde o nové povinnosti. Otázka zní, zda jsou na to úřady připraveny, případně jestli bude docházet ke změně struktur, v personálním obsazení úřadů a podobně,“ řekl Plevný s tím, že o těchto věcech nebyla v důvodové zprávě zmínka.
Ředitel odboru MPO Jan Strakoš uvedl, že nové povinnosti vzniknou zejména pro výrobce, dovozce a distributory. „Je třeba zmínit, že se všemi kontrolními orgány jsme tuto záležitost diskutovali,“ řekl s tím, že pro tento účel vznikla mezirezortní pracovní skupinu, kam docházejí zástupci ministerstev i kontrolních orgánů. „Všichni jsou s tím návrhem ztotožněni,“ uzavřel Strakoš. Senátní výbor schválil přijetí zákona plným počtem přítomných hlasů.
Ivana Pečinková
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Kandidátka na ústavní soudkyni Dita Řepková uspěla při hlasování na klíčovém ústavně-právním výboru Senátu. Hlasovalo pro ni sedm senátorů, což je zatím nejúspěšnější výsledek. I přes počáteční pochybnosti nakonec Řepková senátory přesvědčila. Podle informací České justice uspěla zejména díky svému vystupování na úterním jednání senátorských klubů, kde vysvětlila důvody, proč jí Vrchní soud v Olomouci vrátil velké množství rozhodnutí, u kterých padlo odvolání. Soudkyně se představila jako konzervativní kandidátka a otevřeně kritizovala aktivismus Evropského soudu pro lidská práva. Připustila také teoretickou možnost zrušení Ústavního soudu.
„Vychází to ze statistiky, kterou předložil vrchní soud. Je to spíše o tom, že mi řekli, že mají jiný právní názor. Neříkám, že nedělám chyby a jsem neomylná, ale za svými rozhodnutími si stojím. Nejsem překlapěčka obžaloby a nejsem kvůli tomu populární,“ vysvětlila Řepková. Soudkyně je známá například rozhodováním v kauze, kdy Krajský soud v Brně zprostil viny sedmatřicetiletého Romana Rohozina, který byl původně obžalován z vraždy Roma a hrozilo mu až 18 let vězení.
Řepkovou na ústavně-právním výboru představil ředitel vnitropolitického odboru administrativy prezidenta Petra Pavla Tomáš Lebeda. „Dita Řepková byla navržena po velmi důkladném seznámení s její kariérou a po osobním pohovoru s prezidentem republiky,“ uvedl. Připomněl, že Řepková působila jako asistentka Wagnerové na NS. Současně pracuje jako předsedkyně senátu KS v Brně, kde vykonává prvostupňovou agendu.
Schůze ústavně-právního výboru Foto: Eva Paseková
Kandidátka za končícího Davida Uhlíře byla v letech 2002 až 2008 asistentkou tehdejší ústavní soudkyně Elišky Wagnerové. Reálně ale pouze do roku 2006, protože v roce 2006 odešla na mateřskou dovolenou, jak připomněla. Na Nejvyšším soudu také působila jako tisková mluvčí. V dubnu 2008 pak byla jmenována soudkyní, působila nejprve na Městském soudu v Brně a aktuálně pracuje u brněnského krajského soudu na prvostupňové agendě.
„Moje šíře záběru je větší, než trestní právo,“ uvedla Řepková s tím, že vždy tíhla k obecné justici, ale za sebou má i zahraniční stáže například u Evropského soudu pro lidská práva. Lebeda připomněl, že soudkyně by doplnila na Ústavním soudu soudce, kteří přišli z nejvyšších soudů.
Předseda výboru Tomáš Goláň ocenil přístup Řepkové, která je zastánkyní toho, že soudní systém by měl fungovat tak, že odvolání na druhý stupeň je výjimečné. Soudkyně uvedla, že je v tomto směru příznivkyní anglosaského právního systému a zásady kontradiktornosti trestního řízení. Goláň na výboru uvedl, že měl k Řepkové původně málo informací a proto se stavěl za její neschválení, ale přesvědčila ho svým „autentickým“ vystupováním. „Podporuji vaši kandidaturu,“ uvedl ještě před hlasováním členů výboru. Goláň na výboru uvedl, že od známého advokáta dostal doporučení, aby tak vážně nebral statistiku vracení rozhodnutí krajského soudu vrchním soudem.
Debata se vedla i o nálezu Ústavního soudu o platech soudců a ústavních činitelů. Goláň je příznivcem disentního stanoviska soudce Jana Wintra, podle kterého je judikatura k platům ústavních činitelů nepřesvědčivá. Vadí mu i požadavek justice, že změny mají být projednány se zástupci justice a poslední nález k platům považuje za účelový.
„Pokud budu zvolená, může tato otázka dorazit na Ústavní soud, kde ji budu řešit,“ vyhnula se Řepková odpovědi. Dodala ale, že judikatura k soudcovským platům je velmi nestabilní. „Necítím se ale ohrožená na nezávislosti,“ uvedla s tím, že nastupovala do funkce soudkyně za 47 tisíc korun v době, kdy měla malé dítě. S kolegou prý pravidelně přispívá kolegům v administrativě soudu, kteří mají dlouhodobě nízké platy. Kritizovala však „salámovou metodu“, kdy se do platů soudů nesystémově sahá každý rok. Soudců by podle ní mohlo být méně, pokud by je na některých pozicích nahradili kvalifikovanými asistenty. „Pan profesor Wintr není soudce a je velmi liberálně založený. Soudcům vadí, že o nich je rozhodováno jako s rozpočtovou položkou,“ upřesnila. „Automat“ na soudcovské platy podle ní fungoval. Zároveň ale uvedla, že není příznivkyní zřízení samosprávné Nejvyšší rady soudnictví.
Místopředseda výboru Michael Canov se pak Řepkové ptal na její náklonost k restorativní justici. Pachatel a oběť trestného činu by podle Řepkové měli být v užším kontaktu. „Restorativní justice je tu od toho, aby se oběť měla možnost setkat s pachatelem. Je prokázáno, že to vede k menší míře recidivy,“ vysvětlovala Řepková a svůj přístup ilustrovala na „svém“ nedávném případu, kdy babička zavraždila své pětiměsíční vnouče.
ÚS jako poslušný psík?
Senátor Zdeněk Hraba kritizoval Ústavní soud kvůli jeho „přílišnému aktivismu“. Podle něj je „poslušným psíkem“ štrasburského soudu. „Je pravda, že aktivistický přístup ESLP nelze nevnímat,“ uvedla Řepková s tím, že jde o věci, které by měly být v kompetenci národních vlád. ESLP si podle ní atrahoval představu, že Úmluva o lidských právech je to, co řeknou jeho soudci.
Kritizovala také Ústavní soud za rozhodnutí, že operace už nebude pro úřední změnu pohlaví potřeba. Podle Řepkové je sice pravda, že většina evropských zemí už takto své zákony upravila, ale důležité je, aby o takových věcech rozhodovali zákonodárci. „Mám dva syny a nechci, aby se zmítali v pochybnostech,“ uvedla a dodala, že například na Ukrajině nyní určitě neřeší to, zda by operace měla být podmínkou úřední změny pohlaví.
Hraba se Řepkové také dotázal na to, zda by přijala možnost zrušení Ústavního soudu. „Existují státy bez ústavních soudů,“ reagovala soudkyně s tím, že by funkci Ústavního soudu mohl nahradit Nejvyšší soud.
„Byla to jedna z nejlepších prezentací, kterou jsem slyšel od kandidáta na ústavního soudce. Nechcete kandidovat na ministryni spravedlnosti? Exekutiva by vám slušela ještě víc,“ reagoval na vystoupení Řepková senátor Václav Láska. Zdůraznil, že je rád, že soudkyně zastává konzervativní názory a umí je srozumitelně vysvětlit.
Na tradiční dotazy na ústavní zakotvení manželského svazku jako muže a ženy a ústavní zakotvená práva na platbu hotovosti od Daniely Kovářové reagovala soudkyně negativně s tím, že oba dva návrhy by řešila na jiné úrovní právní úpravy, než úpravou Ústavy. Řepková ale zdůraznila, že pro ní osobně je manželství vždy svazkem muže a ženy. Změny by případně nechala na budoucích generací. „Oni se s tím budou muset vypořádat,“ dodala. V Ústavě by nezakotvovala ani ochranu vody.
Místopředseda výboru Stanislav Balík uvedl, že většinu názorů Řepkové kvituje. „Nečekám od ústavní soudkyně, že bude formulovat ústavní právo. To je úkolem politické reprezentace. Vítám, že by na ústavní soud přišel někdo s takovým pohledem,“ řekl. Zeptal se také na její názor na možné snížení spodních sazeb trestných činů. „Snížení dolních sazeb jsou věcí trestní politiky státu. Soudci musí respektovat, co je v zákonech,“ řekla Řepková. Kritizovala případy, kdy za krádež „tří housek“ jde pachatel na několik měsíců do vězení. V těchto případech si dovede představit snížení dolní sazby a rozhodování soudu se tak stane svižnější. „Jsem soudkyně, která často zprošťuje,“ dodala a vysvětlila, že některé činy podle ní do trestního zákona nepatří a kriminalizují se činy, které by se kriminalizovat neměly.
Za rok a půl, co je Petr Pavel ve funkci prezidenta, se Ústavní soud obměnil ze dvou třetin. Řepková je jeho 11. nominantkou z patnáctičlenného sboru. V nynějším funkčním období bude muset Pavel navrhnout ještě další dva nové ústavní soudce. Jaromíru Jirsovi končí funkční období v říjnu 2025, Josefu Fialovi pak příští rok v prosinci.
O nominaci Řepkové měl dnes rozhodovat ještě výbor pro lidská práva. Jeho schůze byla ale na poslední chvíli zrušena.
Eva Paseková
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Nejprve pět minut ve španělštině, pak přechod do angličtiny s krátkým intermezzem ve francouzštině. Navržená místopředsedkyně Evropské komise Teresa Ribera Rodríguez s odpovědností za oblast zelené tranzice se pokusila europoslance ohromit jak svou jazykovou výbavou, tak důrazem na rychlou dekarbonizaci evropské energetiky, modernizaci průmyslu a zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem na globálním trhu.
Ribera v úvodu zmínila tragické záplavy v okolí Valencie, které vedle zmaření tří stovek lidských životů způsobily velké materiální škody. Za to ostatně hned v první otázce vyslechla kritiku od německého europoslance Markuse Ferbera (CSU/EPP), který ji vytkl, že tyto „domácí“ problémy má řešit ve španělském parlamentu a ne v evropském (část poslanců poté začala nesouhlasně bučet). Ribera záplavy použila jako argument na podporu své top priority a dodala: „Proto musíme dělat víc v boji se změnou klimatu.“
Vystoupení španělské kandidátky na místopředsedkyni komise lze s jistou nadsázkou shrnout takto: když dotáhneme přechod k zeleným technologiím, posílíme jednotný evropský trh, snížíme byrokratickou zátěž, podpoříme inovace a digitalizaci, tak se Evropská unie stane rájem na zemi, kde se všichni budou mít dobře a zbytek světa nám bude závidět.
Teresa Ribera k tomu dodala, že spalování fosilních paliv máme ukončit co možná nejrychleji. „Pokud naše ekonomika spoléhá na fosilní paliva, která sami neprodukujeme, tak nikdy nebudeme konkurenceschopní,“ dodala Ribera. Také v dalších částech svého vystoupení upozorňovala na rostoucí sílu mimoevropských ekonomik, jejichž tempu země EU přestávají stačit.
Konkrétních návrhů v jejím vystoupení příliš mnoho nezaznělo. Mezi výjimky patří její zmínka o projektech společného zájmu (PCI), jako jsou například přeshraniční elektrická vedení nebo budoucí infrastruktura pro přepravu vodíku. Jejich výběr a schvalování chce Ribera co možná nejvíc zjednodušit a zrychlit.
Teresa Ribera byla předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vybrána za budoucí místopředsedkyni Komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci. Zprávu o průběhu slyšení (tedy takzvaného grilování) před europoslanci přinese Ekonomický deník později.
Jméno, které vyvolává obavy hlavně na pravici
Španělská socialistická politička Teresa Ribera je v pravém slova smyslu kontroverzní osobou. Levicová část spektra je z ní nadšena, naopak u politiků napravo od středu je symbolem všeho špatného. Pro pravicově a protržně orientovaná média představuje oblíbený terč a schytává kritiku za ideologickou zaslepenost a podkopávání ekonomického růstu.
Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, Ribera jako ministryně socialistické vlády premiéra Pedra Sáncheze prosadila odstavení všech jaderných reaktorů v zemi mezi lety 2027 a 2035. Navzdory odporu energetických a průmyslových podniků i doporučení expertů na tom Sánchezův kabinet nic nezměnil, a to ani v době vrcholu energetické krize. Naopak, španělská vláda vlastníky jaderných bloků dusí vysokou mimořádnou daní, kterou letos dále navýšila.
Mimořádné daně se ostatně nevyhnuly ani majitelům obnovitelných zdrojů energie, které španělská socialistická vláda zdanila podobně jako elektřinu z jádra. Energetická skupina Repsol, která v loňském roce zaplatila na daních včetně windfall tax celkem 10,4 miliardy eur, dokonce pohrozila, že místo ve Španělsku bude investovat raději jinde. Také další sporná rozhodnutí poukazují na značně protibyznysové zaměření španělské političky.
Čerstvě zvolený americký prezident Donald Trump v úterý oznámil nominace na členy své administrativy. Do čela nového úřadu, který má zajistit efektivnější vládu, jmenoval miliardáře a vizionáře Elona Muska. Takzvané ministerstvo efektivity (DOGE) má vést spolu s neúspěšným uchazečem o republikánskou kandidaturu Vivikem Ramaswamym. Trump záměr označuje jako Projekt Manhattan.
Ve svém prohlášení uvedl, že tato dvojice, tedy Musk a Ramaswamy, vydláždí cestu administrativě k odstranění vládní byrokracie, omezení přebytečných regulací, ke snížení nehospodárných výdajů a k restrukturalizaci federálních agentur.
Agentura Reuters uvedla, že podle Trumpa nové ministerstvo splní dlouholeté republikánské sny a „poskytne rady a vedení zvenčí vlády“. To podle agentury signalizuje, že Muskova a Ramaswamyho role bude neformální a nebude vyžadovat souhlas Senátu. Musk by také mohl setrvat na pozici šéfa automobilky Tesla, platformy X a společnosti SpaceX.
Nový úřad by podle Reuters spolupracoval s Bílým domem a Úřadem pro správu a rozpočet na „rozsáhlé strukturální reformě a vytvoření podnikatelského přístupu“ k vládě, jaký dosud nebyl, řekl podle agentury Trump. Úřad by měl svou činnost ukončit 4. července 2026 na 250. výročí podepsání Deklarace nezávislosti.
Reuters také připomíná říjnové vystoupení Trumpa v Madison Square Garden, kde Musk uvedl, že by mohl být federální rozpočet snížen o nejméně dva biliony dolarů. „S vašimi penězi se plýtvá a ministerstvo pro vládní efektivitu to napraví,“ řekl Musk na shromáždění. Zkratka nového úřadu DOGE podle Reuters odkazuje na název kryptoměny dogecoin, kterou Musk propaguje.
Trump ale oznámil i další nominace, jako nového ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) by rád viděl Johna Ratcliffa a ministrem obrany se má stát moderátor stanice Fox News a veterán Pete Hegseth. Informovala o tom agentura Reuters, ale i další světová média.
Nominace budou muset projít ještě Senátem, tam však republikáni v nedávných volbách získali většinu, potíže se tak neočekávají. Pokud Hegsetha potvrdí americký Senát, mohl by podle Reuters splnit Trumpovy předvolební sliby, že zbaví americkou armádu generálů, které obviňuje z progresivní politiky diverzity.
„Tento 44letý skeptik vůči NATO je možná nejpřekvapivější volbou Trumpa,“ uvedla agentura s tím, že rozhodnutí vyvolalo rychlé odsouzení ze strany některých Trumpových odpůrců.
Evropský průmysl potřebuje nižší ceny energií a snadnější přístup k surovinám. Při svém slyšení před Evropským parlamentem to řekl francouzský kandidát na eurokomisaře Stéphane Séjourné. Ten by měl v nové Evropské komisi (EK) dostat na starost post místopředsedy pro prosperitu a průmyslovou strategii. Slíbil, že sníží byrokracii pro malé a střední podniky, zavést pro ně chce také jakýsi „pas“, díky kterému by nemusely prokazovat svůj právní status při podnikání v zahraničí.
„Musíme zajistit, aby zelená transformace byla úspěšná, protože na tom závisí naše zdraví i zdraví budoucích generací. Musíme zajistit naši strategickou autonomii, protože jde o naši schopnost určovat svůj vlastní osud. Dnes je pro Evropu průmyslová prosperita existenční výzvou,“ uvedl Séjourné, francouzský exministr zahraničí, na úvod svého projevu.
Řekl, že pokud Evropa nezrychlí, tak zaostane. A pokud zaostane, Evropané to pocítí ve svém každodenním životě. Odvolal se přitom na zprávu italského expremiéra Maria Draghiho, který na objednávku Evropské komise načrtl návod, jak posílit konkurenceschopnost evropské ekonomiky.
„Od zvolení Donalda Trumpa nad námi visí mnoho nejistot. Příští mandát se proto týká nejen hospodářského růstu, ale i zajištění lepší životní úrovně. Mým cílem je prosperita, a hlavním motivem mé práce bude konkurenceschopnost,“ řekl Séjourné. Pokud bude v postu eurokomisaře potvrzen, zaměří se s dalšími členy Komise na vytvoření takzvaného Clean Industrial Deal, neboli dohody o čistém průmyslu. Tu by měli eurokomisaři podle předešlého slibu předsedkyně EK Ursuly von der Leyen předložit během prvních sta dnů vládnutí.
Bez dekarbonizace není industrializace
Séjourne je dle svých slov přesvědčený o čtyřech věcech. První z nich je, že Evropa je musí zaměřit jak na dekarbonizaci, tak na industrializaci. „Nemůžeme mít průmysl bez dekarbonizace a dekarbonizace nemůže existovat bez průmyslu,“ řekl.
Přitom je podle něj nutné se zaměřit na strategická odvětví, která mají velký potenciál a současně velký socioekonomický dopad. „Často čelí takzvanému efektu ‚nůžek‘ – na jedné straně mají energetické náklady dva- až třikrát vyšší než naši konkurenti a na druhé straně je zde přebytečná kapacita Číny, která náš průmysl doslova zabíjí. Zaměříme se na energeticky náročná odvětví jako ocel, hliník, která ztratila polovinu své kapacity od roku 2021, ale i automobilový sektor procházející elektrickou a digitální transformací a pak oběhové hospodářství, čisté technologie, biotechnologie a digitální technologie,“ vyjmenoval Séjourné. Pro každý z těchto sektorů plánuje vytvořit akční plán.
Jako třetí zmínil potřebu nalezení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. A to po levnějších energiích, ale také vzácných surovinách či po kvalifikované pracovní síle.
„Mé čtvrté přesvědčení je, že naše průmyslová politika musí být založena na jednotném trhu a správné strategii jednotného trhu, protože jednotný trh zůstává nevyužitým pokladem. Přes 5000 regulovaných profesí v Evropě představuje čtvrtinu evropských pracovníků. V Evropě máme 27 telekomunikačních trhů místo jednoho. Pokud chceme, aby EU byla konkurenceschopnější, potřebujeme jednotný trh, který bude nejen jednotný, ale i hladký a jednoduchý,“ řekl. Dotkl se tak dalšího hojně skloňovaného tématu v Evropě.
„V každém okamžiku tohoto volebního období, v každé jednotlivé fázi rozhodovacího procesu budu myslet na malé a střední podniky,“ řekl Séjourné. Komisi předloží návrh na vytvoření jakéhosi „pasu“ pro malé a střední podniky. „Protože nechci, aby naše podniky ztrácely drahocenný čas neustálým dokazováním svého právního postavení,“ řekl.
Chytřejší investice a veřejné zakázky
Všech zmíněných cílů chce Séjourné dosáhnout pomoci zjednodušování pravidel, chytrých investic a strategických opatření. Evropa podle něj potřebuje vytvořit unii pro úspory a investice. To by znamenalo lepší propojení kapitálových trhů jednotlivých zemí, a tak více příležitostí pro firmy i investory. „Všichni víme o fantastických evropských technologických společnostech, které musí opustit Evropu, protože nemohou získat dostatek finančních prostředků k podpoře svého růstu,“ řekl Séjourné. To podle něj znamená ztracená pracovní místa, nedostatek inovací i investičních příležitostí.
Víceletý finanční rámec pro roky 2028 až 2034 by podle něj měl obsahovat evropský fond pro konkurenceschopnost. Mluvil také o větším sladění soukromých a veřejných investic a vytvoření nových projektů společného evropského zájmu. Těch existuje dnes již několik, zaměřeny jsou třeba na rozvoj baterií či vodíkových technologií.
Zasadit se chce Séjourné také na přepracování pravidel pro veřejné zakázky. Veřejné orgány by podle něj měly upřednostňovat ne nejnižší, ale nejlepší nabídku. Takový postoj dlouhodobě zastává Francie – upřednostňovat by se podle ní měly evropské společnosti a takové nabídky, které více zdůrazňují sociální a ekologický aspekt.
Strategie ekonomické bezpečnosti
„Tato Komise bude geostrategickou komisí,“ řekl Séjourné. Žijeme podle něj ve světě, který je stále více polarizovaný. Naše tradiční obchodní politika tomu podle něj neodpovídá. „Musíme najít rovnováhu mezi ofenzivním přístupem se strategickými partnery, abychom zajistili například bezpečnost dodávek. Potřebujeme ale také defenzivní přístup, například prostřednictvím nařízení o zahraničních dotacích nebo nástroji na ochranu obchodu,“ řekl.
To má zajistit připravovaná strategie ekonomické bezpečnosti. „Musíme vyvinout a zmapovat kritické technologie a zajistit, aby šly ruku v ruce s indikátorem závislostí,“ uvedl. Zaměřit se chce také na oblast cel. „Mohl by se z něj stát běžný nástroj, který bude součástí naší ekonomické bezpečnosti,“ myslí si. „Chci, aby se Evropa za pět let měla lépe než dnes,“ uzavřel Séjourné svůj projev.
Séjourné, bývalý europoslanec a ministr, má v nové Komisi zastávat pozici jednoho z šesti místopředsedů. Na post byl jmenovaný na poslední chvíli jako výměna za bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierry Bretona.
(knn)
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
Výstavba částí Pražského okruhu, konkrétně úseků mezi Běchovicemi a dálnicí D1 a Běchovicemi a Úvaly, si vyžádá další dodatečné úpravy místních komunikací, kruhových objezdů, křižovatek i cest. Nově má vzniknout Hostivařská spojka. Celkem jde o dvacet projektů. Náklady resort vyčíslil na 1,3 miliardy korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dnes vládu požádá o souhlas. Stavby by se měly podle mluvčí úřadu Aleny Mühl realizovat v letech 2025 až 2027.
Upravovat se mají například komunikace v městské části Praha 22, jde o rekonstrukce a rozšíření ulic K Netlukám, Pod Jankovem, K Uhříněvsi. Zasahovat se bude do polohy ulice Donátská v Kolovratech, v Nedvězí u Říčan má dojít k rekonstrukci ulice Pánkova. Nejvýznamnější akcí je podle ministerstva dopravy výstavba Hostivařské spojky.
Jde o propojovací komunikaci mezi Běchovicemi a D1 (D0 511) a stávající komunikací Kutnohorská. Předpokládané náklady stavby jsou 850 milionů korun. Na projekt je aktuálně podle materiálu „Investice na dopravní infrastruktuře na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje vyvolané v souvislosti s realizací Silničního okruhu kolem Prahy – D0 511 a silnice I/12“ zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí DUR a probíhá územní řízení.
Chystaná opatření mají podle resortu dopravy obecně zmírnit důsledky realizace obou projektů, a to zejména zvýšení provozu v jejich okolí. Ministerstvo dopravy chce podle mluvčí úpravami docílit vyšší dopravně-kapacitní propustnosti i zvýšení bezpečnosti. Projekty by se podle materiálu, který předloží ministr dopravy vládě, hradily prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a finance by na ně čerpalo Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD). Do ceny mají být započteny i náklady na projektovou, inženýrskou a majetkoprávní přípravu.
„Vynaložené finanční prostředky nebudou důvodem požadavku na navýšení dotace státního rozpočtu pro SFDI,“ sdělila k materiálu Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva dopravy. Mühl také zmínila, že materiál je předkládán vládě bez rozporu, protože byly v mezirezortním připomínkovém řízení všechny uplatněné připomínky vypořádány. K připomínkování materiál zveřejnila Hospodářská komora České republiky v říjnu.
Nutné úpravy
Dokument zmiňuje, že investorem stavby Silničního okruhu kolem Prahy a úseku dálnice D0 511 Běchovice – D1 a stavby silnice I/12 je prostřednictvím ŘSD Česká republika. Upozorňuje, že v rámci realizace staveb dochází k zásadnímu ovlivnění jejich okolí, a to včetně související sítě pozemních komunikací. Buď na stavbu přímo navazují, anebo budou potřeba pro její výstavbu, provoz nebo údržbu.
Hostivařská spojka. Zdroj: Materiál Investice na dopravní infrastruktuře na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje vyvolané v souvislosti s realizací Silničního okruhu kolem Prahy – D0 511 a silnice I/12
„Nezbytným předpokladem a požadavkem pro to, aby mohlo dojít k realizaci a následnému zprovoznění stavby D0 511 a silnice I/12, jsou pak související úpravy, opravy, rekonstrukce, rozšíření a celková realizace doprovodné komunikační sítě,“ zmiňuje materiál. Jedná se zejména o návazné komunikace, přivaděče a doplňující dopravní stavby.
V materiálu se také odůvodňuje, proč má úpravy komunikací hradit stát, a ne například Středočeský kraj nebo Praha. Záměry přímo souvisí s realizací stavby úseků mezi Běchovicemi a dálnicí D1 a Běchovicemi a Úvaly a nebylo by je potřeba řešit, alespoň tedy v takovém rozsahu a čase, kdyby k výstavbě okruhu nedošlo. „S ohledem na tuto skutečnost je navrhováno, aby v souvislosti s realizací stavby D0 511 a silnice I/12 byly dále uvedené úpravy, opravy, rekonstrukce, rozšíření a celková realizace návazné komunikační sítě realizovány ze strany státu, a to jako vyvolané investice související s výstavbou D0 511 a silnice I/12,“ uvádí se v materiálu.
Dalším argumentem, který dokument zmiňuje je to, že část stávajících komunikací určených k rekonstrukcím v souvislosti s realizací staveb D0 511 a I/12 je součástí aktuální dokumentace pro stavební povolení, anebo povolovacích řízení ke stavbě, a to v podobě přímého požadavku na rekonstrukce těchto komunikací. „Uváděné záměry jsou tedy v převážném rozsahu podmínkou pro to, aby mohly být stavby D0 511 a silnice I/12 následně uvedeny do provozu a zkolaudovány,“ uvádí dokument.
Výkupy pokračují
Délka úseku Pražského okruhu mezi Běchovicemi a D1 je 12,6 kilometru. Jde o šestiproudou komunikaci, která patří k nejvýznamnějším dopravním stavbám v České republice. Propojí dálnice D1, D11 i D5. Jak už dříve uvedl generální ředitele ŘSD Radek Mátl, pokud se staveniště podaří předat letos vítěznému uchazeči a stavba se zahájí, tak by na této části okruhu mohli podle předpokladů státního podniku jezdit řidiči na konci roku 2027.
Ve výběrovém řízení na zhotovitele stavby dostalo ŘSD ve třetím říjnovém týdnu čtyři nabídky. Z nich nejvýhodnější cenu 9,7 miliardy korun bez DPH předložilo sdružení firem Eurovia, Stavby mostů, Porr a Porr Bau.
Paralelně s úsekem Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1 je podle ŘSD nutné stavět také přeložku silnice I/12 Běchovice – Úvaly. Na začátku října odstartovaly na místě archeologické práce. ŘSD předpokládá, že by se mohla začít přeložka stavět v létě příštího roku. Zprovozněná by měla být na konci roku 2027.
Ekonomický deník koncem října informoval o tom, že se stavba úseku Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1 neobejde bez vyvlastnění několika pozemků. ŘSD o ně požádalo prostřednictvím advokátní kanceláře K2 Legal. „Jedná se takzvaná technická vyvlastnění v rámci dědictví a nedohledatelných osob. Jinak než přes vyvlastnění v tomto případě postupovat nelze,“ sdělil tehdy Mátl.
Dodal také, že na stavbě úseku 511 Pražského okruhu probíhají v rámci trvalého záboru další tři vyvlastňovací procesy. Mátl doplnil, že jinak výkup pozemků postupuje velmi dobře. „Nyní je prakticky devadesát šest procent trvalého záboru již ve vlastnictví státu. Na zbylých pozemcích máme vesměs všude podepsáno právo provést stavbu a dokončuje se výkup včetně řešení převodu pozemků od státních institucí,“ uvedl.
Navrhované projekty v souvislosti s výstavbou D0 511 a silnice I/12:
Lokalita:
Úpravy:
Praha 22 (Uhříněves, Netluky, Hájek u Uhříněvsi)
Rekonstrukce a rozšíření ulice K Netlukám
Praha 22 (Uhříněves, Netluky, Hájek u Uhříněvsi)
Rekonstrukce a rozšíření ulice Pod Jankovem
Praha 22 (Uhříněves, Netluky, Hájek u Uhříněvsi)
Rekonstrukce a rozšíření ulice K Uhříněvsi
Kolovraty
Upravená poloha ulice „nová“ Donátská (Změna trasování SO 120.8 Nová MK Donátská, doplnění přechodu)
Kolovraty
Lávka přes MÚK Říčany
Nedvězí u Říčan
Rekonstrukce ulice Pánkova
Nedvězí u Říčan
Lávka přes MÚK Říčany
Královice
Rekonstrukce a rozšíření ulice K Uhříněvsi
Běchovice
Rozšíření chodníku podél ul. Českobrodská v rámci MÚK Dubeč
Běchovice
Obslužná cesta Legionářů
Koloděje
Komplexní rekonstrukce ulice V Lipách
Koloděje
Obslužná cesta Legionářů
Městská část Praha 21
Rekonstrukce ulice Staroújezdská
Městská část Praha 21
Rekonstrukce ulice Zaříčanská
Městská část Praha 21
Rekonstrukce ulice Rohožnická
Městská část Praha 21
Okružní křižovatka Rohožnická x Zaříčanská
Městská část Praha 21
Obslužná stezka Oplanská – Ježovická
Hlavní město Praha
Hostivařská spojka
Říčany a Středočeský́ kraj
Rekonstrukce a rozšíření ulice Lipanská
Říčany a Středočeský́ kraj
Okružní křižovatka Lipanská x Říčanská
Materiál Investice na dopravní infrastruktuře na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje vyvolané v souvislosti s realizací Silničního okruhu kolem Prahy – D0 511 a silnice I/12
Po USA a Jižní Koreji se po Polsku začaly poohlížet další země, které mají zkušenosti s jadernou energií. a Polská ministryně průmyslu Marzena Czarnecka a náměstek japonského ministra hospodářství, obchodu a průmyslu Japonska Šindži Takeuči podepsali memorandum o porozumění o spolupráci v jaderném sektoru. Memorandum potvrzuje zájem o bilaterální spolupráci mezi oběma zeměmi při rozvoji jaderné energetiky jako technologie, která umožňuje dosáhnout cílů energetické transformace a má pozitivní dopad na energetickou bezpečnost.
Dohoda rovněž vybízí ke spolupráci na úrovni hospodářských subjektů a průmyslových technologií. Přední společnosti v japonském jaderném sektoru mají zájem o rozvoj spolupráce s evropskými společnostmi.
Součástí polsko-japonské spolupráce v oblasti jaderné energetiky je také spolupráce s Mezinárodním centrem pro spolupráci Japonského fóra atomového průmyslu (JAIF ICC – JICC) – působícím při japonském ministerstvu hospodářství, obchodu a průmyslu (METI).
JICC realizuje aktivity podporující budování kompetencí zemí realizujících jadernou energetiku prostřednictvím výměny informací, expertních misí a organizace workshopů, konferencí a seminářů, a to v oblastech jako jsou: rozvoj lidských zdrojů, sociální komunikace, jaderná bezpečnost a příprava potřebné infrastruktury pro jaderné projekty.
Tato spolupráce umožňuje Polsku budovat jaderné dovednosti a kompetence, což je zásadní pro provádění polského programu jaderné energie.
Polská ministryně průmyslu Marzena Czarnecka a náměstek ministra hospodářství, obchodu a průmyslu Japonska Šindži Takeuči po podpisu memoranda. Foto: Ministerstvo průmyslu Polsko
Školení od Nizozemců
Ve stejný den byla podepsána dohoda o spolupráci mezi polskou Národní agenturou pro atomovou energii (PAA) a nizozemským úřadem pro jadernou bezpečnost a radiační ochranu (ANVS).
Dohoda – podepsaná prezidentem PAA Andrzejem Głowackim a předsedkyní ANVS Annemiek van Bolhuis – otevírá možnost výměny informací o osvědčených postupech v oblasti dohledu nad využíváním jaderné energie pro mírové účely mezi regulačními orgány.
Předpokládá společné aktivity při organizaci technických jednání, školení a výměny dokumentace nezbytné pro přípravu jaderného dozoru na činnosti související s licenčním procesem nových jaderných technologií.
„V Polsku a Nizozemsku roste zájem o využití nových jaderných technologií, což způsobuje zvýšené výzvy pro národní instituce, které dohlížejí na jejich bezpečné používání,“ uvedla PAA.
Velké jaderné plány
Polsko má v současné době rozsáhlé plány na rozvoj kapacit jaderné energie. V září 2021 bylo oznámeno, že do roku 2040 by mohlo být postaveno šest velkých tlakovodních reaktorů s kombinovaným instalovaným výkonem 6-9 GWe jako součást plánu země na snížení závislosti země na uhlí. Podle schváleného harmonogramu bude výstavba první jaderné elektrárny zahájena v roce 2026, přičemž první reaktor – s kapacitou 1,0 – 1,6 GWe – bude uveden do provozu v roce 2033. Další bloky budou realizovány každé 2-3 roky. Pobřežní města Lubiatowo a Kopalino v polské obci Choczewo v Pomořanském vojvodství byla označena za preferovanou lokalitu pro první velkou jadernou elektrárnu v zemi.
V listopadu 2022 polská vláda oznámila, že první elektrárna s kapacitou 3750 MWe bude postavena v Pomořansku s využitím technologie AP1000 od americké společnosti Westinghouse. Dohodu, která stanoví plán na dodávku elektrárny, podepsaly v květnu loňského roku společnosti Westinghouse, Bechtel a Polskie Elektrownie Jądrowe.
V listopadu loňského roku vydalo polské ministerstvo klimatu a životního prostředí zásadní rozhodnutí o druhé velké jaderné elektrárně v zemi. V regionu Patnów-Konin jsou plánovány dva APR1400 reaktory dodané Jižní Koreou – společností KHNP.
Hlavní město bude mít novou tramvajovou trať. Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) získal pravomocné povolení na stavbu dráhy Malovanka – Strahov. Aktuálně se připravuje zpracování projektové dokumentace pro výběr zhotovitele. Veřejnou zakázku plánuje dopravní podnik vyhlásit v roce 2025, kdy by také mělo dojít k výběru vítěze. Předpokládané náklady na výstavbu nové tratě dosahují přibližně 800 milionů korun.
Zahájení stavby pražský dopravní podnik předpokládá na jaře 2026, dokončení stavby pak na podzim 2027. Jak již Ekonomický deník informoval, žádost o stavební povolení na trať začal Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) posuzovat začátkem července. Dopravní podnik hlavního města Prahy podal žádost prostřednictvím společnosti Pragoprojekt.
Tramvajová trať Malovanka – Strahov je plánovaná v délce 1,3 kilometru a má být dvoukolejná. Na stávající tramvajovou síť se bude podle dopravního podniku napojovat v Bělohorské a Myslbekově ulici. Následně povede z Bělohorské ulice Vaníčkovou ulicí do konečné smyčky Stadion Strahov. Po její délce mají vzniknout tři páry zastávek, a to Malovanka, která bude společná i pro stávající trať na Bílou Horu, Koleje Strahov a Stadion Strahov.
Trasa plánované tramvajové trati Malovanka – Strahov. Zdroj: Portál Cenia
U zastávky Malovanka se počítá se změnou polohy, má být přesunutá do úseku mezi křižovatku ulic Myslbekova a Vaníčkova, a to tak, aby byla společná jak pro linky směřující směr Bílá Hora, tak i pro směr na Stadion Strahov. Zastávky Koleje Strahov a Stadion Strahov mají zůstat na svém stávajícím místě.
Zastávky Stadion Strahov vzniknou podle dopravního podniku ve stejnojmenné nové smyčce a budou společné pro odbavování tramvajových a trolejbusových linek. Samotnou smyčku Stadion Strahov s průběžnou a předjízdnou kolejí DPP vybuduje v místě stávající autobusové točny u křižovatky Vaníčkovy a Turistické ulice. Výstavba nové tramvajové tratě Malovanka –Strahov se také uskuteční v úzké koordinaci s elektrifikací autobusových linek číslo 176 a 191.
Náměstek pražského primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP Zdeněk Hřib uvedl, že díky nové tramvajové trati získají studenti ze strahovských kolejí i návštěvníci sportovišť kvalitnější a bezemisní dopravní spojení. „Pokračujeme tak v rekordním rozšiřování tramvajové sítě v Praze, aktuálně již stavíme trať na Václavském náměstí, na Pankráci nebo na Dvoreckém mostě,“ uvedl.
Spolu se zprovozněním nové tramvajové tratě bude možné nahradit stávající autobusovou dopravu ze Strahova ke stanici metra Dejvická podle dopravního podniku kapacitnější a lokálně bezemisní tramvajovou dopravou s vyšším stupněm oddělení od ostatní dopravy. „Tím dojde nejen k redukci autobusové dopravy ve Vaníčkově ulici a snížení jejího vlivu na životní prostředí, ale také ke zrychlení a zvýšení spolehlivosti veřejné dopravy ve srovnání s autobusovou zejména v přepravních špičkách,“ informoval dopravní podnik.
Současně má také dojít ke snížení počtu autobusů v přetíženém prostoru Vítězného náměstí. Díky trati Malovanka–Strahov dojde zároveň k přímému propojení významných dopravních uzlů a částí s centrem Prahy. Nová přímá spojení vzniknou například s Masarykovým nádražím, Náměstím Republiky, Václavským náměstím, stanicemi metra Muzeum, I. P. Pavlova, Malostranská či Náměstí Míru.
Na výstavbu tratě DPP požádal o dotace z prostředků Evropské unie, z Operačního programu Doprava 3, které by měly pokrýt až 85 procent způsobilých výdajů. K definitivní alokaci dotace na stavbu chybělo získání pravomocného povolení záměru, to nyní podnik splnil.
