Zatímco v Česku se zdá být pozice generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše pevná a neotřesitelná, ve Francii v minulých dnech šéf největší elektrárenské skupiny padl. Generální ředitel koncernu EDF Luc Rémont byl odvolán z funkce poté, co se proti němu postavili francouzští průmyslníci. Vadilo jim, že jim chce EDF ukončit zvýhodněné smlouvy na nákup elektrické energie.

Zpravodajský web energynews.pro k odvolání šéfa EDF Luca Rémonta uvedl, že hlavním důvodem jeho pádu byl plánovaný konec režimu regulovaného přístupu k elektřině z jaderných zdrojů (ARENH). To by v praxi vedlo ke zvýšení ceny elektřiny pro velké podniky. Generální ředitel skupiny Saint-Gobain Benoit Bazin to označil za „facku do tváře francouzskému průmyslu“. Právě on měl být v čele nespokojených průmyslníků, kteří přesvědčili prezidenta Emmanuela Macrona a jeho vládu, ať odvolají Rémonta z funkce.

Systém ARENH funguje od roku 2011 a zavazoval EDF k prodeji až 100 terawatthodin elektřiny z jaderných bloků ročně za pevnou cenu 42 eur za megawatthodinu. Určen byl hlavně pro energeticky náročná odvětví, jako je výroba oceli, hliníku a chemikálií. Jenže od chvíle, kdy tržní cena elektřiny v letech 2021 a 2022 prudce vzrostla, se tento systém stal pro EDF finančně nevýhodným a snaží se z něj vyvázat. Rozhovory o náhradě za systém ARENH, jehož platnost skončí letos v prosinci, se dostaly do slepé uličky.

Prodávat elektřinu pod cenou totiž není v zájmu skupiny EDF. Aby se vyplatila investice do nových jaderných elektráren, je zapotřebí cena minimálně 80 až 100 eur/MWh. EDF se tak dostává do pasti – francouzská vláda na něj tlačí, aby investoval desítky miliard eur do stavby nových reaktorů, ale na druhou stranu jej nutí prodávat elektřinu vybraným zákazníkům za nízké, až podnákladové ceny.

Mohlo by vás zajímat

Vytvářet zisk, nebo dodávat levnou elektřinu?

Zpravodajský web Politico vydal analytický text, ve kterém zmiňuje další okolnosti pádu šéfa EDF. Luc Rémont chtěl vést EDF jako běžnou energetickou skupinu a usilovat o co nejvyšší ziskovost. Jenže francouzské úřady pod Macronovým vedením začaly považovat EDF, které je po výkupu akcií od soukromých investorů v roce 2022 opět stoprocentně státní, za služebníka, který má za úkol zásobovat francouzské podniky a domácnosti levnou elektřinou.

Dalším důvodem bylo údajně malé Rémontovo nadšení pro Macronův plán postavit nejméně šest a ideálně až čtrnáct nových jaderných bloků. Prezident Macron byl údajně nespokojen s pomalým tempem příprav na stavbu nových reaktorů. Na problémy s přípravou jejich výstavby v lednu ve své silně kritické zprávě upozornil francouzský Účetní dvůr, který je obdobou Nejvyššího kontrolního úřadu v Česku.

Luc Rémont byl šéfem EDF od konce roku 2022. Převzal podnik ve chvíli, kdy byl v nejtěžším období své historie. Téměř polovina jeho jaderných bloků musela být odstavena kvůli prasklinám v potrubí určeném k chlazení reaktorů, což si vyžádalo nákladné a zdlouhavé opravy. Pod Rémontovým vedením se podařilo problém vyřešit a EDF se vrátilo k ziskovému hospodaření.

EDF se v České republice neúspěšně ucházela o zakázku na stavbu novou nových 1200megawattových bloků v Dukovanech a opci na výstavbu dvou dalších v Temelíně. Manažeři EDF nicméně stále jezdí do Prahy a vzkazují českým politikům a šéfům Skupiny ČEZ: Pokud vaše spolupráce s korejskou společností KHNP z nějakého důvodu nevyjde, jsme připraveni zaujmout její místo.