INZERCE

Průměrný věk dožití pacienta s cystickou fibrózou je 25 let. Foto: iStock

Pacienti se dostanou k nejmodernější léčbě cystické fibrózy. ČR je v ní jednou z 11 zemí světa

Všeobecná zdravotní pojišťovna se dohodla s odborníky na podmínkách úhrady léčby cystické fibrózy. Pacienti, pro něž bude léčba vhodná, se tak s pomocí žádosti podle paragrafu 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění o výjimečně hrazené péči snadněji dostanou i k nejnovějším lékům. Pojišťovna ještě během tohoto týdne také podepíše další smlouvu o limitaci rizik, která pomůže snížit náklady na jinak velmi drahou léčbu. Dohodnutá indikační pravidla mohou využít i další zdravotní pojišťovny.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se včera dohodla s odborníky na podmínkách úhrady léčby cystické fibrózy a ještě během týdne podepíše s výrobcem nejnovějšího léku irskou farmaceutickou společností Vertex Pharmaceuticals smlouvu o limitaci rizik, která pomůže snížit náklady na jinak velmi drahou léčbu.

„Česká republika je na špičce dostupnosti moderních terapií,“ uvedl ředitel VZP Zdeněk Kabátek na tiskové konferenci. „Chceme našim klientům zpřístupňovat nejmodernější léčbu, ale zároveň se snažíme systém udržet stabilní i po finanční stránce.“

Nová terapie neřeší jen příznaky

Cystická fibróza je závažné a nevyléčitelné dědičné onemocnění, které výrazně zkracuje nemocným jejich život. Projevuje se především opakovanými infekcemi dýchacích cest, které postupně způsobují fatální poškození plic. Nemocní také vzhledem k poruše funkce slinivky břišní špatně tráví jídlo a trpí i dalšími zdravotními komplikacemi. V České republice žije asi 700 lidí s touto nemocí, jejich průměrný věk dožití je 25 let.

Včera podepsané odborné stanovisko stanovuje po dohodě s experty indikační pravidla, podle nichž se posléze budou řídit i revizní lékaři pojišťovny. Pacienti, pro něž bude léčba tohoto vzácného onemocnění vhodná, se tak s pomocí žádosti podle paragrafu 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění o výjimečně hrazené péči snadněji dostanou i k nejnovějšímu a průlomovému léku Kaftrio. Ten ještě neprošel v ČR standardním úhradovým a cenovým posouzením Státního ústavu pro kontrolu léčiv, jeho registraci v EU nicméně již vloni schválila na úrovni EU Evropská léková agentura (EMA).

Podle Pavla Dřevínka, vedoucího centra cystické fibrózy ve Fakultní nemocnici v Motole, který se na odborném stanovisku podílel, zvyšuje nový lék podstatně kvalitu života pacientů. Vůbec poprvé totiž léčí vlastní podstatu nemoci a nikoli jen příznaky. Na rozdíl od dosavadních preparátů je vhodný i pro větší skupinu nemocných.

„První z tzv. CFTR modulátorů byl k dispozici v roce 2012, přitom v ČR vznikla dočasná úhrada pro malou skupinu pacientů až v roce 2018. Lék Kaftrio byl schválen v roce 2019 v USA, v EU vloni a v ČR jsme se na podmínkách úhrady dohodli letos. Stali jsme se tak jedenáctou zemí na světě, která umožňuje přístup ke všem čtyřem modulátorům,“ vysvětluje lékař.

Z celkového počtu osob uvedených v registru pacientů s cystickou fibrózou splňuje podle Dřevínka indikační kritéria 434 z nich.

„Zhruba 150 z nich je nicméně na jiné modulátorové léčbě, kterou tolerují a která  již nyní jejich klinický stav stabilizuje,“ upřesnil. Podle náměstka ředitele VZP Davida Šmehlíka počítá pojišťovna s tím, že z klientů pojišťovny bude léčba vhodná pro zhruba dvě stovky nemocných. Indikována je zatím pacientům od 12 let, v souladu s rozhodnutím EMA. „Před týden však americká léková agentura FDA posunula hranici na šest let. Věříme, že se bude posouvat i dále,“ doufá Dřevínek.

Náklady na léčbu stoupají, roste počet léčených

„Cílíme na udržitelnost, ale vědomě investujeme do zvýšení dostupnosti zdravotní péče,“ doplnil náměstek Šmehlík. Na takzvaná centrová léčiva, která se podávají pacientům ve specializovaných centrech, vydala VZP loni 13,7 miliardy korun. Částka se od roku 2013 zdvojnásobila. Léčeno bylo těmito léky asi 52 000 lidí, meziročně asi o 6800 více. 

„Náklady na centrové léky sice stále stoupají, nicméně v posledních třech letech došlo k velmi zásadní změně trendu. Začali jsme léčit více pacientů, než jak stoupají naše náklady na ně,“ pochlubil se Šmehlík.

Náklady se daří snižovat díky již zmíněným dohodám s výrobci o limitaci rizik u léků, u nichž ještě nebyla stanovena úhrada ze zdravotního pojištění. Tyto dohody, které mohou mít podobu zpětné platby, snížení ceny nebo platby za výsledek, VZP již uzavřela také pro léčbu spinální svalové atrofie a pro některé léčivé prostředky v onkologii a hematoonkologii. V roce 2019 podepsala VZP takových smluv 229, vloni již 331.

Na posuzování žádosti o úhradu nové léčby v souladu s odborným stanoviskem se chystají i ostatní zaměstnanecké pojišťovny.

„Pakliže budou předloženy všechny náležitosti žádosti o mimořádnou úhradu a bude se jednat o jedinou možnost léčby konkrétního pacienta, žádosti bude moci být vyhověno a léčba bude zdravotní pojišťovnou uhrazena. Předpokládáme, že pacienti budou přecházet na tuto léčbu postupně, podle naplánovaných kontrolních návštěv u lékaře ve specializovaných centrech,“ uvedl na dotaz výkonný ředitel Svaz zdravotních pojišťoven České republiky Martin Balada.

(sed)

Článek původně vyšel na webu Zdravotnického deníku, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.