Některé státy s autoritářskými režimy, jako je Rusko a Čína, útočí na demokracii v Evropské unii šířením nepravdivých informací. Evropští občané ani vlády evropských států si těchto hrozeb ze zahraničí nejsou dostatečně vědomi, shodli se europoslanci. Poslanci Evropského parlamentu vyzývají k sankcím proti státům, které dezinformační kampaně provádějí. Odpovědné orgány by podle europoslanců měly zvážit odnímání licence mediálním organizacím, které šíří cizí státní propagandu.
Nedostatek informovanosti a protiopatření ze strany Evropské unie činí z vměšování atraktivní taktiku pro nepřátelské zahraniční aktéry a ohrožuje demokracii, uvádí poslanci.
Šetření Parlamentu zaměřené na zmapování toho, jak nepřátelské zahraniční mocnosti manipulují s informacemi a zasahují do dění v EU s cílem podkopat demokratické procesy, dospělo k závěru, že jsou tito aktéři schopni ovlivňovat volby, provádět kybernetické útoky, najímat bývalé vysoce postavené politiky z EU a polarizovat veřejnou diskusi zcela bez obav z následků.
Zpráva „zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformačních států (INGE)“, upozorňuje, že důvodem je nejen nízké povědomí o rozsahu vměšování a manipulování informací, jichž se dopouštějí především Rusko a Čína, ale také mezery v právních předpisech a nedostatečná koordinace mezi zeměmi EU.
V probíhající agresivní válce proti Ukrajině ruská vláda ukázala, že „i informace mohou být zbraněmi“. Rusko šíří „dezinformace nebývale zlovolně a v nebývalém rozsahu“, aby o válce oklamalo své občany a mezinárodní společenství. Parlament vítá nedávno zavedený zákaz ruských propagandistických stanic, jako jsou televize Sputnik a RT, na úrovni EU.
Zákaz používání softwaru na sledování
Parlament „naléhavě“ vyzval Evropskou unii, aby pro řešení tohoto problému vytvořila společnou strategii. Její součástí by měly být i zvláštní sankce proti zahraničnímu vměšování a dezinformačním kampaním. Poslanci rovněž žádají, aby se do osvětových a informačních aktivit zapojily také organizace občanské společnosti, a uvádějí příklad Tchaj-wanu, kde se tato praxe již osvědčila. Spolupráci s podobně smýšlejícími partnery je třeba navazovat po celém světě.
Kromě toho Parlament doporučil následující opatření:
· Vyčlenit veřejné financování jak pro nezávislá a pluralitní média s širokým pokrytím, tak i pro nezávislé novináře, ověřovatele faktů a výzkumné pracovníky.
· Zvážit odnímání licence mediálním organizacím, které šíří cizí státní propagandu.
· Přimět platformy sociálních médií, které slouží jako prostředky pro zahraniční vměšování, aby přestaly svými algoritmy zviditelňovat neautentické účty, jejichž prostřednictvím škodlivé zahraniční vměšování probíhá, a to i v jiných jazycích než v angličtině.
· Evropské univerzity by měly přehodnotit spolupráci s Konfuciovými instituty, které slouží jako platforma lobbingu pro čínské zájmy.
· Vyjasnit vztahy mezi některými evropskými politickými stranami a Ruskem, jež poslanci ve zprávě označují za „krajně nevhodné“.
· Zákaz přijímat finanční dary ze zahraničí evropskými a vnitrostátními politickými stranami.
· Urychleně zlepšit kybernetickou bezpečnost a zakázat používání softwaru určeného ke sledování osob, jako je Pegasus.
· Znesnadnit navazování spolupráce zahraničních aktérů s bývalými vysoce postavenými politiky.
Zpráva byla přijata 552 hlasy (81 bylo proti a 60 se zdrželo hlasování).
Podrobnější informace naleznete ZDE.
Zpravodajka Sandra Kalnietová (EPP, LV) k problému uvedla: „Zatímco na Ukrajině probíhá válka, online platformy a technologické společnosti by měly zaujmout stanovisko a pozastavit účty, které popírají, oslavují nebo ospravedlňují agresi, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Z dlouhodobého hlediska potřebujeme od Evropské komise jasnou strategii a skutečně závazná pravidla EU týkající se odpovědnosti a transparentnosti online platforem. Naším ochranným štítem musí být odolnost – měli bychom masivně investovat do podpory nezávislých kvalitních médií, a to i v sousedství EU.“
„Evropské elity, živené mýtem o konci dějin a přesvědčené, že už nemají žádné nepřátele, ukazují po dvacet let nepochopitelnou naivitu a trestuhodnou lehkomyslnost. Tento výbor, zřízený k ukončení této zahálčivosti, se snaží Evropu probudit tak, aby se naše demokracie naučily bránit,“ prohlásil Předseda zvláštního výboru INGE Raphaël Glucksmann (S&D, FR).
Zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE) byl zřízen v červnu 2020. Mandát tohoto výboru, který za rok a půl své existence uspořádal kolem 50 slyšení s přibližně 130 odborníky, končí 23. března.
Celý text usnesení je k dispozici ZDE.
Tomáš Rovný
