Jak zefektivnit soudní řízení? Digitalizovat, upravit justiční mapu i modernizovat soudní struktury. Možné změny dnes řešil prezident Petr Pavel se zástupci Soudcovské unie.
„Bavili jsme se zejména o věcech do budoucnosti – to znamená, jaké důležité kroky může český stát podniknout, aby zefektivnil a zrychlil soudní řízení nebo vůbec výkon spravedlnosti,“ uvedl šéf Soudcovské unie Libor Vávra.
Mzdy a digitalizace
Jde podle něj o témata, která dalece přesahují jedno volební období. „Proto by podle našeho názoru bylo správné a dobré, kdyby pan prezident tu debatu, až bude ustanovena nová vláda, trochu inicioval,“ pokračoval. Scházet častěji by se chtěl prezident podle Libora Vávry také s představiteli justice.
Mezi dlouhodobá témata podle něj patří mzdy odborného justičního aparátu nebo digitalizace, která by mohla významně zlepšit servis pro účastníky soudního řízení.
Jádro věci
„Byli jsme mile překvapeni, pan prezident většinu těch otázek znal, měl to načteno, takže jsme se opravdu dost rychle dostali k jádru věci,“ zmínil Vávra. Pavel se podle něj ptal i na novelu trestního zákoníku, která je nyní ve Sněmovně a má řešit mimo jiné přeplněnost věznic či nadbytečné trestání málo závažných trestných činů.
Řeč přišla i na aktuální problematiku platů soudců. „Poděkovali jsme panu prezidentovi za jeho veto. Shodli jsme se na tom, že nyní už je to otázka přezkumu soudem, případně Ústavním soudem,“ řekl Vávra.
Mohlo by vás zajímat
Schůzky se za unii zúčastnili i její viceprezidenti Roman Lada z kladenského okresního soudu a Eva Bučková z Okresního soudu ve Zlíně. Vávra působí u pražského městského soudu, který dříve vedl. Unie nesouhlasí s výpočtem letošních platů na základě příslušné vládní novely.
Desítky žalob
Jednotliví soudci včetně Vávry už kvůli faktické stagnaci platů podali několik desítek žalob. Pavel novelu vetoval, Sněmovna ho však v březnu přehlasovala. Justiční grémium – tedy představitelé soudů a státních zastupitelství – tvrdí, že dva články novely odporují českému ústavnímu pořádku.
O překreslení takzvané justiční mapy se debatuje už dlouho. Zástupci justice uvádějí, že rozmístění soudů je potřeba přizpůsobit reálným potřebám jednotlivých regionů. Poukazují na to, že některé okresní soudy mají desítky soudců, kdežto u jiných je počet soudců v řádu jednotek. S tím souvisí i otázka, zda má soustava soudů i nadále zůstat čtyřstupňová, nebo se zredukovat na třístupňovou.
Okresních soudů je nyní v Česku 86, a to včetně deseti obvodních soudů v hlavním městě a Městského soudu v Brně. Krajských soudů má ČR osm, přičemž v několika dalších městech – Liberci, Pardubicích, Táboře, Jihlavě, Olomouci a Zlíně – fungují jejich pobočky. Dvojice vrchních soudů sídlí v Praze a Olomouci, soustavu zastřešují Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.
