Statutární město Ostrava uzavřelo loni v září dodatek číslo dvě 2 ke smlouvě, kterým změnilo platební podmínky. Vybranému dodavateli tak bylo umožněno okamžikem uzavření dodatku vystavit fakturu na 40 procent částky odpovídající plnění za projektovou dokumentaci pro územní řízení, a po předání čistopisu projektové dokumentace pro územní řízení pak vystavit fakturu na 20 procent částky odpovídající příslušnému plnění.
Podle původního znění smlouvy o dílo přitom mělo dojít k vyplacení šedesáti procent smluvené odměny až po předání čistopisu projektové dokumentace pro územní řízení. Úprava platebních podmínek podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) změnila ekonomickou rovnováhu závazku ve prospěch vybraného dodavatele a znamenala tedy podstatnou změnu závazku ze smlouvy.
Zamítnutí rozkladu
Předseda ÚOHS Petr Mlsna nyní zamítl rozklad statutárního města Ostrava a potvrdil tak pokutu ve výši sto tisíc korun, která byla tomuto zadavateli uložena prvostupňovým rozhodnutím za podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku „Ekologizace veřejné dopravy Ostrava-Poruba (DÚR a IČ)“, která byla uzavřena s dodavateli SUDOP BRNO a Dopravní projektování.
Původní platební podmínky ve smlouvě o dílo si kladly vyšší nároky týkající se finanční síly dodavatele a schopnosti financovat provádění příslušných projekčních prací z vlastních prostředků než platební podmínky nastavené v dodatku číslo 2.
Podle úřadu nelze vyloučit, že pokud by zadavatel nastavil mírnější požadavky na platební podmínky již v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, mohlo se zadávacího řízení na veřejnou zakázku účastnit více dodavatelů, což by následně mohlo vést k výběru jiné výhodnější nabídky. Zadavatel tedy svým jednáním mohl ovlivnit výběr dodavatele.
Podmínky nelze zpětně měnit
ÚOHS zamítl všechny námitky uplatněné zadavatelem v rozkladu a potvrdil správnost a zákonnost prvostupňového rozhodnutí. Právní věta vyplývající z rozhodnutí zní následovně: Pojem „ekonomická rovnováha závazku“ se vztahuje k rozložení hospodářského rizika, přičemž toto rozložení plyne z konkrétního nastavení zadávacích podmínek a smlouvy na veřejnou zakázku.
Výraz „rovnováha“ však nenese příznak vyváženosti, přiměřenosti, ekvivalence poskytovaných plnění či spravedlivého rozložení rizik. Pokud je tedy určitá smluvní podmínka (například splatnost ceny díla) nastavena ve smlouvě na veřejnou zakázku určitým způsobem, nelze ji zpětně „zmírnit“ ve prospěch vybraného dodavatele, a to ani tehdy, pokud se taková podmínka jeví v důsledku plynutí času a určitých vnějších okolností tvrdší, než bylo původně zamýšleno.
Tomáš Rovný
