V loňském roce bylo z Modernizačního fondu Evropské unie vyplaceno celkem 4,11 miliardy eur na podporu 61 projektů v osmi zemích střední a východní Evropy (SVE), oznámila Evropská komise. Nejvíce získala Česká republika a Rumunsko.
Částka 4,11 miliardy eur byla rozdělena Chorvatsku (119,8 milionu eur), České republice (1,34 miliardy eur), Estonsku (62,4 milionu eur), Maďarsku (74,3 milionu eur), Litvě (85 milionů eur), Polsku (643,2 milionu eur), Rumunsku (1,39 miliardy eur) a Slovensku (399,5 milionu eur).
„Modernizační fond je klíčovým prvkem pro spravedlivý přechod,“ uvedl k tomu výkonný místopředseda pro evropskou zelenou dohodu Frans Timmermans.
„Část výnosů ze systému EU pro obchodování s emisemi investujeme do modernizace energetického systému v těch členských státech, kde je v tomto ohledu zapotřebí většího úsilí a kde je HDP na obyvatele nižší než jinde v EU. Společně s EIB jsme již letos poskytli značné finanční prostředky a díky nově posílenému systému EU pro obchodování s emisemi brzy zvýšíme naši podporu většími investicemi v budoucnu,“ podotkl.
Modernizační fond je v současné době ve druhém roce svého fungování. V červnu bylo vyplaceno 2,4 miliardy eur na podporu 45 investičních návrhů a minulý týden k tomu přibylo vyplacení 1,71 miliardy eur na dalších 16 investičních návrhů.
„Musíme urychleně zvýšit investice, abychom splnili klimatické a energetické cíle pro rok 2030 a připravili půdu pro uhlíkově neutrální Evropu,“ uvedl viceprezident Evropské investiční banky Ambroise Fayolle.
„Vítám více než 4 miliardy eur financování z Modernizačního fondu v roce 2022, což ukazuje jeho důležitou roli v energetické transformaci. EIB jako klimatická banka EU úzce spolupracuje s Evropskou komisí a zeměmi EU tím, že poskytuje své odborné znalosti a služby na pomoc při realizaci Modernizačního fondu. Jsme připraveni pokračovat ve vynikající spolupráci, protože Modernizační fond se rozšiřuje do dalších zemí a zvětšuje se jeho objem,“ doplnil.
Jednašedesát investičních návrhů financovaných z Modernizačního fondu se zaměřuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, modernizaci energetických sítí a energetickou účinnost v odvětví energetiky, v průmyslu, v budovách a v dopravě a na nahrazení výroby elektřiny z uhlí palivem s nižší uhlíkovou náročností.
Mezi investiční projekty, které získaly finanční prostředky, patří:
Modernizace systémů veřejného osvětlení v obcích, přeměna uhlí na biomasu a plyn v zařízeních dálkového vytápění a ETS a zvýšení energetické účinnosti v České republice;
výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a bateriové skladování na podporu provozu elektrické sítě v Chorvatsku;
nízkoemisní energeticky účinná veřejná doprava v Estonsku;
optimalizace, digitalizace a automatizace výrobních procesů s cílem snížit spotřebu elektřiny a materiálu v Maďarsku;
renovace veřejných budov, zvyšování energetické účinnosti a rozvoj kapacit na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů v Litvě;
výstavba tepláren na bázi obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti v průmyslu v Polsku;
výstavba 8 fotovoltaických parků a dvou paroplynových elektráren, nahrazení hnědého uhlí obnovitelnými zdroji a plynem pro výrobu elektřiny a modernizace elektrických sítí v Rumunsku;
obnova a rozšíření sítí dálkového vytápění a chlazení a projekty dekarbonizace v průmyslovém odvětví na Slovensku.
Modernizační fond „má za cíl podpořit deset zemí EU s nižšími příjmy při jejich přechodu na klimatickou neutralitu“ a je financován z výnosů z aukcí emisních povolenek z nedávno rozšířeného systému Evorpské unie pro obchodování s emisemi (ETS).
Rozšíření ETS rovněž zvýší dostupné finanční prostředky z Modernizačního fondu.
(nik)
