Pět největších kupců dluhopisů americké vlády změnilo své plány. Houfně se jich zbavují.
Zahraniční honba za dluhopisy americké federální vlády je u konce. Po několik let centrální banky zemí emerging markets doslova hltaly americký dluh, aby navyšovaly stav svých zahraničních rezerv. Trend zintenzivnil díky zvyšujícím se přebytkům zahraničního obchodu v době, kdy ceny komodit (od sójových bobů po ropu) byly vysoké a tyto země je hojně vyvážely. Nyní se však karta obrátila a původní hlavní kupci amerického dluhu, jako Čína, Rusko nebo Brazílie a Norsko, jsou nuceni se amerických dluhopisů zbavovat. Jejich ekonomiky totiž zpomalují a jejich vlády potřebují hotovost. Čína pro změnu potřebovala podpořit svou měnu, aby nedošlo k jejímu oslabení mimo vytyčený koridor.
Nedávný výprodej byl největší od roku 1978. Jen během posledních 12 měsíců byly na trzích prodány dluhopisy americké vlády v hodnotě 123 miliard dolarů. Jedná se o dluhopisy se splatností až během následujícího roku. Pro srovnání, největší roční objem nákupů amerických dluhopisů byl zaznamenán na začátku roku 2013, kdy se během jednoho roku nakoupily americké dluhopisy v hodnotě 230 miliard dolarů. Tehdy se však jednalo o nákup na primárním trhu.
Vzhledem k tomu, že pokles tržní ceny dluhopisů automaticky znamená zvýšení jejich výnosnosti, nebudou mít ty americké zřejmě vážné problémy s nalezením jiných zájemců. Ostatně, tam, kde někdo prodává, musí existovat i někdo, kdo nakupuje. Což se potvrdilo i nyní. Mezi kupci se nachází mnoho společností, fondů, ale i jednotlivců po celém světě.
I kdyby na krásně došlo k tomu, že by nastala nějaká vlna výprodejů, kdy by ceny amerických vládních dluhopisů padaly volným pádem, je nanejvýš pravděpodobné, že by je začal kupovat sám FED čistě proto, aby poklesu jejich ceny zabránil. Proti tomu by musel do oběhu pouštět dodatečné peníze. Vzhledem k tomu, že jako centrální banka má neomezené zásoby dolarů, které může do oběhu pustit, pravděpodobně by to nebyl problém.
-usi-
