INZERCE

Rafinerie v Litvínově. Foto: Unipetrol

Orlen Unipetrol zvyšuje odběr ruské ropy. Současně se připravuje na to, čím jí do dvou let nahradí

Vlastník českých rafinerií Orlen Unipetrol nechce komentovat fakt, proč namísto snižování dovozu ruské ropy dochází k jeho navyšování. Nicméně potvrzuje, že se „zodpovědně připravuje“ na přelom let 2024 a 2025. Tedy na chvíli, kdy navýšená kapacita ropovodu TAL z italského Terstu umožní náhradu ruské ropy za surovinu z jiných zemí.

Co tyto přípravy obnášejí? „V říjnu uskutečníme v litvínovské rafinérii zhruba měsíční zkušební test, při kterém budeme testovat tamní výrobní technologie při zpracovávání výhradně neruských rop. Testovat budeme těžké a středně těžké arabské ropy, dále pak vyzkoušíme ropu z Iráku, jižní Ameriky a Severního moře. Díky tomuto testu zjistíme, jak dalece bude nutné litvínovskou rafinérii rekonfigurovat,“ odpověděl mluvčí společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl.

Dalším milníkem na cestě k nahrazení ruské ropy bude plánovaná odstávka litvínovské rafinerie v dubnu příštího roku. „Kromě celkové údržby a modernizace, kterou pravidelně děláme zhruba každé čtyři roky, zrealizujeme během odstávky také technologické úpravy, které umožní přechod litvínovské rafinérie na neruské druhy ropy po rozšíření kapacity ropovodu TAL, které by mělo nastat na přelomu let 2024 a 2025,“ uvedl mluvčí Orlen Unipetrolu.

Na českém území se nacházejí dvě ropné rafinerie. Ta větší v Litvínově s kapacitou na zpracování až 5,4 milionu tun ropy za rok tradičně odebírá ropu z Ruska. Zaměřuje se hlavně na výrobu nafty a plastických hmot. Kralupská rafinerie s kapacitou 3,3 milionu tun již od 90. let zpracovává ropu dodanou potrubím TAL. V praxi se jedná hlavně o ropu původem z Ázerbájdžánu a Kazachstánu, v posledních letech přibyly dodávky ze Spojených států i dalších zemí.

Dodavatelé ropy do Česka (leden až červenec 2023)

Podíl zemí na dovozu ropy do ČR v lednu až červenci 2023. Zdroj: ČSÚ (aplikace STAZO)

Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, podíl ruské ropy na dodávkách do České republiky vzrostl z 50 procent v letech 2019 až 2021 na loňských 56 procent. Letos v prvním pololetí podíl narostl na 65 procent. Motivace je hlavně finanční. Vzhledem k dopadům mezinárodních sankcí lze ropu ruského původu koupit výrazně levněji, a to až o 45 procent oproti dodávkám z jiných zemí.

Proti navyšování závislosti na ruské ropě protestuje iniciativa NE ruské ropě. Ta dokonce minulou neděli uspořádala demonstraci před sídlem ministerstva průmyslu a obchodu. „Velmi si ceníme nahrazení dovozu ruského plynu a kroků k ukončení dovozu ruské ropy. Ukončení v roce 2025 ale nestačí, je třeba udělat maximum už nyní. Posíláme Rusku zbytečně miliardy na rakety, které zabijí více civilistů a víc vojáků,“ upozornil člen iniciativy NE ruské ropě Ondřej Bednář.

Vlastníkem ropovodů na českém území je státem vlastněná společnost MERO ČR. Ta v červenci zahájila investici do navýšení kapacity ropovodů TAL a IKL. Investice má od roku 2025 navýšit dodávky ropy do Česka směrem z Bavorska o 4 miliony tun na 8 milionů tun ročně. Taková kapacita by měla pokrýt celou spotřebu českých rafinerií a umožnit ukončení odběru ropy od válečných zločinců v Moskvě.

Náhrada ruské ropy je nezbytná i s ohledem na sankce, které proti Rusku zavedla v loňském roce Evropská unie. Dovoz ruské ropy do evropských přístavů po moři není možný od loňského prosince (s výjimkou Bulharska). Země závislé na potrubních dodávkách včetně České republiky získaly výjimku a mohou ruskou ropu dovážet až do doby, kdy budou mít adekvátní náhradu.

David Tramba