Společnost Orlen Unipetrol RPA se chce pustit do výroby zeleného vodíku. Počítá s využitím energie fotovoltaických elektráren včetně bateriových úložišť, vyprodukovat by mohl okolo 913 tun obnovitelného vodíku za rok. Vyplývá to z oznámení v Informačním systému EIA; posouzení dopadů záměru na životním prostředí bude v kompetenci Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Samotná technologie výroby vodíku se má nacházet uvnitř oploceného areálu petrochemického závodu u Litvínova. Fotovoltaické elektrárny budou umístěny na výsypkách popela zhruba dva kilometry od výrobny vodíku. Jejich instalovaný výkon přesáhne 54 megawattů, umístěny budou na ploše 34,4 hektaru. Současně Orlen Unipetrol zvažuje také nákup zelené energie od externích dodavatelů.
Vyrobený obnovitelný vodík má sloužit jako procesní médium při výrobě motorových paliv, kde nahradí dosud používaný „šedý“ vodík. Může však sloužit také jako palivo pro vozidla s pohonem na vodík. Orlen Unipetrol RPA počítá také s využitím části kyslíku, který bude „odpadním produktem“ při výrobě obnovitelného vodíku elektrolýzou vody. Hlavním přínosem obnovitelného oproti šedému vodíku bude snížení emisí oxidu uhličitého při jeho výrobě o 99,9 procenta.
Pro výrobu obnovitelného vodíku pomocí elektrolýzy vody chce společnost pořídit tři jednotky PEM elektrolyzérů o celkovém elektrickém příkonu 30 MW. Jejich výkon se v závislosti na množství dostupné zelené energie bude pohybovat od 30 do 100 procent instalované kapacity. Orlen Unipetrol RPA chce realizaci projektu zahájit na jaře 2026, termín dokončení je v závěru roku 2028.
Jak vyhovět přísným požadavkům EU
Jedná se projekt, o kterém Ekonomický deník informoval na počátku května. Ředitel strategie a business analýz společnosti Orlen Unipetrol Martin Gajdoš tehdy na sympoziu Ekonomického deníku na téma Vodíková strategie uvedl, že situaci zkomplikovala nová legislativa Evropské unie. Ta místo dosud běžně používaného termínu zelený vodík zavedla kategorii obnovitelný vodík nebiologického původu (Renewable fuel of non-biological origin, zkratka RFNBO) a stanovila pro něj velmi přísná kritéria udržitelnosti.
RFNBO vodík musí být vyroben elektrolýzou s využitím elektřiny ze solární, větrné, vodní či geotermální energie. Příslušné zdroje nesmí být spuštěny do provozu dříve než 36 měsíců od spuštění elektrolyzéru. Další omezující podmínkou je časová korelace mezi výrobou zelené energie a produkcí vodíku. Evropská pravidla jsou dost striktní i co se týká výpočtu emisní stopy RFNBO. Celkové emise nesmějí překročil 28,2 gramu CO2 na megajoule vodíku, což při dnešní úrovni emisní stopy elektřiny ze sítě a v dopravě bude těžké splnit.
Výsledkem této přísné regulace je zdražení výroby obnovitelného vodíku. „Dosažení cílů k roku 2030 nebude možné bez uváženého systému podpory a incentiv pro výrobu i spotřebu vodíku,“ řekl Gajdoš na závěr svého vystoupení. Jejich zavedení předpokládá i stát ve své letos zveřejněné a již vládou schválené Vodíkové strategii.
David Tramba
