Litvínovská rafinérie společnosti Orlen Unipetrol RPA technologicky zvládne přechod na výhradně neruské druhy ropy. Potvrdil to říjnový třítýdenní test, během kterého litvínovská rafinérie prvně ve své historii zpracovávala výhradně neruskou ropu. Pro zajímavost: jednalo se o ropu původem z Iráku a Guyany. Cílem je náhrada ruské ropy na přelomu let 2024 a 2025, uvedl Orlen Unipetrol v tiskové zprávě.
Změna si vyžádá investice v řádu miliard korun. Nutnou podmínkou pro odklon litvínovské rafinerie od ruské ropy je zvýšení kapacity ropovodu TAL, které je v kompetenci státem vlastněné společnosti MERO ČR. Ta již vybrala dodavatele, posílení transalpského ropovodu z Terstu do Bavorska chce stihnout do konce roku 2024. Poté bude Orlen Unipetrol ve svých rafinériích zpracovávat výhradně neruskou ropu a Česká republika přestane být závislá na dodávkách z Ruska.
„Česko jako vnitrozemský stát s historickou vazbou na ropovod Družba požádalo Evropskou unii o výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy ropovodem. EU udělila výjimku a vytvořila tak časový rámec pro navýšení přepravních kapacit, které umožní uspokojit českou poptávku po ropě z alternativních zdrojů. To je zcela zásadní pro přechod ke zpracovávání neruské ropy, čímž bude významně posílena stabilita a bezpečnost Česka,“ řekl Tomasz Wiatrak, generální ředitel skupiny Orlen Unipetrol.
Po říjnovém testu, během kterého byly úspěšně zpracována směs ropy z Iráku a jihoamerické Guyany v celkovém objemu 230 000 m3, chtějí v litvínovské rafinerii v následujících měsících vyzkoušet další ropné směsi, například arabskou ropu nebo ropu ze Severního moře. „Podrobná analýza ještě není hotova, ale nyní již můžeme říci, že rafinérii v Litvínově lze v nových podmínkách dočasně provozovat bez zásadních provozních a kapacitních omezení,“ oznámil Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Orlen Unipetrol zodpovědný za výrobu, výzkum a vývoj.
Mohlo by vás zajímat
Dovoz ropy z Ruska v posledních letech rostl
Orlen Unipetrol je jediným zpracovatelem ropy v České republice. Menší rafinerie v Kralupech nad Vltavou s kapacitou 3,3 milionu ropy ročně zpracovává výhradně neruskou ropu, která do České republiky proudí od roku 1996 z italského přístavu Terst ropovody TAL a IKL. V praxi se jedná hlavně o dodávky z Ázerbájdžánu a Kazachstánu, menší množství ropy pocházejí ze Spojených států amerických a dalších zemí.
Litvínovská rafinérie s kapacitou 5,4 milionu tun ropy ročně je od roku 1965 napojena na ropovod Družba a dodnes zpracovává převážně ruskou ropu. V posledních dvou letech se stal předmětem kontroverzí fakt, že Orlen Unipetrol navýšil objem ropy nakupované z Ruska, a to v absolutních číslech i v procentuálním vyjádření.
Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, podíl ruské ropy na dodávkách do České republiky vzrostl z 50 procent v letech 2019 až 2021 na loňských 56 procent. Letos v prvním pololetí podíl narostl na 65 procent. Motivace je hlavně finanční. Vzhledem k dopadům mezinárodních sankcí bylo možné ropu ruského původu nakupovat výrazně levněji, a to až o 45 procent oproti dodávkám z jiných zemí.
Dodavatelé ropy do Česka (leden až červenec 2023)
Vlastníkem ropovodů na českém území je státem vlastněná společnost MERO ČR. Ta v červenci zahájila investici do navýšení kapacity ropovodů TAL a IKL. Investice má od roku 2025 navýšit dodávky ropy do Česka směrem z Bavorska o 4 miliony tun na 8 milionů tun ročně. Taková kapacita by měla pokrýt celou spotřebu českých rafinerií a umožnit ukončení odběru ropy od válečných zločinců v Moskvě.
Náhrada ruské ropy je nezbytná i s ohledem na sankce, které proti Rusku zavedla v loňském roce Evropská unie. Dovoz ruské ropy do evropských přístavů po moři není možný od loňského prosince (s výjimkou Bulharska). Země závislé na potrubních dodávkách včetně České republiky získaly výjimku a mohou ruskou ropu dovážet až do doby, kdy budou mít adekvátní náhradu.
David Tramba
