Největší polská plynárenská a rafinerská skupina Orlen si nedává malé cíle. Podle nové koncernové strategie chce do roku 2035 navýšit těžbu a smluvně zajištěný nákup zemního plynu tak, aby pokryla spotřebu celého Polska. Postavit chce moderní plynové elektrárny o výkonu 4300 megawattů a k tomu i dva 300megawattové modulární reaktory. Stavět bude také větrné parky a velká bateriová úložiště.

Velkou pozornost ve své nové strategii věnuje Orlen zemnímu plynu, který považuje za přechodné palivo na cestě od uhlí k nízkoemisním obnovitelným a jaderným zdrojům. Do roku 2035 chce zajistit celou očekávanou spotřebu plynu v Polsku v rozsahu 27 miliard m3 kombinací vlastní produkce v Polsku, Norsku a dalších státech (12 miliard m3) a uzavřených smluv na nákup zemního plynu (15 miliard m3).

Mezi priority patří také vodík, tady koncernová strategie hovoří o pořízení elektrolyzérů o výkonu 900 MW, z toho 700 MW bude umístěno v Polsku. Vedle toho chce Orlen dovážet zelený vodík po moři i potrubní cestou. Očekávaná spotřeba zeleného či nízkoemisního vodíku v roce 2035 dosahuje 350 tisíc tun, většina bude využita při zpracování ropy nebo při výrobě syntetických hnojiv. Orlen chce rozjet také produkci biometanu.

Jak dál s rafineriemi?

Naopak málo konkrétní jsou plány v oblasti zpracování ropy. Pro připomenutí: Orlen vlastní obě české ropné rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, nebo také chemičku Spolana, která se nachází v existenční krizi. V příslušné části prezentace najdeme hlavně obecné formulace, jako že nastane „strategická revize petrochemických aktiv v reakci na ekonomické podmínky v segmentu“ a že Orlen očekává přechod k cirkulární ekonomice.

Ambiciózní plány Evropské unie v oblasti dekarbonizace obor petrochemie ohrožují, současně je Orlen považuje za příležitost. V příštím desetiletí chce rozjet zachytávání a ukládání oxidu uhličitého, ve strategii zmiňuje také možnost výroby syntetických paliv ze zachyceného oxidu uhličitého v rozsahu 1,1 milionu tun za rok.

Mohlo by vás zajímat

Co se týká výroby elektrické energie, tady Orlen na prvním místě zmiňuje zvýšení výkonu obnovitelných zdrojů energie ze současných 1300 MW na 9000 MW v roce 2030 a dále na 12 800 MW o pět let později (ve složení offshore větrné parky 2100 MW, pozemní větrné parky 4300 MW, fotovoltaika 6200 MW a vodní energie 200 MW). Ke stabilizaci jejich kolísavého výkonu mají přispět bateriová úložiště o výkonu až 1400 MW. Naopak uhelnou elektrárnu Ostrołęka B chce Orlen odstavit do roku 2030 a kogenerační zdroje na uhlí do roku 2035.

Jaderné reaktory budou až později

Vedle obnovitelných zdrojů chce Orlen budovat také paroplynové elektrárny, jejich výkon navýší ze současných 1800 MW na 4300 MW v roce 2030. Po tomto datu se chce Orlen zaměřit na malé modulární reaktory. Společný podnik Orlen Synthos Green Energy má do roku 2035 postavit nejméně dva 300megawattové reaktory založené na technologii GE Hitachi. To znamená, že nastalo výrazné zpoždění; ještě před dvěma lety Orlen se Synthosem hovořili o spuštění prvního modulárního reaktoru v Polsku v roce 2029.

Co se týká finančních výsledků, Orlen očekává zvýšení provozního zisku před odpisy (EBITDA) z loňských zhruba 33 miliard zlotých na 43 až 47 miliard zlotých v roce 2030 a na 53 až 58 miliard zlotých v roce 2035. Tahounem růstu bude hlavně výroba a prodej elektrické energie. Očekávaná výše investic v období let 2025 až 2035 v součtu dosahuje úctyhodných 350 až 380 miliard zlotých (2,05 až 2,25 bilionu korun).

„Orlen se zavázal k posílení energetické nezávislosti polské a regionální ekonomiky. Naším cílem je být bezpečný, konkurenceschopný a moderní. Abychom toho dosáhli, zahajujeme největší růstový program v historii polské energetiky s investicí až 380 miliard zlotých. Náš průmysl má co nabídnout a věříme, že toto desetiletí představuje pro energetický sektor klíčový okamžik. Proto zrychlujeme naše úsilí,“ řekl předseda představenstva Orlenu Ireneusz Fąfara při prezentaci nové koncernové strategie.

Profil skupiny Orlen

Polská skupina Orlen, která v minulých letech pohltila podniky Lotos, Energa a PGNiG, je s velkým náskokem největší společností v regionu visegrádské čtyřky. Ve svých rafineriích v Polsku, Česku a Litvě zpracovává okolo 38 milionů tun ropy za rok, v celé střední Evropě a Pobaltí vlastní na 3500 čerpacích stanic. Zákazníkům v Polsku dodává 20 miliard m3 zemního plynu, z toho 9 miliard m3 pokrývá vlastní těžbou v Polsku, Norsku a Kanadě.

Skupina Orlen je také s produkcí 17 TWh třetím největším výrobcem elektřiny v Polsku. Její dceřiná firma Energa provozuje distribuční síť v severní a střední části země. V posledních letech Orlen aktivně investuje do stavby pozemních i mořských větrných elektráren. Největším akcionářem Orlenu je polský stát s podílem 49,9 procenta, významné podíly zde vlastní také polské penzijní fondy.