Podnikatelská nálada se v červenci zlepšila jak v eurozóně, tak v celé EU. Nejistota kolem Grexitu tak evidentně firmy v Evropě – s výjimkou těch řeckých – nechávala v klidu.
Důvěra firem rostla jak v průmyslu, tak ve stavebnictví, v obchodě i ve službách s výjimkou finančních institucí.
I když podnikatelské nálady v průmyslu jsou jedny z nejvyšších za posledních pět let a využití kapacit na čtyřletém maximu, chuť vytvářet zde další pracovní místa klesá. Dokonce firmy naznačují pokles zaměstnanosti. Týká se to přitom nejen průmyslu, ale i služeb. Naproti tomu ve stavebnictví i v obchodě podnikatelé očekávají další nárůst počtu zaměstnanců.
Z pohledu jednotlivých zemí optimismus vzrostl nejvíce v Německu a ve Francii. Celkově se dá říct, jako už v případě řady dalších ukazatelů, že nálada v zemích mimo eurozónu je celkově příznivější než právě v zemích platících eurem.
Naproti tomu u spotřebitelů se nálada se v důsledku rostoucích obav z dalšího ekonomického vývoje zhoršila. Spotřebitelé se o něco více obávají i dalšího zvýšení nezaměstnanosti, na druhou stranu se méně obávají inflace, protože jejich inflační očekávání tentokrát poklesla.
Aktuální průzkum podnikatelských nálad potvrzuje pokračování ekonomického oživení, které sice zatím neřeší problém vysoké nezaměstnanosti velké části západní Evropy, nicméně ani nenaznačuje možnost zpomalení či dokonce zastavení ekonomického růstu.
Optimismus firem zčásti korigují méně dobře naladění spotřebitelé, kteří nejspíše citlivěji reagovali na politické pnutí kolem vyjednávání o řeckém dluhu a de facto budoucnosti eurozóny. Předpokládáme však, že jde spíše o krátkodobý efekt, který se neodrazí ani na chuti utrácet, ani na ochotě spořit. V tomto směru se trend spotřeby a investic, zdá se nemění.
Samostatnou pozornost si v této situaci zaslouží průzkum nálad právě v Řecku. Důvěra v tamní ekonomiku, ať už ze strany podnikatelů tak i spotřebitelů, od konce loňského roku rychle klesala. Červenec, kdy se zavřely banky a pravděpodobnost odchodu této země z měnové unie výrazně narostla, byl z tohoto pohledu naprosto extrémní. Pesimismus, který ovládl celou ekonomiku, se nepochybně odrazí i na jejím výkonu a zcela jistě smaže pozitivní efekty oživení patrného v loňském roce. Příkladem budiž využití kapacit v řeckém průmyslu (byť není rozhodně dominantním odvětvím), které je nejnižší za celou dobu sledování od roku 1990.
Řecko je tak znovu v recesi, jejíž hloubku nelze zatím příliš odhadnout. Propad mezi třemi a pěti procenty by však neměl být žádným překvapením.
Petr Dufek, ČSOB
