Americká armáda spolu s izraelskou za pouhých několik dní smazala z mapy tisíce strategických bodů, zatímco Írán v zoufalé snaze o odplatu zaútočil na tucet různých států. Prezident Donald Trump spustil operaci Epic Fury s mrazivým vzkazem „bez přerušení“, který v tuto chvíli drtí íránskou obranyschopnost i raketový průmysl.
Co všechno se odehrálo za zavřenými dveřmi Pentagonu a jak hluboko do země pronikly americké „chytré bomby“?
Žádné přerušení, jen totální nasazení
Před týdnem a pár dny dal americký prezident Donald Trump zelenou k zahájení masivních úderů proti Íránu. Jeho rozkaz zněl jasně: „Operace Epic Fury je schválena. Žádné rušení. Hodně štěstí.“ Od té chvíle spolupracují armády USA a Izraele na společných i vlastních operacích, které již vedly k likvidaci nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího a jeho blízkých spolupracovníků i členů rodiny.
Likvidace schopnosti reagovat: Kybernetika a vesmír
Předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine potvrdil, že Spojené státy nejdříve vsadily na kybernetické a vesmírné operace. Tyto kroky měly za cíl ochromit schopnost Íránu vidět, komunikovat a reagovat na hrozby. Teprve po oslepení íránské obrany přešly americké síly k úderům na dálku a následnému nasazení přesných zbraní.
Přesné údery a ničivá síla JDAM
Americké letectvo začalo systematicky ničit cíle pomocí moderní výzbroje, jako jsou střely Hellfire a sady Joint Direct Attack Munitions (JDAM). Tyto GPS naváděcí kity proměňují klasické „hloupé“ bomby v přesně naváděné zbraně v hmotnostních třídách 500, 1000 a 2000 liber.
Srovnání raketového průmyslu se zemí
Šéf Centrálního velitelství admirál Bradley Cooper oznámil, že americké bombardéry shazovaly desítky dvoutisícilibrových průrazných bomb. Tyto speciální pumy zasáhly hluboko pod povrchem ukrytá odpalovací zařízení balistických raket.
Trumpův příkaz je nekompromisní: zcela srovnat se zemí íránskou průmyslovou základnu pro výrobu balistických raket. Cílem není jen zničit to, co Írán aktuálně vlastní, ale znemožnit mu jakoukoli budoucí obnovu těchto kapacit.
Operace v číslech: přes 3000 cílů a námořní bitvy
Pentagon a Centrální velitelství USA (CENTCOM) poskytly dosud tyto klíčové údaje:
- přes 3000 zasažených cílů na území Íránu během úvodní fáze.
- 51 zasažených lodí, které americké námořnictvo vyřadilo z provozu.
- 12 zemí, na které Írán v rámci odvety již stihl zaútočit.
Systematická demontáž. Ale i odveta a zaškrcený průliv
Armáda USA postupně přechází do další fáze operace. Admirál Cooper zdůraznil, že vojáci systematicky deklasují veškeré schopnosti Íránu vyrábět rakety v budoucnu. Donald Trump varoval, že celé tažení může trvat ještě několik týdnů. Aktuální bilance zatím sice ukazuje na dominanci amerických a izraelských sil v regionu, nicméně Írán poměrně efektivně blokuje Hormuzský průliv. Tím vede trasa pětiny světového obchodu s ropou a zkapalněným zemním plynem (LNG) – a ta je tak v podstatě uzavřena. „Nenecháme z regionu odejít ani kapku ropy,“ prohlásil podle BBC íránský generál Sardar Džabbárí. Teherán zároveň pohrozil, že lodě, které se pokusí průlivem proplout, mohou čelit útokům.
Údaje zveřejněné ministerstvy obrany v Zálivu ukazují, že k 3. březnu Írán odpálil více než 540 raket a provedl přes 1450 útoků drony na regionální země, přičemž drony tvořily přibližně tři čtvrtiny útoků, uvedla agentura Reuters.
Dosud země Perského zálivu hlásily vysokou míru zachycení raketových útoků a v menší míře i proti nízko letícím dronům. Například data zveřejněná 4. března Spojenými arabskými emiráty, které absorbovaly velké množství útoků, tvrdila, že vojenské síly detekovaly 941 dronů a zachytily 876 z nich.
Mohlo by vás zajímat
Mezi zbraně, které země a jejich spojenci používají k sestřelování levných dronů, patří americké systémy Patriot a Terminal High Altitude Area Defence (THAAD), stejně jako stíhačky Rafale, F-15 a Eurofightery.
150 tankerů stojí
Hormuzský průliv patří mezi nejvíce strategické námořní trasy na světě a leží mezi Íránem na severu a Ománem a Spojenými arabskými emiráty na jihu. Perský záliv spojuje s Arabským mořem. V nejužším místě je průliv široký jen tři desítky kilometrů, ale proplouvají jím největší ropné tankery světa. Podle amerického úřadu pro energetické informace jím v roce 2025 procházelo přibližně 20 milionů barelů ropy denně. V přepočtu jde o energetický obchod v hodnotě téměř 600 miliard dolarů, tedy cca 12,7 bilionu korun ročně.
Přes průliv vyvážejí kromě Íránu svoje suroviny také Irák, Kuvajt, Katar, Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty. Většina zemí je na této trase fakticky totálně závislá. Největším exportérem přes průliv je Saúdská Arábie, která jím denně přepravovala až 5,4 milionu barelů ropy.
Podle agentury Reuters v oblasti průlivu zůstalo uvězněno přibližně 150 tankerů. Náklady na přepravu ropy proto rychle rostou. Cena pronájmu velkého tankeru pro převoz z Blízkého východu do Číny se dle dat London Stock Exchange Group téměř zdvojnásobila a překročila 400 tisíc dolarů, tedy 8,5 milionu korun denně.
