Opatření k vnitřní bezpečnosti státu, předložená vládě ministerstva vnitra a spravedlnosti, vyjdou do roku 2031 skoro na 59 533 818 940 korun. Vláda to vzala na vědomí. Ještě před tím vzala na vědomí i opatření kvůli útoku na pražské Filosofické fakultě, za které zaplatí stát přes 3 a půl miliardy korun. Velké investice zamíří například do policejní letecké služby, výcvikových center, zabezpečení leteckého hašení požárů, vězeňské služby. Velká finanční injekce poputuje do Útvaru rychlého nasazení.
Vláda před časem vzala na vědomí opatření přijatá k vnitřní bezpečnosti státu. Ekonomický deník přináší podrobné položky. Ještě před tím jsme podrobně informovali o opatřeních kvůli loňskému útoku na pražské Filosofické fakultě, za které zaplatí stát přes 3 a půl miliardy korun.
Za personální a finanční zajištění provozu nových výcvikových polygonů policie zaplatí stát do roku 2031 v souhrnu 95 200 000 korun. Jde o „personální a provozní zajištění chodu výcvikových zařízení Pouště – Třešť (v rámci výcvikového zařízení Jihlava) a zajištění činnosti výcvikového zařízení Kutná Hora, které jsou nutné pro zajištění efektivního a dostatečného výcviku policistů pro kvalitní plnění úkolů“.
Za rozvoj řešení pro mobilní služby Policie ČR se zabezpečenou komunikací a správou pro multiplatformní využívání mobilních zařízení (chytrých telefonů, tabletů a dalších přenosných zařízení) pro bezpečný a operativní přístup ke služebním informacím mimo intranetovou síť, aby byl zajištěn efektivní a rychlý přenos informací a výkon služby, zaplatí stát sedmkrát 60 milionů korun.
Obměnou a rozvojem projde Útvar rychlého nasazení. To bude stát do roku 2031 630 milionů korun: „Obměna a rozvoj vybavení pro plnění úkolů a přípravu na nové výzvy Útvaru rychlého nasazení. Útvar provádí zákroky proti teroristům, únoscům osob a dopravních prostředků, nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných úmyslných trestných činů, ale i osamělým agresorům, tzv. aktivním útočníkům. Neprodlené vybavení těchto jednotek požadovanými zbraněmi a rychlost a efektivita jejich zákroku je tedy podstatným bezpečnostním zájmem vyžadujícím speciální způsoby přístupu k jejich zajišťování.“
Výstavba výcvikového centra pro Policii ČR, vojenskou policii a armádu ČR bude stát 1 miliardu korun. „Revitalizace střelnice Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy v Poříčanech se záměrem vybudování multifukčního moderního výcvikového areálu pro výcvik všech služeb a specializací dle nejaktuálnějších potřeb Policie ČR. Realizace výstavby tohoto multifunkčního výcvikového areálu umožní svojí kapacitou zabezpečit výcvik policistů KŘP hl. m. Prahy, KŘP Středočeského kraje, celorepublikových útvarů, speciálních jednotek Policie ČR a v rámci mezirezortní spolupráce i příslušníků Vojenské policie a Armády ČR. Dále je možné multifunkční výcvikový areál využít pro individuální výcvik složek IZS a pro potřeby součinnostních výcviků a cvičení pro případ vzniku mimořádných událostí,“ argumentuje ministerstvo vnitra.
Vybudování hlavní letecké základny Policie ČR v Praze pro účely plnohodnotného zajištění provozu Letecké služby Policie ČR jako výkonné složky Integrovaného záchranného systému (letecká záchranná služba) při prevenci a řešení mimořádných událostí, včetně zajištění parkování těžkých vrtulníků vyjde státní kasu na 1 miliardu a 700 milionů korun.
Za dokončení projektu rozvoje policejního areálu v pražské Zbraslavi, kde sídlí Útvar rychlého nasazení, Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě a Národní centrála proti organizovanému zločinu stát do roku 2031 zaplatí 4, 144 miliard korun.
Podpora bezpečnostního zajištění měkkých cílů, zahrnující bezpečnostní projekty a manuály, školení a výcvik, technické prostředky, cílenou finanční podporu, sloužící k zefektivnění podmínek přímého zásahu PČR v rámci útoku na vybraný měkký cíl a k dalším preventivním aktivitám – zejména školení vybraných zaměstnanců měkkých cílů prostřednictvím speciálně vytvořeného e-learningového sdíleného prostředí pro veřejnou správu a další subjekty vyjde na 23 a půl milionu.
Za průběžnou modernizaci vozového parku prvosledových hlídek, zásahových jednotek, speciálních a pořádkových jednotek zaplatí stát od roku 2027 pětkrát 300 milionů korun.
Zvýšení bezpečnosti na mezinárodních letištích vyjde do roku 2031 státní kasu na 792 milionů korun.
Za posílení investic v oblasti zabezpečení leteckého hašení požárů stát zaplatí do roku 2031 6, 975 miliardy korun. Půjde o vybudování základny leteckého hašení s přesahem na region Střední Evropy. Pořízení 6 kusů vrtulníků provozovaných leteckou službou Policie ČR pro hašení lesních požárů, 3 z těchto vrtulníků by měly být financovány z rozpočtu Evropské komise. V investicích jsou zahrnuty prostředky EU ve výši 900 000 000 korun.
Posílení investic v oblasti připravenosti na nová rizika a plnění závazků NATO vyjde na 3, 534 miliard korun. Jedná se o pořízení modulů: zodolněných cisternových automobilových stříkaček a přepravní techniky, pro zásahy v podmínkách CBRN a modulu pro technickou záchranu a hašení. Hasičský záchranný sbor ČR je kontaktním bodem vůči NATO EADRCC, HZS ČR plní úkoly v oblasti Host Nation Support, v České republice plní úkoly v oblasti „resilience“ Resilience Committee.
Za modernizaci systému příjmu tísňového volání, zajištění zodolnění stanic a operačních středisek pomocí záložních zdrojů elektrické energie a obnova terminálů sítě PEGAS zaplatí stát do roku 2031 přes 2 miliardy.
Modernizace systému varování a vyrozumění (Jednotný systém varování a vyrozumění – JSVV) bude stát přes 1, 3 miliardy korun. Cílem modernizace je nahradit stávající nezabezpečený jednosměrný systém komunikační infrastruktury a koncových prvků (sirény). V rámci modernizace dojde k přechodu na nový systém digitální rádiové komunikace a modernizaci koncových prvků varování (sirény).
Zajištění nezbytné modernizace a úprav informačního systému pro krizové řízení a souvisejících technologií pro informování obyvatelstva vyjde do roku 2031 na sedmkrát 30 milionů korun.
Prostředky individuální ochrany osob, plynové masky, atp., budou v rozmezí šesti let stát přes 10 miliard, přesněji 10,4 miliardy korun.
Posílení personálních kapacit odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra o 8 míst ve 14. platové třídě bude stát sedmkrát 6 milionů korun. Dvě z těchto míst jsou určena na posílení problematiky krizového řízení. Nutnost personálního posílení se opakovaně ukázala během rozsáhlých krizových situací posledních let (covid-19, ruská agrese vůči Ukrajině) a je opakovaně konstatována v rámci vládou a Bezpečnostní radou státu schvalovaných materiálů. Další dvě místa jsou určena na posílení mezinárodní agendy spojené s krizovým řízením, tedy vytvořením pozic pro zastoupení ministerstva vnitra v Bruselu a ve Stálé delegaci ČR při NATO. Další systemizované místo je určeno na problematiku zahraničních investic, která je novou agendou vykonávanou na základě zákona o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů. Odbor bezpečnostní politiky opakovaně požaduje zřízení dvou nových míst v souvislosti s agendou GDPR. Jedná se o novou agendu OBP jako pověřence pro ochranu osobních údajů za celý resort MV a také agendu gestora zákona o zpracování osobních údajů. Poslední nárokované místo souvisí s problematikou služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů. U tohoto zákona v současné době absentuje jakákoliv metodická činnost vůči sedmi bezpečnostním sborům.
Agendový informační systém statistik kriminality ministerstev vnitra a spravedlnosti vyjde na 71 milionů korun.
Zajištění (včetně udržitelnosti financování) softwarových nástrojů umožňujících kontinuální monitoring běžných sociálních sítí (Facebook: stránky, skupiny – oba typy, profily; Instagram; TikTok; X; Youtube; Telegram (kanály, skupiny); Vkontakte; Reddit; Odysee; Discord; Twich; 4Chan) a webových platforem pro relevantní útvary Policie, ministerstva vnitra, Úřadu vlády, ministerstva obrany, ministerstva zahraničních věcí, popřípadě BIS, ÚZSI a Vojenského zpravodajství bude stát sedmkrát 10 milionů.
Informační platforma pro veřejnost, komunikační kampaně, sociologické výzkumy vyjde státní kasu na 75 milionů korun. Cílem Informační platformy pro veřejnost je poskytovat přístupnou formou ověřené informace širokému publiku, a to prostřednictvím místních vývěsek nebo reklamních prostor v hromadné dopravě. Obsah jednotlivých sdělení se zaměřuje na témata vnitřní bezpečnosti, služeb státu občanům nebo dopady ruské války na Ukrajině. Komunikační kampaň má posílit: rozvoj aktivit akutní komunikace (se zaměřením na prevenci a integrace), posilovat společenskou odolnost, rozvíjet informační gramotnost, upevňovat sociální koheze (v tématech migrace, integrace, humanitární pomoc, vnitřní bezpečnost). Součástí má být i sociologický výzkum pro krizovou a strategickou komunikaci v oblasti vnitřní bezpečnosti, poskytnutí dat a know-how, segmentace, analýza nových sociologických dat.
Požadavky bezpečnostních složek na zajištěné bezpečnosti Agendový informační systém vyjdou ročně ročně po sedmkrát na 2, 5 milionu korun.
Za navýšení alokace dotačního programu práce s původci násilí ve vztazích se zaplatí sedmkrát ročně 200 milionů 700 tisíc korun. „Z důvodu přerušení řetězení sociálně patologických vzorců chování a zastavení násilí je třeba jít ke zdroji násilí a pracovat s jeho původci. Tato práce musí být profesionální, metodicky řízena a standardizovaná. Vykonávat takovou činnost mohou zkušené organizace, nejlépe členové vzniklé asociace. Jejich činnost, zejména přímou terapeutickou práci s klienty – původci násilí je třeba finančně zajistit. V současné době je činnost podporována z několika zdrojů, zejména z dotačního programu ministerstva vnitra a sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí. Stejně jako koordinační roli je vhodné podporu sjednotit. Jako vhodnou cestou se jeví navýšení dotačního programu ministerstva, případně některého jiného budoucího gesčního ministerstva (MPSV/MSp). Navýšení alokace na sociální služby je politicky neprůchodná. Navýšení finanční alokace s sebou nese i navýšení administrativy dotačního řízení,“ argumentují předkladatelé.
Za Centrum dětství bez násilí zaplatí stát šestkrát 88 milionů 500 tisíc korun. „Po identifikaci ohroženého dítěte mu musí být poskytnuta adekvátní podpora a pomoc. Je třeba vystavět systém center pro podporu ohrožených dětí, vzorovým centrem je první advokační centrum v ČR, které provozuje v Praze Centrum Locika. Primárním účelem je multidisciplinární spolupráce, pilotováno je na obětech trestné činnosti, ale taková centra mají do budoucna ambici dostat se i do roviny prevence kriminality. Je třeba podpořit jakékoli dítě v jakékoli ohrožující situaci, která by mohl vyústit ve velkou zranitelnost dítěte, kdy se samo potom může stát obětí, nebo naopak nastoupit vlastní kriminální kariéru. Jedná se o podporu cca 100 dětí ročně v každém kraji a zařízení jednoho centra v každém kraji,“ stojí v podkladových materiálech.
Koordinátor mezioborové spolupráce bude stát šestkrát ročně 400 tisíc korun. Náplní jeho práce má být vytvoření metodiky a národních standardů práce a pořádání konference dobré praxe jednou ročně. Vznik míst dalších koordinátorů práce má stát vyjít na šestkrát 82 milionů korun ročně.
Zefektivnění bezpečnostní ochrany současných areálů ministerstva vnitra vůči soudobým hrozbám má vyjít sedmkrát každý rok na 140 milionů korun. Využita by měla být aktivní a pasivní ochrana proti bezpilotním leteckým prostředkům – dronům (detekce, operační a řídící centrum, centrum, aktivní ochrana včetně zbraňových systémů atd.); realizována ochranná opatření proti útokům vozidly za využití aktivních a pasivních bariér (včetně mobilních); bezpečnostní perimetr vybavený prostředky perimetrové a objemové detekce; sektorové dělení areálů pomocí systému elektronické kontroly vstupu, včetně biometriky; konstrukčně zodolněné haly a recepce se stanovištěm ostrahy poskytující ochranu proti ozbrojeným útočníkům a výbušninám; rozšíření dohledových videosystémů a s tím související implementace pokročilých funkcí jako je rozpoznání obličejů, automatické sledování pohybu, audiodetekce a integrace s ostatními bezpečnostními systémy.
Navýšena by měla také být tabulková místa zdravotnických záchranářů: „Nezbytný požadavek pro zajištění nárůstu výcviků bezpečnostních složek – taktické střelby a výcvik, střelby, pyro, potápěči, etc. Navýšení o 4 tabulková místa je minimum. Nutné pořízení 2 sanitních vozů v roce 2025 a následná obnova sanitních vozů – 2 vozy/rok.“ To bude stát za sem let 122 milionů.
Za bezpečnost zdravotnických pracovníků a pacientů, zdravotnických pracovišť a uložených dat pak stát vydá za 7 let 7, 9 milionu korun: „Ochrana lékařů, zdravotních sester, ordinací a pacientů. Kamerové systémy, bariérová opatření fyzické i elektronické ochrany. Zabezpečení objektů ZZMV. Osobní kamery, ochranné prostředky pro případ útoku a napadení, materiál a bariéry pro pracovníky zajišťující péči o migranty v ZZC, PřS a pracovníků zapojených do Operačního plánu registrační místo.“
Zdravotnická a taktická medicínská edukace vyjde na 6 milionů korun.
Na zvýšení platů zaměstnanců veřejné správy má každý rok až do roku 2031 putovat o 150 milionů korun více. „Současný objem finančních prostředků nedostačuje k pokrytí nákladů na platy zaměstnanců do konce roku 2024, a to zejména kvůli nedostatečné obsazenosti tabulkových míst a nekonkurenceschopným platovým podmínkám ve srovnání se sektory školství a zdravotnictví. To vede k vysoké fluktuaci zaměstnanců a vážnému ohrožení bezpečnosti ve věznicích. Navýšení finančních prostředků je nezbytné pro zachování bezpečnosti a efektivity veřejné správy a snížení kriminální recidivy,“ tvrdí ministerstvo vnitra.
Velké peníze do vězeňství
Navrhuje se také trvalé zvýšení finančních prostředků na platy příslušníků Vězeňské služby ČR o 295 milionů korun. „Aktuální rozpočet nedostačuje k pokrytí nákladů na služební příjmy do konce roku 2024, především kvůli nedostatku obsazených tabulkových míst a nekonkurenceschopným platům ve srovnání s jinými sektory. Navýšení prostředků je nezbytné pro zachování současné úrovně a zajištění efektivního fungování Vězeňské služby ČR. Současná personální situace má zásadní dopad na bezpečnost ve věznicích, což se projevuje výrazným nárůstem bezpečnostních incidentů. Dlouhodobě vysoká neobsazenost tabulkových míst ohrožuje nejen bezpečnost personálu, ale i úspěšnou reintegraci odsouzených osob,“ argumentuje ministerstvo spravedlnosti. S tím souvisí i navýšení náborového příspěvku na 150 tisíc korun, což přinese roční výdaje 50 milionů korun. Zaměstnancům vězeňské služby by měl být vyplácen stabilizační příspěvek ve výši 4 tisíce korun, což představuje každoroční náklad ve výši 381 milionů korun.
Každoroční navýšení rozpočtu Vězeňské služby ČR o 61 milionů korun má být využito k pokrytí zvýšení tarifů o 7 procentních bodů v 1. a 2. platové třídě platných od 1. ledna 2023. Každoroční navýšení rozpočtu vězeňské služby o 86,591 milionů korun pak má být využito k pokrytí zvýšení tarifů o 700 až 770 Kč měsíčně v platových třídách platných od 1. ledna 2022. „Toto opatření má zajistit adekvátní finanční ohodnocení pro příslušníky vězeňské služby. Nedostatek prostředků na služební příjem příslušníků má negativní dopad na obsazenost pracovních míst a nutí k nadměrnému přesčasovému pracovnímu vytížení, což značně snižuje bezpečnost ve věznicích,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti.
Navýšení peněz na mzdy lékařů ve věznicích vyjde každoročně na 73 milionů 600 tisíc korun. „Rostoucí cena práce zdravotnického personálu a legislativní změny týkající se DPČ a DPP způsobují nedostatek financí pro lékaře zaměstnané ve Vězeňské službě ČR. Nedostatek lékařů ve věznicích vede k častějším eskortám do civilních zdravotnických zařízení, což zvyšuje bezpečnostní rizika. Nedostatek financí na odměny pracujících odsouzených ve věznicích také přetrvává, přičemž tyto náklady dále porostou s růstem minimální mzdy. Opatření má za cíl pokrýt tyto nedostatky a zahrnuje také zvýšení tarifů pracovních odměn odsouzených. Celkové náklady na toto opatření nad rámec současných rozpočtových zdrojů jsou 73,6 milionu Kč, z toho 29 milionů Kč je určeno na DPP a DPČ, zejména pro lékaře, a 26 milionů Kč na odměny vězňů,“ vypočetlo ministerstvo spravedlnosti.
Pro zajištění základních provozních potřeb, zejména potravin a nutných oprav a údržby objektů, je nezbytné posílit rozpočet vězeňské služby každoročně o 460 milionů korun nad rámec současných zdrojů. „Ostatní věcné výdaje byly na rok 2024 oproti předchozímu roku výrazně zkráceny, což ohrožuje bezpečnostní standardy a plnění zákonem stanovených povinností. Zajištění kvalitní stravy je nejen zákonem požadováno, ale také má vliv na chování vězňů a celkovou atmosféru ve věznicích. Vězeňská disponuje finančními prostředky, které umožní poskytovat stravu vězňům maximálně do května 2024, avšak bez dodatečného financování by bylo těžké udržet tento standard,“ tvrdí ministerstvo spravedlnosti.
Pro zajištění potřeb v oblasti moderních technologií, výstroje a výzbroje ve věznicích je podle ministerstva spravedlnosti nezbytné investovat: „Vězeňská služba dlouhodobě trpí nedostatkem finančních prostředků na systémové investice, které by zvýšily technologickou úroveň a snížily personální náročnost. Většina věznic je vybavena zastaralými bezpečnostními systémy a operační střediska jsou velmi zastaralá. Nedostatek financí brání i v přezbrojení a vystrojení personálu. Nedostatek moderní technologie má přímý negativní dopad na úroveň bezpečnosti a zvyšuje personální náročnost. Investice do modernizace umožní efektivnější provoz, optimalizaci pracovních míst a generuje prostor pro úspory. Celkové náklady na tento krok jsou odhadovány na 1 206 miliardy korun nad rámec současných rozpočtových zdrojů. Tato investice by se provedla jednorázově ve výši 956 milionů korun a následně by bylo potřeba dalších 50 milionů korun ročně na provozní výdaje a 200 milionů korun na kapitálové výdaje. Využívání nových technologií ve vězeňství může významně zvýšit úspory, snížit personální náročnost a zlepšit celkovou bezpečnost.“
Posílení probace
Pro zajištění celorepublikové dostupnosti resocializačních programů, je třeba udržet stávající programová centra pro práci s pachateli v probační a mediační službě a vybudovat nová centra ve 3 dalších lokalitách. Tato opatření představují náklady nad rámec současných rozpočtových zdrojů ve výši 27 449 795 korun, přičemž financování probíhá ve dvou oddílech: udržení stávajících center s ročními náklady 11 225 869 korun a vybudování nových center s ročními náklady 16 223 926 korun. Realizace tohoto kroku je zahrnuta v Koncepci rozvoje probace a mediace do roku 2025, schválené vládou v roce 2017, a předpokládá postupné zavedení specializovaných pracovišť poskytujících programy odpovídající specifickým potřebám pachatelů. „Tato opatření mají přispět k jejich integraci do běžného života společnosti a zlepšit úroveň resocializační práce. Programová centra pro práci s pachateli jsou klíčovým prvkem v resocializaci osob, které byly odsouzeny k trestům nespojeným s odnětím svobody. Tyto centra poskytují skupinové resocializační programy, zaměřené například na přijetí odpovědnosti za spáchaný čin, zvládání agrese nebo specifické potřeby mladistvých pachatelů. Do současnosti byla vybudována programová centra v 5 lokalitách ČR, financovaná projektu Zpátky do života, avšak po skončení tohoto financování se centra udržují pouze díky částečnému využití neobsazených míst ve vězeňské službě a úvazků jiných útvarů Probační a mediační služby, což není dlouhodobě udržitelné,“ argumentuje dále resort Pavla Blažka.
S tím souvisejí i probační domy. Ty jsou klíčovými zařízeními pro resocializaci podmíněně propuštěných pachatelů. Zatímco stávající probační dům v Písku zajišťuje šestiměsíční pobytový program pro 16 mužů, není jeho kapacita dostačující pro pokrytí potřeb. Po skončení projektu financovaného z Norských fondů bude stávající dům udržován pouze pomocí neobsazených míst z vězeňské služby, což není dlouhodobě udržitelné. Proto je nezbytné vybudovat další probační domy, aby bylo možné zajistit tento program pro nejrizikovější případy. Tato opatření představují náklady nad rámec současných rozpočtových zdrojů ve výši 63 147 852 korun.
Opatření proti kyberkriminalitě a peníze pro „nejustiční“ pracovníky
Další z opatření se zaměřuje na posílení personálních kapacit pro boj s kyberkriminalitou na státním zastupitelství. Novela jednacího řádu státního zastupitelství dává kyberkriminalitu do příslušnosti vrchních státních zastupitelství. Plánované navýšení počtu státních zástupců o 10 míst a IT specialistů o 5 míst má zajistit potřebnou expertní podporu. Náklady nad rámec současných rozpočtových zdrojů jsou odhadovány každoročně na 40 563 269 korun, zahrnující platy, zákonné odvody a náklady na vybavení kanceláří. Tato opatření mají posílit boj proti kyberkriminalitě a být komplementární úpravou k novému celorepublikovému policejnímu útvaru.
Další z opatření se zaměřuje na posílení personálních kapacit pro zajištění kyberbezpečnosti na státním zastupitelství. Počínaje účinností zákona o kybernetické bezpečnosti se vydaly příslušné prováděcí předpisy, které nařizují nové požadavky na bezpečnost informačních systémů. Státní zastupitelství se stalo klíčovým orgánem pro zajištění vnitřní bezpečnosti, a proto je nezbytné zajistit personál pro činnosti v oblasti kyberbezpečnosti. Navrhuje se vytvoření 11 nových tabulkových míst na pozice správců kybernetické bezpečnosti s po jednom místě pro každé krajské, vrchní a Nejvyšší státní zastupitelství. Každoroční náklady nad rámec současných rozpočtových zdrojů jsou odhadovány na 10 202 500 korun, zahrnující platy a náklady na vybavení kanceláří.
Výrazná finanční injekce má být investována do platů „nejustičních“ pracovníků. „Cílem tohoto opatření je posílit finanční stabilitu nejustičních zaměstnanců státního zastupitelství prostřednictvím trvalého navýšení platů od roku 2025. Tato iniciativa je odpovědí na programové prohlášení vlády ohledně zvýšení odměn nejustičních pracovníků soudů a státních zastupitelství. Plánované navýšení má zajistit konkurenceschopné odměňování těchto zaměstnanců a zabránit jejich potenciálnímu odchodu z nejustiční sféry. Nedostatečné finanční ohodnocení by totiž mohlo ohrozit efektivitu výkonu působnosti státních zastupitelství a tím i vnitřní bezpečnost státu. Náklady na toto opatření nad rámec současných rozpočtových zdrojů jsou odhadovány na 106 878 876 korun v roce 2025 a budou pokračovat i v následujících obdobích,“ tvrdí ministerstvo spravedlnosti.
Další opatření, zaměřené na posílení personálních kapacit státního zastupitelství v souvislosti s psychiatrickým detenčním řízením, reaguje na události v Klánovickém lese a na Filozofické fakultě UK v roce 2023, kde pachatelé trpěli duševními poruchami. Cílem je využít detenční řízení jako zdroj informací o potenciálně nebezpečných osobách a tím snížit rizika pro vnitřní bezpečnost. Opatření navrhuje posílit okresní státní zastupitelství, která se nacházejí v blízkosti psychiatrických léčeben, a to o 17 tabulkových míst. Současně je třeba zajistit i materiální zabezpečení, včetně přístupu k relevantním databázím. Náklady na toto opatření jsou odhadovány na 43 017 900 korun nad rámec současných rozpočtových zdrojů, zahrnující platy státních zástupců a jednorázové náklady na vybavení kanceláří.
Jiné opatření pak cílí na posílení personálních kapacit státního zastupitelství v souvislosti s řízením o činech jinak trestných u osob mladších patnácti let reaguje na možnost projednání určitých činů jinak trestných na úrovni státního zastupitelství místo soudu pro mládež. Tato změna v právní úpravě by zvýšila zatížení státních zastupitelství, zejména těch, která se nacházejí v okresech s vysokým podílem těchto činů. Opatření navrhuje personálně posílit tato okresní státní zastupitelství o 7 státních zástupců. Náklady na toto opatření jsou odhadovány na 17 830 900 korun nad rámec současných rozpočtových zdrojů, zahrnující platy státních zástupců a jednorázové náklady na vybavení kanceláří.
Dvě stě milionů korun každoročně má putovat na posílení kapacit znalecké činnosti. Ta hraje klíčovou roli v různých typech soudních řízení, včetně trestního, správního a civilního. „Problematika nedostatku znalců v některých oborech, zejména v oblasti zdravotnictví, psychiatrie, klinické psychologie, sexuologie, soudního lékařství, ekonomiky a dalších, má negativní dopad na délku řízení a efektivitu soudního procesu. Navrhované opatření zahrnuje opětovné navýšení částek poskytovaných znalcům, aby odpovídaly obdobným činnostem v soukromém sektoru. Cílem je zajistit dostatečný počet znalců, zejména v oborech s vysokou poptávkou,“ tvrdí ministerstvo spravedlnosti.
Budování a posilování odborných kapacit pro boj s počítačovou a kybernetickou kriminalitou u orgánů činných v trestním řízení by mělo získat každoročně o 12 a půl milionu korun více. Jde o klíčové opatření v reakci na rostoucí hrozbu kybernetických zločinů. Zajišťuje specializované vzdělání pro státní zástupce, soudce a policejní orgány, které potřebují nezbytné nástroje a odborné znalosti k účinnému řešení kybernetických případů. Projekt vzdělávání je již rozpracován a jeho financování je ve fázi hledání zdrojů. Celkové náklady na tento projekt jsou 12 500 000 korun, které zahrnují jak platové, tak i věcné a související náklady. Spolupracujícími partnery jsou Justiční akademie ČR a Úřad pro zvládání škodlivého působení počítačových systémů Policie ČR.
Opatření, vyvolaná aktuálními riziky a potřebami k jejich eliminaci, vláda vzala „na vědomí“.
Jan Hrbáček
