Onkologie je jednou z priorit, které v rámci zdravotnictví prosazuje Česká republika při svém předsednictví EU. Do budoucna bychom tak mohli mít napříč Evropou stejné standardy péče a obyvatelé EU by měli mít rovnější přístup ke zdravotním službám jak uvnitř členských států, tak mezi nimi. Jak ukázala včerejší diskuze ministrů zdravotnictví z Česka, Slovenska, Rakouska, Lotyšska a Estonska, která se uskutečnila v rámci II. ročníku mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence, onkologie je důležité téma nejen u nás. Dobrou zprávou přitom je, že největší česká zdravotní pojišťovna VZP počítá i do budoucna s podporou rozvoje péče o onkologicky nemocné a chce se vypořádat i s rychle rostoucími náklady, které jsou s tím spojené.
„Evropská unie nemá jednotnou zdravotní politiku, i když ji v jiných resortech má. My se nyní nacházíme v historické chvíli, což je dáno i pandemií covid a společnými nákupy vakcín. Probíhá diskuze, zda část problematiky, která se týká péče o zdraví občanů EU, nějakým způsobem nekoordinovat a nepostupovat společně. Zdá se, že diskuze nachází shodu, a onkologie je toho typickým příkladem,“ uvádí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Na konferenci, kterou ministerstvo uspořádalo v červenci v Brně, se přitom mluvilo o vytvoření celoevropské sítě onkologických center, což by nyní mělo být diskutováno i na úrovni EU. Mělo by také dojít ke sjednocení protokolů a standardů s definovaným nepodkročitelným minimem. Další část onkologického programu se pak týká screeningu, který by měl být standardizován, a u programů, jako je třeba ten zaměřený na kolorektální karcinom, by měla být nadefinována kvalita.
„Jsou bezesporu nádory, kde debata musí začít, ať už je to screening karcinomu plic, u něhož v Česku probíhá pilotní projekt, nebo karcinom prostaty, což je obrovské téma. Tam bychom se chtěli stát zemí, která navrhne screeningový protokol, a budeme o něm debatovat,“ načrtává Válek.
Cílem je odstranit nerovnost přístupu k péči
Ministři zdravotnictví ze Slovenska, Estonska a Lotyšska aktivitu Česka na poli onkologie vítají. „Slovensko bude podporovat regulaci v rámci onkoprogramů, ať už screeningových, nebo u nastavení standardů, které by byly společné a představovaly nepodkročitelné minimum,“ říká Vladimír Lengvarský. „Plně podporujeme priority českého předsednictví. Evropská unie může v oblasti zdravotnictví udělat mnohem více. Samozřejmě se jedná i o léčbu rakoviny, což je jedna z oblastí, kde každá země EU musí zapracovat na tom, aby věci dělala lépe a koordinovaněji. Lze zachránit řadu životů a jde o to, abychom peníze utráceli koordinovaněji a moudřeji,“ potvrzuje lotyšský ministr zdravotnictví Daniels Pavļuts. „Některé země mají politiky, které jsou velmi úspěšné, zatímco v jiných je to horší. Učení se jeden od druhého je proto něco, co velmi potřebujeme,“ přidává se jeho estonský kolega Peep Peterson.
Velkým tématem je mimo jiné boj proti nerovnosti přístupu občanů k péči. „EU se potýká zejména s opatřeními na snížení nerovností v zemích EU. Rozhodující je zajištění rovného přístupu obyvatel ke všem strukturám péče i k inovacím a pokroku bez ohledu na věk, pohlaví, původ a socioekonomické zázemí. To je také zakotveno jako strategický cíl rakouského rámcového programu boje proti rakovině,“ uvádí Johannes Rauch, ministr sociálních věcí, zdravotnictví, péče a ochrany spotřebitele Rakouska.
„Rozdíly existují mezi zeměmi, v rámci jednotlivých států i mezi jednotlivými socioekonomickými skupinami,“ konstatuje Daniels Pavļuts. „V naší zemi je úmrtnost na rakovinu různých typů vyšší u lidí s nižším socioekonomickým statusem nebo z jiných znevýhodněných skupin. V těchto komunitách není prevence a návštěvnost screeningů na požadované úrovni,“ poukazuje Vladimír Lengvarský.
Jak s těmito problémy bojovat? „Makrosystém je odrazem malého systému. Nedostatek unifikovaných standardů, nedostatečná koordinace v rámci různých center excelence, scházející stejně uplatňované standardy při léčbě rakoviny, digitalizace – to vše odráží stejné procesy v rámci jednotlivých států. Proto máme v Lotyšsku plán, který se do značné míry shoduje s prioritami českého předsednictví, a to včetně posilování institucionální infrastruktury, akreditace národního centra pro boj s rakovinou či možností sdílení nejlepších praxí na pravidelnější bázi. K tomu všemu nám může pomoci digitalizace, a velmi dobrá věc je evropské datové centrum,“ domnívá se Daniels Pavļuts.
Jsou tu ale i další otázky, kterými bychom se měli zabývat. „Vedle plánu boje proti rakovině budeme mít dokument, který brzy vyjde a týká se míry přežití. Některé body v něm ale ještě nejsou zpracované, jako je otázka rakoviny vycházející z pracovního prostředí, tedy korelace pracovních podmínek a vzniku onkologických onemocnění. To by mělo být zpracováno na stejné úrovni, jako to mají ve Finsku, kde je statistika velmi dobře pojednána,“ domnívá se Peep Peterson.
Podle něj je také potřeba zaměřit se na vědecký výzkum, zejména co se týče genetiky a léčby v časných fázích nemoci. Estonsko je v tomto příkladem, protože má na celou šestinu populace zpracováno genomové mapování, což nyní bude vědecky zpracovávat a rozvíjet. Poznatky by pak měli mít k dispozici lékaři, kteří je budou moci využívat při léčbě konkrétních onkologických pacientů v dalších pěti až deseti letech.
Mohlo by vás zajímat
Rakouský ministr zdravotnictví zase akcentuje důležitost primární prevence. „Podpoře zdraví, zdravotní gramotnosti, vztahům s veřejností a kvalitě života by se měla věnovat stejná pozornost, jako výzkumu a technologickému pokroku. Nezbytná je rovněž odpovídající osvěta obyvatelstva, zejména v podobě organizovaných screeningových programů a úprav životního stylu, jako je kouření a obezita, které mohou snížit riziko vzniku rakoviny. I když je třeba uvítat všechny stěžejní iniciativy evropského Plánu boje proti rakovině, je pozoruhodné, že v oblasti primární prevence rakoviny, například podporou zdravého životního stylu, zdravotních faktorů v průběhu života a snižováním toxinů v životním prostředí, není věnována samostatná pozornost. Podle mého názoru by bylo žádoucí se na tato témata více zaměřit,“ zdůrazňuje Johannes Rauch.
VZP bude podporovat další rozvoj péče
Tím, kdo pomáhá záměry uvádět do praxe, jsou ale také zdravotní pojišťovny. O problematice prevence a včasného odhalování onkologických onemocnění proto už před českým předsednictvím EU jednala s odborníky i ministerstvem zdravotnictví Všeobecná zdravotní pojišťovna. Ta pomáhá s naplňováním prvního strategického cíle stanoveného v evropském Plánu boje proti rakovině v podobě prevence například tím, že vyčlenila peníze na screening rakoviny plic.
„Jsme připraveni i na naplnění obsahu druhého strategického cíle, tedy abychom poskytli našim klientům vyrovnaný přístup k nejšpičkovější onkologické léčbě, nejdražším a nejinovativnějším léčivým přípravkům i metodám. Vždy jsme se hlásili k tomu, aby občané ČR i v rámci Unie měli maximální dostupnost nových, vysoce nákladných léků,“ říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
I když se přitom plátci musejí vyrovnávat s tlakem na financování nových, velmi nákladných léků, VZP se v posledních letech zvládla s tímto úkolem popasovat. Čeští pacienti tak mají dostupnou personalizovanou léčbu včetně genové terapie, profinancovávány jsou i nové metody léčby a technologie. Největší česká zdravotní pojišťovna přitom deklaruje, že navzdory covidu a válce na Ukrajině chce v tomto trendu pokračovat. „I do budoucna bude tato snaha trvat a jsme připraveni nést náklady spojené s péči o naše onkologické pacienty. VZP je schopna i nadále podporovat rozvoj péče o onkologicky nemocné a zvládnout rychle rostoucí náklady s tím spojené,“ slibuje Kabátek.
I třetí strategický cíl v podobě zajištění kvalitního systému a zvyšování kvality života občanů a pacientů se pojišťovna snaží plnit tím, že v maximální možné míře reflektuje stanoviska odborných společností.
„Snažíme se hledat řešení, která systém budou činit efektivnějším. Každý náš klient bude nejen informován o tom, jak onkologickým onemocněním předcházet, ale také bude mít možnost včasné diagnostiky a efektivní léčby. Tématem, které teď řešíme s onkologickou společností a praktickými lékaři, je rychlá dostupnost péče v centrech a rychlý posun klienta v systému bez zbytečných, opakovaných vyšetření, a pak efektivní návrat do regionálních zařízení ve chvíli, kdy je akutní stav odstraněn,“ dodává Kabátek. V případě, že je záchyt pozdní a léčba již není tak účinná, je také snaha zlepšovat dostupnost paliativní péče.
„Přestože neexistuje jednotná zdravotní politika EU a systémy jsou odlišné jak z pohledu úhrad, tak organizace péče, je velkou přidanou hodnotou, že právě v oblasti boje proti rakovině se povedlo najít shodu a daří se nastavovat standardy, které by v celém evropském prostoru měly být obdobné a které by měly zjišťovat to, že onkologie přestane být tím strašákem, kterým celá léta byla,“ uzavírá Kabátek.
Michaela Koubová
Vydavatelství děkuje za podporu Mezinárodního panelu generálním partnerům konference Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostem OR CZ, CCA Group a MyCom a partnerům Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovně.
