Uživatelé by pro přístup na platformy jako je Facebook, TikTok či Snapchat museli podstoupit ověření věku. Podle organizací hájících digitální práva to ale nese řadu rizik.
Evropská unie se možná brzy stane světovou jedničkou ve snahách omezit dětem a mladistvým možnost používat sociální sítě. Nejnovější návrh iniciovalo Řecko a má již podporu Francie, Španělska či Dánska. Předjímá nová celounijní pravidla, která by masivně omezila používání sociálních sítí dětmi. Obavy z toho, že mladí lidé tráví příliš mnoho času online, totiž podle předkladatelů stále rostou.
Řecký návrh vyzývá ke stanovení celoevropské věkové hranice „digitální dospělosti“. Nezletilí pod touto hranicí (nejčastěji se uvádí 15 let) by pro přístup na sociální sítě museli mít souhlas rodičů. Jinými slovy, děti by neměly automaticky na dosah oblíbené aplikace jako je TikTok, Instagram nebo Snapchat.
Návrh budou projednávat resortní ministři EU na zasedání v Lucemburku 5. června 2025. Důležité je, že dokument má podporu Dánska, tedy země, která převezme předsednictví EU od 1. července tohoto roku. „Ochrana našich dětí na internetu bude klíčovou prioritou dánského předsednictví EU,“ uvedla dánská ministryně pro digitální záležitosti Caroline Stage Olsenová.
Mohlo by vás zajímat
„Nadměrné užívání sítí oslabuje mezilidské vztahy“
Zmíněný návrh na omezení přístupu dětí na sociální sítě je v některých pasážích příkře kritický. „Technologický pokrok sebou přináší výzvy, zejména pro naše děti, které se ocitají v centru nové formy škodlivé nerovnováhy (…) Algoritmické mechanismy digitálních platforem vytvářejí prostředí, které upoutává pozornost uživatelů a zvyšuje jejich expozici vůči často škodlivému obsahu a nežádoucí kontaktům,“ konstatuje klíčová pasáž dokumentu.
Podle návrhu „může nadměrné množství času stráveného u obrazovky omezit rozvoj kritických dovedností, změnit kognitivní schopnosti, oslabit mezilidské vztahy a snížit schopnost efektivně spolupracovat.“
Dokument počítá s povinným ověřováním věku při přístupu na sociální sítě i s kontrolou ze strany rodičů. Zmiňuje také takzvané „evropské normy“, podle nichž by měly být minimalizovány funkce jako je automatické přehrávání videosekvencí či vyskakovací okna, jejichž cílem je zvýšit atraktivitu aplikací a udržet uživatele online po co nejdelší dobu.
Ověřování věku: užitečný nástroj, nebo hrozba?
Evropská komise již spustila pilotní projekt, jehož cílem je vypracovat bezpečné řešení umožňující ověřování věku. Jeho základem je aplikace nainstalovaná do mobilních zařízení, která má online platformám bezrizikově umožnit ověřit věk uživatelů.
Aplikace má fungovat v nejběžnějších operačních systémech a v členských státech EU by byla k dispozici na online distribučních kanálech jako je App Store či Google Play. Je navržena pro účely ověření, zda je uživateli stanovený počet let nebo více, aniž by při tom poskytovala další osobní údaje, a to s využitím tzv. protokolů Zero-Knowledge Proof (ZKP). Tato kryptografická metoda umožňuje potvrdit určitý atribut, například věk, bez expozice dalších dat.
Tolik teorie. Navržené řešení však vyvolává otázky týkající se ochrany osobních údajů a soukromí i možné marginalizace některých sociálních skupin.
Síť nevládních organizací, odborníků, advokátů a akademiků hájících digitální práva vystupující pod názvem European Digital Rights (EDRi) tvrdí, že zmíněný pilotní projekt Evropské komise postrádá základní ochranu proti online sledování. Podle EDRi také předpokládá využití nástrojů, které dosud ve velkém měřítku nebyly testovány a potenciálně tedy přinášejí dosud neznámé hrozby.
EDRi argumentuje i tím, že navržený systém ověřování věku by mnoha lidem zabránil v přístupu do online světa – aplikace totiž bude vyžadovat přístup k moderním „chytrým“ telefonům a předpokládá využití oficiálních průkazů totožnosti.
Podobné obavy vyjadřuje také Amnesty International (AI), mezinárodní nevládní organizace zaměřená na ochranu lidských práv. „Není pochyb o tom, že praktiky platforem sociálních médií poškozují práva mladých lidí, ti ale současně musí mít možnost vyjadřovat se online a vyhledávat informace (…) Sociální média nabízejí mladým lidem různé výhody, jako je sociální propojování či pocit sounáležitosti, což může vést k podpoře jejich duševního zdraví,“ uvedla AI.
Poměrně širokou škálu rizik spojených s možnou novou evropskou legislativou, která by zahrnovala také ověřování věku, vyjádřil český Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Úřad na dotaz Ekonomického deníku uvedl, že vedle možného neoprávněného shromažďování a zpracování osobních údajů jde také o technickou a finanční náročnost takovýchto opatření a jejich spornou efektivitu. „Existují obavy, že děti a mladí lidé by mohli najít způsoby, jak tato opatření obejít, například poskytnutím falešných údajů o věku,“ uvedl ve stanovisku ÚOOÚ.
Australský zákaz vstoupí v platnost již v prosinci
Poměrně přísnou legislativu týkající se přístupu na sociální sítě schválil parlament Austrálie již v listopadu 2024. Norma zakazuje všem lidem mladším 16 let používat sociální sítě s tím, že implementační období skončí 11. prosince 2025. Nejpozději tohoto dne nabyde zákon účinnosti.
Australský premiér Anthony Albanese (Labouristická strana) zmínil, že zákon je nutný k ochraně mladých lidí před „škodlivými účinky“ sociálních médií. Řada otázek ohledně toho, jak bude zákaz prakticky fungovat – včetně dopadů na soukromí či sociální vazby případně co do možností jak jej obcházet – však zatím zůstává nezodpovězená.
Australský zákon konkrétně neuvádí, kterých sociálních médií se bude týkat, stanovuje pouze kritéria pro „sociální média s věkovým omezením“. Ta zahrnují například možnost online sociální interakce, propojení s jinými uživateli či zveřejňování vlastních materiálů v takovém prostředí. Na základě této definice by se zákazu mohly vyhnout některé hojně využívané platformy, například YouTube.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že australskou legislativu podporuje většina australských rodičů a opatrovníků.
