Způsob přípravy reformy stavebního práva může být podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové nešťastným precedentem privatizace legislativy. Materiál věcného záměru nového stavebního zákona připravila Hospodářská komora, která na něm spolupracovala se známou advokátní kanceláří. Podle ombudsmanky proces přípravy věcného záměru vzbuzuje zásadní otazníky, uvedl dnes v tiskové zprávě Stanislav Biler z tiskového oddělení veřejné ochránkyně práv.
Rozsáhlé právní služby si podle ombudsmanky vyžádaly jistě nemalé náklady. Upozornila, že hospodářská komora je reprezentant podnikatelské sféry. Ombudsmanka proto vyslovila pochybnosti, že takto připravovaná legislativa odráží rovnoměrně zájmy všech zainteresovaných subjektů, a nikoliv především podnikatelů ve stavebnictví. Resorty, včetně ministerstva pro místní rozvoj, podle ní mají své legislativní odbory, jejichž úkolem je právě příprava legislativy. Způsob přípravy reformy stavebního práva podle ní může být nešťastným precedentem privatizace legislativy.
Materiál věcného záměru připravila Hospodářská komora, podílela se na něm podle serveru Respekt advokátní kancelář Havel & Partners. Podle serveru je kancelář spojena s developery. Záměr minulé pondělí schválila vláda.
Ombudsmanka se účastnila připomínkového řízení. Nesouhlasí především se zaváděným institutem automaticky generovaného rozhodnutí v případech, kdy stavební úřad nerozhodne ve stanovených lhůtách.
Mohlo by vás zajímat
„Věcný záměr se vydal v některých bodech správným směrem. Rozumná je například myšlenka jednoho rozhodnutí – povolení stavby, které nahradí velké množství různých druhů povolení a zjednodušujících postupů při povolování staveb. Nesouhlasím však se zaváděným institutem automaticky generovaného rozhodnutí v případech, kdy stavební úřad nerozhodne ve stanovených lhůtách,“ uvedla Šabatová.
Podle ombudsmanky se taková počítačově vydávaná rozhodnutí pro procesy povolování staveb nehodí a nečinnost úřadu podle ní nelze řešit na úkor účastníků stavebních řízení.
Dalším problematickým bodem je podle ní integrace jednotlivých orgánů do jedné instituce – nejvyššího stavebního úřadu. Mohlo by se pak podle omdudsmanky stát, že škálu veřejných zájmů ve stavebních řízeních už nebudou posuzovat samostatné a specializované orgány, ale pracovníci těchto úřadů se stanou úředníky stavebních úřadů a budou se podílet na vydání rozhodnutí už z pozice své podřízenosti nejvyššímu stavebnímu úřadu.
ČTK
