Česku na dostavbu potřebné dopravní infrastruktury chybí peníze. Státní rozpočet na všechny plánované investice nestačí. Stejně jako v zahraničí se budou muset mnohem masivněji zapojit soukromé finanční zdroje v projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru. Jednoznačně musíme posílit vícezdrojové financování výstavby a údržby dopravní infrastruktury, na debatě Ekonomického deníku a České justice – Perspektivy Česka to uvedl kandidát na post hejtmana Olomouckého kraje a předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Ladislav Okleštěk (ANO).
Česká republika si naplánovala, že bude mít páteřní síť dálnic včetně Pražského okruhu dostavěnou do roku 2033 a ve výstavbě mají být také první úseky vysokorychlostních železničních tratí. Jediná možná cesta, jak toho dosáhnout, je podle Ladislava Oklešťka vícezdrojové financování. „Státní rozpočet nám signalizuje, kudy cesta povede. Prostředků je málo,” poznamenal s tím, že se u řady větších projektů řeší varianta PPP projektů, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Za kraje uvedl, že jim je v podstatě jedno, jak se dostavby zásadní dopravní infrastruktury docílí, ale ať je „páteřní síť hotová co nejdříve”.
Kvůli propojení se sousedními zeměmi a páteřní síti jsou podle něj v zemi potřebné i vysokorychlostní tratě, krajům by ale pomohlo na železnici spíše zvýšení kapacity a zdvojkolejnění. „Jednak by se významně zvedla rychlost na dvě stě kilometrů v hodině a zároveň by se urychlilo spojení mezi jednotlivými částmi republiky,” konstatoval. Zvýšení kapacity železniční sítě by podle něj ulevilo také přetíženým dálnicím a silnicím. V souvislosti s železnicí připomněl Okleštěk i její bezpečnost a instalaci jednotného evropského zabezpečovač (ETCS). „Rychlost na železnici je také závislá na kontrolních mechanismech,” uvedl. Pokud bude železnice bezpečná, bude i více využívaná, dodal.
Fascinující Polsko
Podle dalšího účastníka debaty, předsedy Dopravní sekce Hospodářské komory Jana Sechtera, je Česká republika v oblasti vícezdrojového financování „hodně v plenkách“. Není schopná se dostat ke střednědobému plánování, i když ji do toho investiční činnost tlačí. „PPP projekty ukazují, že ten závazek státu si pak skutečně musíte někde vybalancovat na dlouhá léta dopředu, ale myslím, že ve víceletém financování těchto velkých projektů jsme velmi, velmi pozadu,“ konstatoval Sechter. Odkázal se na příklad Polska, jehož schopnost vícezdrojového financování velkých projektů je „fascinující a inspirující“.
Okleštěk poznamenal, že se plánování dopravní infrastruktury v Česku významně posunulo. „Vláda má z minulého období tolik připravených staveb, že může na to plynule navazovat. A doufám, že ani ona nepolevuje v tom, že se připravují další dálniční tělesa,“ uvedl.
Souběžně s páteřní dopravní sítí je podle něj potřeba myslet také na síťovou infrastrukturu, kterou je možné budovat spolu s komunikacemi. S tím souhlasí i Sechter, pokud se digitalizace řeší souběžně s výstavbou infrastruktury, snižuje se násobně cena takových síťových projektů.
A kde vidí Okleštěk, který v nadcházejících krajských volbách kandiduje na post hejtmana Olomouckého kraje priority pro zlepšení dopravní infrastruktury konkrétně v Olomouckém kraji? Kraj už podle Oklešťka zainvestoval do silnic II. a III. třídy například na Jesenicku, ale střední Morava, okolí Olomouce, Bouzovsko, Přerovsko směrem k Libavé a okolí obce Konice v okresu Prostějov jsou podle něj lokality, kde má kraj velký dluh. „Celkově se pohybuje někde okolo 30 miliard korun,“ upřesnil sumu. Částka podle něj navíc během let narostla kvůli další amortizaci komunikací i zvýšení cen za stavební práce.
Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková v debatě upozornila na to, že by se obecně měla na technickou infrastrukturu a její dobudování napnout většina prostředků, které má Česká republika k dispozici z Evropské unie. Po roce 2027 už podle ní evropské zdroje tak štědré nebudou a prognózy státních financí také podle ní nejsou „nikterak růžové“. K financím z evropských fondů se vyjádřil i Jan Sechter. Uvedl, že je potřeba na projekty páteřní dopravní infrastruktury nahlížet i z evropské perspektivy, tedy tak, aby zabezpečily evropskou konektivitu a zda splňují nějakou evropskou přidanou hodnotu.
Potřeba myslet na budoucnost
Obecně je při plánování dopravní infrastruktury podle Vladykové nutné se nesoustředit pouze na opravy, a to i například s ohledem na nastupující elektromobilitu a větší váhu vozidel, zejména nákladních vozů nebo autobusů hromadné dopravy. „My nemáme dělat prostou opravu toho, co bylo a dávat to do původního stavu. My bychom to měli vylepšovat a posouvat to dopředu,“ poznamenala. Upozornila také, že v krajích jsou ve velké míře v havarijním stavu větší i menší mosty, jejichž opravy si vyžádají zvýšené finanční náklady. Ruku v ruce by s tím měl jít ale podle Vladykové úvahy, co od staveb budeme očekávat za deset až dvacet let.
Vladyková zároveň uvedla, že budování další technické infrastruktury bude velmi náročné kromě elektromobility i v souvislosti se zvyšováním bezpečnosti silničního provozu a přechodem na vodíkovou dopravu.
Jan Sechter v debatě připomněl změny v nastavení povolovacích stavebních řízení a novelu zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Zároveň ale v souvislosti s výstavbou vysokorychlostních železničních tratí upozornil na to, že se s kraji ohledně významných staveb nevede dostatečná diskuze. „Pokud se podíváte na mapu železnice, kterou plánujeme v České republice, tak na jejích čtyřech uzlech debata s kraji a s městy podle mě uspokojivá nebyla,“ uvedl. S výhradami se setkala vysokorychlostní železnice v Ústí nad Labem, Praze, Brně i Ostravě. „Jestliže ve čtyřech uzlech máte čtyřikrát problém toho samého typu, tak něco v pořádku v tom plánování není,“ zmínil.
V Ústeckém kraji proti trase vedení vysokorychlostního koridoru Praha – Ústí nad Labem – Drážďany vystoupily desítky občanů a starostů zejména z Litoměřicka. V Praze stovky obyvatel z Dolních Měcholup kritizují, že by měl podle návrhu vysokorychlostní trati z Vršovic do Běchovic městskou část rozdělit vysoký val. Brno zase podle Sechtera řeší, zda má na chystané hlavní nádraží zajíždět každý vlak.
Kraje a města mají podle předsedy Dopravní sekce Hospodářské komory zájem na tom, aby byla nová infrastruktura přínosná také pro ně, a v současnosti se plánování řeší spíše až od jeho konce. „Sled kroků byl špatně a mnohé regiony si v tom projektu ještě nenašly svůj zájem,“ uvedl. Dodal, že investorské organizace by měly udělat s kraji například stálé pracovní skupiny. Důležité je to i proto, že výstavba infrastruktury podle něj také ovlivňuje ceny pozemků a chování investorů v krajích. V té souvislosti zmínil chystané terminály vysokorychlostní železniční tratě například u Jihlavy nebo Roudnice nad Labem. „To už stojí se tím zabývat,“ doplnil.
Dalším aspektem je, že jsou v území plánované ještě ze sedmdesátých let minulého století páteřní koridory pro dálnice a železniční sítě, které nejsou dodnes zrealizované. „Pochybuje se vůbec o tom, zda kdy budou, ale přitom města a obce musí tyto územní rezervy historicky držet,“ sdělila Vladyková. Brání to přitom jejich rozvoji. Stát by si měl podle ní udělat revizi toho, co chce opravdu držet a co nutně potřebuje.
„Česká republika historicky byla, je a bude křižovatkou evropských cest. Klíčové pro stát je, pokud má nějakou svou koncepci, tak ji zrevidovat a říct si, co opravdu chce a k tomu vést naprosto seriózní a otevřenou diskuzi s městy a s obcemi o tom, jakou zátěž v tom území je dobré, aby strpěly, ale jakou jim za to dá stát kompenzaci,“ podotkla. Otevřená transparentní komunikace dopředu je podle ní jediná cesta k tomu, jak odblokovat případné budoucí spory.
Okleštěk v debatě zmínil také, že kraje přijdou o část financí na opravy silnic II. a II. třídy ze Státního fondu dopravní infrastruktury, počítá s tím vládou schválena předloha zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). Předloha se ale naopak chystá při rozdělování sdílených daní zohlednit délky silnic druhé a třetí třídy, které jsou v kompetenci krajů. Částka pro kraje se má zvýšit o deset miliard korun včetně čtyř miliard ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Čtěte také: Okleštěk: Vláda chce z daní přidat jen čtyřem městům, na Olomouc a ostatní zapomněla
Tereza Čapková
