Snížit možnost obstrukcí, to je cíl změny pravidel jednání Sněmovny. Novela koaličních poslanců ANO, SPD a Motoristů spolu s opozičními z ODS prošla v prvním kole. Má hlavně omezit řečníky při navrhování změn programu schůze. Sněmovně také dává širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Další opoziční strany mají ale výhrady a chystají pozměňovací návrhy. Novelu jednacího řádu teď posoudí výbory, a to ústavně-právní, mediální a petiční.
V minulém volebním období vyvolávaly diskuse o neefektivním fungování Sněmovny obstrukce tehdy opozičních ANO a SPD, časté mimořádné schůze i jednání do pozdního večera. Dolní komora tehdy dostala dvě novely se změnami pravidel jednání, s volbami spadly pod stůl.
„Navrhované úpravy jsou nezbytné pro zajištění efektivního, transparentního a moderního fungování Poslanecké sněmovny,“ napsali předkladatelé současného návrhu v čele s Radkem Vondráčkem (ANO). Proti některým změnám se postavili poslanci hnutí STAN a Pirátů, týkají se hlavně zvýhodnění předsedy Sněmovny a možného omezení krátkých debatních poznámek. Od lidovců a TOP 09 zazněly požadavky na odklad účinnosti novely k dalšímu volebnímu období.
Neodporuje to ústavě?
Změny podle části opozice posilují sněmovní většinu. Lidovec Marian Jurečka (KDU-ČSL) navíc míní, že novela vytváří různé kategorie poslaneckých mandátů a odporuje ústavě. Jurečkovi oponoval občanský demokrat Karel Haas, podle kterého úpravy nevybočují z jednacích řádů parlamentů vyspělých demokracií a před Ústavním soudem by obstály.
Na začátku řádných sněmovních schůzí nyní mohou poslanci přednášet návrhy změn programu bez omezení. Nově by každý poslanec měl podle novely právo na jedno až pětiminutové vystoupení a řečník s přednostním právem na nejvýše půlhodinové. V dalších dnech by poslanci musely stačit k představení navrhované změny programu dvě minuty místo nynějších pěti minut a poslanci s právem přednostního vystoupení deset minut.
Mohlo by vás zajímat
Výjimka pro předsedu Sněmovny
Při projednávání předloh by o omezení řečnické doby rozhodovala jako teď Sněmovna hlasováním. Zůstalo by také pravidlo nejméně dvou poslaneckých vystoupení s délkou aspoň deseti minut pro každé z nich. Omezení by se podle novely nově vztahovalo i na poslance s přednostním právem, zpravodaje předlohy a na zákonodárce, který přednáší stanovisko klubu. Jejich první vystoupení by ale mohlo trvat až půl hodiny. Výjimku z omezení by měl předseda Sněmovny, což označil za věcný nesmysl i spolupředkladatel novely Marek Benda (ODS).
Počet vystoupení poslanců prostřednictvím krátkých poznámek, které mohou trvat nejvýše dvě minuty a mají přednost před běžnými projevy, by mohlo plénum omezit podle novely až na dvě. Zrušila by se navíc možnost odpovědi. Podle předkladatelů poslanci mohou krátkými poznámkami obcházet řečnická omezení běžné debaty a v podstatě k ní vést souběžnou diskusi.
Víc času na závěrečná schvalování
Novela jednacího řádu by prodloužila dobu pro závěrečná schvalování návrhů zákonů o středách do 19:00. Na finální projednávání zákonů by tak poslanci mohli mít o pět hodin víc času než teď. Závěrečná hlasování o zákonech by při splnění určitých podmínek bylo navíc možné i mezi 19:00 a 21:00. Zákony vrácené Senátem a prezidentem by Sněmovna mohla projednávat také na mimořádných schůzích.
Návrh upravuje rovněž třeba procedurální hlasování a současný název výboru pro mediální záležitosti mění na výbor pro kulturu a mediální záležitosti kvůli změně jeho působnosti. V minulém období měl kulturu na starosti školský výbor.
