Polská chemická firma Grupa Azoty je delší dobu v ekonomických potížích. Chemický koncern se nachází ve vážné krizi, a proto se snaží prodat některá aktiva. Proto aktuálně analyzuje prodej svého dolu na síru, jak upozornil polský ekonomický server Business Insider. Nové vedení skupiny Azoty zdůrazňuje, že situace Siarkopolu je obtížná a že předchůdci nepřipravili pro společnost žádný záchranný plán. „Je nutné přijmout všechna možná opatření, aby bylo možné hovořit o návratu ke stabilní finanční situaci Siarkopolu a zajištění pracovních míst,“ řekla Business Insider tisková mluvčí Grupy Azoty Monika Darnobytová.
Sirný důl, který se nachází nedaleko města Osiek ve Svatokřížském vojvodství, se potýká s nízkými cenami surovin a drahým teplem. Odbory těžařů varují, že firma je ve vážných problémech. V dopise adresovaném polské vládě z jara vyzývají k přijetí záchranných opatření pro důl Osiek, který patří Grupa Azoty Siarkopol. Tvrdí, že kvůli výraznému zvýšení nákladů na teplo hrozí závodu, který zaměstnává přes 700 lidí, bankrot. K tavení síry využívá Siarkopol tepelnou energii z nedaleké elektrárny Połaniec.
Majitel Grupa Azoty ujišťuje, že v současné době neexistují žádné důvody pro vyhlášení bankrotu, ale připouští, že situace je obtížná. Na světě zbývají pouze dva doly, které těží síru podzemním tavením. Oba se nacházejí v Polsku.
Podle Grupa Azoty se cena tepla pro důl od roku 2019 do konce roku 2023 zvýšila asi o 40 procent. Odboráři dodávají, že letos dojde k dalšímu zvýšení ceny.
Siarkopol, který vlastní společnost Grupa Azoty, je jedním ze dvou závodů na světě, které těží síru metodou podzemní tavby. Podobnou činnost již několik let provozuje také skupina PBI v Baszni Dolné na Podkarpatsku. V současné době se tato surovina, používaná například v hnojivářském průmyslu, získává především jako vedlejší produkt při zpracování ropy a zemního plynu.
Siarkopol je jedinečný podnik, který se ale potýká s vážnými problémy, a jeho vlastník, skupina Azoty, rovněž balancuje nad propastí. Nové představenstvo Grupy Azoty v čele s Adamem Leszkiewiczem právě urychleně vytváří ozdravný plán pro celou skupinu, přičemž na stole jsou podle Business Insider „všechny možnosti“.
„Představenstvo Grupa Azoty Siarkopol přijímá optimalizační opatření ve všech oblastech fungování společnosti. Důrazně zdůrazňujeme, že neexistují důvody pro vyhlášení konkurzu,“ zdůrazňuje Monika Darnobytová, mluvčí společnosti Azoty.
„Faktem však je, že situaci společnosti negativně ovlivňují ceny síry na světových trzích, které nikdy nezůstaly tak dlouho na tak nízké úrovni. Důležitým faktorem ovlivňujícím situaci společnosti je také geopolitická situace a omezená dostupnost surovin a jejich cen,“ dodává Monika Darnobytová.
Ještě v roce 2022 Siarkopol těžil ze zběsilého trhu s chemickými surovinami. Podle Grupy Azoty se po vypuknutí války na Ukrajině cena této suroviny vyšplhala na úrovně, které nebyly zaznamenány posledních 13 let.
Distribuční kanály z Ruska a Kazachstánu byly ze dne na den přerušeny a největší spotřebitelé síry byli nuceni dovážet tuto surovinu z jiných směrů, což způsobilo prudký nárůst cen na Blízkém východě a dalších trzích.
V první polovině roku 2022 stála síra v Evropě téměř 500 dolarů za tunu, ale pak její ceny začaly prudce klesat a na konci roku 2022 byly stále pod 100 dolary.
Jak společnost vysvětluje, naposledy byly tak intenzivní poklesy cen v tak krátké době zaznamenány v roce 2009. Důvodem změny situace bylo zhoršení situace zemědělců a pokles poptávky po hnojivech a také zvýšení produkce ropy, odkud pochází drtivá většina síry na světovém trhu.
Grupa Azoty přiznává, že v tak složitém tržním prostředí má důl problém s udržením ziskovosti.
„Vzhledem k velmi nízkým světovým cenám síry, omezené dostupnosti surovin a jejich cenám je nutné přijmout opatření ke zlepšení ziskovosti společnosti,“ upozorňuje mluvčí Azot Darnobytová.
V současné době jsou na světě pouze dva sirné doly tohoto typu. Kromě dolu Osiek je v roce 2019 spuštěn také důl Basznia II, který se nachází v obci Basznia Dolna v Podkarpatském regionu a provozuje jej skupina PBI.
Obě firmy využívají metodu podzemního tavení původní síry. Spočívá ve vhánění vody ohřáté na teplotu asi 160 stupňů Celsia do otvorů v zemi. Tak pak prochází potrubím do zpracovatelského závodu, kde se sirný roztok buď obnoví do tekoucí formy, nebo se přemění na pelety či granule. Síra se používá především v průmyslu hnojiv, ale také v pneumatikářském a gumárenském průmyslu.
Polsko bývalo sirnou velmocí. Na konci 80. let minulého století bylo třetí na světě v těžbě této suroviny. Později však bylo zavíráno stále více dolů, zejména povrchových, které silně znečišťovaly životní prostředí. Průmysl také nedokázal odolat konkurenci levné síry z odsíření ropy a zemního plynu. Celosvětové produkci síry dnes dominuje rafinérský a plynárenský sektor. Kromě toho se asi 4 procenta síry získávají z ropných písků v západní Kanadě. Těžba síry v Polsku představuje pouze 1 procento celosvětových dodávek této suroviny.
„Podle společnosti Azoty je poptávka po síře vysoce koncentrovaná ve třech zemích: Číně, USA a Maroku, které představují přibližně polovinu celosvětové spotřeby. Siarkopol prodává své zboží také do Maroka. Polská surovina putuje také k zákazníkům z evropských zemí. Na domácím trhu dodává síra z dolu Osiek do továren na hnojiva Grupy Azoty,“ uzavírá Business Insider.
Grupa Azoty, kótovaná na varšavské burze, je klíčovým hráčem ve výrobě hnojiv a chemikálií na polském trhu i v Evropě. Skupinu tvoří Grupa Azoty, Grupa Azoty Zakłady Azotowe Puławy, Grupa Azoty Zakłady Chemiczne Police a Grupa Azoty Zakłady Azotowe Kędzierzyn.
Na konci letošního února změnila dozorčí rada společnosti Grupa Azoty složení představenstva společnosti. Usnesením pověřila Krzysztofa Kołodziejczyka, člena dozorčí rady, výkonem funkce předsedy představenstva.
Prvořadé zaměřením představenstva je zabezpečení finanční stability společnosti. Krátkodobým
cílem je vytvořit dlouhodobý plán restrukturalizace skupiny. Kritickým problémem skupiny je konsolidace členských společností.
Představenstvo zdůraznilo potřebu podpory energetické transformace. Ta je nezbytná pro konkurenceschopnost vůči evropským výrobcům chemických látek a pro uvádění na trh výrobků, které mají nejnižší možnou uhlíkovou stopu, v souladu s očekávání evropských zákazníků.
(nik)
