Na polském baltském pobřeží bude v dohledné zřízena Námořní raketová brigáda. Už začínají přípravné práce na její vzniku. O vzniku raketové základny promluvil před dvěma polský ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Pozadu nejsou ani Švédsko, Estonsko nebo Lotyšsko.
Jedná se o další etapu posilování pobřežních eskader, které jsou důležitým prvkem v politice odstrašování NATO. Role Baltského moře v geopolitických kalkulacích výrazně stoupá.
Silný úder nepřátelským lodím
„Ze základny v Siemirowicích v Pomořansku odjíždí kolona vozidel – raketomety, vozidla velitelské a technické podpory, mobilní komunikační uzel. Brzy zmizí v pomořanských lesích. Pokud nepřátelské lodě zahájí útok v jižním Baltském moři, dostanou silný úder. Smrtící účinné rakety budou létat jejich směrem. Totéž se stane při pokusu o přistání na polském pobřeží. Takto funguje námořní raketová jednotka,“ píše portál Polska Zbrojna.
Polští „rakeťáci“ svůj potenciál v posledních letech prezentovali už mnohokrát, v Polsku i v zahraničí. „A udělali to tak efektivně, že ti, kdo rozhodovali, neměli žádné pochybnosti. Rozhodli se, že tento potenciál by měl být proto výrazně posílen,“ připomíná polský odborný portál.
Zatím se moc neví
„U moře bude zřízena námořní raketová brigáda,“ oznámil na začátku března to oznámil místopředseda vlády a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. Půjde o čtvrtý taktický svazek určený pro operace v rámci Baltského moře – po 3. flotile lodí, 8. flotile pobřežní obrany a brigádě námořního letectva. Rozhodnutí je přirozeným důsledkem polských zakázek na rozšíření pobřežních úderných systémů. Na podzim 2023 podepsalo ministerstvo obrany smlouvy na dodávku vybavení pro další dvě raketové jednotky.
Zakázku má realizovat norská společnost Kongsberg s podporou dvou polských firem – PIT-Radwar a Wojskowe Zakłady Elektroniczne. Hodnota zakázky je 8 miliard zlotých a dodávky by měly začít již v roce 2026. Samotné jednotky mají být vybaveny raketami NSM Block 1A (Naval Strike Missile), což je novější generace než ta, která byla použita v prvním MJR. Jejich dolet není 200, ale dokonce kolem 300 kilometrů.
Mohlo by vás zajímat
„Prozatím je o nové brigádě známo jen málo. Přestože příslušné dokumenty byly podepsány, práce na její tvorbě stále probíhají. Bez většího rizika lze předpokládat, že část sil bude dislokována v Siemirowicích jako doposud. Druhá ze tří jednotek může být rozmístěna v Pomořanském vojvodství u Koszalinu. Alespoň tak to vyplynulo z odpovědi na parlamentní interpelaci, kterou na konci srpna 2024 přednesl náměstek ministerstva národní obrany Paweł Bejda,“ uvádí portál Polska Zbrojna.
Lodě jsou důležitější, ale rakety důsledná podpora
Odborníci přitom podle polského odborného serveru nepochybují o tom, že zřízení brigády je známkou toho, že role Baltského moře v geopolitických kalkulacích se výrazně zvýšila. Hlavní zásobovací trasy do Polska, pobaltských států a nově vzniklých skandinávských členů NATO vedou přes moře a jeho dno je protkáno ropovody a telekomunikačními kabely.
Navíc Rusko je hned za hranicemi. Proto má nová taktická jednotka zaměřená na Baltské moře přinést Polsku hmatatelné výhody.
„Další pobřežní eskadry pomohou zaplnit mezeru, která vznikla na začátku století vyřazením malých raketových lodí tříd Osa a Tarantul ze služby,“ řekl portálu Polska Zbrojna Artur Kołaczyński, náčelník štábu Centra námořních operací – Velitelství námořní složky, který jednotce v Siemirowicích několik let velel.
I když, jak po chvíli varuje, pobřežní raketomety by neměly být považovány za alternativu k plavidlům. „Ty mají přece mnohem složitější úkoly – zejména v době míru nebo krize. MJR neodradí ponorku, nepopluje na hlídku, nebude monitorovat kritickou infrastrukturu,“ vyjmenovává důstojník. „Raketovou brigádu vnímám jako doplněk k námořním silám. Ale ne jejich ekvivalent,“ dodává.
Raketa doletí až do Švédska
V podobném tónu promluvil Andrzej Makowski z Námořní akademie, specialista na strategii námořních sil. „Expanze pobřežních raketových sil výrazně rozšíří takzvanou anti-access bublinu. Umožní nám vykonávat kontrolu nejen nad polskými teritoriálními vodami, ale také nad námořními trasami prakticky v celém jižním Baltském moři,“ upozorňuje expert.
„Dostaneme další várku dobrých a osvědčených protilodních střel Kongsberg, které se používají v různých námořnictvech světa – od Austrálie po Spojené státy. Mají tak velký dolet, že raketa vypálená z okolí Ustky může dopadnout i do poloviny švédského Skåne,“ zdůrazňuje.
Ale opět, takové schopnosti se budou hodit během ozbrojeného konfliktu. „Odpálení rakety v situaci, kdy nepřítel, jak je tomu nyní, sahá po nástrojích hybridní války – přetrhává podmořské elektrické kabely nebo se snaží paralyzovat plavbu civilních plavidel, by se rovnalo vypuknutí otevřené války. Zde je třeba jednat jiným způsobem a vysílat lodě do citlivých vod. Což samozřejmě neznamená, že rakety jsou v době míru k ničemu. To je ideální nástroj v rámci strategie odstrašování NATO,“ zdůrazňuje Makowski.
„Jinými slovy, pouhá přítomnost tak silné zbraně pomůže udržet vašeho protivníka v šachu,“ podotýká odborný portál.
Mobilní odpalovací zařízení
Historie pobřežních raketových jednotek sahá až do 60. let 20. století. Polské námořnictvo v té době táhlo odpalovací zařízení B-163, což se však ukázalo jako nepraktické. Jejich značná velikost a hmotnost ztěžovala jejich přesun do vyznačených oblastí. Odpalovací zařízení byla brzy minulostí. Myšlenka na nákup nového vybavení ještě nějakou dobu doutnala v hlavách zaměstnanců, ale nakonec se od ní na dlouhou dobu upustilo. Vrátila se až v 21. století, kdy už Polsko bylo členem NATO. V roce 2011 byla v Siemirowicích zřízena Pobřežní raketová letka, která se stala součástí 3. flotily lodí. Brzy se k ní připojila druhá letka a na jejím základě byla přesně před deseti lety vytvořena Námořní raketová jednotka.
Jádrem raketové jednotky jsou mobilní odpalovací zařízení namontovaná na podvozku Jelcz. Mohou se pohybovat po asfaltových cestách, ale i polních cestách a lesních cestách. Každý z nich je vybaven čtyřmi protilodními střelami NSM s doletem 200 kilometrů. Samozřejmě, že vypálené rakety nikdy neletí po přímce. Než dosáhnou svých cílů, manévrují takovým způsobem, aby ztížily život nepřátelské protivzdušné obraně.
Silné radary
Kromě odpalovacího zařízení má raketová jednotka také radarovou stanici, která monitoruje situaci ve vzdušném prostoru v okruhu 240 kilometrů a na moři ve vzdálenosti až 50 kilometrů. Její pracovníci se mohou podílet na označování cílů. Informace o nich však nejčastěji pocházejí z jiných zdrojů – například z lodí nebo letadel operujících nad Baltským mořem.
Data jsou shromažďována uzlem mobilní komunikace. Poté jdou k velitelským vozidlům dalších úrovní, kde se vypracuje rozhodnutí o úderu. Jednotka je doplněna logistickými vozidly, která se používají k přepravě raket, a konečně protiletadlovými vozidly vybavenými dělostřelectvem a raketovými systémy.
Jednotlivé skupiny MJR se skládají z bateriových bojových modulů, které mohou úspěšně operovat samostatně. Příkladů takového využití bylo v posledních letech vidět nespočet. A to nejen na polském pobřeží.
„Díky své mobilitě může MJR operovat daleko za hranicemi země. V roce 2023 naše složky působily současně ve Švédsku, Estonsku a Polsku,“ vzpomíná Bogdan Tomaszycki, velitel námořní raketové jednotky. Příležitostí byla série cvičení, která měla demonstrovat schopnost NATO bránit východní křídlo.
Odpalovací zařízení NSM a vozidla, která je doprovázejí, vyrážejí do zahraničí na palubách dopravních a minonosných výsadkových lodí třídy Lublin. Nacházely se na Gotlandu, na rozhraní Finského zálivu a otevřeného moře, a na středním a východním pobřeží Polska. A tak roztáhli raketový deštník nad klíčovými trasami pro pobaltskou lodní dopravu. „Ukázali jsme, že jsme důležitým prvkem kolektivní bezpečnostní strategie. Můžeme spolupracovat se spojenci v mnoha citlivých oblastech, což přináší silám NATO významnou hodnotu,“ zdůrazňuje Tomaszycki.
To platí nejen pro Baltské moře. V roce 2024 například bojové moduly raketových jednotek plnily podobné úkoly během cvičení Sea Shield ’24 v Rumunsku a cvičení Northern Viking ’24 na Islandu. V každém z těchto případů polští námořníci dosáhli svého cíle letecky. Využili možností, které nabízel transportní letoun An-124 Ruslan a strategický dopravní program NATO SALIS (Strategic Airlift Interim Solution). „Každé takové cvičení je nejen příležitostí k získání neocenitelných zkušeností. Tímto způsobem také budujeme důvěru v polskou armádu mezi našimi spojenci,“ tvrdí velitel rakeťáků.
Nezahálí ani sousedé
Mezitím jsou pobřežní raketové síly rozšiřovány nejen v Polsku. Už v roce 2016 začalo tyto schopnosti obnovovat Švédsko. K vyvrcholení tohoto procesu došlo teprve před dvěma měsíci. V té době švédské námořnictvo oficiálně oznámilo zřízení 32. pobřežní raketové letky. Jednotka s řízenými protilodními střelami RBS 15Mk II od společnosti Saab je umístěna v Karlskroně.
Estonsko se vydalo podobným směrem. Na podzim roku 2021 úřady v Tallinnu oznámily, že mají v úmyslu pořídit rakety Blue Spear od singapursko-izraelského konsorcia Proteus Advance s doletem téměř 300 kilometrů. Rakety se dostaly k objednávající straně před rokem. Budou odpalovány z odpalovacích zařízení namontovaných na nákladních vozidlech Scania. Eskadra pobřežní obrany je zodpovědná za provoz nového systému.
Na konci roku 2023 podepsalo Lotyšsko smlouvu o pořízení raket NSM. Pro ně, stejně jako pro Estonce, bude tento typ řešení novinkou.
Na druhou stranu Finsko má pobřežní raketové systémy již dlouhou dobu. Využívá 85M raketomety MTO namontované na nákladních automobilech s doletem asi 100 kilometrů. Zajímavé je, že zdejší pobřeží má být také bráněno klasickým dělostřelectvem. Finové prozatím používají stacionární děla. V loňském roce však zahájili řízení i o pořízení mobilních systémů.
Moře chrání i Rumunsko
Rozmach námořních raketových jednotek se však netýká pouze zemí ležících v Baltském moři. Rumunsko, které si již před časem objednalo rakety NSM, také zvyšuje své kapacity v této oblasti.
Jsou určeny k nahrazení zastaralého systému Rubež ze sovětské éry. A konečně, americká námořní pěchota používá mobilní odpalovací zařízení k boji proti cílům na moři. Námořní pěchota má k dispozici rakety NSM a také rakety dlouhého doletu Raytheon Tomahawk Block V.
Rychlí a levnější než lodě
Polské aktivity proto dokonale zapadají do celosvětového trendu. „To je dobrý směr,“ věří Artur Kołaczyński, náčelník štábu Centra námořních operací – Velitelství námořní složky. „Odpalovací zařízení lze aktivovat rychleji než zásah lodí, jsou také levnější a snadněji se udržují. A v případě ozbrojeného konfliktu výrazně zvyšují palebnou sílu, kterou má námořnictvo k dispozici,“ dodává.
„Lze tedy očekávat, že zájem o taková řešení v blízké budoucnosti nepoleví. Zejména mezi zeměmi východního křídla NATO, které musí vyzbrojovat nejen intenzivně, ale i rychle. To však neznamená, že v námořní oblasti budou narušeny tradiční proporce. Jádrem námořnictva, i když operuje ve vodách tak malých, jako je Baltské moře, zůstanou lodě,“ uzavírá Polska Zbrojna.
To je dokonale viditelné při sledování armádních akvizic evropských zemí. Nová plavidla chce získat nejen Polsko, ale i Finsko, Švédsko a Německo.
