Podle nejnovějšího globálního ekonomického výhledu OECD uvízla světová ekonomika v pasti nízkého růstu. K jeho zrychlení bude zapotřebí koordinované hospodářské politiky.
Světová ekonomika může z pasti pomalého hospodářského růstu vybřednout díky koordinované a komplexní fiskální a monetární politice, doplněné o politiku strukturální. To je hlavní poselství aktuálního globálního ekonomického výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
„V rozvinutých ekonomikách je růst velmi slabý, v rozvíjejících se ekonomikách růst zpomalil,“ řekl generální tajemník OECD Angel Gurría na tiskové konferenci při zveřejňování výhledu. „Pomalejší růst produktivity a zvyšování nerovnosti jsou budoucí výzvy. Komplexní hospodářsko-politická opatření jsou nanejvýš nutná k tomu, abychom se vymanili z této pasti a navrátili se k takovým růstům, které zajistí solidní životní standard pro všechny,“ dodal mexický ekonom.
Slabý růst obchodu, stagnující investiční aktivita, nepatrné zvyšování mezd a chabá ekonomická aktivita v rozvíjejících se ekonomikách. To vše jsou hlavní faktory nepřesvědčivého růstu světové ekonomiky na úrovni 3 procent v tomto roce. Letos tak globální hospodářství poroste stejným tempem jako v roce minulém. Příští rok má být podle OECD o něco lépe. „Růst by měl zrychlit na 3,3 % v roce 2017,“ stojí ve zprávě.
Konvergence rozvíjejících se zemí
Z rozvinutých zemí se bude podle OECD nejlépe dařit Spojeným státům, jejichž hospodářství má letos posílit o 1,8 % a v roce 2017 zrychlí dokonce na 2,2 %. Eurozóna bude za USA poněkud pokulhávat. Organizace jí totiž pro letošek předpovídá růst HDP jen o 1,6 % a pro příští rok o 1,7 %. Oproti Japonsku je to ale stále celkem solidní tempo. Asijská ostrovní ekonomika letos přidá jen 0,7 % a v roce 2017 dokonce zpomalí na 0,4 %. Všech 34 zemí OECD by mělo letos v průměru vzrůst o 1,8 % a příští rok o 2,1 %. Hospodářský vývoj celé Organizace by tak měl kopírovat růst Spojených států amerických.
Číně je Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro letošek předpovídán růst kolem 6,5 procent a pro rok příští ještě o něco pomalejší, jen 6,2 %. V odhadu je již počítáno s poptávkovým impulsem, který hospodářství dává čínská vláda a centrální banka. To Indie se bude moci pochlubit růstem o celý jeden procentní bod rychlejším, a to jak letos, tak v roce příštím. OECD ale předpokládá, že v letech dalších bude svou dynamiku ztrácet i druhá nejlidnatější země světa.
Rusku ani Brazílii však výhled nevěští nic dobrého. Obě ekonomiky podle něj zůstanou v hluboké recesi, přičemž ta brazilská bude vážnější. Hospodářství pořadatelské země letošních olympijských her se v tomto roce zmenší o 4,3 % a ve znamení recese zůstane i rok příští, byť propad dosáhne jen 1,7 %.
Pozor na rizika
Globální ekonomický výhled také vyjmenovává rizika, kterým světové hospodářství bude v nadcházejícím období čelit. Jako první zmiňuje blížící se referendum Britů o jejich setrvání v Evropské unii. Podle OECD by případné vystoupení Velké Británie z EU spustilo vlnu negativních ekonomických dopadů, a to nejen pro Británii, ale i pro další evropské země a tím i zbytek světa. Brexit by vyvolal nárůst nejistoty na světových trzích a zpomalil by mezinárodní obchod se všemi důsledky. OECD odhaduje, že pokud by Británie z EU odešla, pak by její HDP byl do roku 2030 o 5 procent nižší, než by byl, kdyby Spojené království v EU zůstalo.
„Pokud nepřistoupíme k opatřením, která zvýší produktivitu a růst potenciálního produktu, pak si jak mladá, tak starší generace pohorší,“ řekla hlavní ekonomka OECD Catherine L. Mannová. „Čím déle zůstane globální ekonomika v této pasti nízkého růstu, tím hůře budou vlády schopny dostát svým závazkům,“ dodala.
OECD klade do popředí celou sérii hospodářsko-politických doporučení, včetně komplexnějšího využití fiskální politiky nebo strukturálních reforem, které mají světové hospodářství z této pasti vyvést. Spoléhání se výlučně na politiku monetární nemůže být podle analytiků OECD dostatečně efektivní ve stimulaci hospodářského růstu a odstranění deflačního rizika.
Organizace je přesvědčena, že mnoho zemí má ve fiskální stimulaci ještě dostatečný prostor. Ekonomickou aktivitu mají posílit veřejné investice, které mohou využít dlouhodobě nízkých úrokových sazeb. OECD doporučuje směřovat veřejné výdaje především do projektů, které budou mít i přeshraniční dosah.
A co Česko?
Pro Českou republiku OECD věští letošní hospodářský růst ve výši 2,4 %. Příští rok by mělo toto tempo zrychlit na 2,6 %. Největším tahounem přitom má být spotřeba domácností, která v obou letech poroste tempem kolem 3 procent. Příspěvek vládního sektoru bude jen o něco menší, když veřejné výdaje na statky a služby porostou zhruba 2% tempem. Firemní investice mají letos stagnovat, ale v roce 2017 vzrůst o více než tři procenta. Zahraniční obchod vykáže mírně pozitivní bilanci a hospodářský růst tak nepatrně podpoří.
OECD zdůrazňuje, že Česká republika zažila v uplynulém roce největší růst HDP od roku 2007, který byl ovšem tažen především penězi, jež k nám přitekly z evropských fondů. Proto letos i příští rok HDP poroste výrazně pomalejším tempem. Do normálních kolejí se má podle předpovědi vrátit také inflace. Někdy na přelomu letošního a příštího roku má prorazit dolní mantinel cílového inflačního pásma a do poloviny roku 2017 by mělo být dosaženo 2% inflačního cíle.
Doporučení OECD pro provádění strukturálních změn platí i pro Česko. Organizace nám připomíná, že je třeba vyřešit problém stárnoucí populace. Nejde jen o penzijní systém, ale také o opatření, která mají vést ke zvýšení participace lidí ve vyšších věkových skupinách na pracovním trhu. Podle OECD bychom také měli pracovat na snižování nákladů insolvenčních řízení.
-usi-
