Vlády musí více pomoci lidem i firmám k většímu využití internetu a odstranit regulatorní bariéry pro digitální inovace. Jedině tak se prý naplno zúročí benefity digitální ekonomiky, řekl šéf OECD Angel Gurría.
Na nedávném setkání ministrů zemí OECD v mexickém Cancúnu, které se týkalo digitální ekonomiky, inovací, růstu a společenské prosperity zazněla výzva směrem k vládám. Ty mají podle šéfa Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Angela Gurríy zrychlit a zefektivnit své konání v cestě za benefity, které nám ve 21. století skýtá digitální ekonomika. „Je to již osm let od doby, kdy jsme se k tomuto tématu sešli naposledy,“ řekl Gurría. „Osm let je v digitální éře dlouhá doba a je na čase zhodnotit, co to znamená pro inovace, hospodářský růst a blahobyt,“ dodal.
Digitalizace přetváří ekonomiku i společnost
Podle OECD se nacházíme na křižovatce. Probíhající digitalizace přetváří naši ekonomiku, společnost i kulturu. Autonomní vozidla už nejsou sci-fi, umělá inteligence bude na nás mít stále větší vliv, obchodníci jsou schopni naceňovat miliony položek téměř v reálném čase podle aktuální poptávky a podobně. V minulém roce se 42 největších světových bank rozhodlo zahájit vývoj společných standardů pro využití Blockchainu v rámci globálních finančních trhů.
Digitální inovace rovněž přispívají k revoluci ve zdravotnictví, vzdělávání, dopravě a dalších infrastrukturních systémech, což přispívá ke zvyšování našeho blahobytu. „Ale také k ochraně naší planety,“ dodává Gurría.
Všechny tyto nesporné přínosy však jdou ruku v ruce s určitou mírou narušení. Digitalizace mění způsob, jak spolu lidé interagují. Mění povahu a strukturu organizací, stejně jako pracovních míst. Stále častěji se řeší otázka soukromí, bezpečnosti, individualismu nebo schopností. „Musíme být dopředu hledící a chopit se příležitostí,“ přesvědčuje šéf OECD.
Podpořme inovativní digitální ekonomiku
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj došla k závěru, že inovativní digitální ekonomiku je třeba podporovat. Podle ní před námi stojí tři velké výzvy:
1. Přístup k digitálním technologiím 21. století. V zemích OECD vzrostlo pokrytí mobilní internetovou sítí na 85 %. Přesto zůstávají v připojení k internetu rozdíly, které jsou způsobeny věkem, vzděláním a často také výší příjmů. Velké rozdíly najdeme také mezi velkými firmami a malými a středními podniky v tom, jak využívají informační a komunikační technologie nebo cloudové služby.
V roce 2014 mělo na 95 % firem připojení k vysokorychlostnímu internetu, více jak 76 % dokonce svou webovou stránku, ale jen 42 % firem nakupovalo přes internet. Je proto nezbytné, aby vlády podporovaly investice do vysokorychlostních sítí a s tím souvisejících služeb a ujistily se tak, že z toho bude mít prospěch veškerý byznys.
2. Je třeba v digitální ekonomiku věřit. Kolem 19 % domácností, které jsou připojeny k internetu ve Spojených státech, si stěžují na narušení jejich bezpečnosti, krádež identity či jiné aktivity tohoto typu. Každá pátá domácnost! To je enormní. Je proto zapotřebí, aby došlo k posílení důvěry v digitální ekonomiku, zejména v době narůstající internetové konektivity. Politici se za bezpečnost internetu musí jasně postavit, musí ukázat, že to je v této oblasti jejich prioritou. Pouze tak je možné z digitální ekonomiky vytěžit maximum.
3. Je nutné provést strukturální změny na trhu práce s ohledem na digitalizaci. Studie OECD, která mapuje schopnosti dospělé pracovní síly, ukázala, že dvě třetiny respondentů nemá dostatek základních znalostí, které jsou pro fungování digitální společnosti nezbytné. Nejde pouze o schopnosti pro práci s informačními a komunikačními technologiemi, ale také o fundamentální dovednosti jako zpracování informací, samořízení nebo řešení běžných provozních problémů. To je kritické zjištění. S tím, jak digitalizace postupuje, většina dnešních dětí bude vykonávat profese, které dosud nebyly „objeveny“. Aktivní zapojení vlád, zaměstnavatelů, odborů, vzdělávacích institucí, je proto klíčové pro zajištění příležitostí pro celoživotní vzdělávání v této oblasti.
Musíme pracovat společně
Podle OECD je nutné zjistit napříč zeměmi, ve kterých oblastech je prioritní provést potřebné reformy. Státy mají daleko lepší informace o zemědělské produkci, která činí pouhá 4 % HDP, ale chybí přehled o globálních tocích dat. Ty se podle některých odhadů zvýšily až 45 násobně za posledních 10 let. Jestliže mají být vlády efektivní, musí tento vývoj umět postihnout.
Kromě toho je zapotřebí provést důkladnou analýzu digitalizace jednotlivých ekonomik. Mají-li být vlády efektivní, musí mít přehled o tom, jak digitalizace mění životy jednotlivců, domácností, firem a celé společnosti. Bez toho není možné vědět, kde se nacházejí slabá místa, která by poté vládní politika mohla posílit.
Nic z toho ovšem nebude možné, pokud internet nezůstane otevřený a dostupný. To znamená zajištění kvalitního přístupu k telekomunikační infrastruktuře za konkurenční cenu a také ukotvení legislativního rámce, jenž pro e-komerci a přenosy dat vymezí pravidla hry. Bez toho zůstane internetová infrastruktura jen bezobsažným neživým místem. „Probíhající digitalizace se nezastaví. Musíme na to být připraveni, to je naše ambice,“ uzavřel Gurría.
-usi-
