Švédská ekonomika roste silně a stabilně, nezaměstnanost jde dlouhodobě dolů a životní úroveň je jedna z nejvyšších na světě. I to říká o skandinávském tygrovi nejnovější zpráva OECD.
Švédsko je jedna z mála rozvinutých zemí, která světovou finanční krizi přečkala bez větších následků. Také díky tomu se z ní zotavilo daleko rychleji než většina jiných států. Hrubý domácí produkt se od roku 2009 zvýšil o čtvrtinu, nezaměstnanost je o třetinu nižší. A to vše při inflaci, která se drží pod dvěma procenty ročně.
„Švédsko v mnoha ohledech za sebou nechává nejsilnější ekonomiky světa, včetně Německa nebo Spojených států,“ řekl při zveřejňování zprávy šéf OECD Angel Gurría. „Produktivita roste, nezaměstnanost klesá, Švédsko má mnohem vyšší míru zaměstnanosti než kterákoli jiná členská země Evropské unie. Jen pět procent ze všech zaměstnaných Švédů pracuje na nízko kvalifikovaných pozicích. To je ohromující,“ dodal Gurría.
Plody rozumné politiky
Fiskální ukazatelé se zlepšují, především díky zodpovědné fiskální politice, která se opírá o proticyklická opatření. Ta se mimochodem výrazně podepsala na tom, že Švédsko zvládlo krizová léta bez vážnějších problémů. Jakmile pak došlo k hospodářskému oživení, rozpočtový deficit se snížil a v posledních letech se dokonce podařilo vykázat přebytek vládních financí. Spolu s relativně nízkým veřejným zadlužením se tak vytvořil prostor pro financování veřejných investic a programů pro integraci uprchlíků.
Měnová politika je expanzivní, přesto se inflace drží pod dvěma procenty, což je cílová hodnota pro většinu centrálních bank v Evropě. Nízké úrokové míry ale na druhé straně přispěly k nárůstu soukromého dluhu, zejména díky zvýšení objemu hypotečních úvěrů. Domácnosti ke konci loňského roku dlužily více než 80 procent švédského HDP, což je přibližně dvakrát tolik než vláda.
Pozor na trh s bydlením
A právě trh s bydlením představuje jedno z rizik, kterému může Švédsko v brzké době čelit. Ceny bydlení se od roku 2000 po odečtení inflace zvýšily dvaapůlnásobně. To je v rámci zemí OECD srovnatelné pouze s Kanadou. Jde mimo jiné o důsledek nedostatečné nabídky, která není schopna uspokojovat rostoucí poptávku po vlastnickém i nájemním bydlení.
OECD proto doporučuje kombinaci makroobezřetnostní politiky a opatření, která by růst nabídky na trhu s bydlením podpořila. „Spolu s tím je také zapotřebí efektivněji využívat stávající zásobu domů a bytů tak, aby se bydlení více zpřístupnilo,“ říká zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Příliš striktní regulace nájemního bydlení zapříčinily nedostatek bytů v některých částech Stockholmu. Kromě toho má řadu vedlejších efektů. Jedním z nich je například snížená mobilita pracovní síly, což se projevuje především u nízkopříjmových domácností. „Uvolnění regulace oživí trh a přispěje k zesílení ekonomické stability a konkurenceschopnosti,“ píše OECD.
Nerovnost přetrvává
Zpráva zmiňuje také narůstající nerovnost v rozdělování příjmů. Přestože je stále jedna z nejnižších mezi zeměmi OECD, je nyní vyšší než v ostatních severských státech. Navíc se od počátku devadesátých let rapidně zvýšila. Giniho koeficient, kterým se míra nerovnosti v příjmech měří, řadí Švédsko k třetině zemí s nejnižší nerovností v rámci OECD.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj proto doporučuje přijmout opatření, která by dalšímu rozevírání sociálních nůžek zabránila. Švédsko by při tom mělo brát v úvahu rozšíření sociálních benefitů, ale také standardní fiskální nástroje zaměřené na důchodovou politiku státu.
S nerovností rozdělení příjmů a bohatství souvisí také otázka (ne)rovnosti pohlaví. Švédsko je v tomto ohledu jednou z nejrovnostářštějších zemí světa. Míra pracovní participace i zaměstnanosti žen je téměř stejná jako u mužů. Více než 70 procent žen ve věku 15 až 64 let zde pracuje. To řadí Švédsko na třetí příčku v rámci OECD. Lepší je v tomto ohledu už jen Island a Švýcarsko.
Na druhé straně i ve Švédsku přetrvávají rozdíly v odměňování mužů a žen. V drtivé většině případů je však příčinou nižší zastoupení žen na lépe placených pozicích jako je vedení firem a vyšší management obecně.
Vzdělání je klíč
Švédsko platí ze vysoce vzdělanou zemi. Nebylo to však vždy. Poslední výsledky mezinárodního testování úrovně znalostí a dovedností patnáctiletých studentů PISA ukázaly, že se Švédsku podařilo zvrátit nepříliš pozitivní trend. To je pro udržení solidního hospodářského rozvoje klíčové. Švédům se podařilo v minulých letech vytvořit nová pracovní místa, založená právě na znalostech. Proto je důležité, že zde vyrůstá nová generace lidí, kteří je budou schopni v budoucnu obsadit.
Již dnes se ukazuje, že jen velmi málo lidí s vyšším sekundárním nebo terciárním vzděláním je nezaměstnaných. Na druhé straně lidé s nízkým vzděláním často neúspěšně pracovní místo hledají. OECD v této souvislosti proto klade důraz na integraci imigrantů, kteří často do Švédska míří ze blízkého Východu.
-usi-
