Itálie se pomalu vzpamatovává z hluboké a vleklé hospodářské krize. Pomohla jí řada strukturálních reforem a rozumná hospodářská politika, říká OECD.
Italské hospodářství prošlo hlubokou a dlouhou hospodářskou recesí. Její hrubý domácí produkt se vyvíjel podobně jako v České republice pouze s tím rozdílem, že Itálie zaznamenala daleko hlubší počáteční propad a větší následné výkyvy. Teprve až v roce 2015 začalo italské hospodářství růst, i když jen zhruba jednoprocentním tempem.
Od začátku hospodářské krize ztratil italský hrubý domácí produkt přibližně jednu desetinu. Dnes dosahuje úrovně roku 1997. Míra absolutní chudoby se více než zdvojnásobila a postihuje převážně děti a mladistvé. Přesto se začíná blýskat na lepší časy a země rozkládající se na Apeninském poloostrově snad má to nejhorší za sebou.
Reformujte také školství
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Itálii pomohly některé strukturální reformy a akomodativní (přizpůsobovací) měnová a fiskální politika. Stejně tak se pozitivně projevily nízké ceny komodit, které přetrvávaly prakticky až do prvního pololetí loňského roku. Dramatický propad cen ropy a zemního plynu představoval pro Itálii pozitivní nabídkový šok.
OECD považuje za nejpřínosnější nový zákon o zaměstnanosti, který uvedl v život ambiciózní strukturální změny na pracovním trhu. Díky němu došlo ke zvýšení zaměstnanosti. Produktivita práce ale přesto zatím stále klesá a nezaměstnanost zůstává vysoká mezi mladými lidmi. Stejně tak nedochází k poklesu podílu dlouhodobě nezaměstnaných.
Organizace proto doporučuje posílit aktivní politiku zaměstnanosti, která mimo jiné nabídne tréninkové programy dlouhodobě nezaměstnaným, aby neztratili své pracovní návyky a zvýšily se jejich šance na uplatnění.
Ruku v ruce s tím má vláda vytvořit podmínky pro posílení vazeb mezi školami a byznysem. Školství tak bude schopno pružněji reagovat na poptávku firem po konkrétních profesích. Na to by podle OECD měla navázat také reforma vzdělávacího systému.
Negramotnost a nesoulad mezi poptávanými a nabízenými profesemi jsou jedny z nejvyšších mezi zeměmi OECD. Mnoho manuálních pracovníků má výrazně horší schopnosti a dovednosti než jiné členské státy OECD. Požadavky zaměstnavatelů často nekorespondují s tím, jaké zaměstnance jim je pracovní trh schopen nabídnout. Lidské zdroje i kapitál jsou „uvězněny“ ve firmách s nízkou produktivitou, což se projevuje na nízkých mzdách a stagnující životní úrovni zaměstnanců.
Usnadněte podnikání
Přestože vláda dosud provedla některá prorůstová opatření, podnikání je v Itálii stále velmi komplikované. „Veřejná správa je neefektivní, soudní procesy trvají dlouho a pravidla jsou nejasná. To rozvoj firem velice brzdí,“ píše se mimo jiné ve zprávě OECD. Itálie by proto podle Organizace měla klást důraz na rozvoj elektronizace veřejné správy nebo zpružnit insolvenční řízení.
Další brzdou je také nízký podíl inovativního a znalostního kapitálu, čímž trpí převážně malé a středně velké podniky. V Itálii prakticky neexistuje takzvaný venture (rizikový) kapitál. OECD doporučuje italské vládě vyhodnotit účinnost nedávno zavedených daňových pobídek, které cílí na výdaje na výzkum a vývoj.
Vyřešte problémy bank
Samostatnou kapitolou je italský bankovní systém, kterému ještě nedávno hrozil kolaps díky problémům nejstarší italské banky Monte dei Paschi di Siena. Na konci loňského roku italská vláda schválila záchranný balíček ve výši 20 miliard eur, který je připravena v případě nutnosti použít na sanaci několika tamních bank.
OECD konstatuje, že bankovní systém trpí nízkou ziskovostí a vysokým podílem takzvaných klasifikovaných (špatných) úvěrů. To může vést k poklesu ochoty bank půjčovat, což následně ohrozí investiční aktivitu v celé zemi.
Vláda by proto měla vytvořit trh, kde by se špatné bankovní úvěry obchodovaly. OECD rovněž italské vládě doporučuje, aby v případě nutnosti rekapitalizace bank plně využila prostor, který jí dávají evropské regulace.
Omezte daňové úniky
V neposlední řadě je prý také nutné pokrčovat v boji proti daňovým únikům, které jsou překážkou ve snižování deficitu státního rozpočtu. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj proto kromě obezřetné fiskální politiky doporučuje zvyšovat míru elektronizace obchodních transakcí. To jiným slovy znamená, omezovat platby v hotovosti mezi obchodními partnery a rozšířit vystavování elektronických faktur.
Dodatečné daňové výnosy by měly být kompenzovány snížením příspěvků na sociální pojištění u pracovních smluv na dobu neurčitou nebo na financování veřejných investic do rozvoje informačních technologií.
-usi-
