Odstraňování nelegálních reklamních poutačů od silnic by mohlo být jednodušší. Na starosti by ho měli mít vlastníci nebo správci komunikací. Počítá s tím pozměňovací návrh, který inicioval poslanec STAN Ondřej Lochman. Ten ve středu poslanci vložili do novely zákona o pozemních komunikacích. Vládní novela především transformuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z příspěvkové organizace na státní podnik, což má umožnit účinnější prověrku finančních toků i konkurenceschopnost na trhu práce.
S pozměňovacím návrhem ohledně billboardů přišel poslanec STAN Ondřej Lochman. Jeho návrh ohledcně billboardů počítá s tím, že pokud vlastník nebo správce komunikace zjistí, že se u komunikace objevilo reklamní zařízení, obrátí se na příslušný úřad s dotazem, zda je povoleno. A pokud není, bude mít povinnost ho odstranit, jak nedávno přiblížil Ekonomickému deníku poslanec. Vlastníka pak bude muset informovat například na internetu a poutač bude skladovat až tři roky na náklady vlastníka. Pokud si ho ten nevyzvedne, nechá nelegální poutač sešrotovat. Místopředseda hospodářského výboru a stínový ministr dopravy hnutí ANO Martin Kolovratník označil tento postup za jednoznačně správnou cestu.
Situaci řešil dopravní výbor parlamentu poprvé na podzim, a když se nyní začal projednávat vládní návrh zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, rozhodl se poslanec podat pozměňovací návrh. „Jsem potěšen a příjemně překvapen, jakou má návrh na odstraňování reklamních poutačů širokou politickou podporu. Tři měsíce jsme hledali společnou řeč, aby znění vyhovovalo i úředníkům. A povedlo se. Teď doufám, že nenastane žádný zádrhel v Senátu,“ okomentoval jeho schválení ve třetím čtení ve Sněmovně pro Ekonomický deník Lochman. „Mohlo by to obcím, krajům a ŘSD hodně zjednodušit práci při jakémkoliv odstraňování. Tedy nejen poutačů, ale všeho, co do ochranného pásma u silnic nepatří,“ dodal.
Vrchní ředitel sekce legislativní ministerstva dopravy Jakub Kopřiva už dříve řekl v hospodářském výboru, že návrh z odstraňování nepovolených poutačů vypouští správní řízení, které je komplikované hlavně kvůli doručování různých výzev vlastníkům. Navíc se vlastníci mohou změnit nebo mohou sídlit v zahraničí, kam se jim musí doručovat korespondence. Komplikované je podle něj odstraňování různých mobilních reklamních zařízení, která vlastník posune o několik metrů a proces může začít znova, popsal již dříve.
A jak Ekonomickému deníku už dříve sdělil Lochman a teď opět tuto skutečnost zopakoval, mít možnost jednodušeji odstraňovat nelegální reklamní poutače je pro správce komunikací zásadní. „Jde totiž o bezpečí na silnicích,” zdůraznil pro ED.
S praktikou načerno umístěných reklam se setkávají starostové obcí po celé České republice. V ochranném pásmu komunikace stojí zkrátka objekt a pro řidiče představuje potenciální hrozbu. „Pokud tam vůbec nebude, je větší šance, že řidič nebude zraněn. Kromě toho lehké konstrukce, ze kterých je poutač vyroben, neodolají větru, takže se pak jejich různé části válí po silnicích a znovu ohrožují provoz,” přiblížil Ekonomickému deníku Lochman.
Výše nákladů za odstranění a likvidaci například podle informací Středočeského kraje závisí zejména na velikosti, typu a kotvení. Většinou jde o konstrukce kotvené do země o velikosti zhruba pět krát 2,5 metru a větší. Součástí ceny je zajištění přístupu na pozemek, zakrytí, odstranění a likvidace. „Jedno odstranění vyjde na jednotky až desítky tisíc korun,“ přiblížil radní pro silniční dopravu Karel Bendl (ODS).
„Ano, odstranění bude něco stát,“ souhlasil pro Ekonomický deník (ED) Lochman. Podle něho například konkrétně nelegálníh poutačů Eurobillboard existuje v Česku zhruba 400. „Jsou to ale jednoduché konstrukce. Když přijedou chlapi s náklaďáčkem, může odstranění trvat patnáct minut a stát zhruba dva až tři tisíce korun, nejde o veliké částky. Navíc se celkový náklad rozdělí napříč kraji, což by je dohromady mohlo vyjít tak na 800 tisíc korun. Je to ale jednorázově a až se ‚uklidí‘, už nebude pro majitele tak jednoduché znova poutač postavit. Takový náklad za bezpečí lidí stojí,” zdůraznil pro ED.
Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích platná od září 2017. Majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Od září 2017, kdy začal platit zákaz poutačů v ochranném pásmu, se jich do konce listopadu 2019 podařilo odstranit 2237.
Transformace ŘSD umožní podniku lépe platit odborníky
Cílem transformace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z příspěvkové organizace na státní podnik je podle vlády účinnější prověrka finančních toků a také větší konkurenceschopnost na trhu práce, aby ŘSD jako státní podnik mohlo lépe platit svoje odborníky. „Zákon opravdu přináší do správy státních silnic a dálnic významný pozitivní posun,” řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Sněmovna podpořila i návrh Stanislava Blahy (ODS) stanovit horní limit nájemného pro nemovitosti, které si ŘSD pronajímá pro výstavbu nebo údržbu komunikací. Stropem má být nejvyšší možná cena podle cenové regulace, pokud taková regulace platí, která ale nesmí překročit cenu obvyklou. Cílem podle Blahy je zachovat současný stav. Sněmovna schválila i další Blahův návrh, aby pro ŘSD platila výjimka z případné exekuce. Na ŘSD by se v takovém případě neměl vztahovat zákaz nakládání s majetkem. Pokud by nebylo možné takovou výjimku uplatnit, znamenalo by to podle poslance Blahy nemožnost hospodařit se svěřeným majetkem.
Na návrh hospodářského výboru Sněmovny vyškrtla z novely napak ustanovení, podle kterého by Státní fond dopravní infrastruktury nesměl v ŘSD dohlížet na hospodárnost, účelnost a efektivitu využití peněz. Fond dopravní stavby a jejich údržbu hradí. Státní podnik ŘSD bude navíc muset podle dalšího návrhu hospodářského výboru zavést vnitřní prověrkový systém podle zákona o finanční kontrole.
Současné ŘSD ČR vzniklo z Ředitelství dálnic Praha založeného v roce 1967. Na starost má dálnice a silnice první třídy, zabezpečení správy, údržby a opravy a také jejich výstavbu a modernizaci.
Monika Ginterová, za přispění ČTK
