Odstraňování ekologických zátěží - stát neví, jaké zátěže má likvidovat, pracuje neefektivně a neúčelně.

Miliardy korun byly vynaloženy na sanace starých ekologických zátěží, dosud však není zcela jasné, jak se zlikvidují. Finance neví, kolik na likvidaci potřebují, životní prostředí nemá aktuální seznam postižených lokalit. Vyplývá to ze závěru Nejvyššího kontrolního úřadu.

Katastrofální stav informovanosti o starých ekologických zátěžích (SEZ), k jejichž likvidaci se zavázal stát, zjistili kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle jejich kontrolního závěru odpovědná ministerstva neví, kolik peněz na celkovou sanaci budou potřebovat (Ministerstvo financí ČR- MF), případně jaké jsou aktuální SEZ a v jakém stavu sanace jsou (Ministerstvo životního prostředí ČR – MŽP).

„Výše garancí, o kterých MF pravidelně pololetně informuje vládu ČR, nevyjadřuje reálnou
potřebu finančních prostředků na odstranění SEZ. MF do doby ukončení kontroly NKÚ neznalo výši výdajů potřebných na odstranění SEZ a nezajistilo ani ucelený aktuální odborný odhad těchto výdajů,“ píší kontroloři ve svém závěru.

„Databáze ekologických zátěží, kterou vede MŽP, není dodnes úplná a neobsahuje aktuální
data. Úplnost a aktuálnost dat by měla zajistit inventarizace zátěží, která probíhá od roku
2009 a má být dokončena až v roce 2021, jako výstup realizace projektu financovaného
z operačního programu Životní prostředí s předpokládanými výdaji 113,252 mil. Kč,“ uvádí se v kontrolním závěru NKÚ.

Mohlo by vás zajímat

Stabilizované pacienty je lepší léčit blíže jejich bydlišti, míní onkoložka Jirsová

Kontroloři prověřili nastavení systému pro likvidaci těchto zátěží a pro kontrolu také vybrali vzorek tří lokalit – laguny Ostramo a areály dřívějších podniků KARA Trutnov a ČKD ELEKTRONIKA. Kontrola ukázala, že likvidace ekologických zátěží je pomalá a neúčinná, což pro stát přináší další výdaje navíc. Od zahájení procesu odstraňování ekologických zátěží v roce 1991 byla dokončena zhruba jen polovina naplánovaných akcí. U třetiny z nedokončených akcí sanace dosud ani nezačala, přitom o nich bylo rozhodnuto už v letech 1994 až 1998.

Ministerstvo financí také zaplatilo 136 milionů korun za stroj pro nepřímou termickou desorpci, u kterého se později ukázalo, že se pro práci v této lokalitě nehodí a zůstal bez využití.

340 milionů pro udržování špatného stavu

Podle NKÚ dosud nevyřešené sanace lokalit představují další výdaje pro stát. „Ministerstvo financí totiž dlouhodobě vynakládá peníze na některé lokality i předtím, než se přistoupí k sanacím, které mají ekologickou zátěž definitivně odstranit. Důvodem je, aby se jejich stav dále nezhoršoval. Na konci roku 2016 na tyto účely vynaložilo celkem 340 milionů korun, z toho téměř polovina se týkala areálu podniku OKK Koksovny, který se takto udržuje už 20 let. Proč definitivní sanace v této lokalitě nezačala, Ministerstvo financí nezdůvodnilo,“ uvedl mluvčí NKÚ Václav Kešner. Není bez zajímavosti, že OKK Koksovny patří do skupiny Metalimex. Tu vlastnil Petr Otava, bývalý spolumajitel OKD (předtím, než byla prodána Zdeňku Bakalovi), Otava zemřel v roce 2015. O rok dříve časopis Forbes odhadl jeho majetek na 8,6 miliardy korun a zařadil ho na 13. místo mezi českými miliardáři. Skupinu nyní vede jeho syn Petr.

Příkladem dlouhé doby odstraňování starých ekologických zátěží jsou ropné laguny Ostramo. Vyřešení situace v této lokalitě trvá už 20 let a Ministerstvo financí za sanaci lagun dosud zaplatilo 2,8 miliardy korun. Navzdory tomu nebylo do konce kontroly ujasněno technické řešení pro dokončení sanace, známo není ani to, kolik dalších peněz bude potřeba pro dokončení, neznámý zůstává i termín, do kdy bude ekologická zátěž v této lokalitě definitivně odstraněna. V souvislosti s vyřešením situace lagun Ostramo Ministerstvo financí také zaplatilo 136 milionů korun za stroj pro nepřímou termickou desorpci, u kterého se později ukázalo, že se pro práci v této lokalitě nehodí a zůstal bez využití. „V důsledku nedostatečného dohledu státu na nakládání s vytěženými a zpracovanými kaly lagun Ostramo budou nezbytné další finanční výdaje, které jsou odhadovány na nejméně 40 mil. Kč,“ píše se v kontrolním závěru.

Ministerstvo financí za odstranění starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací zaplatilo do konce roku 2016 přes 60 miliard korun. Náklady na další sanace se však pohybují v řádu desítek miliard korun. V polovině roku 2017 měl resort pro tuto oblast k dispozici osm a půl miliardy korun, z toho šest a půl miliardy bylo vázáno na krytí už smluvně zajištěných závazků, jen dvě miliardy korun tak byly volné.

[mn_protected]

Podle závěrů kontrolorů NKÚ hrozí reálné riziko žalob na stát, které by mohli podat nabyvatelé privatizovaného majetku. Meritem žaloby by mohlo být pomalé odstraňování ekologických zátěží.

„Od zahájení likvidace v roce 1991 z celkového počtu 325 ekologických
smluv, evidovaných k 31. květnu 2017, nebylo ukončeno 154 smluv, tj. 47 %.
U 52 neukončených smluv, tj. téměř u jedné třetiny z neukončených smluv, nebylo se
sanací vůbec započato, přitom tyto smlouvy byly uzavřeny v období let 1994 až 1998.
MF po zrušení ekozakázky neprovedlo účinné kroky k urychlení celého procesu
odstraňování SEZ,“ uvádí kontroloři ve svém závěru. Navíc poukazují na skutečnost, že Ministerstvo financí ČR dlouhodobě hradilo ze zvláštního účtu i výdaje za ochranné sanační čerpání, které stav jen udržovalo nebo ho jen mírně zlepšovalo, ale odstranění zátěží definitivně neřešilo. „K 31. prosinci 2016 tyto výdaje činily u 26 lokalit celkem 339,8 mil. Kč, z toho téměř polovina výdajů (154,3 mil. Kč) byla za ochranné sanační čerpání v jedné lokalitě přetrvávající již 20 let,“ píše se v kontrolním závěru.

Identifikovaná rizika podle NKÚ

1. Ze strany nabyvatelů existuje reálné riziko žalob na stát pro zdlouhavé odstraňování SEZ
s možným dopadem do státního rozpočtu.
2. Není zajištěno dlouhodobé finanční krytí prostředků na odstraňování SEZ. Postupně
dochází k poklesu finančních prostředků zvláštního účtu. Pokud bude tento trend
pokračovat, MF nebude v budoucnu schopno hradit závazky na odstraňování SEZ ze
zvláštního účtu.
3. Nedořešením konkrétních případů vyčerpaných garancí, kdy garance nebyla v dostatečné
výši a nebylo možné za ni zátěž zcela odstranit, hrozí riziko částečného nebo i úplného
znehodnocení některých provedených sanačních prací.
4. Pro pomalost, s jakou vzniká databáze ekologických zátěží, hrozí riziko, že nebude úplná
a nebude obsahovat aktuální data.

Financování odstraňování SEZ ze zvláštního účtu je závislé na příjmech z majetkových účastí státu, zejména z dividend společnosti ČEZ, a.s. Výdaje zvláštního účtu tvoří zejména prostředky převáděné do státního rozpočtu na úhradu schodku důchodového účtu, výdaje na podporu průmyslových zón, kulturních zařízení, odstraňování následků těžby uranu a na nápravu škod způsobených těžbou nerostů a na revitalizaci. Výše peněžních prostředků na zvláštním účtu k 31. květnu 2017 činila celkem 10 673,8 mil. Kč, v tom prostředky na odstranění SEZ činily 8 445,9 mil. Kč. Z prostředků určených na odstranění SEZ bylo 6 465,9 mil. Kč vázáno pro krytí smluvně zajištěných závazků a jen 1 980 mil. Kč bylo volných, přitom potřeba finančních prostředků na dofinancování odstraňování SEZ bude nejméně v desítkách miliard korun.

[/mn_protected]

Jiří Reichl