Zatímco podnikatelé dávají na stůl argumenty, ministr Babiš si prý nadále jen veřejně vymýšlí údaje a opakuje paušální hanobení podnikatelů.
Vláda by měla ve středu podle oznámení ministra financí Andreje Babiše projednat návrh zákona o elektronickém sledování tržeb. Asociace podnikatelů a manažerů v reakci sepsala otevřený dopis ministrům, v němž je žádá, aby zákon odmítli. Podle ministerstva financí se má prostřednictvím vyhlášky sledování tržeb nyní týkat výhradně hotelů, restaurací, velkoobchodu a malých obchodů. Podle asociace jde ovšem o existenční likvidaci konkurence.
Víc článků o problematice EET si můžete přečíst ZDE.
„Budete rozhodovat o důležitém zákonu, který by měl zasáhnout podstatnou část občanů, proto Vám chceme touto cestou poskytnout informace, které ministerstvo financí, jako předkladatel ignoruje či bagatelizuje. Dochází tak k nevyváženému a jednostrannému informování o elektronické evidenci tržeb, její potřebnosti i dopadech,“ píše asociace ministrům.
Zatímco podnikatelé dávají na stůl argumenty, ministr Babiš si prý nadále jen veřejně vymýšlí údaje a opakuje paušální hanobení podnikatelů. „Předložili jsme řadu argumentů, kterými jsme prokázali, že EET je nepotřebná, že bude výrazným korupčním rizikem, že malí podnikatelé a živnostníci nejsou tou černou dírou na peníze, že EET nepřinese navýšení výběru daní ani narovnání podnikatelského prostředí. Naopak, Andrej Babiš stále ve svých veřejných vystoupeních používá vymyšlené údaje, překrucuje situaci v Chorvatsku, opět a stále zobecňuje a paušalizuje v negativních vyjádřeních o podnikatelích,“ píše Asociace podnikatelů a manažerů v dopise podepsaném předsedou Radomilem Bábkem.
Asociace vládě předkládá pět bodů proti zavedení EET, v ironické nadsázce zmiňuje i tři důvody pro její přijetí.
Pět důvodů proti zavedení EET
- EET je zbytečná. Finanční správa má všechny informace potřebné k tomu, aby identifikovala ty, kdo případně krátí daně nebo neplatí DPH. Úředníci místních pracovišť finančních úřadů nežijí ve vzduchoprázdnu a dobře znají poplatníky ve svém okolí.Protože je EET nepotřebná, byly by veřejné prostředky za ni vydány zbytečně, a tedy nehospodárně.
- EET má vysoký korupční potenciál. Nemalým nebezpečím jsou korupční rizika, spojená jak se zaváděním, tak i provozem systému.
- EET je robustní a drahý nástroj, zacílený na nepatrnou část daňových úniků. Podle zprávy NKÚ je pouze 7% výpadku DPH zaviněno malými podnikateli a živnostníky. Přesto ministerstvo financí na ně zaměřuje svoje hlavní úsilí.
- Zavedení EET je typickou plošnou restrikcí. To porušuje principy subsidiarity a proporcionality. Laicky řečeno, stát má stíhat nepoctivé, aniž by tím obtěžoval poctivé a stát má vždy přijmout nejmírnější nástroj restrikce z těch, které jsou k dispozici. Oba tyto principy by byly zavedením EET zjevně porušeny.
- EET nepřinese zvýšení výběru daní, ale pravděpodobně zaviní ukončení podnikání velkého počtu malých podnikatelů a živnostníků. Protože se MFČR rádo zaštiťuje příkladem Chorvatska, pak nemůže popřít, že podle údajů Eurostatu nedošlo v Chorvatsku po zavedení EET k navýšení výběru daní, zvýšil se však rozpočtový deficit a zaniklo asi 5600 maloobchodních firem.
Tři důvody pro zavedení EET
- EET je obrovská obchodní příležitost, kde se budou rozdělovat miliardy. Můžeme jen spekulovat, zda ty obrovské prostředky už nemají předem určené příjemce.
- EET pomůže velkým firmám likvidovat konkurenci malých podnikatelů a živnostníků. Tady je příklad Chorvatska na místě, protože přesně to se tam děje.
- EET dále zvýší tlak na malé podnikatele a živnostníky. Zatímco dosud jsou celkem svobodnou a svébytnou částí společnosti, pomocí EET se dostanou zcela pod kontrolu státu a velkých korporací.
Uvalení dalších povinností státu na podnikatele jim bude šetřit čas
Asociace podnikatelů a manažerů dlouhodobě zavádění elektronického sledování podnikatelů kritizuje zejména pro přístup státu, který už nyní má pravomoci, možnosti a povinnosti kontrolovat ty podnikatele, u kterých je evidentní, že krátí tržby, avšak tuto svoji povinnost přenáší na podnikatele.
To ostatně potvrzuje samo ministerstvo financí v materiálu Mýty o EET: „Není pravda, že stát nařizuje podnikatelům poskytovat další a další údaje. Na údaje, které budou podnikatelé zasílat v rámci EET, má už dnes Finanční správa nárok a v rámci kontrolní činnosti je prověřuje. Rovněž účtenku musí podnikatel umět na žádost spotřebitele vystavit. Novinkou je jen automatické zasílání těchto informací přes internet, které celý proces zautomatizuje,“ uvádí k tomu samo ministerstvo financí, které zdůrazňuje blahodárný vliv EET na podnikatele: „Poctivým podnikatelům ušetří cenný čas i administrativní náklady spojené s daňovou kontrolou.“
Ministerstvo financí vypořádalo připomínky k návrhu zákona na začátku dubna. Společně s hodnocením jeho dopadů ho nyní předloží vládě. Z informace na webu dále vyplývá, že elektronické evidenci tržeb on-line mají podléhat pouze hotely a restaurace a velkoobchod a maloobchod. „Zákon oproti původní verzi doznal několika změn, jimiž Ministerstvo financí reaguje na diskuzi v rámci připomínkového řízení. Zákon je nadále koncipován plošně. Vyhláška však dočasně vyjímá z povinnosti evidovat tržby všechny činnosti s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu. Na další činnosti bude aplikace zákona rozšířena postupně v návaznosti na výsledky rizikové analýzy Finanční správy,“ uvádí k závěrům připomínkového řízení ministerstvo financí.
Irena Válová, Robert Malecký (Česká justice)
