Evropa ustupuje ze svých klimatických ambicí. A to je špatně, myslí si Fabiola De Simoneová z neziskové organizace Carbon Market Watch. Kritizuje mezinárodní uhlíkové kredity nebo také odložení systému povolenek pro vytápění a dopravu. Sníží se tím výběr prostředků pro zranitelné domácnosti a podniky, varovala v rozhovoru pro EU Perspectives.
Jak Rada EU, tak Evropský parlament nedávno přijaly svůj postoj k úpravě evropského klimatického zákona, která má stanovit závazný cíl snižování emisí pro rok 2040. Jak vnímáte výsledek?
Naše očekávání ohledně klimatických cílů EU do roku 2040 (snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990) byla ve skutečnosti poměrně nízká. Původní návrh Komise obsahoval seznam takzvaných flexibilit, z nichž nejškodlivější je zahrnutí mezinárodních emisních povolenek. Spíše bychom je měli nazývat emisními „mezerami“.
Postoj členských států a dohoda v Evropském parlamentu situaci ještě zhoršily, místo aby vylepšily slabý návrh Komise, který bruselská exekutiva předložila bez řádného posouzení dopadů.
Opravdu v tomto ohledu nevidíte nic pozitivního?
Parlament alespoň přidal potřebné záruky týkající se kvality mezinárodních kreditů. Vyjasnil, že musí zůstat mimo uhlíkový trh Unie. To ale samozřejmě nestačí. Pokud se současná dohoda stane realitou, znamenalo by to oproti tomu, co je zapotřebí, obrovský krok zpět v oblasti klimatických opatření.
Ocenila jste Evropský parlament za to, že alespoň nastínil některé nezbytné zásady týkající se kvality mezinárodních kreditů. Které to jsou?
Mluvme o výchozím bodu pro mnohem podrobnější kritéria, která se musí ještě vypracovat. Tyto zásady vyžadují, aby všechny mezinárodní kredity pocházely z důvěryhodných aktivit na zmírnění dopadů změny klimatu v zemích, které mají cíle a politiky slučitelné s Pařížskou dohodou. Mají mít vysokou environmentální integritu, být trvalé a také se nemají započítávat dvakrát.
Mezinárodní kredity musí mít také ekonomické, sociální a environmentální přínosy a záruky v oblasti lidských práv. Jejich cílem je přispět k financování adaptace na změnu klimatu a vést k celkovým globálním čistým emisím.
To možná nezní špatně. Ale v zásadě kritizujete tento druh environmentálního outsourcingu, je to tak?
Podívejme se, jak se to všechno vyvíjelo. Ministři životního prostředí a Evropský parlament se dohodli na cíli snížení emisí o 85 procent v rámci Unie. K 90 procentům dojde pouze za předpokladu, že se evropský blok spolehne na problematické mezinárodní kredity. To je podstatně méně než cíl 90 až 95 procent do roku 2040, který doporučili oficiální vědečtí poradci EU. Je to také méně než potenciální 87procentní snížení, které navrhla Komise ve svém návrhu v červenci.
Unie by neměla počítat se snížením emisí dosaženým jinými zeměmi. S vysokou pravděpodobností v zemích na globálním Jihu, aby mohla a měla dělat to, co může a měla by dělat doma. Návrhy schválené Radou i Evropským parlamentem zahrnují možnost spoléhat se v případě potřeby na nižší množství mezinárodních kreditů. Může se také stát, že nebude k dispozici dostatek vysoce kvalitních kreditů. To je velmi reálná možnost.
Jak vnímáte odklad zavedení systému obchodování s emisními povolenkami pro silniční dopravu a budovy, takzvaného systému ETS2?
Zpětný krok v otázce ETS2 se stal vyjednávacím prostředkem v diskusích o klimatických cílech EU pro rok 2040. Zákonodárci tvrdí, že odklad zajistí hladký start ETS2. Ve skutečnosti však odklad spíše brání hladkému a spravedlivému přechodu. Tvůrci evropské politiky tvrdí, že se obávají vysokých cen ETS2. To je ale zcela mylný způsob uvažování.
Zavedení ETS2 však ve skutečnosti vyvolá růst spotřebitelských cen – pohonných hmot, vytápění …
To je pravda, ano, je to také o penězích. Ale naopak. Odložením ETS2 o jeden rok (nově se počítá s tím, že začne platit od roku 2028) riskuje evropská sedmadvacítka ztrátu přibližně 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) z výnosů z aukcí.
To ohrožuje velikost sociálního klimatického fondu (jedná se o fond EU, který má podporovat zranitelné osoby a malé podniky, na které nejvíce dopadnou rostoucí náklady na energii a dopravu v souvislosti s přechodem Evropy ke klimatické neutralitě). Hrozí tak, že se tím omezí investice do klimatu a podpora zranitelných domácností.
Mohlo by vás zajímat
Spravedlivý a účinný systém ETS2 vyžaduje také další unijní pravidla. Je zásadní, aby se zavedl zákaz prodejů vozidel se spalovacími motory a kotlů na fosilní paliva. V silniční dopravě a ve stavebnictví nemá zůstat prostor pro drahá a riziková paliva. Omezené zásoby udržitelných paliv musí být používány jen v odvětvích, která nemají jasnou cestu k úplné elektrifikaci.
Fabiola De Simoneová je vedoucí politiky v oblasti odstraňování uhlíku a koordinátorka procesu cílů pro rok 2040 v organizaci Carbon Market Watch.
