Odklon od uhlí se dotkne i nemocnic. Karvinská se bude vytápět palivem z komunálního odpadu, frýdecko-místecká biomasou. Snižování emisí oxidu uhličitého s sebou nese řadu problémů a otázek, a teplárenství tak čekají nové výzvy. V souvislosti s odchodem od uhlí a transformací na jiná paliva firmy chystají transformační projekty. Jak se odrazí přechod na nové typy paliv v cenách energií a jakým způsobem to ovlivní nemocnice, vysvětloval na konferenci Energetika ve zdravotnictví obchodní ředitel Veolia Jakub Tobola.
Společnost Veolia na českém trhu plánuje odchod od uhlí do roku 2030. Příliš mnoho alternativ však zatím není k dispozici. Nabízí se zemní plyn, nicméně je také fosilním palivem a emituje emise oxidu uhličitého, což má negativní dopad na životní prostředí.
„Zároveň nejde o úplně levné palivo. Jeho cena postupně roste. Aktuálně je to třicet eur za megawatthodinu, což je dvojnásobek oproti minulému roku. Takže ani plyn není ideální, nicméně pro velké soustavy je to zřejmě jediné řešení,“ říká Jakub Tobola.
Snížení nákladů za povolenky
Energetické společnosti proto hledají další alternativní paliva, která by byla nejen dobře dostupná, ale také ekonomicky výhodná. Třeba teplárna v Karviné bude odcházet od uhlí už v příštím roce. Nejdříve přejde částečně na zemní plyn. Od roku 2025 plánuje energetické využití směsného komunálního odpadu.
„Budeme jej třídit, vyrábět z něj tuhá alternativní paliva, které následně využijeme pro vytápění v rámci soustavy Karviná–Havířov. Bude se jednat o kombinace plynu a energetického využití odpadu. Cílem je odejít od uhlí a minimalizovat náklady na povolenky CO2,“ vysvětluje Jakub Tobola.
Podotýká, že v případě dodávek tepla z uhlí k největším nákladům teplárenské společnosti nepatří ani tak samotné uhlí či mzdové náklady, ale náklady na povolenky CO2. A cena povolenek postupně narůstá. Zatímco před rokem stále jedna povolenka 25 eur, dnes je to dvojnásobek.
Karvinská teplárna prošla rozsáhlou ekologizací, jejímž výsledkem bylo snížení emisí v řádech stovek tun za rok, už mezi lety 2013 a 2017. V roce 2023 plánuje zahájení provozu plynových kotlů za odstavených uhelný zdroj Teplárny ČSA s dočasným zachováním podílu ekologizované uhelné technologie.
Výstavba multipalivového kotle na spalování zmíněné biomasy a tuhých alternativních paliv je plánována na období let 2024 a 2025. O rok později by měla teplárna díky přechodu na multipalivovou základnu s využitím komunálního odpadu a biomasy odstavit poslední část uhelné technologie.
Ceny za teplo by neměly růst
Snižování nákladů na povolenky bude společnost Veolia řešit i v teplárně Frýdek-Místek, která zásobuje třeba frýdecko-místeckou nemocnici.
„Jde o menší soustavu. Zde plánujeme stoprocentní přechod k biomase. Dnes je to padesát procent a plně budeme biomasu využívat do tří let. Tím pádem úplně odejdeme ze systému obchodování s povolenkami, což nám umožní eliminovat dopad narůstajících cen paliv na vstupu,“ říká Jakub Tobola.
Mimo nové technologie bude frýdecko-místecká teplárna doplněna o moderní plynové kotle. Ty by měly v případě velmi krutých mrazů posílit výrobu.
Přestože si transformace teplárenství vyžádá obrovské množství peněz, společnost Veolia využívá veškeré typy dotací, které jsou k dispozici. Aktuálně je to zejména Modernizační fond. „Přestože se náklady na transformaci budou pohybovat v jednotkách miliard korun, na cenu tepla by to nemělo mít zásadní vliv,“ uvádí Jakub Tobola s tím, že právě úspora na povolenkách z velké části zaplatí investiční náklady.
Kombinace různých opatření
A připomíná, že samotné nemocnice mohou řadu energetických nákladů samy významně ovlivnit. Přestože nemocnice primárně řeší spolehlivost dodávek elektrické energie, díky kombinaci opatření ve vodárenství, energetice a odpadech lze realizovat celou řadu úsporných opatření.
„K možným oblastem spolupráce patří úspory energií. Energetický management, rekonstrukce a provoz energetických zařízení, kogenerační výroba elektřiny, umístění fotovoltaických elektráren, uskladňování elektřiny, chytré řešení energeticky a provázanost všech systémů tak, aby to dávalo smysl. Další oblastí, které se v poslední době intenzivně věnujeme, je osvětlení. Je to významný generátor úspor jak pro nemocnice, tak pro města a obce. Zároveň je to poměrně jednoduché řešení a už i jednoduchá opatření mohou přinést výrazné úspory,“ vyjmenovává možná opatření Jakub Tobola.
Doplňuje, že v souvislosti s koronavirem se na trhu objevila svítidla, která obsahují filtry a UV záření. Dokáží si tak poradit s viry a bakteriemi. Díky inovativním technologiím tak mohou nemocnice nejen ušetřit za elektřinu, ale zároveň i řešit kvalitu vzduchu.
Veolia aktuálně komplexně spravuje tepelné a energetické hospodářství v celkem sedmnácti zdravotnických zařízeních napříč celou Českou republikou, včetně IKEM, Fakultní nemocnice Olomouc či Fakultní nemocnice Bulovka. Dodávky elektrické energie pak zajišťuje pro čtyřicet subjektů, spadajících pod Ministerstvo zdravotnictví.
Konference Energetika ve zdravotnictví se uskutečnila za laskavé podpory generálního partnera Veolia Česká republika a. s. a partnerů Pražská energetika a. s., Advance Energo a. s. a Lama solar technologies s. r. o.
Lucie Přinesdomová
