Pátek, 16. dubna, 2021

Odhad: Kvůli nespláceným hypotékám se na trh dostane mezi lety 2021 – 2023 přes 2000 bytů

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

V důsledku nesplácených hypoték se na trh dostane mezi lety 2021 – 2023 až 2 140 bytů. Odhaduje to obchodní ředitel společnosti JRD, která zaměřuje na výstavbu nízkoenergetických a pasivních bytových domů, Pavel Krumpár. Hypoteční trh v Česku loni stoupl o 38 procent, když banky poskytly hypotéky za zhruba 250 miliard korun, jak vyplývá z odhadů skupiny ČSOB.

Podle České národní banky činil objem nesplacených hypotečních úvěrů k 30. listopadu 2020 přibližně 1,3 bilionu korun. Pouze 0,86 procent z něj pak představovaly nevýkonné hypoteční úvěry (tzv. v prodlení), u nichž hrozilo propadnutí bance, případně jejich umoření formou přímého prodeje bytu. Tak malý podíl, jenž vzrostl za prosinec 2020 pouze o 0,02 procenta, patřil k jednomu z nejnižších v Evropě.

Daný stav lze přičítat nejen dřívější ekonomické konjuktuře, ale také limitům úvěrových ukazatelů DTI, DSTI a LTV, odkladům splátek a finanční rezervě řady domácností. „Ideální podmínky, které přispívaly k nízkému podílu nevýkonných hypotečních úvěrů, nemusí ovšem v letošním roce pokračovat (řada domácností například vyčerpá své rezervy). Při predikci vývoje je proto vždy nutné vycházet z aktuální situace, protože ji může ovlivnit každá významnější změna ve společnosti nebo v ekonomice, např. prudký nárůst nezaměstnanosti,“ míní Pavel Krumpár.

Prozatím ale z výsledků zátěžového testu domácností s hypotečním úvěrem, který využívá centrální banka k analýzám odolnosti sektoru, vyplývá značná odolnost vůči nepříznivým vnějším vlivům. Podíl hypotečních úvěrů v selhání (tedy u dlužníků vykazujících zápornou finanční rezervu, kdy nejsou více než 90 dní schopni hradit sjednané splátky) je zde odhadnut na přibližně 1 procento z celkového objemu nesplacených hypotečních úvěrů v letech 2021 a 2022.

Analytické oddělení společnosti JRD ale zatím předpokládá – na základě podrobné analýzy dostupných dat a modelových výpočtů, že to bude méně. V selhání by mohlo skončit pouze kolem 20 procent z celkového objemu nevýkonných hypotečních úvěrů, tedy přibližně 0,18 procent z celkového objemu nesplacených hypotečních úvěrů. Zpět na trh by se tak podle Krumpára mohlo dostat od konce roku 2021 do konce roku 2023 přibližně 2 140 bytů.

„Na první pohled se může zdát, že se tím obohatí nabídka tuzemských nemovitostí, jež stále významně pokulhává za poptávkou, a ceny bytů proto začnou alespoň stagnovat. Je ale třeba brát v potaz, že se daný počet bytových jednotek vztahuje na celé území České republiky,“ pokračuje v analýze Krumpár. Přitom samotná Praha potřebuje podle Krumpára až 10 000 nových bytů ročně. Byty z nesplácených hypoték tak budou jen malou kapkou v moři potřebných nových bytů. Selhávající hypoteční úvěry proto budou mít tíživý dopad spíše na samotné dlužníky než na realitní trh.

„Je samozřejmě možné, že nastane mnohem závažnější situace, než nyní předvídáme. Pokud by ovšem došlo k stabilitě ohrožujícímu otřesu na hypotečním trhu, vyvolalo by to jistě společenskou i politickou odezvu. Ta by následně mohla přispět k tomu, aby dlužníci získali větší prostor pro záchranu svého bydlení nebo investice vyjednáním příznivějších podmínek. Ten ostatně mají již nyní. Před úplným selháním hypotečního úvěru se totiž mohou ochránit formou snížení či odkladu splátek a prodloužení doby splatnosti nebo využití vlastní finanční rezervy – z účtu, prodeje movitého majetku, případně z bezúročné rodinné půjčky,“ dodává Krumpár.

Loni trh rostl o 38 procent

Hypoteční trh v Česku loni stoupl o 38 procent, když banky poskytly hypotéky za zhruba 250 miliard korun, jak vyplývá z odhadů skupiny ČSOB. Silný zájem o úvěry podle banky přetrvá i letos, nicméně odhady ČSOB počítají v tomto roce se zhruba desetiprocentním poklesem trhu. Banka zároveň letos očekává pozvolný růst úrokových sazeb a stabilizaci cen nemovitostí. Pod skupina ČSOB patří Hypoteční banka nebo Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS).

„Za rekordním nárůstem je především trvající zájem Čechů o řešení vlastního bydlení a velmi nízké úrokové sazby, které od dubna loňského roku prakticky stále klesaly,“ uvedl člen představenstva ČSOB Jan Sadil.

Obdobná situace platí podle generálního ředitele Hypoteční banky Jiřího Feixe také pro úvěry od stavebních spořitelen. Ty loni podle odhadů ČSOB poskytly úvěry za 65 miliard korun, meziročně o 36 procent více. Celkem tak podle něj finanční instituce v České republice loni poskytly úvěry na bydlení za 315 miliard korun.

„Lidé berou bydlení jako bezpečný přístav a ochranu svých úspor, proto zájem o úvěry na bydlení prudce vzrostl,“ uvedl Feix, který je od nového roku zároveň předsedou představenstva ČMSS.

Letos by měly stavební spořitelny podle odhadů ČSOB poskytnout úvěry za zhruba 61 miliard korun, tedy meziročně o šest procent méně. Naopak by měl stoupnout zájem o nové smlouvy o stavebním spoření. Po loňském poklesu o pět procent na zhruba 520 000 smluv by letos měly stavební spořitelny uzavřít zhruba 560 000 smluv. To by znamenalo růst o osm procent, vyplývá z odhadů ČSOB.

Místopředseda představenstva Hypoteční banky Vlastimil Nigrin upozornil, že loňský rok ale nebyl rekordní v počtu poskytnutých hypoték. To byly podle něj roky 2016 až 2018. Důvodem byl podle něj loňský růst cen nemovitostí o zhruba deset procent a s tím i související nárůst průměrné výše hypotéky. Ta koncem loňska podle odhadů ČSOB stoupla na 2,9 milionu korun z předloňských 2,6 milionu korun. A růst by měla i letos.

„Myslíme si, že ceny by už neměly plošně růst. Podle našeho názoru dojde v letošním roce ke stabilizaci cen. Samozřejmě se to nebude týkat plošně všech nemovitostí, ale trend rostoucích cen by se měl v letošním roce přibrzdit,“ uvedl Feix.

Tomáš Rovný, čtk

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter