Ode dneška začíná v Rusku platit dekret, který zakazuje dodávky ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. Zatím má platit pět měsíců. Rozhodnutí je reakcí na dohodu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropské unie a Austrálie, které loni od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů (asi 1300 korun) za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cenový strop je součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu. Rusko přijde podle propočtu finského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) odhadem o 280 milionů eur za den.
Nařízení přijaté v Moskvě zakazuje dodávky ruské ropy firmám a osobám v případě, že je ve smlouvách „přímo či nepřímo zahrnut mechanismus stanovení cenového stropu“. Dekret zahrnuje také ustanovení, které ruskému prezidentovi umožňuje ve zvláštních případech zákaz dodávek zrušit.
Rozhodnutí však nebude mít prakticky žádný dopad na Českou republiku. EU a Británie totiž na začátku prosince zavedly zákaz dovozu ruské ropy po moři ale ropovod Družba, který zásobuje ruskou ropou vnitrozemské státy EU včetně České republiky, má výjimku.
Dekret se týká i ropných produktů. Cenový strop na ropné produkty by však měl vstoupit v platnost až 5. února, tedy stejný den, kdy začne platit zákaz dovozu ruské nafty do EU.
Analytici trhu s energiemi se vůči dopadům cenového stropu na ruskou ropu stavějí spíše skepticky. Zejména proto, že Moskva byla velkou část ropy dodávané po moři původně do Evropy schopna přesměrovat do Číny, Indie a Turecka. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už dříve řekl, že cenový strop na ruskou ropu neovlivní schopnost Ruska pokračovat ve speciální vojenské operaci, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu. Peskov také varoval, že opatření destabilizuje světový trh s energetickými surovinami.
Zvláštní zmocněnec českého ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška uvedl, že pro Česko nemá ruský zákaz vývozu ropy do zemí, které uplatňují cenový strop, žádný význam. Zákaz dopadá na tankery, Česko má ale ruskou ropu z ropovodu Družba.
Ruský vicepremiér Alexandr Novak tento měsíc uvedl, že příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v loňském roce zvýšily o 28 procent, respektive o 2,5 bilionu rublů (zhruba 785 miliard korun). Řekl také, že těžba ropy v Rusku se loni zvýšila o dvě procenta na 535 milionů tun, zatímco export se zvýšil o sedm procent.
Funkční embargo
Evropské embargo na dovoz ropy z Ruska v kombinaci na cenový strop pro ostatní export po moři se podle jiných analýz mimořádně povedlo. Podle propočtu finského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) přichází Rusko odhadem o 160 milionů eur denně. Po zavedení embarga na ropné produkty to bude již 280 milionů eur za den, uvedla CREA v tiskové zprávě.
Od zavedení unijního embarga na dovoz ruské ropy po moři uplynul více než jeden měsíc. Finská analytická skupina CREA ke zmíněnému výročí zkusila propočítat, jak výrazný byl dopad sankcí na ruskou ekonomiku. Výsledky nejsou špatné: v prosinci 2022 klesly ruské tržby z prodeje fosilních paliv o 17 procent oproti listopadu. Ruské příjmy z exportu paliv tak klesly na nejnižší úroveň od únorového vpádu ruských barbarů na ukrajinské území.
Navzdory poklesu příjmů z exportu paliv Rusko stále inkasuje 640 milionů eur denně. Po zavedení embarga na dovoz ropných produktů, který v zemích EU začne platit od 5. února, má příjem klesnout na přibližně 520 milionů eur. Rusko se dostává pod dvojí tlak: klesá jak objem vyvezené ropy a plynu, tak i jejich prodejní cena. Ta se ocitla hluboko pod stanoveným cenovým stropem na úrovni 60 dolarů za barel.
Ruská ropa v akčním výprodeji
Jak uvedl web Yahoo! Finance, podle dat Argus Media se v minulých dnech prodávala ruská ropa typu Ural v přístavu Primorsk na Baltu už jen za 37,80 dolaru za barel. Dále se tak prohloubil „etický diskont“ u ruské ropy, který už je více než 50procentní oproti surovině jiného původu. Například severomořská ropa Brent se ve středu obchodovala okolo 80 dolarů za jeden barel.
Příjmy z exportu ropy a zemního plynu tradičně představují zásadní zdroj pro ruský státní rozpočet. Ten do loňského podzimu těžil z rekordních cen plynu na evropských burzách, ale situace se rychle obrátila k horšímu. Ruská státní pokladna skončila loni v deficitu 3,3 bilionu rublů (1,1 bilionu korun), což odpovídá 2,3 procenta HDP. V samotném prosinci už schodek rozpočtu dosáhl 3,9 bilionu rublů. Stav rozpočtu nezachránilo ani masivní stahování dividend ze státem ovládaných podniků včetně Gazpromu.
Vývoj exportu plynu z Ruska do zemí EU
Do budoucna už to bude horší, protože příjmy Gazpromu z exportu plynu výrazně klesly. Do poloviny roku 2021 největší ruský producent vyvážel do „vzdáleného zahraničí“ (EU, Turecko, Balkán a Čína) až 20 miliard m3 měsíčně; loni v prosinci to bylo už jen 5,7 miliardy m3. Roste sice objem dodávek do Číny, avšak ta neplatí za ruský plyn ani zdaleka tak štědře jako evropské země. Lépe se drží export zkapalněného zemního plynu (LNG), ale ten produkují konkurenti Gazpromu – Novatek a Rosněfť.
Jen část výpadku se daří přesměrovat
Obecně platí, že propad exportu ropy, plynu a černého uhlí se Rusům daří zčásti kompenzovat zvýšenými dodávkami na asijské trhy. Je to však spojeno s logistickými problémy – delší dobou přepravy a vyššími náklady. Část výpadku exportu se nahradit nedaří, což vede k nutnosti omezovat těžbu paliv. Například Gazprom musel loni snížit produkci na 413 miliard m3 oproti 515 miliardám m3 v roce 2021.
Podle již zmíněné analýzy CREA se největším dovozcem zkapalněného plynu z Ruska stalo Japonsko, menší objemy směřují také do Číny, Jižní Koreje či na Tchajwan. Část exportu ropy se Rusům podařilo přesměrovat do Číny, Indie a Turecka, roste také tajemná kategorie „odběratel neznámý.“ Mezi hlavní odběratele ruského uhlí nyní patří Čina, Jižní Korea, Turecko a Indie, následované Japonskem a Tchajwanem.
(dtr, čtk)
