Česko čeká v následujících letech skokové stárnutí populace, kvůli čemuž nevyhnutelně vzroste nemocnost a tlak na posílení neakutní medicíny. Zatímco z hlediska akutní lůžkové péče bude v roce 2040 síť nemocnic poloviční, z hlediska dlouhodobé a následné péče by měla být dvojnásobná. S tím souvisí riziko nedostatku nelékařského zdravotnického personálu. Kritickou situací a jejími možnými řešeními, k nimž patří dlouhodobý program na podporu navýšení kapacit ve vysokoškolských oborech, se zabýval kulatý stůl senátního Výboru pro zdravotnictví.
„Do roku 2040 se počet žijících seniorů více než zdvojnásobí. To nejsou filozofické úvahy, ale tvrdá data. A v té samé době, kdy budeme mít nejvíce seniorů, budeme mít zároveň nejméně pracujících – a to v mnoha oborech, ale zdravotnictví hraje zásadní roli,“ uvedl během debaty ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Data odhalila, že nejvíce ohroženými obory jsou všeobecné a dětské sestry, porodní asistentky, radiologičtí asistenti, zdravotničtí záchranáři a nutriční terapeuti. Zejména u sesterských povolání označil Dušek situaci za tikající bombu: „V tuto chvíli stále platí, že sester máme dost. To, že se nyní nebo za rok nic nestane, dokáže českou populaci hodně ukolébat,“ doplnil s tím, že situaci je nutné řešit hned.
Alarmující je zejména věková struktura všeobecných sester. „Už nyní máme 15 procent celkové kapacity – tedy téměř 13 tisíc úvazků – v důchodovém věku. Ve věkové kategorii nad 55 let je to asi 25 tisíc úvazků. Když teď nic neuděláme a necháme je odejít do důchodu, tak ještě krach nehrozí,“ řekl Dušek. Upozornil ale na obrovský počet zdravotních sester, kterým je nyní mezi 45 a 54 lety a jejich odchody do důchodu by mohly být skutečným problémem. „Je to obrovská masa lidí a nevychováváme dost sester jako náhradu za ty, které do 12 let do důchodu odejdou,“ dodal.
Statistika podle ředitele ÚZIS bije na poplach i u dalších zmíněných nelékařských profesí. „Celkem potřebujeme během následujících deseti až dvanácti let přes 30 tisíc úvazků všeobecných a dětských sester a porodních asistentek, 1500 úvazků radiologických asistentů, 3300 zdravotnických záchranářů a 1200 nutričních terapeutů,“ shrnul.
Mohlo by vás zajímat
Některá opatření už se realizují
Špatný personální stav potvrdila také ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání ministerstva zdravotnictví a hlavní sestra ČR Alice Strnadová. Mezi příčiny řadí absenci plánování pracovních sil ve zdravotnictví v návaznosti na demografii a měnící se struktury zdravotní a sociální péče, přetěžování pracovníků nebo stresující prostředí. „Po roce 2030 hrozí v řadě nelékařských zdravotních polování kritická situace. Je nutné v následujících letech věnovat pozornost posílení vzdělávacích kapacit, zejména navýšit počet studentů nejvíce ohrožených oborů na vysokých školách,“ uvedla.
Některá opatření ve snaze odvrátit hrozící nedostatek zdravotníků a navýšit jejich kapacity už probíhají. Patří k nim například zvýšení prostupnosti a provázanosti vzdělávacích a studijních programů a vybraných oborů a příprava plné elektronizace administrativy spojené se vzděláváním nelékařských zdravotnických profesí. „Ambicí tohoto systému mimo jiné je, aby snížil administrativní zátěž při podávání žádostí o souhlasné stanovisko nebo o povolení z hlediska vzdělávacích programů vysokých škol,“ vysvětlila Strnadová.
Dalším realizovaným krokem je posílení samostatnosti, odpovědnosti a kompetencí nelékařských zdravotních pracovníků. „Není to tak samozřejmé a rychlé, jak bychom chtěli, ale postupujeme. Po dohodě s odbornými společnostmi se zaměřujeme na prohlubování již získané odborné způsobilosti, ale připravili jsme i nový program specializačního vzdělávání pro všeobecné sestry s názvem Hojení ran a také jsme vydali třístupňový model psychoterapeutické péče,“ jmenovala hlavní sestra některé příklady.
Snahy o změnu nastaly také v oblastech adaptačních procesů a procesů zaškolování, finančního ohodnocení nelékařských zdravotních pracovníků, koncepce zavádění inovativních strategií ke zvýšení psychické a fyzické odolnosti zdravotníků nebo v otázce optimalizace složení ošetřovatelských týmů ve směnách. I podle Strnadové je ale zásadní zejména navýšení kapacit.
Nový vládní program jako hlavní lék?
Největší naděje odborníci vkládají do dlouhodobého vládního programu na podporu navýšení kapacit ve vysokoškolských oborech, který je inspirován modelem podpory Všeobecného lékařství z roku 2019. „Program byl diskutován v rámci jednání v Poslanecké sněmovně, v Senátu, Asociací děkanů lékařských fakult, Asociací vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických pracovníků, odbornými společnostmi a mnoha dalšími, včetně ministra školství Mikuláše Beka. A máme příslib dalšího projednávání,“ popsala Strnadová.
Program má všeobecnou podporu, kladné stanovisko k němu zaujali představitelé vzdělávacích institucí i odborní zástupci nelékařských zdravotních profesí. Přihlásilo se k němu šest lékařských fakult a dalších jedenáct vysokých škol zapojených do výuky vybraných profesí. Odstartovat by měl v akademickém roce 2025/2026. Je ale třeba, aby byl postaven na schváleném vládním materiálu na dobu dvanácti let. Jednorázová podpora by totiž neumožnila dlouhodobě udržitelnou produkci budoucích nelékařských zdravotnických pracovníků pro klinickou praxi.
Základním parametrem modelu tohoto programu je celkové navýšení počtu studujících o 20 procent po dobu 12 let. Vnitřní členění podílu přijatých do jednotlivých oborů budou mít na starost jednotlivé školy, pro všechny ale platí závazek maximálně prioritizovat obor Všeobecná sestra. Prostředky budou kalkuovány s každoroční valorizací a distribuovány v návaznosti na počet realizovaných studií, podobně jako u lékařů.
„Pokud vše vyjde, tak vychováme více než 21 tisíc vysokoškolských absolventů, kandidátů na významné kompetence a ve skladbě, která reflektuje poptávku,“ uvedl Dušek. Konkrétně půjde o 11 078 všeobecných sester, 2 539 porodních asistentek, 1 547 dětských sester, 1 728 radiologických asistentů, 3 573 zdravotnických záchranářů a 1 250 nutričních terapeutů.
Ilona Hobzová
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
