Jednou z příčin současné kritické situace českých lesů může být podle odborníků paradoxně i odtažitý vztah Čechů ke dřevu. Místo toho, aby Češi podobně jako Skandinávci, Němci nebo Rakušané větší část vytěženého dřeva zpracovali a uplatnili doma, vyvážejí ho v surové podobě do zahraničí. Místopředseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků ČR Tomáš Pařík v rozhovoru pro server INFO.CZ, s jehož laskavým svolením část rozhovoru přetiskujeme, vysvětluje, proč vlastně dnes české dřevo končí v „čínských kontejnerech“ a jak může vývoz této důležité suroviny v nezpracované podobě ovlivnit do budoucna české lesy.
Mnozí lidé se dnes diví tomu, proč se o takzvaném kůrovcovém dřevu mluví jako o těžko prodejném odpadu, když kůrovec žere jen lýko, nikoliv dřevní hmotu. Jak je to tedy s kvalitou kůrovcového dřeva doopravdy?
Je to to trochu složitější. Kůrovec se skutečně nezavrtává do dřeva, ale pouze do kůry a lýka. Pokud se tedy napadený smrk okamžitě porazí a včas odveze z lesa, dřevo má úplně stejnou kvalitu, jako kdyby ho žádný lýkožrout nenapadl. Mluvím o stromu, který je před poražením stále živý, ještě nezačne usychat.
A takzvané modrání smrkového dřeva? Čím je vlastně způsobeno?
Jestliže kůrovcem napadený strom lesníci neporazí a neodkorní okamžitě po jeho napadení broukem, brouk a jeho larvy se nadále vyvíjí a živí se lýkem, kterým ve stromu proudí živiny. Při silném napadení se přeruší tok živin a strom odumře. Odumřelé dřevo napadnou houby, způsobující v první fázi jeho modrání. To ale nemá ze začátku téměř žádný vliv na kvalitu, jde pouze o vzhled, ovšem někteří zákazníci prostě modré dřevo nechtějí. Skutečný problém s kvalitou dřeva nastává až tehdy, když kůrovcem napadané smrky zůstanou dlouho stát nebo ležet v lese. Pak se objeví výraznější poškození houbami, dřevokazným hmyzem, ale ze začátku především vysycháním dřeva, kterým vznikají trhliny, výrazně ovlivňující fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva. Kvalita jde tedy rychle dolů. Dá se říci, že v létě je to v řádu dnů, maximálně několika málo týdnů. Záleží především na teplotě a vlhkosti okolního prostředí.
Dobře, ale v Česku letí dolů cena kůrovcového dřeva obecně, včetně toho, které je podle vás stejně kvalitní jako dřevo z nevynucené těžby. Čím to tedy je?
Hlavním důvodem je fakt, že až 40 % dřeva, které u nás standardně těžíme, sami nezpracováváme, ale dlouhodobě vyvážíme v surové podobě do zahraničí, zejména do Rakouska či Německa. Odtud pak kupujeme dřevěné výrobky. Nyní ale mají i Němci a Rakušané kvůli dopadům klimatických podmínek a kůrovci dřeva nadbytek, naši surovinu už nechtějí a nám tedy v lesích zůstává obrovské množství kůrovcových stromů, pro které chybí zpracovatelské kapacity i odbyt. Dřevo s každým dnem ztrácí na ceně. Majitelé lesů jsou pak rádi, když prodají smrkové dřevo do Číny za 1000 korun za metr krychlový, zatímco ještě před nedávnem za něj mohli chtít 2800 korun.
Proč se vlastně tolik dřeva z Česka vyváží místo toho, abychom si ho zpracovali sami?
To je historická záležitost možná už z dob Rakouska-Uherska, kdy se v Čechách využíval spíše industriální potenciál obyvatelstva než nějaký dřevařský průmysl. Za socialismu bylo surové dřevo zase jednou z mála komodit, za kterou bylo možné získat devizi. Vlastníci lesa se dlouhodobě spokojili se zahraniční poptávkou a o domácí spotřebu se nestarali. Pro dřevo byl v Rakousku snadný odbyt, pily a zpracovatelské kapacity na českém území mizely. Jenže situace na trhu se dřevem se změnila a nám nyní zbyly oči pro pláč. Kvůli tomu, že nemáme dřevo z kůrovcové kalamity za rozumnou cenu kam prodat nebo vyvézt, nám teď miliony kubíků dřevní hmoty shnijí, nebo je prodáme s výrazným prodělkem.
Byl jsem dvakrát ve Finsku a prakticky všude viděl dřevostavby. To mi přijde v zemi plné lesů logické. Proč se ze dřeva tolik nestavělo a nestaví v Česku, která také patří k zemím s nejvyšší mírou zalesnění v Evropě?
Za socialismu pověst dřevostaveb poškodily např. známé okály, které mají dodnes lidé jako příklad staveb, do kterých fouká, a jsou celkově nekvalitní. Obecně tady mají lidé představu, podporovanou betonovou a cihlařskou lobby, že stavba ze dřeva není tak kvalitní jako stavby z jiných materiálů a hrozí u ní navíc mnohem větší riziko požárů. Přitom to vůbec není pravda.
Proč? Dřevo nehoří rychleji než jiné materiály?
Pokud hoří dům, hoří především to, co je uvnitř. Tedy vybavení, nikoliv konstrukce. Ta, pokud je dřevěná, naopak při požáru vydrží stát mnohem déle než konstrukce z jiných materiálů. Lidé tak mají více času na to, aby dům opustili. Existují dokonce studie, které tvrdí, že kdyby nosníky takzvaných dvojčat, zasažených v roce 2011 teroristickým útokem, byly obalené dřevem, mrakodrapy by se zřítily k zemi mnohem později, pokud vůbec, a mohlo se zachránit daleko více lidí. Nebezpečí, plynoucí z požáru, nejsou u kvalitně postavených dřevostaveb rozhodně větší než v cihlových nebo jiných domech.
Marek Kerles, info.cz – Rozhovor si můžete dočíst na serveru INFO.CZ
