Někdy to jde i bez oficiálního zákazu ze strany Evropské unie nebo vlády Spojených států. Obchodníci s ropou, bankéři a majitele rafinerií začali z vlastní vůle bojkotovat ruskou ropu. Zájem o ni není ani po nabídnutí 20procentní slevy oproti běžné tržní ceně.
Asi to ani nemohlo dopadnout jinak: ropa po ruské agresi vůči Ukrajině prudce zdražila. Ve středu 23. února bylo možné nakoupit jeden barel (tedy „sud“ o objemu 159 litrů) za 94 dolarů, dnes už je to 112 dolarů. Když k tomu přidáme oslabení koruny vůči dolaru, tak je výsledkem nepříjemné zdražení benzinu a nafty na čerpacích stanicích.
Civilizovaný svět se však drahé ropy nezalekl, spíše naopak. Po ruském vpádu na ukrajinské území se někteří odběratelé začali ruské ropy doslova štítit, stejně reagovaly financující banky. Ruská ropa, která se dříve prodávala za podobnou cenu jako ropa z jiných zdrojů, se stala „ležákem“, o který není na trhu zájem. Včera už se tak surovina z Ruska prodávala o 22,70 dolaru za barel levněji než typ Brent. Tedy s „akční slevou“ zhruba 20 procent.
Přišli o třetinu exportu
Jak upozornil specializovaný web oilprice.com, Rusko před válkou běžně exportovalo 4,7 milionu barelů surové ropy a 2,8 milionu barelů ropných produktů denně; mezi významné odběratele patřily vedle zemí střední Evropy také Spojené státy a Velká Británie. Vzhledem k neoficiálnímu embargu ze strany některých odběratelů již export klesl zhruba o třetinu – výpadek činí 1,5 milionu barelů denně u ropy a 1 milion barelů denně u produktů, jako jsou benzin a nafta.
Jeden konkrétní příklad. Ruským státem vlastněná Zarubežněfť se marně snaží prodat 600 tisíc tun ropy s dodáním v přístavu Primorsk během dubna až června. Žádná nabídka na odkup této suroviny nepřišla. Stejně tak má problém s odbytem ropy Surgutněftěgas i další těžební podniky z Ruska. Totální nezájem o ruskou ropy přiznávají také komoditní obchodníci Trafigura a Glencore.
Výpadek v dodávkách ruské ropy táhne cenu nahoru, ale je šance růst zastavit. Na trhu se spekuluje o uvolnění sankcí na Írán a Venezuelu, ale také o rostoucím tlaku americké vlády na zvýšení těžby v členských státech kartelu OPEC. Právě tyto spekulace zastavily ve čtvrtek růst cen ropy; po dosažení maxima 119 dolarů za barel cena typu Brent až k hodnotám okolo 112 dolarů.
Inspirace z roku 1986
Úmyslné zvýšení produkce ropy s cílem poškodit Rusko se už jednou v historii odehrálo. Saúdská Arábie v roce 1986 prudce navýšila těžbu a export; cena ropy poté spadla z 32 na 10 dolarů za barel. Stalo se tak na přání administrativy prezidenta Ronalda Reagana, která tímto zásahem chtěla ekonomicky poškodit Sovětský svaz. Saúdové měli i vlastní motivaci, a sice potrestat Sověty za intervenci v Afghánistánu. Tento zásah byl velmi účinný a významně přispěl k ekonomickému zhroucení a rozpadu Sovětského svazu.
Neoficiální embargo na ruskou ropu ze strany odběratelů a ruských bank tak může o 36 let později vést k podobnému efektu. Tedy k ekonomickému oslabení Ruska a zastavení válečné agrese vůči Ukrajině.
David Tramba
