Od zvýšení rychlosti na některých dálnicích nelze ustoupit, trvá na svém ministerstvo dopravy. Novela silničního zákona jde do vládního finále

Ministerstvo dopravy odmítá ustoupit od plánovaného zvýšení nejvyšší povolené rychlosti na některých tuzemských dálnicích. A to i přes odpor vlivných resortů vnitra nebo průmyslu a obchodu, stejně jako např. Svazu měst a obcí. Vyplývá to z výsledků připomínkového řízení k novele silničního zákona, které Ekonomický deník prostudoval.

Kritici v čele s ministerstvem vnitra vytýkali záměru vlastní vlády povolit na vybraných dálničních úsecích rychlost až 150 km/h zejména riziko nižší bezpečnosti provozu s tím, že i dnešní stotřicetikilometrový limit je v drtivé většině úseků na hranici bezpečnosti. Například resort průmyslu a obchodu pak zmínil i ekologické argumenty – vyšší rychlost totiž podle něj přináší i vyšší spotřebu paliva.

Jenže resort dopravy vedený místopředsedou ODS Martinem Kupkou všechny argumenty svých partnerů smetl ze stolu s tím, že navržená změna odpovídá jednomu z úkolů vyplývajících z programového prohlášení vlády.

„Zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti připadá v úvahu pouze v úsecích a časech, kdy není hustota dopravních proudů vysoká, kdy je k dispozici alespoň jeden jízdní pruh, kde se vozidla jedoucí vyšší rychlostí mohou pohybovat v homogenním proudu,” uvedlo ministerstvo.

To zavazuje nejen ministra dopravy, ale i ministra vnitra, a nelze proto od změny ustoupit,” nepřipustil Kupkův resort jakékoliv ústupky v tomto směru.

Mohlo by vás zajímat

Správa železnic hledá firmu na výkupy pozemků pro vysokorychlostní trať Moravská brána

Upozornil přitom, že se nejedná o plošné zvýšení limitu, ale „jen” o možnost povolit na vybraných místech zvýšení nejvyšší povolené rychlosti speciální dopravní značkou.

„V reálu bude možné zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti pouze na nových a modernizovaných úsecích dálnic, kde to jejich parametry a intenzita provozu dovolí,” konstatovali zástupci ministerstva dopravy v rámci vypořádání meziresortních připomínek.

Úřad také upozornil, že změny budou možné jen na úsecích, které jsou telematicky řízené.

„Zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti připadá v úvahu pouze v úsecích a časech, kdy není hustota dopravních proudů vysoká, kdy je k dispozici alespoň jeden jízdní pruh, kde se vozidla jedoucí vyšší rychlostí mohou pohybovat v homogenním proudu,” uvedlo ministerstvo.

K „ekologickým” připomínkám pak resort poznamenal, že trend snižování nejvyšší dovolené rychlosti a tím i emisí škodlivin a hluku je validní zejména v zastavěných aglomeracích.

„V souvislosti s navýšením spotřeby paliv bude vždy na uvážení každého řidiče, zda možnosti jet až nejvyšší dovolenou rychlostí využije či nikoli. S ohledem na rostoucí ceny pohonných hmot je otázkou, do jaké míry bude této možnosti výsledně využíváno,” připomnělo ministerstvo dopravy.

Úřad argumentuje také tím, že dálnice jsou v Česku nejbezpečnější kategorií pozemních komunikací s největším pokrytím dohledového systému a také s největší mírou kontroly ze strany policie.

„A nynější vozidla jsou přitom konstruována na mnohem vyšší rychlost. Liniovým řízením provozu za pomoci telematiky lze přitom flexibilně reagovat na aktuální dopravní i povětrnostní situaci v daném úseku dálnice. Máme proto za to, že při nižší intenzitě provozu a příznivých povětrnostních podmínkách je možné na vybraných úsecích dálnic navýšit nejvyšší dovolenou rychlost až na 150 km/h, aniž by to mělo negativní dopad na bezpečnost silničního provozu,” uzavírá resort dopravy.

Místní značení? Policie stále jen “poradcem”

Ten přitom „kolegům” z vnitra nevyhověl ani v dalším požadavku, totiž aby mělo jejich ministerstvo spolu s policií větší možnost mluvit do umisťování místní a přechodné úpravy provozu. Vnitru se nelíbilo, že stanovisko resortu nebo policie nemá mít ani nadále závazný charakter. Následné nerespektování pohledu silového resortu a jeho zástupců pak podle nich vede mimo jiné k zaplevelování dopravního prostoru zbytečnými značkami, v horším případě pak prý mohou vznikat rovnou „nehodové lokality”.

Jenže podle ministerstva dopravy je při rozhodování o místní úpravě potřeba brát v úvahu i další skutečnosti než jen názor policie, např. územní plán obce. Resort navíc připomíná, že místní silniční správní úřad má dostatečnou znalost lokálních poměrů v dopravě a současně nese za uspořádání provozu odpovědnost.

„Formální povýšení vyjádření policie na závazné stanovisko by proces stanovení místní a přechodné úpravy provozu administrativně zesložitělo. V praxi by to však nepřineslo z hlediska bezpečnosti silničního provozu výraznější pozitivní dopady, neboť již nyní je téměř ve všech případech stanovisko policie bez dalšího respektováno,” uvádí k tomu resort dopravy.

Pevný sazebník na místě nebude

V dalších navrhovaných změnách silničního zákona nicméně ministerstvo dopravy připomínkám dalších resortů ustoupilo. Týká se to například původně zvažovaného pevného sazebníku pokut za přestupky při jejich projednávání na místě. V tomto případě resort vnitra úspěšně namítal, že takový pevně daný sazebník by omezil možnost správního řízení a tím i možnost přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu. Jako příklad pak zmínil třeba předjíždění na zákazu nebo nedání přednosti v jízdě.

„Nezohlednění závažnosti protiprávního jednání a osobních poměrů pachatele v konkrétním případě může mít pro některé dotčené osoby zásadní dopad,” argumentovalo vnitro s tím, že navrhovaná úprava je tak v rozporu s obecným principem individualizace správního trestu. Podle úřadu nelze tvrdit, že „by každé porušení povinnosti naplňující skutkovou podstatu konkrétního přestupku bylo vždy stejně závažné a odůvodňovalo stejnou výši pokuty. Navržená úprava je tak v rozporu s obecným principem individualizace správního trestu.”

„Po projednání návrhu Legislativní radou vlády bylo od stanovení pevných sazeb pokut ukládaných příkazem na místě upuštěno,” konstatovalo na to ministerstvo dopravy.

A se svou námitkou uspěl také resort zdravotnictví, kterému se podobně jako dalším připomínkovým místům nelíbila navrhovaná změna pravidel předjíždění cyklistů. Úředníci ministerstva dopravy totiž plánovali rozvolnění teprve nedávno přijaté a zároveň často kritizované povinnosti dodržet při předjíždění cyklisty odstup 1,5 metru, a to tak, že by tato povinnost platila až od rychlosti nad 30 km/h. Ministerstvo tak chtělo umožnit snadnější předjíždění cyklistů na úzkých komunikacích. Jenže podle ministerstva zdravotnictví z formulace návrhu vyplývalo, že by se zrušení minimálního odstupu týkalo všech silnic.

„Podle předkladatele při rychlosti do 30 km/h nemá platit de facto vůbec žádný odstup. To je nebezpečné a nepřijatelné,” namítal resort zdravotnictví s tím, že i při nízké rychlosti je podle soudních znalců třeba při předjíždění cyklisty dodržet vzdálenost alespoň jeden metr. Tuto připomínku ministerstvo dopravy přijalo bezvýhradně.

„V návaznosti na početné a zásadní připomínky dalších připomínkových míst nebude toto ustanovení nijak měněno a zůstane zachována platná právní úprava, a to vzhledem k její zatím relativně krátké účinnosti. Pokud by ze zkušeností z praxe vyplynulo, že je potřeba toto pravidlo nějak modifikovat, bude k tomu přistoupeno později,” napsali úředníci ministerstva dopravy.

Konečný návrh novely silničního zákona má projednat vláda na nejbližším lednovém jednání. Pokud ho kabinet schválí, budou o něm následně rozhodovat poslanci a senátoři. Podle ministerstva dopravy by novela měla začít platit od ledna 2024.

Tomáš Svoboda