Čím více zdrojů z emisních povolenek se teď využije na podporu transformace, tím příznivější ekonomické a sociální dopady nastanou, zdůraznil na sympoziu Ekonomického deníku na téma Jak má vypadat nová Státní energetická koncepce Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí. Například emisní povolenky ETS 2, které od roku 2027 zpoplatní vytápění budov i paliva v dopravě a dotknou se tak i domácností nebo malých firem, mohou navýšit cenu benzinu z 37,60 korun za litr na 40,63 korun. U uhlí by mohl růst být mnohem vyšší, dodal Zámyslický.
Česko se musí, stejně jako řada dalších unijních států vypořádat s řadou cílů a politik EU, které se týkají energetiky a klimatu. „To je důvod, proč jsme svědky velmi dynamického procesu odehrávajícího se v legislativě, zdůraznil na sympoziu Zámyslický. „Nejdříve byl představen European Green Deal, následně evropský klimatický rámec, který udává v legislativě tempo snižování emisí, respektive cíle do roku 2030, na který navazuje balíček „Fit for 55“. Ten odkazuje na cíl EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % s tím, aby se Evropa stala v roce 2050 klimaticky neutrální. „Takže teď se pohybujeme v nějakém koloběhu legislativy, který byl spuštěn a ze kterého vycházíme, pokud uvažujeme, jaké budou i podmínky v Česku pro rozvoj jednotlivých sektorů a investic v nich,” rozvedl Zámyslický aktuální situaci.
Během českého předsednictví v druhé polovině loňského roku se podle něho podařilo dotáhnout většinu otevřených legislativních úkolů ve zmíněném balíčku Fit for 55. Zmínil, že se původně ani nečekalo, že se v klimatické části nakonec podaří natolik uspět a že seznam zvládnuté legislativy bude tak četný. Od EU ETS (Evropský systém pro obchodování s emisemi) přes CBAM, což je mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích až po pravidla pro emisní obchodování v námořní dopravě, v letectví či v silniční dopravě,” vyjmenoval. Podařilo se třeba domluvit i Sociálně klimatický fond, který má zjistit, že zavedení rozšířeného ETS 2 bude sociálně přijatelné pro všechny skupiny obyvatel, a s nim také cíle pro emise v sektorech nezařazených pod ETS. Tedy to, jaké to bude mít propady emisí v lesnictví či zemědělském sektoru. A dále i navazující systém ETS 2, který od roku 2027 emisně zpoplatní vytápění budov a paliva v dopravě.
„Povedlo se nám dohodnout všechny tyto trialogy s Evropským parlamentem, což je velký úspěch. Švédskému předsednictví, které teď probíhá do konce června, zbylo tak především dotažení energetických témat, všech těch směrnic a nařízení, která se týkají ekonomiky,” zdůraznil.
Nastává nelehké období. Unijní předpisy se přetváří do české legislativy
Česko a další unijní státy čeká nyní nelehké období. „Teď budeme muset všechny tyto evropské předpisy, tam, kde neplatí přímo, přetavit do české legislativy. A nemáme na to moc dlouho dobu,” uvedl. Jako příklad zmínil emisní obchodování ETS pro průmysl a energetiku – tam je potřeba transpozice do konce letošního roku. A jen o něco málo více času je pak u rozšířeného systému ETS 2, který zahrnuje povolenky pro dopravu, vytápění a další sektory. „Tam máme termín asi jen o půl roku delší, do poloviny příštího roku,” dodal Zámyslický.
Co se týká sektorů mimo EU ETS, tak pro Česko to podle Zámyslického představuje snížit emise mezi roky 2005 až 2030 o 26 %, což bude pořádná výzva. Především vzhledem k tomu, že v těchto oblastech, jako je právě třeba doprava, emise příliš neklesaly, někdy naopak dokonce i stoupaly. A o nic nižší cíle nejsou ve stejném období ani u systémů EU ETS a EU ETS 2: v prvním případě snížení o 62 % a v druhém o 43 %. Výzvou bude podle něho pak splnit i další cíl, a to pro pohlcování CO2 v lesích a půdě k roku 2030: 1 228 tisíc tun CO2. Potřeba je také posílit zmírňování dopadů kůrovcové kalamity. Ve výčtu pak zmínil třeba i nutnost zvýšit důraz na energetické úspory a urychlené snížení závislosti na fosilních palivech.
V tomto ohledu je potřeba, aby si Česko stanovilo své příspěvky k těmto cílům v oblasti obnovitelných zdrojů i zmíněných úspor v rámci Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu. Těch, které musí Česko zohlednit kvůli zmíněnému baličku Fit for 55, je tak opravdu hodně, podotkl s tím, že je potřeba si uvědomit, že navíc existuje i extrémní množství další podcílů. „U obnovitelných zdrojů se vztahují třeba na elektřinu, teplo, chlad, dopravu, budovy, průmysl, a další sektory. Do toho budou vstupovat cíle pro uhlík i další. Poskládat tak celou matici cílů do sebe, právě v nějakém národním energeticko – klimatickém plánu, aby to dávalo celkový obrázek stavu v ČR v roce 2030, bude extrémně náročné,” uvedl Zámyslický s tím, že lze zřejmě očekávat i nějaké drobné zdržení.
Mohlo by vás zajímat
Cílů je řada. Uvidíme, jak rychle je zvládneme
„Obávám se, že do konce toho června to nebudeme schopni dát dohromady. Ale uvidíme, uděláme, co můžeme. Tady to je potřeba vnímat tak, že to není o jednom, dvou, nebo třech cílech, ale že je celá řada. Zároveň dochází i k revizi ETS, která je důležitá, protože systém, tedy cena povolenky funguje tak, že skutečně táhnou emise směrem dolů,” připomněl. A dodal, že zejména v energetice existují i projekce, které říkají, že v podstatě dochází k tomu, že postupně uvidíme vyšší cenu povolenky a postupně klesající cenu elektřiny.
„Především vlivem vyšší výroby z OZE, což samozřejmě může vést k tomu, že výroba energie zlevní a přestane být ekonomicky rentabilní třeba ještě před rokem 2030. Ale uvidíme,” řekl. Zmínil rovněž, že v systému bude také docházet k postupnému ubývání povolenek, asi o 4,4 procenta ročně, což je poměrně dynamický trend. Podle něho je ale důležité, aby byl doplněn i o zpoplatnění uhlíku na hranicích, což ale nebude jednoduché z hlediska praktického zavádění.
„Řešíme to aktuálně s celníky, s ministerstvem financí, ale každopádně to bude znamenat, že pokud bude dováženo zboží, které je v Evropě zatíženo povolenkami, tak za ně dovozci budou muset odvádět ekvivalent emisní povolenky,” vysvětlil.
Diskutabilní pak podle něho je otázka, na kterou však tlačil europarlament a některé členské státy, ohledně zpoplatnění spalování energetických odpadů. To sice nastane až od roku 2030, ale je dobré s tím také počítat, protože, jak podotkl, zrovna v případě Česka vzniká projektů na takové téma poměrně dost. Navíc tento trend zřejmě bude pokračovat i v následujících letech.
Za pozitivní věc považuje pak využití výnosů z povolenek. „Jednak nám zůstanou ty solidární, tedy povolenky, které bude mít Česko a některé další státy navíc v podobě příjmu měst a obcí a kde je možné přidělovat bezplatné povolenky pro teplárenství, výměnou za plány dekarbonizace. A dále nám zůstává modernizační fond, který bude asi nejvýznamnějším fondem pro modernizaci celé ekonomiky a přechodu na nízkoemisní ekonomiku v Česku,” zdůraznil Zámyslický.
Zmínil se také o ceně emisní povolenky. Připomněl, že se o ní intenzivně diskutovalo, když loni na podzim dosáhla hodnoty téměř 100 euro a kolem 80 eur se pohybuje dlouhodobě. Je potřeba si podle něho přiznat, že v systému je problém s tím, že nástroje často působí proti sobě. „Čím víc zvýším cíle v oblasti obnovitelných zdrojů a účinnosti, tím to jde proti ceně povolenky. Takže to je možná výsledek dohody o balíčku Fit for 55. Ale samozřejmě cenu ovlivňují i další věci, dodal.
Pokud se podívá na odhady, kolik může Česko díky emisním povolenkám získat, včetně toho, že kromě výnosu z jejich aukcí nebo prostředků modernizačního fondu se počítá i s penězi z nově vzniklého Sociálně klimatického fondu, který má zjistit, že zavedení rozšířeného ETS 2 bude sociálně přijatelné pro všechny skupiny obyvatel, tak v nejnižším scénáři to bude 710 miliard korun. Platí to pro cenu povolenky ve výši 80 euro v průměru za celé období 2021 – 2030. Realistický odhad pak zmiňuje 920 miliard korun při ceně 100 eur. A pro ten nejoptimističtější jde od 1120 miliard při ceně 120 euro na povolenku.
V souvislosti s tímto odhadem zdůraznil Zámyslický ještě jednu podstatnou věc – Česko musí podle něho využít prostředky pro mobilizaci sektorů do ETS 2 co nejdříve. A to z důvodu, aby postupně začaly klesat emise a aby domácnosti, zejména ty nejvíce ohrožené, nebyly touto cenou zatíženy, nebo alespoň jen minimálně. Aby to nevedlo k úbytku poptávky a tím poklesu ekonomiky, protože ETS 2 od roku 2027 emisně zpoplatní vytápění budov i paliva v dopravě. Čím více zdrojů z povolenek se využije právě na podporu transformace, tím příznivější ekonomické a sociální dopady nastanou: odhady hovoří o -1,8 až +2,2 % HDP a -5 až 0 % do spotřeby domácností. Přiblížil také, jaký by to mohlo mít dopad na cenu benzínu, zemního plynu nebo uhlí.
Z propočtů představených na sympoziu plyne, že v případě benzinu by se jednalo o navýšení z 37,60 Kč na 40,63 korun, u uhlí při současné průměrné ceně 411,76 Kč za GJ pak o zvýšení na 536,80 korun a u zemního plynu z 2615 Kč/MWh na 2843, 79 korun.
„Samozřejmě je otázka, jaká cena v ETS 2 bude, těch 45 eur je ve směrnici jako indikativní strop, ale nikoliv nepřekročitelný. Což znamená, že pokud ETS 2 dosáhne 45 eur, tak stabilizační rezerva vypustí povolenky navíc, ale udělá to pouze jednou za rok. Cena tak může jít i nad 45 eur do roku 2030 a i s kolegy, co modelují scénář očekáváme, že po roce 2030 postupně dojde k nějaké konvergenci cen povolenek mezi ETS 1 a ETS 2, postupně se přiblíží k sobě. Takže i dopady do cen paliv a energií budou vyšší,” dodal.
Podle Zámyslického bude potřeba teď v rámci legislativy připravit pro zmíněné systémy rozdělení mezi jednotlivé sektory, kde se bude investovat a v jaké výši. Není to podle něho jednoduché, možných je poměrně dost výjimek. „Musíme v nějakém bodě říct, kdo je tedy ten, na koho se bude vztahovat povinnost odvádět emisní povolenku. Určitě to nebudou koneční zákazníci, ale zřejmě někdo na začátku řetězce. Ale zároveň řešíme i problém, aby tu povolenku nemusely odevzdávat subjekty, které už jsou v ETS 1. Velké elektrárny, velké průmyslové podniky, protože by v podstatě platili povolenku dvakrát a pak by se jim stejně to, co zaplatí, muselo nějakým způsobem vracet. Takže tady to metodicky podchytit není legislativně vůbec jednoduché, ale pracujeme na tom,” dodal.
Co je ale důležité je to, že ETS 2, určitý systém monitoringu, by měl být spuštěný v roce 2025, což znamená mít transpozici hotovou už v příštím roce. Připomněl, že čas i pro tuto legislativní práci tak nezadržitelně běží.
Zámyslický se krátce dotknul ještě Sociálně klimatického fondu, kde by Česko mělo mít k dispozici zhruba 50 miliard korun na období let 2026 – 2032 a z toho 37,5 % by mělo jít na podporu příjmů. Příjemci by měli být tedy zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky nebo zranitelní uživatelé dopravy. Připravený musí přitom být do konce června 2025.
Monika Ginterová
Poděkování za podporu sympozia patří generálnímu partnerovi Veolia a partnerům PRE a GasNet.
