CzechInvest už dnes není jen agentura, která podporuje investory, nebo jen ty zahraniční, ale už mnoho let se věnuje inovativním start-upům, zdůraznil její generální ředitel Petr Očko na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Technologie a obranná strategie České republiky. Dodal, že řadě z nich už také pomohla do světa a jsou z nich už zralé firmy, které mají produkty v mnoha oblastech od umělé inteligence až třeba po drony. „V poslední době se ukazuje, že přibývá i vzájemné spolupráce s armádou a obranou v oblasti nových technologií,“ doplnil.
Očko podotkl, že Česko se obecně novým technologiím intenzivně věnuje, protože podle něho platí – a odkázal na programové prohlášení vlády a další strategie -, že ČR má být inovačním lídrem. „Zatím dýcháme sice inovačním leaderům v Evropě trošku na záda, ale třeba v objemu prostředků, které jdou do výzkumu, zejména v součtu peněz z veřejných a soukromých zdrojů, tak na tom nejsme úplně špatně. Pohybuje se to kolem dvou procent HDP, což je taková hranice toho, kdy se můžeme nazývat zemí, která dostatečně investuje do inovací,“ uvedl na sympoziu.
Dodal, že si samozřejmě umí představit i objemy větší, kdy země jako Izrael, která je sice specifická, ale třeba pak jako Jižní Korea nebo Švédsko investují ještě mnohem více. Na druhou stranu, nejde jen o kvantitu. Podstatné totiž je – a shoduje se na tom s prvním náměstkem ministryně obrany Františkem Šulcem, zda jsou peníze využity efektivně.
„To nejenom v ČR, ale v celé Evropě neumíme úplně dobře. Převádět výsledky úspěšného výzkumu, tedy takového, který dospěje k výsledku, který si předsevzal na začátku, protože v něm je samozřejmě vždy nějaká míra nejistoty, do praxe,” zdůraznil.
Připomněl, že na sympoziu řečníci zmínili i to, že Česká republika také neumí úplně dobře prioritizovat. To se podle něho ale už mění, i když zatím stále pomalu. V tomto kontextu zmínil, že ministerstvo průmyslu je například koordinátorem takzvané strategie chytré specializace, která spočívá v průběžné komunikaci s klíčovými inovačními aktéry, tedy firmami a výzkumnými organizacemi. Cílem je právě neustále stanovovat do čeho v Česku investovat. Doplnil, že přibližně od loňského roku existuje také nová strategie, která prioritní oblasti určuje. A jsou to podle něho ty, kde dochází k průniku tří věcí.
„Jednak tam máme významné výzkumné kapacity v ČR, pak inovační potenciál mezi firmami v určité oblasti. A za třetí v té určité oblasti registrujeme nějaké globální trendy. Tam, kde se to vše protne, tak to je pravděpodobně oblast, kde máme nějakou sílu a do které stojí za to investovat,” vysvětlil Očko.
Strategie pro inteligentní specializaci (z anglického Research and Innovation Strategy for Smart Specialisation – RIS3) jsou za poslední léta hojně využívaným konceptem podpory výzkumu a inovací zejména v zemích EU. Jde o koncept směřující k inteligentnímu využívání a rozvíjení potenciálu dané země či regionu, jehož cílem je vytvářet dlouhodobé konkurenční výhody založené na využívání znalostí a na inovacích. Na místo plošné podpory výzkumných a inovačních aktivit se státní intervence zaměřují na vybrané prioritní oblasti s vysokým potenciálem pro rozvoj a uplatnění nových znalostí v ekonomických aktivitách.
Pod hlavičkou zmíněné strategie chytré specializace dnes také CzechInvest připravuje takzvané mise, což jsou klíčové oblasti, které jsou průřezové nebo jdou napříč několika sektory. Z civilního sektoru je to aktuálně zejména energetická účinnost. Tedy oblast, která se týká jak materiálů, tak třeba v dnešní době umělé inteligence nebo strojírenství. A jednou ze směrů pro výzkum a vývoj inovací je dnes i kybernetická bezpečnost.
Priority, které strategie definuje, se automaticky pak propisují do klíčových programů státu na podporu výzkumu a vývoje inovací, jak připomněl Očko. Jednak z evropských fondů, kdy ministerstvo průmyslu (MPO) má Operační program technologie a inovace pro konkurenceschopnost, ale je i řada dílčích evropských inovačních podprogramů, ze kterých lze čerpat.
Zmínil i několik konkrétních programů, kterými MPO podporuje český průmysl v oblasti výzkumu a inovací. Za klíčový ředitel CzechInvestu považuje TREND, který se zavádí přes Technologickou agenturu ČR. Podporuje společné projekty výzkumných organizací univerzit a institutu Akademie věd s firmami. „Není primárně zaměřený na obranný průmysl, na druhé straně se mu ani nevyhýbá. Je to největší program pro průmysl v oblasti výzkumu, který tady existuje,” dodal Očko.
Pro představu se tak v minulých letech například podpořil projekt pokročilé výrobní technologie fóliového lepení pro výzkum kompozitních pancířů nebo monitorování vyhledávání detekce navádění a zaměřování pomocí obrazu z dronu. „Dále pak využití moderních mikroelektronických kroků pro zlepšení užitných vlastností primárního radaru či 3D klamné cíle, případně prostředky pro zvýšení balistické ochrany vozidel a kritické infrastruktury. A to říkám jenom ty, které jsou veřejně dostupné,” vyjmenoval ředitel. A dodal, že se nebrání ani debatě o dalším směrování projektů.
Připomněl také, že agentura Czech invest má sama jeden velký klíčový program na podporu právě start-upů a spin-offů, ale obecně i technologického transferu, který se jmenuje Technologická inkubace. „Program funguje tak, že jsme si definovali některé klíčové oblasti pro českou ekonomiku a v nich podporujeme vznik hubů. To jsou platformy, ve kterých spolupracují velké i malé firmy, start-upy, stát a univerzity s cílem hledat příležitosti investic do inovací v těchto oblastech,” vysvětlil. Jednotlivé inkubované firmy mohou tak dostat finanční podporu, služby, mentoring, koučing a díky tomu se rychleji dostávají na trhy. Zároveň tím huby urychlují převod výsledů výzkumu do praxe.
Dnes jsou podle Očka otevřené čtyři takové. Jeden je zaměřený na umělou inteligenci, další na budoucnost mobility, pak kreativní průmysl a ekologické technologie. A připravují se další tři. „Jeden bude zaměřený na pokročilé materiály, kde jsme zase blízko tomu, co je asi v obranném sektoru důležité a už dnes máme některé zájemce z průmyslu o spolupráci. A pak připravujeme vesmírné technologie, kde je dobře navázaná spolupráce s evropskou vesmírnou agenturou v Praze, nebo dále i v Brně,“ uvedl. Třetí z nových hubů bude pak „tech for life”, široce definované technologie v několika oblastech, které budou mít hodně blízko k obraně. Zahrnují například kybernetickou bezpečnost nebo řešení krizové situace.
Očko dále zmínil propojení na inovační aktivity, které běží pod hlavičkou NATO. Pro zachování obranyschopnosti je totiž nutné, aby Česká republika, ale stejně tak NATO i Evropská unie, rozvíjely své nejmodernější technologické kapacity, podporovaly růst těchto subjektů a jejich zapojování do sektoru obrany. Právě přístup k nim a nejnovějším informacím o nich mají poskytnout dva inovativní fondy, které Očko zmínil. Inovační fond NATO (NIF/Fond) a Obranné a inovační centrum DIANA.
„Cílem toho je vtáhnout do sektoru obrany a k NATO obecně progresivní inovativní firmy, které přináší technologie a pomoci je přitáhnout třeba i k nějakému většímu kapitálovému financování. Což je zase důvod, proč vzniká zmíněný Inovační fond,” vysvětlil Očko.
Tento fond rizikového kapitálu poskytne v průběhu příštích 15 let investice ve výši jedné miliardy eur jménem členských zemí NATO. Investiční činnost bude zaměřena zejména na začínající podniky v rané fázi vývoje nových a převratných technologií a také na privátní fondy rizikového kapitálu podporující nové a převratné technologie dvojího užití (tzv. Deep Tech).
Očko také zdůraznil, že jak MPO, tak CzechInvest jsou v úzké komunikaci s celou venture kapitálovou komunitou, i s evropským inovačním fondem.
„Je to důležitý trend, protože když jsem sledoval co dělá sektor obrany ve zhruba posledních deseti letech, tak je to snaha otevřít inovace v armádě nejenom ke spolupráci s klasickými hráči a dodavateli do obranného sektoru, ale i menším firmám. V Americe třeba existuje program na podporu inovací v malých firmách a jedna z největších oblastí v něm je financovaná americkou armádou,” uzavřel s tím, že i Česko by mělo o takové možnosti více uvažovat a diskutovat.
Monika Ginterová
