Evropská komise může přejít k definitivnímu zavedení dodatečných cel u dovozu elektromobilů z Číny. Návrh v pátek podle ní získal potřebnou podporu členských států Evropské unie. Komise také uvedla, že EU a Čína dál pracují na alternativním řešení sporu ohledně subvencování výroby elektromobilů. Pro dodatečná cla mělo hlasovat deset členských států EU, včetně Francie a Itálie. Pět zemí bylo proti clům a 12 zemí se hlasování zdrželo, a to včetně České republiky.
K zablokování cel by bylo zapotřebí, aby se proti nim vyslovila kvalifikovaná většina 15 členů EU s 65procentním podílem na počtu obyvatel. Peking v pátek 4. října zároveň vyzval Evropskou unii, aby zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů z Číny odložila a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Informují o tom čínská státní média.
Dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny se rozhodla Komise uvalit kvůli nedovoleným subvencím Pekingu pro tamní výrobce elektrických automobilů. Standartní dovozní clo je aktuálně ve výši deset procent. Dodatečná cla jdou nad jeho rámec.
Proti návrhu se v pátek podle agentury Reuters postavilo například Německo, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Malta. Česká republika se hlasování zdržela, napsala s odvoláním na své zdroje agentura.
Mohlo by vás zajímat
S uvalením dodatečných cel nesouhlasí podle Reuters ani německé automobilky, které mají část svého odbytu na čínském trhu. Generální ředitel společnosti BMW Oliver Zipse označil hlasování za „smrtelný signál pro evropský automobilový průmysl“. Řekl, že je zapotřebí rychlé urovnání mezi Bruselem a Pekingem, aby se zabránilo obchodnímu konfliktu. Společnost Volkswagen reagovala, že plánované tarify jsou „špatným přístupem“. Maďarský premiér Viktor Orbán podle Reuters v pátek prohlásil, že Evropská unie směřuje k „ekonomické studené válce“ s Čínou.
Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) k výsledku pátečního hlasování řekl, že Česko postupovalo po debatě s Německem. „Důležitým argumentem je nevyvolat celní válku, která by za daných okolností mohla ohrozit celou řadu evropských automobilek, protože řada komponent je zajišťována dovozem z Číny,“ řekl ministr. Věří, že jednání EU s Čínou případnou celní válku odvrátí. Zároveň zdůraznil, že Evropa se musí snažit o větší samostatnost v získávání surovin, které jsou klíčové například pro výrobu baterií či polovodičů.
Podle odborníka mezinárodní poradenské společnosti EY pro automobilový sektor Petra Knapa jde ohledně dnešního hlasování o očekávané rozhodnutí. Po zjištěních Evropské unie bylo podle něj těžko možné říci, že žádná opatření EU nezavede.
„Pod tlakem Číny ale jistě bude pokračovat intenzivní jednání o alternativách, protože odvetné kroky Číny mohou EU také poměrně zásadně zasáhnout. Takže finální podobu opatření asi opravdu uvidíme až někdy těsně před koncem října,“ sdělil Ekonomickému deníku Knap. Doplnil, že je ilustrativní, jak moc je Evropská unie v rozhodnutí o clech rozdělená, dvanáct zemí se navíc zdrželo hlasování. „Pro autombilový průmysl by zavedení cel znamenalo určitý oddechový čas a oslabení čínské konkurence. To popravdě v tuto chvíli tápající evropský automotive potřebuje,“ myslí si Petr Knap.
Zároveň dodává, že Čína nicméně svou produkci a čím dále více konkurenceschopné výrobky vyvážet potřebuje, tak akceptuje nižší zisky a postaví výrobní kapacity v Evropské unii a blízkém okolí. „Zásadní konkurenční výhody v elektromobilech bude Čína rozvíjet nadále a bez zásadních změn. Tradiční automobilky na tomto trhu nebudou získávat pozice, které potřebují. Jsou navíc pod zásadním tlakem nižších průměrných emisí již od příštího roku – pokuty je dále oslabí,“ konstatoval Knap. Pokud se ovšem podle něj nepodaří prosadit modifikaci už příští rok, původně je revize plánovaná na 2026, o kterou usiluje také Česká republika.
Prozatímní cla
Evropská unie už 5. července na dovoz čínských elektromobilů zavedla prozatímní dodatečná cla ve výši až 37,6 procenta. Spolupracující automobilky platí méně. V případě čínské automobilky BYD je to 17,4 procenta, u automobilky Geely 19,9 procenta a u automobilky SAIC pak 37,6 procenta. Nad výší cla pro BYD se již dříve pozastavil i Petr Knap. „Trochu paradoxní je pak nejnižší clo pro nejsilnějšího světového hráče v elektromobilitě, společnost BYD. BYD přicházejí s nabídkou velmi levných elektrovozů,“ sdělil Ekonomickému deníku.
Ostatní výrobci elektroaut v Číně, kteří spolupracovali při vyšetřování, podléhají clu 20,8 procenta. Clo pro ostatní nespolupracující společnosti je 37,6 procenta. „Ve srovnání se sazbami zveřejněnými 12. června byla prozatímní cla upravena mírně dolů na základě připomínek k přesnosti výpočtů předložených zúčastněnými stranami,“ uvedla Evropská komise.
Prozatímní cla mají být platná nejvýše po dobu čtyř měsíců. „V tomto časovém rámci musí být přijato rozhodnutí o konečných clech prostřednictvím hlasování členských států EU,“ informovala již dříve Evropská komise. Následně by podle ní přijatá cla platila pět let.
Text postupně aktualizujeme.
(teč, čtk)
