Těžkou ránu může utrpět legislativa, jež má v Evropské unii zajistit snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Zpravodaj pro příslušný zákon, Ondřej Knotek z hnutí ANO, totiž klimatický cíl kategoricky odmítá.
Evropský poslanec Ondřej Knotek (Patrioti pro Evropu/Česká republika), jenž byl nedávno jmenován zpravodajem Evropského parlamentu pro legislativu upravující závazný klimatický cíl pro rok 2040, návrh Evropské komise odmítá.
Knotek tvrdí, že dopady na evropský průmysl a domácnosti budou velmi bolestivé. Kritizuje i to, že EU dosud nesplnila dva stávající právně závazné cíle. Cíl pro emise do roku 2030 v rámci balíčku Fit for 55 a cíl klimatické neutrality do roku 2050.
Jako zpravodaj je europoslanec zvolený za ANO odpovědný za stanovení programu parlamentních jednání s cílem definovat společný postoj. Jeho členství v krajně pravicové skupině Patrioti pro Evropu nyní vyvolává obavy mezi zákonodárci, kteří prosazují přísnější ochranu klimatu. Patrioti už vyzvali k zásadní revizi Zelené dohody pro Evropu.
Mohlo by vás zajímat
Funkce zpravodaje ale neumožňuje legislativní proces odkládat donekonečna. Dříve či později se bude muset smířit s realitou, že jeho frakce nemá v Evropském parlamentu dostatečnou podporu, aby mohla legislativu zcela zablokovat nebo potopit.
V krátkém rozhovoru pro EU Perspectives ale Knotek obavy odbyl. Dal najevo, že bude i nadále kritizovat Evropskou komisi za její klimatické snahy, které podle něj ohrožují konkurenceschopnost bloku. Připomenul přístup Indie a Číny, které nepřijaly právně závazné zákony ohledně splnění klimatických cílů. Řada jiných zemí ale ano. Spojené království, Kanada, Nový Zéland, Japonsko, Jižní Korea, Chile a Jihoafrická republika mají právně závazné klimatické cíle, včetně závazků k nulovým čistým emisím.
Kde to bolí?
Europoslanec se obává, že zpřísnění klimatických cílů je kontraproduktivní v době, kdy Unie musí udělat maximum pro zlepšení konkurenceschopnosti. „Pokud chceme v Evropě zachovat některá průmyslové odvětví, nemůžeme je jednoduše dekarbonizovat touto rychlostí. Evropa čelí i jiným výzvám. Sázet vše na jednu kartu jen proto, abychom mohli říci, že jsme nejambicióznější, nedává smysl,“ prohlásil pro EU Perspectives.
Ačkoli krajní pravice získala větší vliv v posledních evropských volbách, její členové nemají širší podporu napříč frakcemi v Evropském parlamentu. „Vyjednávání je součástí popisu naší práce,“ neurčitě odpověděl Knotek na otázku, jak hodlá přesvědčit kolegy z druhé strany politického spektra.
Komise: Bez dekarbonizace nedokážeme konkurovat
Evropská komise kritiku ohledně cílů v oblasti klimatické politiky odmítá. Tvrdí, že splnění cíle pro rok 2040 nebude mít negativní dopad na konkurenceschopnost evropské sedmadvacítky.
„Návrh Komise zdůrazňuje význam urychlení a posílení správných podmínek pro podporu tohoto 90% cíle. Patří mezi ně konkurenceschopný evropský průmysl, spravedlivý přechod, který nikoho nenechá pozadu, a rovné podmínky s našimi mezinárodními partnery. Návrh navíc stanoví jasný rámec pro naši legislativu v oblasti klimatu a energetiky po roce 2030. Budou zohledněna národní specifika. Nákladová efektivita, jednoduchost a účinnost budou hlavními zásadami, spolu se zajištěním technologické neutrality a přechodu, který bude spravedlivý pro všechny,“ uvedla Komise v prohlášení z 2. července 2025.
Že se musí dekarbonizovat evropský průmysl, aby zůstal konkurenceschopný, konstatovala rovněž zpráva Maria Draghiho z loňského roku.
